FLUCELVAX TETRA Injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Podmínky omezení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení užívání
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - FLUCELVAX TETRA
Profylaxe chřipky u dospělých a dětí ve věku od 6 měsíců.
Přípravek Flucelvax Tetra má být podáván v souladu s oficiálními doporučeními.
Dávkování
| Věková skupina | Dávka | Harmonogram |
| 6 měsíců < 9 let | Jedna nebo dvěa dávky po 0,5 ml | V případě 2 dávek podávats odstupem alespoň 4 týdny |
| 9 let a více | Jedna dávka 0,5 ml | Neuplatňuje se |
a Děti mladší než 9 let, které nebyly dříve očkovány proti chřipce, mají dostat druhou dávku.
Děti mladší než 6 měsíců
Bezpečnost a účinnost přípravku Flucelvax Tetra u dětí mladších 6 měsíců nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Pouze k intramuskulárnímu podání.
Upřednostňovaným místem vpichu injekce je deltový sval horní časti paže. Mladým dětem
s nedostatečnou hmotou deltového svalu je třeba vakcínu podat do anterolaterálního aspektu stehna.
Vakcína se nesmí podávat intravenózně, subkutánně ani intradermálně a nesmí se mísit s jinými vakcínami ve stejné injekční stříkačce.
Návod k zacházení s vakcínou před jejím podáním je uveden v bodě 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, nebo na případné stopové zbytky, jako je beta-propiolakton, cetrimonium-bromid a polysorbát 80.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Hypersenzitivita a anafylaxe
Vždy má být zajištěna dostupnost vhodné lékařské péče a lékařský dohled pro vzácně se vyskytující případ anafylaktického šoku po podání vakcíny.
Souběžné onemocnění
Vakcinaci je nutno odložit u pacientů s akutním febrilním onemocněním, dokud horečka neodezní. Trombocytopenie a poruchy koagulace
Stejně jako u všech ostatních injekčně aplikovaných vakcín musí být přípravek Flucelvax Tetra podáván s opatrností u osob s trombocytopenií nebo poruchou krvácivosti, protože po intramuskulárním podání může dojít ke krvácení.
Obecné
Synkopa (mdloby) může nastat po nebo dokonce i před jakoukoliv vakcinací, jakožto psychogenní odpověď na injekci jehlou. Může být doprovázena závažnými neurologickými příznaky, jako je dočasné narušení vidění, parestézie a tonicko-klonické pohyby končetin při zotavování. Je důležité mít zavedené postupy, aby při ztrátě vědomí nedošlo k poranění.
Protilátková odpověď u pacientů s endogenní či iatrogenní imunosupresí nemusí být dostatečná, aby zabránila chřipce.
U všech příjemců vakcíny nemusí být vyvolána ochranná imunitní odpověď. Pomocné látky se známým účinkem
Sodík
Tato vakcína obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.
Draslík
Tato vakcína obsahuje méně než 1 mmol (39 mg) draslíku v jedné dávce, tj. v podstatě je „bez draslíku“.
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s přípravkem Flucelvax Tetra. O společném podávání přípravku Flucelvax Tetra s ostatními vakcínami není k dispozici dostatek údajů. Na základě klinické zkušenosti s buněčnou trivalentní vakcínou proti influenze (TIVc) lze přípravek Flucelvax Tetra podávat současně s jinými vakcínami.
Těhotenství
Inaktivované vakcíny proti influenze, jako je např. Flucelvax Tetra, lze podávat v jakémkoliv stádiu těhotenství. O použití vakcín proti influenze v průběhu druhého nebo třetího trimestru je k dispozici více údajů o bezpečnosti v porovnání s prvním trimestrem, avšak celosvětové údaje o používání vakcín proti influenze nepoukazují na žádné nežádoucí účinky pro plod ani matku, které lze připsat na vrub vakcíny.
Ve Spojených státech amerických (USA) byla vedena prospektivní databáze exponovaných těhotenství, přičemž byly shromážděny údaje od 665 žen vakcinovaných přípravkem Flucelvax Tetra během 3 sezón chřipky na severní polokouli (2017-18 až 2019-20), z nichž 28 % bylo exponováno během prvního trimestru. Na základě výsledků těhotenství a předem stanovených parametrů týkajících se bezpečnosti u kojenců nebyly zaznamenány nežádoucí účinky na plod, novorozence ani na těhotenství, které by bylo možné připsat na vrub použití vakcíny v jakémkoliv stádiu těhotenství.
S přípravkem Flucelvax Tetra nebyly provedeny žádné studie reprodukční a vývojové toxikologie. Údaje o reprodukční a vývojové toxikologii buněčné trivalentní vakcíny proti chřipce (TIVc) nepredikují zvýšené riziko vývojových abnormalit.
Kojení
Není známo, zda se přípravek Flucelvax Tetra vylučuje do lidského mateřského mléka. Neočekávají se žádné účinky na kojené novorozence/děti. Přípravek Flucelvax Tetra lze podávat během laktace.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o fertilitě u lidí. Údaje získané u zvířat s buněčnou trivalentní vakcínou proti chřipce (TIVc) nenaznačují žádné účinky na fertilitu samic. Fertilita samců nebyla u zvířat hodnocena.
Přípravek Flucelvax Tetra nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Bezpečnost přípravku Flucelvax Tetra u dospělých ve věku 18 let a starších byla hodnocena
v randomizované, kontrolované studii (V130_01), v níž 1334 subjektů dostávalo přípravek Flucelvax Tetra. U subjektů, kterým byly podávány přípravek Flucelvax Tetra a komparační buněčná trivalentní vakcína proti chřipce, byly v této klinické studii hlášeny podobné míry výskytu vyvolaných lokálních a systémových nežádoucích účinků.
Nejčastěji hlášenými účinky (≥ 10%) u subjektů, kteří dostávali přípravek Flucelvax Tetra, byly bolest v místě vpichu injekce (34 %), bolest hlavy (14 %), únava (14 %), myalgie (14 %), erytém (13 %)
a indurace (10 %).
Incidence některých nežádoucích účinků byly značně nižší u subjektů ve věku ≥ 65 let při porovnání se subjekty ve věku 18 až < 65 let (viz následující tabulka).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Hlášené nežádoucí účinky jsou uvedeny podle následujících kategorií frekvence: Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 1: Nežádoucí účinky hlášené po vakcinaci u dospělých ve věku 18 let a starších v klinických studiích a poregistračním sledování| Třída orgánových systémů MedDRA | Velmi časté≥ 1/10) | Časté(≥ 1/100 až< 1/10) | Méně časté(≥ 1/1 000 až< 1/100) | Frekvence není známá3 |
| Poruchy imunitního systému | Alergická nebo bezprostřední hypersenzitivní reakce včetněanafylaktického šoku | |||
| Poruchy metabolismu a výživy | Ztráta chutik jídlu | |||
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy1 | Parestézie, Guillainův-Barrého syndrom | ||
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea, průjem,zvracení2 | |||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Generalizované kožní reakce včetně pruritu, kopřivky nebonespecifické vyrážky | |||
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Myalgie1 | Artralgie | ||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Bolest v místě vpichu injekce, únava1, erytém, indurace1 | Ekchymóza, třesavka | Horečka (≥ 38 °C) | Rozsáhlý otok končetiny, do které byla podána injekce |
1 Hlášeno jako časté ve starší populaci ve věku 65 let a výše
2 Hlášeno jako méně časté ve starší populaci ve věku 65 let a výše
3 Nežádoucí účinky hlášené z poregistračního sledování
Pediatrická populace (ve věku od 6 měsíců do méně než 18 let
Bezpečnost přípravku Flucelvax Tetra u dětí ve věku od 6 měsíců do méně než 18 let je hodnocena ve třech klinických studiích, V130_03, V130_12 a V130_14. V randomizované, kontrolované studii V130_03dostávalo přípravek Flucelvax Tetra 1 159 pediatrických subjektů (584 subjektů od > 9 do
< 18 let; 575 subjektů od > 4 do < 9 let). Děti ve věku od 9 do méně než 18 let dostaly jednorázovou dávku přípravku Flucelvax Tetra. Děti ve věku od 4 do méně než 9 let dostaly jednu nebo dvě dávky (v rozmezí 4 týdnů) přípravku Flucelvax Tetra na základě určení předchozí očkovací anamnézy subjektu proti chřipce. V této věkové skupině obdrželo 235 pediatrických subjektů jednu dávku a 340 subjektů obdrželo 2 dávky. U subjektů, kterým byly podávány přípravek Flucelvax Tetra a
komparační buněčná trivalentní vakcína proti chřipce, byly v této klinické studii hlášeny podobné míry výskytu vyvolaných lokálních a systémových nežádoucích účinků.
V mezinárodní randomizované studii zaslepené pro pozorovatele V130_12 zahrnovala populace pro sledování bezpečnosti celkem 2 255 dětí ve věku od 2 do méně než 18 let u, kterým byl podán
přípravek Flucelvax Tetra (580 subjektů 2 až < 6 let; 564 subjektů 6 až < 9 let; 1111 subjektů 9 až
< 18 let). Dětem ve věku od 9 do méně než 18 let byla podána jedna dávka přípravku Flucelvax Tetra. Dětem ve věku od 2 do méně než 9 let byla podána jedna nebo dvě dávky přípravku Flucelvax Tetra (s odstupem 28 dní) na základě historie předchozí vakcinace subjektu proti chřipce.
V mezinárodní randomizované studii zaslepené pro pozorovatele V130_14 zahrnovala populace pro sledování bezpečnosti celkem 5 697 subjektů ve věku od 6 měsíců do méně než 4 let, přičemž
n = 2 856 byl podán přípravek Flucelvax Tetra. Dětem byla podána jedna nebo dvě dávky (s odstupem 28 dnů) přípravku Flucelvax Tetra na základě historie předchozí vakcinace subjektu proti chřipce.
Nejčastější lokální a systémové nežádoucí účinky hlášené v rámci různých pediatrických studií jsou popsány níže podle podskupin.
Nejčastější (≥ 10 %) lokální a systémové nežádoucí účinky po jakékoli vakcinaci u dětí ve věku od 6 do méně než 18 let byly bolest v místě injekce (61 %), erytém v místě injekce (25 %), indurace v místě injekce (19 %), únava (18 %), bolest hlavy (22 %), myalgie (16 %), ekchymóza v místě injekce (11 %) a ztráta chuti k jídlu (10 %).
Nejčastější (≥ 10 %) lokální a systémové nežádoucí účinky po jakékoli vakcinaci u dětí ve věku od 6 měsíců do méně než 6 let byly citlivost v místě injekce (54 %), erytém v místě injekce (23 %), ospalost (21 %), podrážděnost (21 %), indurace v místě injekce (15 %), změna stravovacích návyků (16 %), průjem (13 %), ekchymóza v místě injekce (11 %) a horečka (11 %).
V porovnání s dospělými ve věku 18 let a více bylo pro pediatrické subjekty obecně uváděny vyšší míry lokálních a systémových nežádoucích účinků.
U dětí, které dostaly druhou dávku přípravku Flucelvax Tetra byl v tomto klinickém hodnocení výskyt nežádoucích účinků po druhé dávce vakcíny velmi podobný účinkům pozorovaným u první dávky nebo poněkud nižší
Nejvyšší četnosti nežádoucích účinků u dětí ve věku od 6 měsíců do 18 let v těchto klinických studiích jsou popsány v tabulce 2 níže.
Tabulka 2: Vyžádaná hlášení nežádoucích účinků v klinických studiích u dětí ve věku od
6 měsíců do < 18 let
| Třída orgánových systémů dle MedDRA | Velmi časté | Časté |
| 6 měsíců až < 6 let1 | ||
| Gastrointestinální poruchy | Průjem | Zvracení |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Citlivost v místě injekce, erytém v místě injekce, indurace v místě injekce, ekchymóza v místě injekce, ospalost. podrážděnost, změna stravovacích návyků,horečka (≥ 38° C)2 | Zimnice/třes |
| 6 let < 18 let3 | ||
| Poruchy metabolismu a výživy | Ztráta chuti k jídlu | |
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy | |
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea | |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Myalgie4 | Artralgie |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Bolest v místě injekce, erytém v místě injekce, indurace v místě injekce, ekchymóza v místě injekce, únava | Zimnice/třes, horečka (≥ 38° C) |
1 Kategorie frekvencí založené na nejvyšších výskytech v překrývajících se věkových skupinách v následujících 3 studiích: V130_14 (6 měsíců až < 4 roky); V130_12 (2 až < 6 let); V130_03 (4 až < 6 let)
2 Horečka hlášená jako častá ve studiích V130_12 a V130_03 a velmi častá ve studii V130_14
3 Kategorie frekvencí založené na nejvyšších výskytech v těchto 2 studiích: V130_03 (6 až < 18 let)
a V130_12 (6 až < 18 let)
4 Myalgie hlášená jako častá ve studii V130_12 a velmi častá ve studii V130_03
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměrů přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - FLUCELVAX TETRA
Farmakoterapeutická skupina: Vakcíny, vakcíny proti chřipce, ATC kód: J07BB02 Mechanismus účinku
Přípravek Flucelvax Tetra poskytuje aktivní imunizaci proti čtyřem kmenům viru chřipky (dva podtypy A a dva typy B) obsaženým ve vakcíně. Přípravek Flucelvax Tetra indukuje humorální protilátky proti hemaglutininům. Tyto protilátky neutralizují viry chřipky.
Přípravek Flucelvax Tetra se vyrábí s použitím Madin–Darbyho psích ledvinových buněk (MDCK).
Specifické hladiny titrů hemaglutinačně inhibičních (HI) protilátek po aktivaci inaktivovanou chřipkovou vakcínou nebyly v korelaci s ochranou před chřipkovým virem. V některých studiích prováděných u člověka byly titry protilátek 1:40 nebo vyšší spojeny s ochranou před onemocněním chřipkou až u 50 % subjektů.
Protilátka proti jednomu typu nebo podtypu viru chřipky propůjčuje omezenou nebo nulovou ochranu proti jinému. Navíc by protilátka proti jedné variantě antigenů chřipkového viru nemusela chránit proti nové variantě antigenů stejného typu či podtypu.
Každoroční revakcinace aktuálními vakcínami proti chřipce se doporučuje, protože imunita klesá během roku po vakcinaci a může docházet ke změně cirkulujících kmenů virů chřipky z roku na rok.
Farmakodynamické účinky
Imunogenicita přípravku Flucelvax Tetra u dospělých ve věku 18 let nebo starších
Imunogenicita přípravku Flucelvax Tetra byla vyhodnocena u dospělých ve věku 18 let a starších v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii (V130_01). V této studii byl subjektům podáván přípravek Flucelvax Tetra (n = 1 334), nebo jeden ze dvou preparátů srovnávací buněčné
trivalentní chřipkové vakcíny (TIVc) [TIV1c (n = 677) nebo TIV2c (n = 669)]. Imunitní odpověď na každý z antigenů vakcíny byla vyhodnocena za 21 dnů od vakcinace.
Cílovými parametry imunogenicity byly geometrický průměr titrů protilátek (GMT) odpovědi hemaglutinačně inhibičních (HI) protilátek a procentuální podíl subjektů, kteří dosáhli sérokonverze definované jako předvakcinační titr HI < 1:10 s postvakcinačním titrem ≥ 1:40 nebo
s předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením titru sérových protilátek proti HI.
Flucelvax Tetra byl v porovnání s TIVc noninferiorní. Noninferiorita byla stanovena pro všechny 4 kmeny chřipky zahrnuté do přípravku Flucelvax Tetra na základě hodnocení podle poměrů GMT
a rozdílu v procentuálních zastoupeních subjektů dosahujících sérokonverze za 3 týdny po vakcinaci. Odpověď protilátek na kmeny influenzy B obsažené v přípravky Flucelvax Tetra byla superiorní vůči odpovědi protilátek po vakcinaci TIVc obsahující kmen influenzy B z alternativní linie. Neobjevil se důkaz, že přídavek druhého kmenu influenzy B vedl k narušení imunity vůči jiným kmenům obsaženým ve vakcíně.
Analýzy věkových podskupin u subjektů ve věku 18 až méně než 65 let a starších 65 let potvrdily, že odpovědi na protilátky proti HI (GMT a rozdíly v mírách sérokonverze skupiny vakcíny) splnily kritéria noninferiority imunogenicity 3 týdny po vakcinaci pro všechny 4 kmeny chřipky v obou věkových skupinách.
Pozorované údaje noninferiority jsou shrnuty v tabulce 3.
Tabulka 3: Noninferiorita přípravku Flucelvax Tetra v porovnání s TIVc u dospělých ve věku 18 let a starších – analýza populace podle protokolu (V130_01)| Flucelvax Tetra n = 1 250 | TIV1c/TIV2ca n = 635/n = 639 | Poměr skupiny s vakcínou(95 % CI) | Rozdíl skupiny s vakcínou(95 % CI) | ||
| A/H1N1 | GMT (95% CI) | 302,8(281,8–325,5) | 298,9(270,3–330,5) | 1,0(0,9–1,1) | - |
| Míra sérokonverzeb (95% CI) | 49,2 %(46,4–52,0) | 48,7 %(44,7–52,6) | - | -0,5 %(-5,3–4,2) | |
| A/H3N2 | GMT(95% CI) | 372,3(349,2–396,9) | 378,4(345,1–414,8) | 1,0(0,9–1,1) | - |
| Míra sérokonverzeb (95% CI) | 38,3 %(35,6–41,1) | 35,6 %(31,9–39,5) | - | -2,7 %(-7,2–1,9) | |
| B1 | GMT (95% CI) | 133,2(125,3–141,7) | 115,6(106,4–125,6) | 0,9(0,8–1,0) | - |
| Míra sérokonverzeb(95% CI) | 36,6 %(33,9–39,3) | 34,8 %(31,1–38,7) | - | -1,8 %(-6,2–2,8) | |
| B2 | GMT (95% CI) | 177,2(167,6–187,5) | 164,0(151,4–177,7) | 0,9(0,9–1,0) | - |
| Míra sérokonverzeb (95% CI) | 39,8 %(37,0–42,5) | 35,4 %(31,7–39,2) | - | -4,4 %(-8,9–0,2) |
Zkratky: GMT = geometrický průměr titru; CI = interval spolehlivosti.
a Srovnávací vakcína pro porovnání noninferiority pro A/H1N1, A/H3N2 a B1 je TIV1c, u B2 to je TIV2c.
b Míra sérokonverze = procentuální podíl subjektů buď s předvakcinačním titrem HI < 1:10 a postvakcinačním titrem HI ≥ 1:40, nebo předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením postvakcinačního titru protilátek HI.
Tučné = Splněno kritérium noninferiority.Klinická účinnost buněčné trivalentní chřipkové vakcíny (TIVc) vůči kultivačně potvrzené chřipce u dospělých.
Zkušenost s účinností s TIVc je relevantní pro přípravek Flucelvax Tetra, protože obě vakcíny se vyrábí stejným procesem a mají překrývající se složení.
Mezinárodní, randomizovaná, pro pozorovatele zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie (V58P13) byla provedena s cílem vyhodnotit klinickou účinnost a bezpečnost TIVc během chřipkové sezóny 2007–2008 u dospělých ve věku od 18 do méně než 50 let. Bylo zařazeno celkem
11 404 subjektů a ti dostávali TIVc (N = 3 828), přípravek Agrippal (N = 3 676), nebo placebo
(N = 3 900) v poměru 1:1:1.
Účinnost TIVc byla definována jako prevence kultivačně potvrzeného symptomatického chřipkového onemocnění, které je způsobeno viry antigenně odpovídajícími virům ve vakcíně v porovnání
s placebem. Případy chřipky byly identifikovány aktivním a pasivním sledováním onemocnění chřipkového typu (ILI). ILI bylo definováno v souladu s doporučeními center pro kontrolu a prevenci onemocnění (CDC, Centers for Disease Control and Prevention) – tj. horečka (teplota v dutině ústní
≥ 100,0 °F / 38 °C) a kašel či bolest v krku. Po epizodě ILI byly provedeny stěry nosu a hrdla a byly odeslány k další analýze. Byly vypočteny účinnosti vakcín proti kmenům virů chřipky odpovídajícím vakcinačním kmenům, proti všem kmenům virů chřipky a proti jednotlivým podtypům virů chřipky (tabulka 4). Tabulka 4: Komparativní účinnost TIVc v porovnání s placebem proti kultivačně potvrzené chřipce podle podtypů virů chřipky (V58P13)| TIVc (n = 3776) | Placebo (n = 3843) | Účinnost vakcíny* | |||||
| Frekvenc e epizod (%) | Počet subjekt ů schřipko u | Frekvenc e epizod (%) | Počet subjekt ů schřipko u | % | Dolní mez jednostran ného 97,5% CI | ||
| Kmeny se shodnými antigeny | |||||||
| Celkem | 0,19 | 7 | 1,14 | 44 | 83,8 | 61,0 | |
| Individuální kmeny | A/H3N2** | 0,05 | 2 | 0 | 0 | -- | -- |
| A/H1N1 | 0,13 | 5 | 1,12 | 43 | 88,2 | 67,4 | |
| B** | 0 | 0 | 0,03 | 1 | -- | -- | |
| Všechny kultivačně potvrzené případy chřipky | |||||||
| Celkem | 1,11 | 42 | 3,64 | 140 | 69,5 | 55,0 | |
| Individuální kmeny | A/H3N2 | 0,16 | 6 | 0,65 | 25 | 75,6 | 35,1 |
| A/H1N1 | 0,16 | 6 | 1,48 | 57 | 89,3 | 73,0 | |
| B | 0,79 | 30 | 1,59 | 61 | 49,9 | 18,2 | |
* Simultánní jednostranné 97,5% intervaly spolehlivosti účinnosti jednotlivých vakcín proti chřipce ve srovnání s placebem dle intervalů spolehlivosti skóre korigovaného dle Sidaka pro dvě relativní rizika. Účinnost vakcíny = (1 - relativní riziko) x 100 %;
** K adekvátnímu zhodnocení účinnosti vakcíny bylo pozorováno příliš málo případů chřipky způsobené kmeny A/H3N2 nebo B odpovídajícími vakcinačním kmenům.
Pediatrická populace
Imunogenicita přípravku Flucelvax Tetra u dětí a dospívajících ve věku od 4 do méně než 18 let Imunogenicita přípravku Flucelvax Tetra byla hodnocena u dětí ve věku od 4 do méně než 18 let byla hodnocena v rámci v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii (V130_03). V této studii byl subjektům podáván přípravek Flucelvax Tetra (n = 1 159), nebo jeden ze dvou preparátů srovnávací buněčné trivalentní chřipkové vakcíny (TIVc) [TIV1c (n = 593) nebo TIV2c (n = 580)].
Imunitní odpověď na každý z antigenů vakcíny byla vyhodnocena za 21 dnů od vakcinace.
Cílovými parametry imunogenicity byly GMT odpovědi protilátek proti HI a procentuální podíl subjektů, kteří dosáhli sérokonverze (míra sérokonverze) definované jako předvakcinační titr HI
< 1:10 s povakcinačním titrem ≥ 1:40 nebo s předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením titru sérových protilátek proti HI.
Přípravek Flucelvax Tetra byl v porovnání s TIVc noninferiorní u dětí ve věku od 4 do <18 let. Noninferiorita byla stanovena pro všechny 4 kmeny chřipky zahrnuté do přípravku Flucelvax Tetra na základě hodnocení podle poměrů GMT a rozdílu v procentuálních zastoupeních subjektů dosahujících sérokonverze za 3 týdny po vakcinaci. Odpověď protilátek na kmeny influenzy B obsažené v přípravku Flucelvax Tetra byla superiorní vůči odpovědi protilátek po vakcinaci TIVc obsahující kmen influenzy B z alternativní linie. Nebyl zjištěn žádný důkaz, že by přídavek druhého kmene B vedl k narušení imunity vůči jiným kmenům obsaženým ve vakcíně.
Údaje o imunogenicitě u subjektů od ve věku od 4 do méně než 18 let jsou shrnuty v tabulce 5.
Tabulka 5: GMT a míry sérokonverze (s 95% CI) u subjektů ve věku od 4 do <18 let věku za 3 týdny od vakcinace přípravkem Flucelvax Tetra nebo TIV1c/TIV2c– podle protokolu (V130_03)| Flucelvax Tetra | TIV1c/TIV2ca | ||
| A/H1N1 | n = 1014 | n = 510 | |
| GMT (95% CI) | 1090 (1027-1157) | 1125 (1034-1224) | |
| Míra sérokonverze b (95%CI) | 72 % (69-75) | 75 % (70-78) | |
| A/H3N2 | n = 1013 | n = 510 | |
| GMT (95% CI) | 738 (703-774) | 776 (725-831) | |
| Míra sérokonverze b | 47 % (44-50) | 51 % (46-55) | |
| B1 | n = 1013 | n = 510 | |
| GMT (95% CI) | 155 (146-165) | 154 (141-168) | |
| Míra sérokonverze b | 66 % (63-69) | 66 % (62-70) | |
| B2 | n = 1009 | n = 501 | |
| GMT (95 % CI) | 185 (171-200) | 185 (166-207) | |
| Míra sérokonverzeb | 73 % (70-76) | 71 % (67-75) |
a Pro chřipkové kmeny H1N1, H3N2 a B1 jsou předkládány údaje proTIV1c, zatímco u chřipkového kmenu B2 jsou předkládány údaje pro TIV2c.
b Míra sérokonverze = procentuální podíl subjektů buď s předvakcinačním titrem HI < 1:10 a postvakcinačním titrem HI ≥ 1:40, nebo předvakcinačním titrem HI ≥ 1:10 a minimálně 4násobným zvýšením postvakcinačního titru protilátek HI.
Tučné = Splněna CHMP kritéria imunogenicity. Procentuální podíl subjektů se sérokonverzí nebo významným zvýšením titru protilátek HI je > 40 %.Klinická účinnost přípravku Flucelvax Tetra v pediatrické populaci ve věku od 6 měsíců do méně než 18 let
Absolutní účinnost přípravku Flucelvax Tetra byla hodnocena v pediatrické populaci ve dvou klinických studiích. Účinnost u dětí ve věku od 2 do méně než 18 let byla hodnocena ve studii V130_12. Byla to mezinárodní randomizovaná studie účinnosti kontrolovaná komparátorem, který nebyl vakcínou proti chřipce prováděná v 8 zemích po dobu 3 chřipkových sezón, do níž bylo zařazeno 4 514 subjektů, kterým bylo podáno 0,5 ml přípravku Flucelvax Tetra nebo nechřipkového komparátoru v poměru 1 : 1. Na základě historie vakcinace proti chřipce byla účastníkům podána jedna nebo dvě dávky (s odstupem 28 dní) hodnocené vakcíny.
Účinnost přípravku Flucelvax Tetra byla hodnocena na základě prevence potvrzeného chřipkového onemocnění vyvolaného jakýmkoli kmenem chřipky typu A nebo B. Případy chřipky byly identifikovány na základě aktivního sledování nemoci chřipkového typu (ILI) a potvrzeny kultivací viru a/nebo polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase (RT-PCR). Epizoda ILI byla definována jako horečnatá tělesná teplota ≥ 37,8 °C) společně s alespoň jedním z následujících stavů: kašel, bolest v krku, ucpaný nos nebo rýma. Byla vypočítána účinnost vakcíny proti laboratorně potvrzené chřipce (tabulka 6).
Tabulka 6: Počet subjektů s prvním výskytem chřipky potvrzené metodou RT-PCR nebo kultivací a absolutní účinnost vakcíny (95% CI) u subjektů ve věku od 2 do méně než 18 let– účinnost FAS1 (studie V130_12)| Počet subjektů podle protokolu1 | Počet případů chřipky | Míra ataky (%) | Účinnost vakcíny (VE) | ||
| % | 95% CI VE | ||||
| Chřipka potvrzená RT-PCR nebo kultivací | |||||
| Flucelvax Tetra | 2257 | 175 | 7,8 | 54,63 | 45,67; 62,12 |
| Nechřipkový komparátor | 2252 | 364 | 16,2 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací | |||||
| Flucelvax Tetra | 2257 | 115 | 5,1 | 60,81 | 51,30; 68,46 |
| Nechřipkový komparátor | 2252 | 279 | 12,4 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací se shodou antigenů | |||||
| Flucelvax Tetra | 2257 | 90 | 4,0 | 63,64 | 53,64; 71,48 |
| Nechřipkový komparátor | 2252 | 236 | 10,5 | - | - |
1Počet subjektů ve Full-Analysis Set (FAS) (maximální počet zkoumatelných subjektů)– Účinnost, do níž jsou začleněny všechny randomizované subjekty, kterým byla podána hodnocená vakcína a byly poskytnuty údaje o účinnosti.
Účinnost u dětí ve věku od 6 měsíců do méně než 4 let byla hodnocena ve studii V130_14. Jednalo se o mezinárodní, randomizovanou studii účinnosti zaslepenou pro pozorovatele, kontrolovanou komparátorem, který nebyl vakcínou proti chřipce, která probíhala v 15 zemích po dobu
5 chřipkových sezón a ve které bylo 5 697 subjektům podáno buď 0,5 ml vakcíny Flucelvax Tetra, nebo nechřipkový komparátor v poměru 1:1. Na základě historie vakcinace proti chřipce byla účastníkům podána jedna nebo dvě dávky (s odstupem 28 dnů) hodnocené vakcíny.
Účinnost přípravku Flucelvax Tetra byla hodnocena na základě prevence potvrzeného chřipkového onemocnění způsobeného jakýmkoli kmenem chřipky typu A nebo B. Případy chřipky byly identifikovány na základě aktivního sledování onemocnění chřipkového typu (ILI) a potvrzeny polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase (RT-PCR) a virovou kultivací. Epizoda ILI byla definována jako zvýšená tělesná teplota ≥ 37,8 °C s alespoň jedním z následujících příznaků ve stejný den: kašel, bolest v krku, ucpaný nos, rýma, bolest ucha nebo výtok z ucha. Byla vypočtena účinnost vakcíny proti laboratorně potvrzené chřipce (tabulka 7).
Tabulka 7: Počet subjektů s prvním výskytem chřipky potvrzené metodou RT-PCR, jakýmkoli kmenem potvrzeným kultivací a chřipkou se shodou antigenů a absolutní účinnost vakcíny u subjektů ve věku od 6 měsíců do méně než 4 let - účinnost FAS1 (studie V130_14)| Počet subjektů podle protokolu | Počet případů chřipky | Míra ataky(%) | Účinnost vakcíny (VE) | ||
| % | Dolní mez oboustranného CI VE | ||||
| Chřipka potvrzená RT-PCR2,3 | |||||
| Flucelvax Tetra | 2 856 | 104 | 3,64 | 41,26 | 21,554 |
| Nechřipkový komparátor | 2 835 | 173 | 6,10 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací5 | |||||
| Flucelvax Tetra | 2 856 | 61 | 2,14 | 50,67 | 32,83 |
| Nechřipkový komparátor | 2 835 | 121 | 4,27 | - | - |
| Chřipka potvrzená kultivací se shodou antigenů2 | |||||
| Flucelvax Tetra | 2 856 | 44 | 1,54 | 46,90 | 19,196 |
| Nechřipkový komparátor | 2 835 | 82 | 2,89 | - | - |
1 Počet subjektů v souboru pro úplnou analýzu (FAS) - účinnost, do níž jsou začleněny všechny randomizované subjekty, kterým byla podána hodnocená vakcína a které poskytly údaje o účinnosti.
2 Primární cílový parametr studie
3 Počet subjektů s prvním výskytem středně závažné až závažné chřipky potvrzené RT-PCR byl 9 ve skupině s komparátorem a 0 ve skupině s Flucelvax Tetra.
4 Předem definované kritérium úspěchu, definované jako spodní mez oboustranného 97,98% CI absolutní účinnosti vakcíny, bylo více než 0 %
5 Chřipka potvrzená kultivací způsobena kterýmkoli virem typu A a/nebo B bez ohledu na shodu antigenů s kmeny chřipky ve vakcíně (oboustranný 95 % CI)
6 Předem definované kritérium úspěchu, definované jako spodní mez oboustranného 97,5% CI absolutní účinnosti vakcíny, bylo více než 0 %
