Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovanýchsituacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivépříznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachemze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzujíu pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsounutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určenočasovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci.