Začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkéhonebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je schopnázpůsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako rysy osobnosti (nutkavé‚astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebozhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typickéjsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks”)‚ snechnebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emočníoploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání činnostema situacím‚ upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativníhyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenýmipříznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Nástupnásleduje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ aleve většině případů dochází k úpravě. V malém počtu pacientů může nastat chronický průběhpo léta a trvalá změna osobnosti (F62.0).
Traumatická neuróza