Klasifikace aktinické keratózy
Klasifikace dle Olsena
Stupeň I: Makula v barvě kůže bez hyperkeratózy (spíše hmatatelná než viditelná okem)
Stupeň II: Mírně hyperkeratotická léze na erytematózním podkladu (dobře hmatatelná i viditelná)
Stupeň III: Velmi ztluštělá a hyperkeratotická léze, v diferenciální diagnostice může být skvamocelulární karcinom
Další informace
Upozornění
Tento nástroj slouží pouze pro vzdělávací účely a nepředstavuje odborné poradenství ani odborné poradenství nenahrazuje. Tento nástroj není určen k lékařské diagnostice nebo léčbě.
Obecný popis
Aktinická keratóza je časté premaligní onemocnění kůže. Díky klasifikaci dle Olsena můžete určit kategorii aktinické keratózy jednoduše podle klinického vzhledu. Klasifikace je třístupňová (Olsen I až III) a může dermatologům usnadnit zhodnocení závažnosti onemocnění a pomoci jim při rozhodování o léčbě.
V klinické praxi se běžně používá, ale vychází hlavně z observačních studií a konsenzu odborné veřejnosti.
Aktinická keratóza je časté premaligní onemocnění kůže. Díky klasifikaci dle Olsena můžete určit kategorii aktinické keratózy jednoduše podle klinického vzhledu. Klasifikace je třístupňová (Olsen I až III) a může dermatologům usnadnit zhodnocení závažnosti onemocnění a pomoci jim při rozhodování o léčbě.
V klinické praxi se běžně používá, ale vychází hlavně z observačních studií a konsenzu odborné veřejnosti.
Zdroje
CASARI, Alice at al. Actinic Keratosis and Non-Invasive Diagnostic Techniques: An Update. Biomedicines. 2018, roč. 6, č. 1.
Fotografie v nástroji poskytla a odbornou revizi nástroje provedla prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Verze
1
O tomto nástroji
Aktinická keratóza je časté premaligní onemocnění kůže. Díky klasifikaci dle Olsena můžete určit kategorii aktinické keratózy jednoduše podle klinického vzhledu. Klasifikace je třístupňová (Olsen I až III) a může dermatologům usnadnit zhodnocení závažnosti onemocnění a pomoci jim při rozhodování o léčbě.
V klinické praxi se běžně používá, ale vychází hlavně z observačních studií a konsenzu odborné veřejnosti.
V klinické praxi se běžně používá, ale vychází hlavně z observačních studií a konsenzu odborné veřejnosti.
