Vzorce pro výpočet BSA – srovnání Du Bois, Mosteller, Haycock a Gehan–George

Povrch těla (BSA) nelze v praxi měřit přímo, a proto se odhaduje z výšky a hmotnosti pomocí empirických rovnic. Nejznámější jsou vzorce podle Du Boise, Mostellera, Haycocka a Gehana–George. U průměrného dospělého se jejich výsledky liší jen minimálně, u extrémů tělesné stavby však mohou být rozdíly klinicky relevantní.

Vypočítat BSA →

BSA

Výpočet plochy tělesného povrchu

Plocha tělesného povrchu [m²]

–

Váha

Výška

Přehled nejpoužívanějších rovnic

Vzorec (rok)	Rovnice (výška v cm, hmotnost v kg)	Původní populace
Du Bois (1916)	BSA = 0,007184 × hmotnost^0,425 × výška^0,725	9 osob, přímé měření povrchu
Gehan–George (1970)	BSA = 0,0235 × hmotnost^0,51456 × výška^0,42246	Přes 400 osob včetně dětí
Haycock (1978)	BSA = 0,024265 × hmotnost^0,5378 × výška^0,3964	Novorozenci, děti i dospělí
Mosteller (1987)	BSA = √(výška × hmotnost / 3600)	Zjednodušení rovnice Gehana–George

Du Boisova rovnice byla odvozena z pouhých devíti měření, přesto se stala historickým standardem. Mosteller svou rovnici publikoval jako jednoduchou alternativu, kterou lze spočítat na běžné kalkulačce.

Výpočetní příklady

Pacient	Mosteller	Du Bois	Haycock	Gehan–George
Dospělý, 175 cm, 75 kg	1,91 m²	1,90 m²	1,92 m²	1,92 m²
Obézní, 165 cm, 110 kg (BMI 40,4)	2,25 m²	2,15 m²	2,30 m²	2,28 m²
Štíhlá žena, 160 cm, 48 kg	1,46 m²	1,48 m²	1,46 m²	1,47 m²
Dítě, 120 cm, 22 kg	0,86 m²	0,86 m²	0,85 m²	0,87 m²
Kojenec, 75 cm, 9 kg	0,43 m²	0,42 m²	0,44 m²	0,45 m²

U standardního dospělého se výsledky liší o méně než 1 %. U obézního pacienta dává Du Boisova rovnice hodnotu přibližně o 4–5 % nižší než Mosteller a o více než 6 % nižší než Haycock – u cytostatika dávkovaného v mg/m² to odpovídá rozdílu v celkové dávce stejného řádu.

Kdy na výběru vzorce záleží

Obezita: Du Boisova rovnice systematicky vychází nižší než ostatní vzorce, protože hmotnost má v rovnici nižší exponent (0,425). Při přechodu mezi pracovišti s odlišným vzorcem se proto může změnit vypočtená dávka.
Malé děti a kojenci: Haycockova rovnice byla validována i u novorozenců a kojenců. Du Boisova rovnice u nejmenších dětí povrch těla spíše podhodnocuje.
Onkologické protokoly: vzorec by měl odpovídat tomu, který byl použit ve studii nebo protokolu, a v rámci léčby jednoho pacienta by se neměl měnit.
Indexace v kardiologii: echokardiografické referenční hodnoty jsou často odvozeny s Du Boisovou nebo Mostellerovou rovnicí – při interpretaci hraničních hodnot je vhodné znát, který vzorec přístroj používá.

Který vzorec zvolit

Pro běžnou klinickou praxi je Mostellerova rovnice rozumným standardem: je jednoduchá, snadno ověřitelná ručním výpočtem a u dospělých i dětí poskytuje výsledky blízké Haycockově a Gehanově–Georgeově rovnici. Důležitější než volba konkrétního vzorce je jeho konzistentní používání na pracovišti a při opakovaných výpočtech u stejného pacienta.

Nejčastější dotazy

Proč mi elektronický systém nemocnice ukazuje jinou BSA než kalkulátor? Nemocniční systémy mohou používat jiný vzorec (často Du Bois), případně zaokrouhlují výšku a hmotnost. U obézních pacientů může rozdíl dosáhnout několika procent. Vždy ověřte, jakou rovnici používá systém a jakou předpokládá léčebný protokol.

Je některý vzorec „přesný“? Žádný vzorec neměří skutečný povrch těla – všechny jsou empirickými odhady. Rozdíly mezi nimi jsou u běžné populace menší než meziindividuální variabilita farmakokinetiky léků dávkovaných podle BSA.

Spustit BSA kalkulátor →