NRS 2002 a Nutriční Podpora: Enterální a Parenterální Výživa
NRS 2002 ≥ 3 je výchozím bodem, nikoli konečným bodem. Výsledek identifikuje potřebu nutriční podpory — volba modality (perorální, enterální, parenterální) závisí na funkčnosti GIT, klinickém stavu a cílech léčby.
Nutriční rizikový screeningový systém NRS-2002
Detekuje přítomnost a rizika vzniku podvýživy v nemocničním prostředí
Vstupní screening
Algoritmus Volby Nutriční Podpory
Krok 1 — NRS 2002 ≥ 3? Pokud ano → zhodnotit funkci GIT.
Krok 2 — GIT funkční?
- Ano → Enterální výživa (preferovaná při funkčním GIT)
- Ne → Parenterální výživa (při ileu, peritonitidě, těžké malabsorpci)
Krok 3 — Dostatečný perorální příjem? Při funkčním GIT, ale nedostatečném příjmu → obohacená dieta + perorální nutriční doplňky (ONS) jako první krok.
Enterální Nutriční Podpora
Indikace:
- NRS 2002 ≥ 3 s funkčním GIT
- Nedostatečný perorální příjem (< 60 % potřeb po > 3–5 dní)
- Předoperační nutriční optimalizace při NRS 2002 ≥ 3
Zahájení:
- Nasogastrická sonda při krátkodobé enterální podpoře (< 4–6 týdnů)
- Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) při dlouhodobé (> 4–6 týdnů)
- Zahájit při 50 % cílové rychlosti; navyšovat na cílovou za 24–48 hodin
Nutriční cíle:
- Energie: 25–30 kcal/kg/den (25 kcal v akutní fázi, 30 kcal při stabilizaci)
- Bílkoviny: 1,2–1,5 g/kg/den (u kriticky nemocných ESPEN doporučuje 1,3 g/kg/den)
Parenterální Nutriční Podpora
Indikace:
- Nefunkční GIT (ileus, střevní píštěl s vysokým výdejem, syndrom krátkého střeva)
- Enterální výživa nepokrývá ≥ 60 % nutričních potřeb po > 3–5 dní
- Těžké akutní poškození střeva
Periferní parenterální (PPN):
- Při krátkodobé potřebě (< 7–10 dní) a mírných nutričních nárocích
- Omezená osmolalita (< 850 mOsm/L)
Centrální parenterální (TPN):
- Při déletrvající parenterální podpoře nebo vysoké osmolalitě
- Monitorování glykémie, elektrolytů, jaterních enzymů
Refeeding Syndrom
U těžce podvyživených pacientů (subskóre poruchy nutričního stavu v NRS 2002 = 3) nese agresivní nutriční léčba riziko refeeding syndromu:
- Rizikové faktory: BMI < 16, ztráta > 15 % tělesné hmotnosti, příjem téměř nulový > 10 dní
- Mechanismus: Rychlý příliv sacharidů → masivní intracelulární přesun fosforu, draslíku, hořčíku
- Prevence: Zahájení při 50 % cílů; thiamin 200–300 mg/den; monitorování elektrolytů
Monitorování při Nutriční Podpoře
| Parametr | Frekvence |
|---|---|
| Tělesná hmotnost | 2–3× týdně |
| Glykémie | Denně (TPN); méně často při EN |
| Elektrolyty (Na, K, P) | Denně při zahájení; 2–3×/týden při stabilizaci |
| Jaterní enzymy | Týdně při TPN |
| NRS 2002 | Týdně |
Často Kladené Otázky
Lze kombinovat enterální a parenterální výživu? Ano — kombinovaná výživa se používá při částečně funkčním GIT, kdy enterální výživa nepokrývá nutriční cíle. Parenterální výživa doplňuje deficit.
Kdy zahájit parenterální výživu u chirurgického pacienta? U nutričně kompromitovaného pacienta (NRS ≥ 3), u něhož není možná perorální ani enterální výživa — parenterální výživa bez zbytečného odkladu. U dobře živeného pacienta — 7 dní bez nutriční podpory je horní hranice.
Má se NRS 2002 opakovat u pacienta na enterální výživě? Ano — týdenní monitorování s NRS 2002 je standard. Pacient může přecházet mezi kategoriemi při změně klinického stavu.
Zdroje
- Singer P, et al. ESPEN guideline on clinical nutrition in the intensive care unit. Clin Nutr. 2019;38(1):48–79.
- Kondrup J, et al. ESPEN guidelines for nutrition screening 2002. Clin Nutr. 2003;22(4):415–421.
- Arends J, et al. ESPEN guidelines on nutrition in cancer patients. Clin Nutr. 2017;36(1):11–48.
