NRS 2002 u Geriatrických Pacientů a Sarkopenie
Hospitalizovaní pacienti ≥ 70 let jsou nejvíce ohroženi podvýživou a nepříznivými výsledky hospitalizace. NRS 2002 zahrnuje věkovou korekci (+1 bod při ≥ 70 letech), čímž uznává zvýšenou zranitelnost této skupiny. Vzájemné působení podvýživy a sarkopenie je zvláště důležité v geriatrické praxi.
Nutriční rizikový screeningový systém NRS-2002
Detekuje přítomnost a rizika vzniku podvýživy v nemocničním prostředí
Vstupní screening
Specifika Nutričního Hodnocení u Seniorů
Standardní parametry NRS 2002 mohou u starších pacientů poskytovat zkreslené výsledky:
- BMI: Normální BMI (20,5–24,9) může maskovat sarkopenii při redistribuci tělesného složení (snížená svalová hmota, zvýšená tuková)
- Ztráta hmotnosti: Otoky (srdeční selhání, hypoalbuminémie) mohou zakrývat skutečnou ztrátu hmotnosti
- Příjem stravy: Kognitivní porucha může ztížit vlastní hodnocení příjmu
Praktický přístup: U pacientů ≥ 70 let s normálním NRS 2002 (< 3), ale klinickými znaky podvýživy — doplnit hodnocení nástrojem MNA (Mini Nutritional Assessment).
Podvýživa a Sarkopenie — Vzájemný Vztah
| Pojem | Definice |
|---|---|
| Podvýživa | Deficit energie a/nebo bílkovin s měřitelnými důsledky |
| Sarkopenie | Progresivní ztráta svalové hmoty a síly |
| Kachexie | Komplexní metabolický syndrom se svalovou ztrátou a systémovým zánětem |
| Malnutriční sarkopenie | Kombinace obou — časté u geriatrických pacientů |
Klinické Důsledky Podvýživy u Seniorů
- Vyšší nemocniční mortalita a delší hospitalizace
- Zvýšené riziko infekčních komplikací (pneumonie, infekce rány)
- Zpomalené hojení ran a zlomenin
- Vyšší riziko pádů a opakované hospitalizace
- Ztráta funkční nezávislosti a kvality života
Nutriční Cíle u Geriatrických Pacientů
- Energie: orientačně 30 kcal/kg/den (ESPEN), individuálně upravit dle nutričního stavu, aktivity a tolerance
- Bílkoviny: minimálně 1,0 g/kg/den (ESPEN); při akutním nebo chronickém onemocnění 1,2–1,5 g/kg/den
- Vitamin D: 800–2000 IU/den při deficitu (25-OH vitamin D < 50 nmol/L); důležitý pro svalovou funkci
- Vápník: 1000–1200 mg/den
Multidisciplinární Přístup při Podvýživě a Sarkopenii
Nutriční podpora je účinná pouze v kombinaci s:
- Fyzická rehabilitace: Odporové cvičení — nejlépe doložená intervence u sarkopenie
- Kognitivní hodnocení: Při demenci — hodnocení dysfagie a bezpečnosti perorálního příjmu
- Revize léků: Polyfarmakoterapie může způsobovat anorexii (digoxin, metformin, NSAIDs)
Komplexní Geriatrické Hodnocení (CGA) a NRS 2002
NRS 2002 je součástí úplného geriatrického hodnocení. U pacientů s NRS 2002 ≥ 3:
- Hodnocení funkčního stavu (ADL, IADL)
- Skrínink kognitivní poruchy (MoCA, MMSE)
- Hodnocení rizika pádů (Timed Up and Go test)
- Nutriční intervence koordinovaná s rehabilitačním týmem
Diagnostika Sarkopenie (EWGSOP2)
- Svalová síla: Síla stisku ruky < 27 kg (muži), < 16 kg (ženy)
- Svalová hmota: DXA nebo bioimpedance
- Výkonnost: Rychlost chůze ≤ 0,8 m/s = závažná sarkopenie
Často Kladené Otázky
NRS 2002 ≥ 3 pouze kvůli věkové korekci (+1) u 75letého — nutná nutriční intervence? Při NRS 2002 = 3 pouze kvůli věkové korekci (základní skóre = 2) je klíčová klinická úvaha. Pokud je pacient hemodynamicky stabilní s normálním příjmem, periodické monitorování je dostačující. U nemocného pacienta — intervence je oprávněná.
Má se vyšetřovat vitamin D u každého geriatrického pacienta s NRS ≥ 3? Ano — deficit vitaminu D je velmi častý u hospitalizovaných seniorů a přispívá ke svalové slabosti a riziku pádů. Vyšetření je levné a terapeuticky významné.
Jak sarkopenie ovlivňuje výsledky chirurgických zákroků? Sarkopenie je nezávislým prediktorem pooperačních komplikací, prodloužené hospitalizace a vyšší mortality u geriatrických chirurgických pacientů. Předoperační nutriční optimalizace a fyzická prehabilitace zlepšují výsledky.
Zdroje
- Cruz-Jentoft AJ, et al. Sarcopenia: revised European consensus on definition and diagnosis (EWGSOP2). Age Ageing. 2019;48(1):16–31.
- Volkert D, et al. ESPEN guideline on clinical nutrition and hydration in geriatrics. Clin Nutr. 2019;38(1):10–47.
- Cederholm T, et al. ESPEN guidelines on definitions and terminology of clinical nutrition. Clin Nutr. 2017;36(1):49–64.
- Kondrup J, et al. ESPEN guidelines for nutrition screening 2002. Clin Nutr. 2003;22(4):415–421.
