TEIZEILD 1MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - TEIZEILD 1MG/ML
Přípravek Teizeild je indikován k oddálení nástupu 3. stadia diabetu 1. typu (diabetes mellitus 1. typu
– DM1T) u dospělých a pediatrických pacientů ve věku od 8 let s DM1T ve 2. stadiu.
Přípravek Teizeild má být podáván zdravotnickým pracovníkem s přístupem k vhodné lékařské podpoře pro zvládání možných závažných nežádoucích účinků.
Laboratorní vyšetření a očkování před zahájením léčby
-
Před zahájením léčby přípravkem Teizeild se provede kompletní vyšetření krevního obrazu a jaterních enzymů.
-
Použití přípravku Teizeild se nedoporučuje u pacientů s (viz bod 4.4):
-
počtem lymfocytů nižším než 1,0 x 109 lymfocytů/l;
-
hladinou hemoglobinu nižší než 100 g/l;
-
počtem trombocytů nižším než 100 x 109 trombocytů/l;
-
absolutním počtem neutrofilů nižším než 1,5 x 109 neutrofilů/l
-
zvýšenou hladinou alaninaminotransferázy (ALT) nebo aspartátaminotransferázy (AST) vyšší než dvojnásobek horní hranice normy (Upper Limit of Normal – ULN) nebo hladinou bilirubinu vyšší než 1,5násobek ULN;
-
laboratorně nebo klinicky prokázanou akutní infekcí virem Epstein-Barrové (EBV) nebo cytomegalovirem (CMV);
-
aktivní závažnou infekcí nebo chronickou aktivní infekcí jinou než lokalizovanou kožní infekcí.
-
-
Všechna očkování odpovídající věku je třeba aplikovat před zahájením léčby přípravkem Teizeild (podrobné pokyny viz bod 4.4).
Premedikace
Před infuzí přípravku Teizeild se má během prvních 5 dnů podávání premedikovat: (1) nesteroidním antiflogistikem (NSAID) nebo paracetamolem, (2) antihistaminikem, a (3) může se zvážit použití antiemetika (viz bod 4.4). V případě potřeby se podávají další dávky premedikace.
Dávkování
Přípravek Teizeild se podává intravenózní infuzí (minimálně po dobu 30 minut), s dávkováním podle plochy povrchu těla (Body Surface Area – BSA), jednou denně po dobu 14 po sobě jdoucích dnů
v následujících dávkách:
-
Den 1: 65 μg/m2
-
Den 2: 125 μg/m2
-
Den 3: 250 μg/m2
-
Den 4: 500 μg/m2
-
5. až 14. den: 1 030 μg/m2
Vynechání dávky/dávek
Pokud dojde k vynechání plánované infuze přípravku Teizeild, je třeba pokračovat v podávání všech zbývajících dávek v po sobě jdoucích dnech, aby se dokončil 14denní léčebný cyklus.
Přerušení léčby
V závislosti na závažnosti abnormalit v laboratorních výsledcích může být nutné dočasné přerušení léčby. Na základě klinického úsudku má být léčba pozastavena, pokud počet trombocytů, počet neutrofilů nebo hladina hemoglobinu významně poklesne.
Přerušení dávky nemá překročit 3 dny. V léčbě je možné pokračovat podáváním všech zbývajících dávek v po sobě jdoucích dnech, aby se dokončil 14denní léčebný cyklus (např. pokud je dávka vynechána 4. a 5. den, může být léčba znovu zahájena 6. den s úrovní dávky specifikované pro 4. den).
Léčba má být trvale ukončena, pokud:
-
jsou zvýšené jaterní enzymy (ALT nebo AST vyšší než 5násobek ULN) nebo bilirubin vyšší než 3násobek ULN;
-
je prolongovaná těžká lymfopenie (< 0,5 x 109 lymfocytů/l trvající 1 týden nebo déle);
-
je klinicky relevantní (rozhodnutí lékaře na základě individuálních údajů pacienta) snížení počtu trombocytů, počtu neutrofilů nebo hladiny hemoglobinu po dobu 3 po sobě jdoucích dnů;
-
se rozvine závažná infekce.
Další informace viz body 4.4 a 4.8. Zvláštní populace
Starší pacienti
Klinické studie nezahrnovaly starší pacienty (ve věku 65 let a starší).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny žádné studie (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny žádné studie (viz bod 5.2).
Tělesná hmotnost
K normalizaci expozice přípravku Teizeild napříč tělesnou hmotností je nutné nastavit dávkování podle plochy povrchu těla (BSA) (viz Dávkování a bod 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Teizeild u dětí do 8 let nebyly stanoveny.
Způsob podání
Přípravek Teizeild se podává intravenózní infuzí po dobu minimálně 30 minut. Nemají se podávat dvě dávky ve stejný den.
Návod k přípravě přípravku Teizeild před jeho podáním je uveden v bodě 6.6 a na konci příbalové informace.
-
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Sledovatelnost
Za účelem zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků musí být jasně zaznamenán název a číslo šarže podaného přípravku.
Syndrom uvolnění cytokinů
V klinických studiích byl u pacientů léčených teplizumabem během léčebného období a po dobu 28 dnů po posledním podání pozorován syndrom uvolnění cytokinů (Cytokine Release Syndrome – CRS) (viz bod 4.8). Příznaky CRS zahrnovaly horečku, nauzeu, únavu, bolest hlavy, myalgie, artralgie, zvýšení ALT, zvýšení AST a zvýšení celkového bilirubinu. Tyto příznaky se typicky objevily během prvních 5 dnů léčby (viz bod 4.8).
Ke zmírnění CRS:
-
Před léčbou přípravkem Teizeild mají být podána antipyretika, antihistaminika a/nebo antiemetika (viz bod 4.2).
-
Během léčby se mají sledovat jaterní enzymy a bilirubin, častěji během prvního týdne.
U pacientů, u kterých dojde ke zvýšení ALT nebo AST na více než pětinásobek horní hranice normy (ULN) nebo bilirubinu na více než trojnásobek ULN, se má léčba přerušit.
-
Symptomy CRS se mají léčit antipyretiky, antihistaminiky a/nebo antiemetiky. Pokud se objeví závažný CRS, má se zvážit dočasné pozastavení podávání dávky na 1-2 dny (a zbývající dávky k dokončení celého 14denního cyklu podat v po sobě následujících dnech).
Pokud se CRS nezlepší nebo pokud se CRS i přes pozastavení podávání dávky znovu objeví, může být nutné léčbu přerušit.
Závažné infekce
U pacientů léčených přípravkem Teizeild se vyskytly bakteriální a virové infekce včetně gastroenteritidy, flegmóny, pneumonie, abscesu, sepse (viz bod 4.8). Použití přípravku Teizeild se nedoporučuje u pacientů s aktivní závažnou infekcí nebo chronickou infekcí jinou než lokalizovanou kožní infekcí. Během léčby a po jejím ukončení se u pacientů mají sledovat známky a příznaky infekce. Pokud se rozvine závažná infekce, má se léčit vhodným způsobem a přípravek Teizeild se má vysadit.
Lymfopenie
V klinických studiích se lymfopenie rozvinula u 75 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
U většiny pacientů, u kterých došlo k lymfopenii, se hladiny lymfocytů začaly obnovovat po pátém dni léčby a vrátily se k hodnotám před léčbou do dvou týdnů po dokončení léčby a bez přerušení dávek (viz bod 4.8).
Během léčebného období se má sledovat počet bílých krvinek. Při dlouhodobé těžké lymfopenii (< 0,5 x 109 buněk/l trvající 1 týden nebo déle) se musí léčba přerušit (viz bod 4.8).
Hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených přípravkem Teizeild se vyskytly akutní hypersenzitivní reakce včetně sérové nemoci, angioedému, kopřivky, vyrážky, zvracení a bronchospasmu. Generalizované kožní reakce a anafylaxe se objevily u alespoň jednoho pacienta (viz bod 4.8). Pokud se objeví těžké hypersenzitivní reakce, musí se užívání přípravku Teizeild přerušit a okamžitě se má zahájit léčba.
Očkování
Bezpečnost imunizace živými atenuovanými vakcínami u pacientů léčených přípravkem Teizeild nebyla studována. Přípravek Teizeild může navíc narušovat imunitní odpověď na očkování a snižovat účinnost vakcíny.
-
Všechna očkování odpovídající věku je třeba aplikovat před zahájením léčby přípravkem Teizeild (viz bod 4.2).
-
Očkování inaktivovanou nebo mRNA vakcínou se nedoporučuje během 2 týdnů před léčbou, během léčby nebo až 6 týdnů po dokončení léčby.
-
Očkování živými atenuovanými vakcínami se nedoporučuje během 8 týdnů před zahájením léčby, během léčby nebo až 52 týdnů po dokončení léčby.
Monitorování glukózy
Hladina glukózy v krvi, stejně jako známky a příznaky hypoglykemie nebo hyperglykemie mají být monitorovány a diabetes léčen v souladu s aktuálními doporučeními klinické praxe.
Další okolnosti
Pacienti nesmí mít diabetes 2. typu (DM2T) nebo sekundární dysglykémii související s jiným onemocněním, než je DM1T (např. diabetes způsobený léčivými přípravky nebo operací, monogenní diabetes).
Edukační materiály / Bezpečnostní materiály
Zdravotničtí pracovníci, kteří se podílejí na léčbě pacientů léčených přípravkem Teizeild, musí být obeznámeni s dostupnými návody pro bezpečné používání tohoto přípravku a informovat pacienty o možných rizicích spojených s používáním přípravku Teizeild.
-
Pokyny pro minimalizaci rizik pro zdravotnické pracovníky: Příručka pro zdravotnické pracovníky
-
Pokyny pro minimalizaci rizik pro pacienty: Příručka pro pacienty – pacientům ji poskytnou zdravotničtí pracovníci
Pomocné látky se známým účinkem
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. Přípravek Teizeild se podává v 0,9% intravenózním roztoku chloridu sodného (viz bod 6.6).
Polysorbát 80
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,10 mg polysorbátu 80 v jedné 2 ml injekční lahvičce a 0,025 mg polysorbátu 80 v jedné 0,5 ml injekční lahvičce, což odpovídá 0,05 mg/ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce.
Nebyly provedeny žádné studie interakcí.
Přípravek Teizeild má být podáván s opatrností u pacientů současně užívajících léčivé přípravky, které jsou spojeny s významnými jaterními abnormalitami, cytopeniemi a jinými imunitními modulacemi.
U přípravku Teizeild se může vyskytnout syndrom uvolnění cytokinů doprovázený mírným a přechodným zvýšením koncentrace IL-6.
Nepředpokládá se, že by přípravek Teizeild měl jakékoliv relevantní lékové interakce zprostředkované cytochromem P450.
Přípravek Teizeild může narušovat imunitní odpověď na očkování (viz bod 4.4).
Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí během léčby teplizumabem a po dobu 30 dnů po poslední dávce léčby používat účinnou antikoncepci. Přípravek Teizeild se nedoporučuje u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci.
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje o užívání teplizumabu u těhotných žen. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Přípravek Teizeild se během těhotenství nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda je teplizumab vylučován do lidského mateřského mléka. Toxikologické údaje u zvířat naznačují vylučování teplizumabu do mléka laktujících myší (viz bod 5.3). Nelze vyloučit riziko pro kojené novorozence/děti. Během léčby přípravkem Teizeild a po dobu 30 dnů po poslední dávce léčby má být kojení přerušeno.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o účinku teplizumabu na fertilitu. Fertilita a reprodukční schopnost nebyly u samic a samců myší léčených surogátní protilátkou proti myšímu CD3 ovlivněny (viz bod 5.3).
Přípravek Teizeild má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Byla hlášena únava (viz bod 4.8).
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly lymfopenie (75 %), leukopenie (58 %), neutropenie (37 %) a vyrážka (36 %). Nejčastějším závažným nežádoucím účinkem byl syndrom uvolnění cytokinů (0,9 %). Další závažné nežádoucí účinky zahrnovaly zvýšení alaninaminotransferázy
(0,2 %), zvýšení aspartátaminotransferázy (0,2 %), lymfopenii (0,2 %), neutropenii (0,2 %) a infekce (0,2 %).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky, které se vyskytly u pacientů v souhrnné analýze bezpečnosti z klinických studií a po uvedení přípravku na trh, jsou uvedeny v tabulce 1 podle tříd orgánových systémů MedDRA a jsou rozděleny do kategorií četností: velmi časté: (≥1/10), časté: (≥1/100 až <1/10), méně časté: (≥1/1 000 až <1/100), vzácné: (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné: (<1/10 000), není známo: (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny četností jsou nežádoucí účinky prezentovány v pořadí podle klesající závažnosti.
Tabulka 1. Nežádoucí účinky
| Třída orgánovýchsystémů | Četnost | |||
| Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo | |
| Infekce a infestace | Infekce1 | Reaktivace infekce způsobené virem Epstein-Barrové | ||
| Poruchy krve a lymfatického systému | Lymfopenie, trombocytopenie,leukopenie, neutropenie, snížený hemoglobin | Eozinofilie | ||
| Poruchy imunitního systému | Syndrom uvolnění cytokinů | Hypersenzitivita1 | ||
| Poruchynervového systému | Bolest hlavy | |||
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea, zvracení | Průjem, bolest břicha | ||
| Poruchy jater a žlučových cest | Zvýšená alaninaminotransferáza, zvýšenáaspartátaminotransferáza | Zvýšený bilirubin | ||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Vyrážka, pruritus | Makulopapulózní vyrážka, svědící vyrážka,kopřivka, kožní exfoliace | ||
| Celkové poruchya reakce v místě aplikace | Pyrexie, únava | Třesavka | Bolest, onemocnění |
1 Hlášeno jako závažný nežádoucí účinek – viz “Popis vybraných nežádoucích účinků”.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Syndrom uvolnění cytokinů (CRS)
Ve studii TN-10 byl CRS hlášen u 2 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
V souhrnu 7 klinických studií se u 6 % pacientů léčených přípravkem Teizeild rozvinul CRS, z toho u 14 % pacientů byl CRS hlášen jako závažný nežádoucí účinek (viz bod 4.4). Zvýšení jaterních aminotransferáz bylo pozorováno častěji u pacientů léčených přípravkem Teizeild, u kterých se vyskytl CRS.
Závažné infekce
Ve studii TN-10 byly závažné infekce (flegmóna, gastroenteritida, pneumonie, infekce ran) hlášeny u 9 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
V souhrnu 7 klinických studií byly závažné infekce hlášeny u 3,1 % pacientů léčených přípravkem Teizeild, včetně gastroenteritidy, flegmóny, pneumonie, abscesu, sepse a infekční mononukleózy.
Lymfopenie
Ve studii TN-10 byla lymfopenie hlášena u 73 % pacientů léčených přípravkem Teizeild. Průměrný nejnižší počet lymfocytů se objevil 5. den léčby, se zotavením a návratem k výchozím hodnotám do 6. týdne (viz bod 4.4).
V souhrnu 7 klinických studií se těžká lymfopenie (< 0,5 x 109 buněk/l) trvající 1 týden nebo déle vyskytla u 2 % pacientů léčených přípravkem Teizeild a 0,5 % pacientů kvůli lymfopenii trvale ukončilo léčbu.
Vyrážka a hypersenzitivní reakce
Hypersenzitivní reakce byly hlášeny u přípravku Teizeild ve studii TN-10. Sérová nemoc byla pozorována u 2 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
V souhrnu 7 klinických studií u pacientů:
-
Anafylaxe (s hypoxií a bronchospasmem) byla pozorována u jednoho pacienta léčeného přípravkem Teizeild, který byl hospitalizován.
-
Angioedém (periorbitální a obličejový) byl pozorován u 0,2 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
-
Periferní a generalizovaný edém byl hlášen u 1,2 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
-
Vyrážka byla pozorována u 36 % pacientů léčených přípravkem Teizeild. Celkem 0,3 % pacientů léčených přípravkem Teizeild mělo závažnou vyrážku.
-
Kopřivka byla hlášena u 2,7 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
-
Hypersenzitivní reakce byly hlášeny u 1 % pacientů léčených přípravkem Teizeild. Méně než 0,1 % pacientů léčených přípravkem Teizeild mělo závažné hypersenzitivní reakce.
Snížení hemoglobinu a trombocytopenie
V souhrnu 7 klinických studií bylo snížení hemoglobinu hlášeno u 23 % pacientů léčených přípravkem Teizeild a trombocytopenie byla hlášena u 17 % pacientů léčených přípravkem Teizeild; k zotavení došlo během 2 až 4 týdnů léčby. V klinických studiích přerušilo léčbu kvůli hemoglobinu nižšímu než 85 g/l (nebo snížení o více než 20 g/l na hodnotu nižší než 100 g/l) 1,2 % pacientů léčených přípravkem Teizeild a 1 % pacientů přerušilo léčbu přípravkem Teizeild kvůli počtu trombocytů nižšímu než 50 x 109 trombocytů/l.
Zvýšení jaterních enzymů a bilirubinu
Zvýšení jaterních enzymů a bilirubinu bylo pozorováno u pacientů léčených přípravkem Teizeild, a to jak v kontextu CRS, tak u pacientů bez CRS. Podle laboratorních analýz došlo u 7,8 % pacientů léčených přípravkem Teizeild k dosažení maximální hodnoty ALT více než trojnásobku ULN. U AST se u 5,3 % pacientů léčených přípravkem Teizeild vyskytla maximální hodnota AST více než trojnásobku ULN. Většina zvýšení jaterních enzymů byla přechodná a odezněla za 1-2 týdny po léčbě.
Imunogenita
Pozorovaná incidence protilátek proti léku (Anti-Drug Antibodies - ADA) je vysoce závislá na citlivosti a specificitě testu. Rozdíly v metodách testování vylučují smysluplné srovnání incidence protilátek proti léku ve studiích popsaných níže s incidencí protilátek proti léku v jiných studiích.
V placebem kontrolované studii u pacientů ve věku od 8 let s diabetem 1. typu ve 2. stadiu (studie TN-10) (viz bod 5.1) se přibližně u 57 % pacientů léčených přípravkem Teizeild vytvořily protilátky proti teplizumabu, z nichž u 46 % se vyvinuly neutralizační protilátky.
Na základě dostupných údajů nelze učinit žádný definitivní závěr, který by charakterizoval účinky ADA na farmakokinetiku, farmakodynamiku nebo účinnost přípravku Teizeild.
Pediatrická populace
Údaje o imunogenitě u dětí mladších 8 let nebyly stanoveny. Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
S předávkováním teplizumabem nejsou žádné klinické zkušenosti.
Pro předávkování přípravkem Teizeild není známo žádné specifické antidotum. V případě předávkování je nutné u pacienta sledovat známky a příznaky nežádoucích účinků a okamžitě přijmout veškerá vhodná opatření. Postupuje se na základě klinického posouzení.
Farmakologické vlastnosti - TEIZEILD 1MG/ML
Farmakoterapeutická skupina: jiná antidiabetika, ATC kód: A10XX01. Mechanismus účinku
Teplizumab se váže na CD3 (buněčný povrchový antigen přítomný na T-lymfocytech) a oddaluje progresi onemocnění u pacientů ve 2. stadiu DM1T. Mechanismus může zahrnovat částečnou agonistickou signalizaci vedoucí k deaktivaci autoreaktivních CD8+ T-lymfocytů a snížení imunitně
zprostředkované destrukce beta-buněk. Teplizumab vede ke zvýšení podílu vyčerpaných CD8+ T-buněk v periferní krvi.
Farmakodynamické účinky
Klinické studie prokázaly, že teplizumab se během léčby váže na molekuly CD3 na povrchu CD4+ a CD8+ T-buněk s internalizací komplexu teplizumab/CD3 z povrchu T-buněk. Farmakodynamické účinky zahrnují přechodnou lymfopenii se snížením počtu cirkulujících T-buněk, s nejnižší hodnotou v 5. dni dávkování během 14denního cyklu léčby teplizumabem (viz bod 4.4). Vztah expozice-odpověď na teplizumab a časový průběh farmakodynamické odpovědi na bezpečnost a účinnost teplizumabu nebyly plně charakterizovány.
Cílová populace pacientů
Teplizumab je indikován u dospělých a pediatrických pacientů ve věku od 8 let s diagnózou DM1T ve
2. stadiu.
-
stadium DM1T potvrzeno:
-
nejméně dvěma pozitivními autoprotilátkami proti pankreatickým ostrůvkům
-
dysglykemií bez zjevné hyperglykemie
-
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost teplizumabu byla hodnocena v následující studii:
Studie TN-10
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, příhodami řízená, placebem kontrolovaná studie u 76 pacientů ve věku 8 až 49 let s diabetem 1. typu ve 2. stadiu (DM1T). Druhé stadium DM1T bylo definováno jako přítomnost obou následujících znaků:
-
Dvě nebo více z následujících autoprotilátek proti pankreatickým ostrůvkům:
-
Autoprotilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (Glutamic Acid Decarboxylase – GAD)
-
Autoprotilátky proti inzulinu (Insulin Autoantibody – IAA)
-
Autoprotilátky proti antigenu 2 souvisejícímu s inzulinomem (Insulinoma-Associated antigen 2 Autoantibody – IA-2A)
-
Autoprotilátka proti zinkovému transportéru 8 (Zinc Transporter 8 Autoantibody – ZnT8)
-
Autoprotilátky proti buňkám pankreatických ostrůvků (Islet Cell Autoantibody – ICA)
-
-
Dysglykemie při orálním glukózovém tolerančním testu
V této studii byli pacienti randomizováni v poměru 1:1 do skupiny léčené teplizumabem nebo placebem jednou denně intravenózní infuzí po dobu 14 dnů. Dvě léčebné skupiny byly:
-
Skupina 1: Denní intravenózní dávky 51 mikrogramů/m2, 103 mikrogramů/m2, 207 mikrogramů/m2 a 413 mikrogramů/m2 ve dnech studie 0 až 3, a 1 dávka
826 mikrogramů/m2 ve dnech studie 4 až 13. Celková dávka pro 14denní cyklus byla přibližně 9 034 mikrogramů/m2.
-
Skupina 2: Pouze intravenózně podávané placebo.
Pacienti ve skupině s teplizumabem měli celkovou expozici léku, která byla srovnatelná s celkovou expozicí léku dosaženou při doporučeném celkovém dávkování teplizumabu (viz bod 4.2). Primárním
cílovým parametrem účinnosti v této studii byla doba od randomizace do vývoje diagnózy 3. stadia DM1T.
Výchozí charakteristiky pacientů
V této studii bylo 45 % žen a medián věku byl 14 let (72 % bylo ve věku < 18 let). Charakteristiky pacientů jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2. Výchozí charakteristiky dospělých a pediatrických pacientů ve věku od 8 let s diabetem 1. typu ve 2. stadiu (studie TN-10) 1
| Teplizumabn=44 | Placebon=32 | |
| Věková skupina | ||
| ≥ 18 let | 34 % | 19 % |
| < 18 let | 66 % | 81 % |
| Pediatrická věková skupina, kvartily | ||
| 8 až < 11 let | 21 % | 25 % |
| 11 až < 14 let | 27 % | 31 % |
| 14 až < 18 let | 18 % | 25 % |
| Glukóza, mg/dl2 | ||
| medián (min, max) | 165 (115, 207) | 154 (103, 200) |
| OGTT 30 minut, medián (min, max) | 161 (99, 237) | 165 (121, 223) |
| OGTT 60 minut, medián (min, max) | 186 (97, 244) | 173 (77, 233) |
| OGTT 90 minut, medián (min, max) | 175 (98, 242) | 159 (82, 244) |
| OGTT 120 minut, medián (min, max) | 152 (87,240) | 144 (81,217) |
| HbA1c, % | ||
| medián (min, max) | 5,2 (4,6; 6,1) | 5,3 (4,3; 5,6) |
| HLA-DR3/DR4 | ||
| DR3 i DR4 | 25 % | 22 % |
| Pouze DR3 | 23 % | 25 % |
| Pouze DR4 | 36 % | 44 % |
| Ani DR3, ani DR4 | 11 % | 9 % |
| Nebylo analyzováno | 5 % | 0 |
| Pozitivní typ autoprotilátek | ||
| GAD65 | 91 % | 88 % |
| IAA | 43 % | 34 % |
| IA-2A | 59 % | 75 % |
| ICA | 66 % | 88 % |
| ZnT8 | 73 % | 75 % |
| Pozitivní autoprotilátky (N) | ||
| 1 | 2 % | 0 |
| 2 | 27 % | 22 % |
| 3 | 25 % | 16 % |
| 4 | 27 % | 44 % |
| 5 | 18 % | 19 % |
1 Populace se záměrem léčit (Intent To Treat - ITT)
2 Údaje o glukóze jsou hodnoty plochy pod křivkou koncentrace v čase (AUC) z orálního glukózového tolerančního testu.
Zkratky: HbA1c=hemoglobin A1c, SD=směrodatná odchylka, HLA=lidský leukocytární antigen, GAD65=autoprotilátka proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (Glutamic Acid Decarboxylase - GAD), IAA=autoprotilátky proti inzulinu, IA-2A=autoprotilátka proti antigenu 2 souvisejícímu s inzulinomem, ZnT8=autoprotilátka proti zinkovému transportéru 8, ICA=autoprotilátky proti buňkám pankreatických ostrůvků (Islet Cell Autoantibody - ICA).
Výsledky účinnosti
Ve studii TN-10 bylo 3. stadium diabetu 1. typu diagnostikováno u 20 (45 %) pacientů léčených teplizumabem a u 23 (72 %) pacientů léčených placebem. Coxův model proporcionálních rizik, stratifikovaný podle věku a hodnot orálního glukózového tolerančního testu při randomizaci, prokázal, že medián doby od randomizace do diagnózy 3. stadia diabetu 1. typu byl 50 měsíců ve skupině s teplizumabem a 25 měsíců ve skupině s placebem, s rozdílem 25 měsíců. Při mediánu doby sledování 51 měsíců vedla léčba teplizumabem ke statisticky významnému oddálení vývoje 3. stadia diabetu 1. typu, poměr rizik 0,41 (95% CI: 0,22 až 0,78; p=0,0066) (obrázek 1).
Studie TN-10 nebyla navržena tak, aby hodnotila, zda existují rozdíly v účinnosti mezi podskupinami na základě demografických charakteristik nebo výchozích charakteristik onemocnění.
Obrázek 1: Kaplanova-Meierova křivka doby do diagnózy 3. stadia diabetu 1. typu u dospělých a pediatrických pacientů ve věku od 8 let s diabetem 1. typu ve 2. stadiu podle léčebné skupiny (studie TN-10) 1
1 ITT populace
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Teizeild obsahujícím teplizumab u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v prevenci 3. stadia diabetu mellitu 1. typu v souladu s plánem pediatrického výzkumu (PIP) EMEA-000524-PIP02-24 ve schválené indikaci (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Nepředpokládá se, že by koncentrace teplizumabu v ustáleném stavu byly dosaženy během 14denního cyklu podávání teplizumabu.
Absorpce
Nejsou k dispozici žádné informace o absorpci, protože teplizumab se podává intravenózně. Distribuce
Nebyly provedeny žádné studie vazby na proteiny, protože teplizumab je monoklonální protilátka. Metabolismus
Předpokládá se, že teplizumab je metabolizován katabolickými cestami na malé peptidy. Eliminace
Zdánlivý eliminační poločas teplizumabu je přibližně 3 dny. Zvláštní populace
Věk
V závislosti na věku (8 až 35 let) nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice teplizumabu.
Pohlaví
Na základě pohlaví nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice teplizumabu.
Rasa
Na základě rasových skupin (běloši, Asijci) nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice teplizumabu.
Tělesná hmotnost
Dávkování založené na BSA normalizuje expozici teplizumabu napříč tělesnými hmotnostmi.
Porucha funkce ledvin
Specifické studie hodnotící farmakokinetiku teplizumabu u pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny.
Porucha funkce jater
Specifické studie hodnotící farmakokinetiku teplizumabu u pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny.
Pediatrická populace
Farmakokinetika teplizumabu u dětí do 8 let nebyla stanovena.
Farmaceutické údaje - TEIZEILD 1MG/ML
Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného Dihydrogenfosforečnan sodný
Polysorbát 80 (E 433) Chlorid sodný
Voda pro injekci
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky. Nepodávejte přípravek Teizeild současně s jinými léčivými přípravky stejnou intravenózní linkou.
Nekompatibilní materiály
-
Infuzní vaky z kopolymeru ethylenu a propylenu (EPC) a polypropylenu (PP) pro intravenózní infuzi
-
Infuzní sety chráněné před světlem
-
Pro dávku přípravku Teizeild < 68 mikrogramů: směs polyethylenu (PE) a polyolefinu (PO).
-
Pro dávku přípravku Teizeild < 240 mikrogramů: ethylenvinylacetátové (EVA) vaky.
-
Skleněné injekční lahvičky nebo skleněné injekční stříkačky k přípravě výsledného naředění a infuzi.
Tento léčivý přípravek má být připraven a podáván podle pokynů v bodech 4.2 a 6.6.
Neotevřená injekční lahvička
3 roky
Po naředění
Infuzní vaky pro intravenózní použití
Chemická, fyzikální a mikrobiální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 6 hodin při uchovávání při pokojové teplotě (15 °C až 25 °C).
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně doba nemá být delší než 6 hodin při uchovávání při pokojové teplotě (15 °C až 25 °C).
Infuze prostřednictvím injekční stříkačky
Chemická, fyzikální a mikrobiální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 12 hodin při uchovávání v chladničce (2 °C až 8 °C), poté maximálně na dobu 6 hodin při pokojové teplotě (15 °C až 25 °C).
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně doba nemá být delší než 12 hodin při uchovávání v chladničce (2 °C až 8 °C), poté ne více než 6 hodin při pokojové teplotě (15 °C až 25 °C).
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem.
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávejte ve svislé poloze.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
Přípravek Teizeild se dodává ve:
2 ml koncentrátu obsahující 2 mg teplizumabu v 2 ml injekční lahvičce z borosilikátového skla třídy 1 s butylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem s modrým polypropylenovým odtrhovacím víčkem. Velikost balení: 1, 10 nebo 14 injekčních lahviček.
0,5 ml koncentrátu obsahující 0,5 mg teplizumabu v 2 ml injekční lahvičce z borosilikátového skla třídy 1 s butylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem s oranžovým polypropylenovým odtrhovacím víčkem. Velikost balení 1 injekční lahvička.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Příprava k intravenóznímu podání
-
Přípravek Teizeild musí být před použitím naředěn. To vyžaduje postup ředění ve dvou krocích.
-
Při přípravě k naředění injekční lahvičku/y před použitím vizuálně zkontrolujte (roztok musí být
čirý a bezbarvý). Nepoužívejte, pokud jsou v ní viditelné částice nebo zabarvení.
-
Při přípravě používejte aseptickou techniku. Každá injekční lahvička je určena pouze pro jednotlivou dávku.
-
Infuzi zahajte ihned po naředění. Není-li přípravek použit okamžitě, uchovávejte naředěný infuzní roztok (viz bod 6.3).
Výpočet dávky
-
Před léčbou vypočítejte BSA pacienta (např. pomocí Mostellerova vzorce).
-
Pomocí BSA pacienta vypočtěte dávku na základě dne léčby (viz bod 4.2).
x μg
Dávka (x μg) = úroveň denní dávky ( m2 ) x BSA (m2)
-
Určete injekční lahvičku (lahvičky), které mají být použity, na základě BSA pacienta a vypočítané dávky.
Krok 1: Počáteční ředění (1:10)
-
Před přípravou ředění zkontrolujte štítek injekční lahvičky.
Pokud používáte injekční lahvičku obsahující 2 mg/2 ml:
-
Připravte si 18 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) ve:
-
sterilní skleněné injekční lahvičce nebo
-
sterilním infuzním vaku z polyvinylchloridu (PVC) s di-(2-ethylhexyl)ftalátem (DEHP)
o objemu ≤50 ml nebo
-
sterilní injekční stříkačce (polypropylen (PP), polykarbonát (PC) nebo sklo)
Pokud používáte injekční lahvičku obsahující 0,5 mg/0,5 ml:
-
-
Připravte si 4,5 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) ve:
-
sterilní skleněné injekční lahvičce nebo
-
sterilním infuzním vaku z PVC s DEHP o objemu ≤25 ml nebo
-
sterilní injekční stříkačce (PP, PC nebo sklo)
-
-
Sejměte víčko z injekční lahvičky – toto je čas zahájení přípravy (viz bod 6.3).
Na základě požadavků na dávkování podle BSA může být zapotřebí více než jedna injekční lahvička přípravku Teizeild.
V takovém případě se ujistěte, že celá dávka pro každý den je obsažena v jednom (1) infuzním vaku nebo stříkačce:
-
připravte samostatné roztoky k počátečnímu ředění pro každou injekční lahvičku
-
přidejte kumulativní objem vypočítané dávky do jednoho infuzního vaku nebo stříkačky
Pokud používáte injekční lahvičku obsahující 2 mg/2 ml:
-
-
Natáhněte 2 ml přípravku Teizeild z injekční lahvičky a pomalu je přidejte k 18 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%). Jemně promíchejte pomalým kroužením injekční lahvičkou nebo převracením infuzního vaku nebo injekční stříkačky. Výsledný naředěný roztok o objemu 20 ml obsahuje teplizumab v koncentraci 100 mikrogramů (μg)/ml.
Pokud používáte injekční lahvičku obsahující 0,5 mg/0,5 ml:
-
Natáhněte 0,5 ml přípravku Teizeild z injekční lahvičky a pomalu je přidejte k 4,5 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%). Jemně promíchejte pomalým kroužením injekční lahvičkou nebo převracením infuzního vaku nebo injekční stříkačky. Výsledný naředěný roztok o objemu 5 ml obsahuje teplizumab v koncentraci 100 mikrogramů (μg)/ml.
Pro obě formulace:
-
Vypočtěte objem roztoku přípravku Teizeild o koncentraci 100 μg/ml (připraveného v kroku 1), který bude dále naředěn v kroku 2.
Objem počátečního ředění, 1: 10 (ml) = Dávka (x μg)
100
Krok 2: Konečné naředění
Existují dvě různé metody intravenózního podání konečného naředění: infuzní vak nebo injekční stříkačka pro infuzi injekční pumpou. V závislosti na zvolené metodě použijte příslušný výpočet.
-
Metoda 1: Infuzní vak pro intravenózní podání:
-
Pomocí injekční stříkačky vhodné velikosti odeberte objem naředěného roztoku potřebného pro vypočítanou denní dávku pro daný den z roztoku o koncentraci100 μg/ml (viz krok 1: Počáteční ředění (1:10)).
-
Pomalu přidejte obsah injekční stříkačky obsahující dávku do infuzního vaku (z PVC s DEHP) obsahujícího 25 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%). Infuzní vak jemně převracejte, aby se roztok dostatečně promíchal. Netřepejte.
-
Infuzní podání trvá minimálně 30 minut. Rychlost infuze může být z důvodu snášenlivosti pacienta snížena.
-
-
Metoda 2: Injekční stříkačka (PP nebo PC) pro intravenózní infuzi injekční pumpou [koncentrační rozmezí 15 μg/ml až 60 μg/ml s maximálním objemem infuze 60 ml]:
-
Vypočtěte maximální objem, který lze podat pro vypočítanou dávku (na základě dne léčby, dávky a BSA pacienta) za použití minimální koncentrace infuze 15 μg/ml.
ObjemInfuze
(ml) = Dávka (x μg)
Minimální koncentrace infuze 15 μg/ml
-
Vypočtěte objem fyziologického roztoku, který má být přidán do infuzní stříkačky:
-
Pokud je vypočítaný maximální objem, který má být podán, ≤ 60 ml:
ObjemFyziol. roztok(ml) = ObjemInfuze(ml) - Objempočáteční ředění,1:10 (ml)
-
Pokud vypočtený maximální objem, který má být podán, přesáhne 60 ml – maximální objem infuze je omezen na 60 ml.
ObjemFyziol.roztok(ml) = 60 ml - Objempočáteční ředění,1:10 (ml)
-
-
Odměřte příslušný objem fyziologického roztoku a přeneste jej do infuzní stříkačky.
-
Pomocí injekční stříkačky vhodné velikosti odeberte objem naředěného roztoku přípravku Teizeild vypočítaný výše (viz objem počátečního naředění, 1:10) a přidejte jej do infuzní stříkačky.
-
Jemně převracejte infuzní stříkačku, aby se roztok dostatečně promíchal. Netřepejte.
-
Připojte infuzní stříkačku k injekční pumpě. Injekční pumpa by měla umožňovat nízké rychlosti pro pomalé podání (rychlost 1 ml/hod).
-
Infuzi zahajte pomocí injekční pumpy – infuzní stříkačku nestlačujte ručně. Vypočtěte rychlost infuze (aby bylo zajištěno podávání po dobu minimálně 30 minut). Maximální
rychlost infuze má být 2 ml/min (maximálně 120 ml/hod). Skutečná rychlost se bude lišit v závislosti na objemu infuze, jak je uvedeno níže.
Rychlost infuze (ml/minutu) = ObjemInfuze(ml)
30 minut
-
Infuzní podání trvá minimálně 30 minut. Rychlost může být z důvodu snášenlivosti pacienta snížena.
-
Likvidace
Nepoužitá část zbývajícího naředěného roztoku přípravku Teizeild v infuzním vaku z PVC s DEHP, injekční stříkačce nebo sterilní skleněné injekční lahvičce musí být zlikvidována.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.