VIZIMACO 0,3MG/ML+5MG/ML Oční kapky, roztok

Snížení nitroočního tlaku (IOP) u dospělých pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem nebo nitrooční hypertenzí, kteří nedostatečně reagují na léčbu lokálními betablokátory nebo analogy prostaglandinu.

Dávkování

Doporučená dávka pro dospělé (včetně starších osob)

Doporučená dávka je jedna kapka přípravku Vizimaco do postiženého oka (očí) jedenkrát denně buď ráno, nebo večer. Dávka se má podávat každý den ve stejnou dobu.

Z dostupných literárních údajů pro bimatoprost/timolol s konzervační látkou vyplývá, že večerní dávka dokáže účinněji snižovat IOP než ranní dávka. Při volbě ranního nebo večerního dávkování je však třeba zohlednit pravděpodobnost dodržování léčby (viz bod 5.1).

Vynechá-li se jedna dávka, léčba musí pokračovat další plánovanou dávkou. Dávkování jedenkrát denně do postiženého oka (očí) nemá být překročeno.

Porucha ledvin a jater

Bimatoprost/timolol bez konzervační látky nebyl studován u pacientů s poruchou ledvin nebo jater. U těchto pacientů má proto být použit s opatrností.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost bimatoprostu/timololu u dětí ve věku od 0 do 18 let nebyla stanovena. Nejsou

dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Pokud je používán více než jeden lokální oční přípravek, pak je mezi jejich podáním nutné zachovat časový odstup nejméně 5 minut.

Systémová absorpce se sníží při použití nasolakrimální okluze nebo zavřením víčka na dobu 2 minut.

To může vést ke sníženému výskytu systémových nežádoucích účinků a zvýšit aktivitu v místě působení.

Vizimaco je sterilní roztok, který neobsahuje konzervační látky. Pacienti mají být poučeni, aby si před použitím umyli ruce a zabránili tomu, aby se hrot lahvičky dotkl oka nebo jeho okolí, aby nedošlo k poranění oka.

Pacienti mají být poučeni také o tom, že oční roztoky mohou být při nesprávném použití

kontaminovány bakteriemi, které způsobují oční infekce. Při použití kontaminovaných roztoků může dojít k vážnému poškození očí a následné ztrátě vidění.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Reaktivní onemocnění cest dýchacích včetně průduškového astmatu nebo průduškového astmatu v

  anamnéze, těžká chronická obstrukční plicní choroba.

• Sinusová bradykardie, sick sinus syndrom, sinoatriální blokáda, atrioventrikulární blok druhého nebo třetího stupně, který není kontrolovaný kardiostimulátorem. Klinicky zjevné srdeční selhání, kardiogenní šok.

Tak jako u ostatních lokálně aplikovaných očních léčivých přípravků, mohou být i léčivé látky (timolol/bimatoprost) přípravku Vizimaco vstřebávány systémově. Žádné zvýšení systémového vstřebávání individuálních léčivých látek nebylo u očních kapek s bimatoprostem/timololem obsahujících konzervační látku pozorováno. Vzhledem k beta-adrenergním účinkům timololu se

mohou vyskytnout tytéž typy kardiovaskulárních, plicních a jiných nežádoucích účinků (ADR), které byly pozorovány u systémových betablokátorů. Výskyt systémových nežádoucích účinků je při

topickém očním podání nižší než při systémovém podání. Opatření ke snížení systémové absorpce viz

bod 4.2.

Srdeční poruchy

U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (např. ischemická choroba srdeční, Prinzmetalova

angina a srdeční selhání) a hypotenzí má být léčba betablokátory kriticky posouzena a má být zvážena léčba jinou léčivou látkou. Pacienty s kardiovaskulárními chorobami je třeba sledovat kvůli známkám zhoršení choroby a kvůli výskytu nežádoucích účinků.

Vzhledem k negativnímu účinku na převodní čas mají být betablokátory pacientům se srdeční blokádou prvního stupně podávány s opatrností.

Cévní poruchy

Pacienti se závažnými poruchami/onemocněními periferní cirkulace (tj. závažné formy Raynaudovy choroby nebo Raynaudova syndromu) mají být léčeni s opatrností.

Poruchy dýchacího systému

Po podání některých očních betablokátorů byly hlášeny respirační účinky, včetně úmrtí způsobeného bronchospasmem u pacientů s astmatem.

U pacientů s lehkou/středně závažnou chronickou obstrukční plicní chorobou má být přípravek

Vizimaco použit s opatrností a pouze pokud potenciální přínos převáží potenciální rizika.

Endokrinní poruchy

Betaadrenergní blokátory je nutno podávat s opatrností pacientům se spontánní hypoglykemií nebo s labilní formou diabetu, neboť betablokátory mohou maskovat příznaky a symptomy akutní hypoglykemie.

Betablokátory mohou rovněž maskovat příznaky hypertyreózy. Onemocnění rohovky

Oční betablokátory mohou způsobovat suchost očí. Pacienti s onemocněními rohovky mají být léčeni s

opatrností.

Jiné betablokátory

Účinky na nitrooční tlak nebo známé účinky systémové betablokády mohou být zesíleny, je-li timolol

podán pacientům, kteří již dostávají systémový betablokátor. Odpověď těchto pacientů na léčbu má být pečlivě sledována. Použití dvou topických betaadrenergních blokátorů se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Anafylaktické reakce

Pacienti s atopií nebo těžkou anafylaktickou reakcí na různé alergeny v anamnéze mohou při užívání betablokátorů výrazněji reagovat na opakované podráždění příslušnými alergeny a nemusí reagovat na obvyklou dávku adrenalinu používanou k léčení anafylaktických reakcí.

Odchlípení cévnatky

Po podání přípravků zamezujících tvorbě komorové vody (např. timolol, acetazolamid) po filtračních procedurách bylo hlášeno odchlípení cévnatky.

Chirurgická anestezie

Oční betablokátory mohou blokovat systémové betaagonistické účinky, např. u epinefrinu.

Anesteziolog má být informován o tom, že je pacientovi podáván timolol.

Jaterní nežádoucí účinky

U pacientů s lehčím jaterním onemocněním v anamnéze nebo s abnormálními výchozími hladinami

ALT, AST a/nebo bilirubinu nemělo podávání bimatoprostu po dobu 24 měsíců žádné nežádoucí účinky na jaterní funkce. Nejsou známé žádné nežádoucí účinky očního timololu na funkci jater.

Oční nežádoucí účinky

Před zahájením léčby má být pacient informován o možnosti vzniku periorbitopatie způsobené

analogy prostaglandinu (PAP) a zvýšené pigmentaci duhovky, které byly pozorovány během léčby očními kapkami s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5 mg/ml bez konzervačních látek. Některé z těchto změn mohou být trvalé a mohou vést k defektu zorného pole a rozdílnému

vzhledu očí, pokud bylo léčeno pouze jedno z nich (viz bod 4.8).

Při léčbě očními kapkami s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5 mg/ml

s konzervační látkou byl hlášen makulární edém, včetně cystoidního makulárního edému. Proto má

být přípravek Vizimaco používán s opatrností u afakických pacientů, pseudoafakických pacientů

s trhlinou zadního pouzdra čočky nebo u pacientů se známými rizikovými faktory pro vznik makulárního edému (např. nitrooční chirurgický zákrok, okluze retinální žíly, zánětlivé onemocnění očí a diabetická retinopatie).

Přípravek Vizimaco má být používán s opatrností u pacientů s aktivním nitroočním zánětem (např. uveitida), protože se zánět může zhoršit.

Kůže

V oblastech, kde oční kapky s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5 mg/ml přichází opakovaně do styku s kožním povrchem, může potenciálně dojít k růstu ochlupení. Proto je důležité Vizimaco aplikovat podle pokynů a zabránit jeho stékání na tváře nebo jiné oblasti kůže.

Další onemocnění

Oční kapky s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5 mg/ml bez konzervačních látek

nebyly studovány u pacientů s očními zánětlivými stavy, neovaskularizací, záněty, glaukomem se zavřeným úhlem, kongenitálním glaukomem a glaukomem s úzkým úhlem.

Ve studiích s očními kapkami s bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml u pacientů s glaukomem nebo oční hypertenzí bylo prokázáno, že častější expozice oka více než 1 dávce bimatoprostu denně může zhoršit účinky na snižování IOP. Pacienti používající Vizimaco s jinými analogy prostaglandinu mají být sledováni na změny nitroočního tlaku.

Pacienti s anamnézou hypersenzitivity při kontaktu se stříbrem nemají používat tento přípravek, jelikož aplikované kapky mohou obsahovat stopy stříbra.

Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí s fixní kombinací bimatoprostu/timololu.

Existuje možnost aditivních účinků, které vedou k hypotenzi a/nebo výrazné bradykardii, je-li podán

oční roztok s betablokátorem souběžně s perorálními blokátory kalciového kanálu, guanethidinem, betaadrenergními blokátory, parasympatomimetiky, antiarytmiky (včetně amiodaronu) a digitalisovými glykosidy.

V průběhu kombinované léčby inhibitory CYP2D6 (např. chinidin, fluoxetin, paroxetin) a timololem byla hlášena zvýšená systémová betablokáda (např. zpomalený srdeční rytmus, deprese).

V ojedinělých případech vedlo souběžné použití očních betablokátorů a epinefrinu (adrenalinu) k mydriáze.

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání fixní kombinace bimatoprostu/timololu těhotným ženám nejsou

k dispozici. Pokud to není nezbytně nutné, Vizimaco se nemá během těhotenství podávat. Informace o možnosti snížení systémové absorpce viz bod 4.2.

Bimatoprost

Adekvátní údaje o podávání bimatoprostu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu při vysokých dávkách toxických pro matku (viz bod 5.3).

Timolol

Epidemiologické studie neprokázaly malformační účinky, ale prokázaly riziko opoždění

nitroděložního růstu v případě, že se betablokátory podávají perorálně. Kromě toho, pokud byly betablokátory podávány před porodem, byly u novorozence pozorovány známky a symptomy

betablokády (např. bradykardie, hypotenze, dušnost a hypoglykemie). Podává-li se Vizimaco až do porodu, musí být novorozenec v prvních dnech života pečlivě monitorován. Studie s timololem na

zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu při dávkách značně vyšších než dávky, které by se použily v

klinické praxi (viz bod 5.3).

Kojení

Timolol

Betablokátory jsou vylučovány do mateřského mléka. Při terapeutických dávkách timololu v očních kapkách je však nepravděpodobné, že by se do mléka dostalo takové množství, které by u kojence

vedlo ke klinickým příznakům betablokády. Informace o možnosti snížení systémové absorpce viz

bod 4.2.

Bimatoprost

Není známo, zda je bimatoprost vylučován do mateřského mléka, ale je vylučován do mléka potkanů. Přípravek Vizimaco nemá být podáván kojícím ženám.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích bimatoprostu/timololu ve formě očních kapek o koncentraci

0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml bez konzervačních látek na lidskou fertilitu.

Vizimaco má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Jestliže, stejně jako po jiné lokální oční léčbě, nastane po podání přechodné rozmazané vidění, má pacient před řízením nebo obsluhou strojů počkat, dokud se vidění neupraví.

Bimatoprost/timolol 0,3 mg/ml + 5 mg/ml ve formě očních kapek bez konzervačních látek

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nežádoucí účinky hlášené v klinické studii při použití očních kapek s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml bez konzervačních látek se omezily na dříve hlášené reakce při

použití očních kapek s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml s konzervační látkou nebo u jednotlivě podávaného bimatoprostu nebo timololu. V klinických studiích nebyly pozorovány žádné nové nežádoucí účinky specifické pro oční kapky s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml bez konzervačních látek.

Většina nežádoucích účinků udávaných s použitím očních kapek s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml s konzervační látkou se týkala očí, byly pouze mírné a žádné nebyly závažné. Na základě 12týdenní klinické studie s očními kapkami s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml bez konzervačních látek podávaného jednou denně byla nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem konjunktivální hyperemie (většinou v náznacích nebo mírná a

považovaná za nezánětlivou) přibližně u 21 % pacientů, která vedla k přerušení léčby u 1,4 % pacientů.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky hlášené během klinických studií u očních kapek s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml s konzervačními látkami i bez nich nebo v období po uvedení léčiva na trh.

Možné nežádoucí účinky jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů MedDRA a jsou založeny na

následující konvenci: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (frekvenci nelze

z dostupných údajů určit). V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1. Seznam nežádoucích účinků hlášených u očních kapek obsahujících bimatoprost/timolol o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml s obsahem konzervačních látek i bez nich

1 Nežádoucí účinky pozorované pouze u očních kapek s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3 mg/ml + 5,0 mg/ml bez konzervačních látek

2 Nežádoucí účinky pozorované pouze u očních kapek s bimatoprostem/timololem o koncentraci 0,3

mg/ml + 5,0 mg/ml s konzervačními látkami

Přípravek Vizimaco (bimatoprost/timolol), stejně jako jiné topicky podávané oční léčivé přípravky, je absorbován do systémového oběhu. Absorpce timololu může způsobovat podobné nežádoucí účinky jako u systémových betablokátorů. Incidence systémových nežádoucích účinků je při topickém očním podání nižší než při systémovém podání. Informace o možnosti snížení systémové absorpce viz bod 4.2.

Další nežádoucí účinky, které byly pozorovány u jedné z léčivých látek přípravku (bimatoprostu

a timololu) a mohou se potenciálně vyskytnout i u přípravku Vizimaco, jsou uvedeny níže v tabulce 2:

Tabulka 2. Seznam dalších nežádoucích účinků pozorovaných samostatně u jedné z léčivých látek

(bimatoprost nebo timolol)

1 Nežádoucí účinky pozorované při léčbě timololem

2 Nežádoucí účinky pozorované při léčbě bimatoprostem

Nežádoucí účinky hlášené u očních kapek obsahujících fosfáty

U pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek obsahujících fosfáty, velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Periorbitopatie způsobená analogy prostaglandinu (PAP)

Analoga prostaglandinu, včetně bimatoprostu, mohou vyvolat periorbitální lipodystrofické změny, které mohou vést k prohloubení záhybu očního víčka, ptóze, enoftalmu, retrakci

očního víčka, involuci dermatochalázie a odhalení dolní části skléry. Změny jsou většinou mírné, mohou se objevit už jeden měsíc po zahájení léčby přípravkem Vizimaco a mohou mít za následek defekt zorného pole, kterého si pacient nemusí být vědom. PAP je také spojena s periokulární hyperpigmentací nebo změnou barvy kůže a hypertrichózou. Všechny tyto změny byly ale označeny za částečně nebo zcela reverzibilní po přerušení léčby nebo po přechodu na jinou léčbu.

Hyperpigmentace duhovky

Zvýšená pigmentace duhovky je pravděpodobně trvalá. Změna pigmentace je způsobena spíše zvýšeným obsahem melaninu v melanocytech, než zvýšením počtu melanocytů.

Dlouhodobé účinky zvýšené pigmentace duhovky nejsou známy. Změna barvy duhovky pozorovaná při očním podání bimatoprostu nemusí být patrná po několik měsíců či let. Obvykle se hnědá

pigmentace okolo zorničky rozšíří soustředně směrem k okraji duhovky a celá duhovka nebo její části zhnědnou. Zdá se, že léčba nemá vliv na mateřská znaménka, ani pihy na duhovce. Po 12 měsících byla zaznamenána 1,5% incidence hyperpigmentace duhovky při podávání bimatoprostu ve formě

očních kapek, roztoku o koncentraci 0,3 mg/ml a po 3 letech léčby se nezvýšila.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Není pravděpodobné, že by mohlo nastat topické předávkování přípravkem Vizimaco, nebo že by bylo

spojenou s toxicitou.

Bimatoprost

Jestliže dojde k náhodnému požití přípravku Vizimaco, mohou být užitečné následující informace: během dvoutýdenní studie u myší a potkanů při perorálních dávkách bimatoprostu až do 100

mg/kg/den nevznikla žádná toxicita. Tato dávka vyjádřena v mg/m² je nejméně 70krát vyšší než množství obsažené v celé lahvičce při náhodném požití přípravku Vizimaco u dítěte s tělesnou hmotností 10 kg.

Timolol

Symptomy systémového předávkování timololem zahrnují: bradykardii, hypotenzi, bronchospasmus, bolest hlavy, závratě, dyspnoe a srdeční zástavu. Studie pacientů se selháním ledvin prokázala, že timolol je špatně dialyzovatelný.

Dojde-li k předávkování, léčba musí být symptomatická a podpůrná.