LANZUL 30MG Tvrdá tobolka

Přípravek Lanzul je indikován k léčbě dospělých.

• Léčba duodenálního a žaludečního vředu

• Léčba refluxní esofagitidy

• Profylaxe refluxní esofagitidy

• Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) se souběžně podávanou příslušnou antibiotickou léčbou

  u pacientů s vředem spojeným s infekcí H. pylori

• Léčba NSAID indukovaného benigního žaludečního a duodenálního vředu u pacientů vyžadujících kontinuální léčbu NSAID

• Profylaxe NSAID indukovaného žaludečního a duodenálního vředu u rizikových pacientů (viz bod 4.2) vyžadujících kontinuální léčbu

• Symptomatická gastroezofageální refluxní choroba

• Zollingerův-Ellisonův syndrom.

Dávkování

Tento přípravek o síle 30 mg není určen k léčbě některými dávkovacími schématy u některých stavů zmíněných níže. V těchto případech je třeba použít lansoprazol o síle 15 mg.

K dosažení optimálního účinku se lansoprazol užívá 1× denně ráno kromě používání při eradikaci

H. pylori, kdy se lék užívá dvakrát denně, jednou ráno a jednou večer.

Léčba duodenálního vředu:

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 2 týdny při stejné dávce.

Léčba žaludečního vředu:

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Vřed je obvykle zhojený během 4 týdnů, ale u pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Refluxní ezofagitida:

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Profylaxe refluxní ezofagitidy:

15 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena až na 30 mg denně, je-li to nezbytné.

Eradikace Helicobacter pylori:

Při výběru vhodné kombinované léčby je třeba brát v úvahu oficiální místní doporučení týkající se bakteriální rezistence, trvání léčby (nejčastěji 7 dní, někdy ale až 14 dní) a řádného používání antibakteriálních látek.

Doporučená dávka je 30 mg lansoprazolu dvakrát denně po dobu 7 dnů spolu s jednou z následujících kombinací antibiotik:

klarithromycin 250-500 mg dvakrát denně + amoxicilin 1 g dvakrát denně

klarithromycin 250 mg dvakrát denně + metronidazol 400–500 mg dvakrát denně

Při kombinaci klarithromycinu s lansoprazolem a amoxicilinem nebo metronidazolem dochází k eradikaci H. pylori až v 90 % případů.

Za 6 měsíců po úspěšné eradikační léčbě je riziko reinfekce nízké a relaps je proto nepravděpodobný.

Byl zkoušen rovněž režim s použitím lansoprazolu 30 mg dvakrát denně, amoxicilinu 1 g dvakrát denně a metronidazolu 400-500 mg dvakrát denně. Při použití této kombinace byla pozorována menší míra eradikace než při režimu s klarithromycinem. Tato kombinace může být vhodná u pacientů, kteří nemohou užívat klarithromycin jako součást eradikační léčby, kdy místní míra rezistence na metronidazol je nízká.

Léčba benigních žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID u pacientů, u nichž je nutné pokračovat v léčbě NSAID:

30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení, může být léčba prodloužena o další 4 týdny. U pacientů s rizikem vředu nebo obtížného hojení má být zvažována delší doba léčby a/nebo vyšší dávky.

Profylaxe žaludečního a duodenálního vředu při léčbě NSAID u rizikových pacientů (jako je věk nad 65 let nebo anamnéza žaludečního nebo duodenálního vředu), u nichž je nutné pokračovat v léčbě NSAID:

15 mg jednou denně. Jestliže je léčba neúspěšná, má být dávka zvýšena na 30 mg.

Symptomatická gastroezofageální refluxní choroba:

Doporučená dávka je 15 mg nebo 30 mg denně. K ústupu symptomů dochází rychle. Je třeba zvážit individuální úpravu dávky. Jestliže při denní dávce 30 mg nedojde k ústupu symptomů během 4 týdnů, je třeba zvážit další vyšetření.

Zollingerův-Ellisonův syndrom:

Doporučená počáteční dávka je 60 mg jednou denně. Dávky je třeba upravit individuálně a léčba má trvat tak dlouho, jak je nutné. Při léčbě byly použity dávky až 180 mg denně. Pokud je denní dávka vyšší než 120 mg, má být rozdělena do dvou dílčích denních dávek.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce ledvin není potřebné upravit dávkování.

Porucha funkce jater:

Pacienti se středně těžkým nebo těžkým onemocněním jater mají být pravidelně sledováni a doporučuje se u nich snížení denní dávky lansoprazolu o 50 % (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti:

Vzhledem ke snížené clearance lansoprazolu u starších pacientů může být zapotřebí úprava dávky, a to na základě individuálních potřeb pacienta. Denní dávka nemá u této skupiny pacientů překročit 30 mg, pokud pro to není přesvědčivá klinická indikace.

Pediatrická populace:

Používání lansoprazolu se u dětí nedoporučuje, protože klinická data jsou omezená (viz také bod 5.2). Je třeba se vyvarovat léčení malých dětí do jednoho roku, protože dostupná data neprokázala prospěch z léčby gastroezofageální refluxní choroby.

Způsob podání

Lansoprazol se užívá nejméně 30 minut před jídlem (viz bod 5.2).

Tobolky se polykají vcelku s malým množstvím tekutiny. U pacientů s polykacími obtížemi se tobolky mohou otevřít, ale obsah se nesmí kousat ani žvýkat.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Maligní nádor žaludku

Stejně jako u jiných antiulcerózních způsobů léčby je třeba při léčbě žaludečního vředu lansoprazolem vyloučit možnost maligního nádoru žaludku, protože lansoprazol může maskovat symptomy a prodloužit dobu ke stanovení správné diagnózy.

Inhibitory HIV proteázy

Souběžné podávání lansoprazolu s inhibitory HIV proteázy, jejichž absorpce je závislá na aciditě žaludečního pH, jako je atazanavir a nelfinavir, se nedoporučuje vzhledem k významnému snížení jejich biologické dostupnosti (viz bod 4.5). Souběžné podávání inhibitorů protonové pumpy s atazanavirem v neposíleném režimu se nedoporučuje. Jestliže je kombinace lansoprazolu s inhibitory HIV proteázy posouzena jako nezbytná, doporučuje se pečlivé klinické sledování v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg a 100 mg ritonaviru. Inhibitory protonové pumpy mohou být podány 12 hodin před podáním atazanaviru, když je posílen ritonavirem nebo kobicistatem, u dosud neléčených pacientů. Dávky inhibitorů protonové pumpy srovnatelné s 20 mg omeprazolu nemají být překročeny.

Vliv na absorpci vitamínu B12

Stejně jako další léky na snížení kyselosti i lansoprazol může z důvodu hypo- nebo achlorhydrie zapříčinit sníženou absorpci vitamínu B12 (kyanokobalamin). Toto je třeba vzít v úvahu u pacientů se sníženou zásobou vitamínu B12 nebo u pacientů s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu B12, kteří podstupují dlouhodobou léčbu nebo jsou-li u nich pozorovány odpovídající klinické příznaky.

Porucha funkce jater

Lansoprazol musí být podáván s opatrností u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater (viz body 4.2 a 5.2).

Gastrointestinální infekce způsobené bakteriemi

Lze předpokládat, že snížená žaludeční kyselost způsobená lansoprazolem vede ke zvýšenému množství bakterií v žaludku, které se běžně vyskytují v gastrointestinálním traktu. Léčba lansoprazolem může vést k lehce zvýšenému riziku vzniku gastrointestinálních infekcí jako je infekce Salmonella a Campylobacter.

U pacientů se žaludečním a duodenálním vředem má být jako etiologický faktor zvažovaná infekce

H. pylori.

Jestliže je lansoprazol užíván v kombinaci s antibiotiky pro eradikační léčbu H. pylori, potom musí být v úvahu brány také souhrny údajů o přípravku těchto antibiotik.

Dlouhodobá léčba

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti použití udržovací léčby delší než jeden rok se musí pacienti podstupující takovou léčbu pravidelně kontrolovat a musí se důkladně zvážit rizika a přínosy léčby těchto pacientů.

Gastrointestinální poruchy

U pacientů léčených lansoprazolem byly velmi vzácně hlášeny případy kolitidy. Proto je třeba v případě těžkého nebo přetrvávajícího průjmu zvážit vysazení léčby.

Souběžné užívání s nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID)

Léčba zaměřená na prevenci peptických vředů u pacientů, kteří potřebují trvalou léčbu NSAID, má být omezena pouze na vysoce rizikové pacienty (např. s anamnézou krvácení do gastrointestinálního traktu, perforace vředu, v pokročilém věku, se souběžným používáním léčivých přípravků, o nichž je známo, že zvyšují pravděpodobnost nežádoucích účinků horní části gastrointestinálního traktu [např. kortikosteroidy nebo antikoagulancia], při přítomnosti závažného faktoru komorbidity nebo při dlouhodobém používání NSAID v maximálních doporučovaných dávkách).

Hypomagnezémie

U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je lansoprazol, byly vzácně hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok. Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závrať a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. Hypomagnezémie může vést k hypokalémii a/nebo hypokalémii (viz bod 4.8). U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu hypomagnezémie (a hypokalcémie a/nebo hypokalémie spojené s hypomagnezémií) poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Zlomeniny

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin celkového proximálního femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10–40 %. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

Závažné kožní nežádoucí reakce

U pacientů léčených lansoprazolem byly hlášeny případy závažných, život ohrožujících nebo fatálních kožních reakcí, včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS).

Pacienti mají být poučeni o známkách a příznacích těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví známky a příznaky naznačující

kteroukoli z těchto závažných kožních reakcí, léčba lansoprazolem má být okamžitě ukončena a má být zvážena alternativní terapie.

Pokud se u pacienta v souvislosti s podáváním lansoprazolu v minulosti vyskytla závažná kožní reakce, jako např. SJS, TEN, DRESS, nesmí být léčba lansoprazolem již znovu zahájena.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)

S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient má neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař má zvážit vysazení lansoprazolu. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Interference s laboratorními testy

Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Lanzul přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

Porucha funkce ledvin

U pacientů užívajících lansoprazol byla pozorována akutní tubulointersticiální nefritida (TIN), která se může vyskytnout kdykoli během léčby lansoprazolem (viz bod 4.8). Akutní tubulointersticiální nefritida se může rozvinout do selhání ledvin.

Podávání lansoprazolu se musí v případě podezření na TIN ihned přerušit a je třeba ihned zahájit příslušnou léčbu.

Přípravek Lanzul obsahuje sacharózu a sodík.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sachrázo-isomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Vliv lansoprazolu na jiné léčivé přípravky

Léčivé látky, jejichž absorpce je závislá na pH

Lansoprazol může interferovat s absorpcí léčivých látek, kde žaludeční pH je kritické pro jejich biologickou dostupnost.

Inhibitory HIV proteázy

Souběžné podávání lansoprazolu s inhibitory HIV proteázy, jejichž absorpce je závislá na aciditě žaludečního pH, jako je atazanavir a nelfinavir, se nedoporučuje vzhledem k významnému snížení jejich biologické dostupnosti (viz bod 4.4).

Ketokonazol a itrakonazol

Absorpce ketokonazolu a itrakonazolu z gastrointestinálního traktu se zvyšuje přítomností žaludeční kyseliny. Podání lansoprazolu může mít za důsledek subterapeutické hladiny ketokonazolu a itrakonazolu, a proto se tato kombinace nemá podávat.

Digoxin

Souběžné podávání lansoprazolu a digoxinu může vést ke zvýšení plazmatické hladiny digoxinu. Proto je třeba sledovat plazmatické hladiny digoxinu a dávku digoxinu v případě potřeby upravit na začátku a na konci léčby lansoprazolem.

Methotrexát

Souběžné užívání s vysokými dávkami methotrexátu může zvýšit a prodloužit sérové hladiny methotrexátu a/nebo jeho metabolitu, což může vést až k toxicitě methotrexátu. Z tohoto důvodu může být nutné zvážit dočasné vysazení lansoprazolu v situaci, kdy se používají vysoké dávky methotrexátu.

Warfarin

Souběžné podávání 60 mg lansoprazolu a warfarinu neovlivnilo farmakokinetiku warfarinu ani INR. Nicméně u pacientů léčených souběžně IPP a warfarinem byly hlášeny případy zvýšeného INR a protrombinového času. Zvýšení INR a protrombinového času může vést k abnormálnímu krvácení, a dokonce i k úmrtí pacienta. Pacienti léčení souběžně lansoprazolem a warfarinem mají být sledováni pro zvýšení INR a protrombinového času, zvláště při zahájení nebo ukončení léčby.

Léčivé látky metabolizované enzymy P450

Lansoprazol může být příčinou vzestupu plazmatické koncentrace léčivých látek metabolizovaných CYP3A4. Proto je třeba opatrnosti při kombinaci lansoprazolu s léčivými látkami, které jsou metabolizované tímto enzymem a mají úzké terapeutické okno.

Theofylin

Lansoprazol snižuje plazmatickou koncentraci theofylinu, což může snížit předpokládaný klinický účinek dávky. Při kombinování těchto dvou léčivých látek je třeba opatrnost.

Takrolimus

Souběžné podávání lansoprazolu zvyšuje plazmatické koncentrace takrolimu (substrát CYP3A4 a P- glykoproteinu). Expozice lansoprazolu zvyšuje střední expozici takrolimu až o 81 %. Proto je třeba sledovat plazmatické koncentrace takrolimu na začátku a konci souběžné léčby lansoprazolem.

Léčivé přípravky transportované P-glykoproteinem

Bylo pozorováno, že lansoprazol inhibuje in vitro transportní protein P-glykoprotein. Klinický význam není znám.

Účinky jiných léčivých přípravků na lansoprazol

Léčivé látky, které inhibují CYP2C19

Fluvoxamin

Při kombinaci lansoprazolu s inhibitorem CYP2C19 fluvoxaminem je třeba vzít v úvahu snížení dávky. Plazmatická koncentrace lansoprazolu se při této kombinaci zvyšuje až čtyřikrát.

Léčivé látky, které indukují CYP2C19 a CYP3A4

Induktory enzymů ovlivňující CYP2C19 a CYP3A4, jako je rifampicin a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mohou významně snížit plazmatické koncentrace lansoprazolu.

Jiné léčivé látky

Sukralfát a antacida

Sukralfát a antacida mohou snížit biologickou dostupnost lansoprazolu. Lansoprazol se proto má užít nejméně jednu hodinu po užití těchto léčivých látek.

Nebyly prokázané žádné klinicky významné interakce mezi lansoprazolem a nesteroidními protizánětlivými léčivými přípravky, avšak nebyly provedeny žádné formální interakční studie.

Těhotenství

O použití lansoprazolu u těhotných žen jsou omezené údaje. Studie na zvířatech nenaznačují přímý ani

nepřímý poškozující účinek s ohledem na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj.

Jako preventivní opatření je vhodnější vyhnout se užívání lansoprazolu během těhotenství.

Kojení

Není známo, že by lansoprazol přecházel do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech prokázaly exkreci lansoprazolu do mléka.

Má se zvážit rozhodnutí o pokračování nebo přerušení kojení anebo léčby lansoprazolem s ohledem na prospěch kojení pro dítě a prospěch léčby matky lansoprazolem.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu lansoprazolu na fertilitu u lidí. U potkanů lansoprazol neovlivnil samčí ani samičí fertilitu.

Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky léčiv jako závrať, vertigo, poruchy zraku a somnolence (viz bod 4.8). V těchto případech může být snížena schopnost reagovat.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Četnost nežádoucích účinků je definována jako:

• Velmi časté (≥ 1/10)

  - Časté (≥ 1/100 až < 1/10)

  - Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100 )

  - Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000 )

• Velmi vzácné (< 1/10 000)

• Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

  U všech nežádoucích účinků hlášených z postmarketingového sledování není možné použít četnost výskytu nežádoucích účinků, a proto jsou uváděny s četností „Není známo“.

  V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

  Frekvence Třídy orgánovýchsystémů	Časté	Méně časté	Vzácné	Velmi vzácné	Není známo
  Poruchy krve alymfatického systému		Trombocytopenie*,eozinofilie, leukopenie*	Anémie	Agranulocytóza*, pancytopenie*
  Poruchy imunitního systému				Anafylaktický šok*
  Poruchy metabolismu a výživy					Hyponatrémie*,Hypomagnezémie*, hypokalcémie*,ϯ,hypokalémie*,ϯ
  Psychiatricképoruchy		Deprese	Insomnie, halucinace,zmatenost		Zrakové halucinace
  Poruchynervového systému	Bolest hlavy, závrať		Neklid, vertigo, parestezie,somnolence, třes
  Poruchy oka			Poruchy zraku

  Gastrointestinální poruchy	Nauzea, průjem,bolest břicha, zácpa,zvracení, flatulence, suchov ústech nebo krku,polypy zežlázek fundu žaludku (benigní)		Glositida,kandidóza jícnu, pankreatitida, poruchy vnímání chuti	Kolitida*, stomatitida
  Poruchy jater a žlučových cest	Zvýšení hladinjaterních enzymů		Hepatitida, ikterus
  Poruchy kůže a podkožní tkáně	Kopřivka, svědění, vyrážka		Petechie, purpura, vypadávání vlasů, erythemamultiforme, fotosenzitivita	Stevensův- Johnsonův syndrom*, toxickáepidermální nekrolýza*	Subakutní kožní lupuserythematodes*(viz bod 4.4) a léková reakce s eozinofilií a systémovýmipříznaky
  Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně		Artralgie, myalgie, fraktury celkového proximálníhofemuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz bod4.4)
  Poruchy ledvin amočových cest			Tubulointersticiální nefritida (s možným rozvojemselhání ledvin)
  Poruchyreprodukčního systému a prsu			Gynekomastie
  Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Únava	Edém	Horečka, hyperhidróza, angioedém,anorexie, impotence
  Vyšetření				Zvýšení hladiny cholesterolu,triacylglycerolů, hyponatrémie

  * Nežádoucí účinky hlášené z postmarketingového sledování.

  ϯ Hypokalcémie a/nebo hypokalémie může souviset s výskytem hypomagnezémie (viz bod 4.4).

  Hlášení podezření na nežádoucí účinky

  Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

  Státní ústav pro kontrolu léčiv

  Šrobárova 48

  100 41 Praha 10

  Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Účinky předávkování lansoprazolem u lidí nejsou známé (ačkoliv akutní toxicita je pravděpodobně nízká) a proto instrukce pro léčbu nebyly stanoveny. Nicméně denní dávka nepřesahující 180 mg lansoprazolu perorálně a 90 mg lansoprazolu intravenózně podávaná ve studiích nevedla k významným nežádoucím účinkům.

Možné příznaky při předávkování lansoprazolem viz bod 4.8.

V případě podezření na předávkování je třeba pacienta sledovat. Lansoprazol není významně eliminován hemodialýzou. Je-li to nutné, doporučuje se výplach žaludku, podání aktivního uhlí a symptomatická léčba.