MAALOX 400MG/400MG Žvýkací tableta

Přípravek Maalox se užívá k léčbě obtíží souvisejících s nadbytkem žaludeční kyseliny, jako jsou pyróza, nadměrné říhání, regurgitace kyselého žaludečního obsahu do úst a bolesti v žaludeční krajině nalačno, dále k léčbě zánětů žaludeční sliznice, zánětů sliznice jícnu a může být součástí léčby

žaludečního a dvanácterníkového vředu.

Přípravek Maalox je indikován k léčbě dospělých a dospívajících pacientů od 15 let.

Dávkování

Dospělí (včetně starších pacientů) a dospívající ve věku od 15 let

Jednotlivá dávka je 1 až 2 žvýkací tablety. Tablety se užívají po jídle a při obtížích.

Maximální počet jednotlivých dávek za den je 6 dávek, nesmí se překročit maximální denní dávka

12 tablet.

Pediatrická populace

Přípravek Maalox není určen pro děti a dospívající ve věku do 15 let. Způsob podání

Orální podání.

Tablety se nechají rozpustit v ústech nebo se rozžvýkají.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Těžká renální insuficience, vzhledem k přítomnosti hořčíku.

Hydroxid hlinitý může zapříčinit zácpu a předávkování hořečnatými solemi může způsobit

hypomotilitu střeva; vysoké dávky tohoto přípravku mohou navodit nebo zhoršit střevní obstrukci

a ileus u pacientů s vyšším rizikem, jako jsou např. pacienti s poruchou funkce ledvin, děti mladší 2 let

nebo starší pacienti.

Hydroxid hlinitý se v gastrointestinálním traktu špatně vstřebává, proto jsou u pacientů s normální funkcí ledvin systémové účinky vzácné. Při nadměrných dávkách, dlouhodobém užívání nebo dokonce i při normálních dávkách u pacientů s dietou zaměřenou na nízký obsah fosforu nebo u dětí mladších 2 let může nastat deplece fosforu (kvůli vazbě fosfátu na hliník) provázená zvýšenou kostní resorpcí a hyperkalciurií s rizikem osteomalacie. V případě dlouhodobého užívání nebo u pacientů

s rizikem deplece fosforu se doporučuje konzultace s lékařem.

Pacient by měl vyhledat lékaře v případě úbytku hmotnosti, při potížích s polykáním a přetrvávajících abdominálních potížích, při gastrointestinálních poruchách, které se objevily poprvé nebo se nedávno změnily, při selhání ledvin.

U pacientů s poruchou funkce ledvin se plazmatické hladiny hliníku i hořčíku zvyšují. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám solí hliníku a hořčíku může u těchto nemocných vést k encefalopatii, demenci, mikrocytární anemii nebo ke zhoršení dialýzou indukované osteomalacie.

Pacienti s poruchou funkce ledvin se mají vyvarovat dlouhodobého užívání antacid.

Užívání hydroxidu hlinitého se nedoporučuje u pacientů s porfyrií, kteří podstupují hemodialýzu. Jestliže obtíže trvají více než 10 dní nebo se zhorší, měla by se vyšetřit etiologie nemoci a znovu

stanovit odpovídající léčba.

Přípravek není určen k dlouhodobému užívání.

Přípravek Maalox obsahuje sorbitol, sacharosu a sodík

Přípravek Maalox obsahuje 245,44 mg sacharosy v jedné žvýkací tabletě.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy

nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

Přípravek Maalox obsahuje 125 mg sorbitolu (E 420) v jedné žvýkací tabletě.

Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek současně podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (nebo fruktosy) a příjem sorbitolu (nebo fruktosy) potravou.

Obsah sorbitolu v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit biologickou dostupnost

jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně.

Pacienti s hereditární intolerancí fruktosy (HIF) nemají užívat tento léčivý přípravek.

Tento přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné žvýkací tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Antacida reagují s některými perorálně užívanými přípravky.

Současné podání s antacidy snižuje gastrointestinální absorpci léčivých přípravků. Jako preventivní opatření se proto doporučuje užívat antacida s časovým odstupem před nebo po užívání jiných

léčivých přípravků.

Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost:

Antacida obsahující hliník mohou zabraňovat správné absorpci jiných léčivých látek, především:

H2 antagonistů, atenololu, bisfosfonátů, cefdiniru, cefpodoximu, chlorochinu, cyklinů, monohydrátu dasatinibu, diflunisalu, digoxinu, dexamethasonu, eltrombopag olaminu, elvitegraviru, ethambutolu, fluorochinolonů, glukokortikoidů, indometacinu, solí železa, izoniazidu, ketokonazolu, levotyroxinu, linkosamidů, metoprololu, nilotinibu, fenothiazinových neuroleptik, penicilaminu, propranololu, draselné soli raltegraviru, rilpivirinu, riocigvátu, rosuvastatinu, fluoridu sodného a protivirové léčby kombinací tenofovir-alafenamidfurnarát/emtricitabin/sodná sůl biktegraviru.

Je doporučeno se vyhnout kombinaci s inhibitory integrázy (dolutegravir, raltegravir, biktegravir)

(doporučené dávkování najdete v jejich Souhrnech údajů o přípravku).

Preventivním opatřením je dodržování časového odstupu mezi užitím jakéhokoliv perorálně podávaného léku a antacidem nejméně dvě hodiny (u fluorochinolonů čtyři hodiny).

Kombinace, které je nutno brát v úvahu:

Alkalizace moči v důsledku podávání hydroxidu hořečnatého může modifikovat exkreci některých léčiv, a proto byla zaznamenána zvýšená exkrece salicylátů.

Při současném užívání přípravku Maalox a chinidinu může dojít ke zvýšení hladiny chinidinu v séru

a k předávkování chinidinem.

Polystyrensulfonát (kayexalát):

Při současném užívání polystyrensulfonátu (kayexalátu) je zapotřebí opatrnosti kvůli potenciálním rizikům snížené schopnosti resinu vázat draslík, metabolické alkalózy u pacientů se selháním ledvin (hlášeno u hydroxidu hlinitého i hydroxidu hořečnatého) a střevní obstrukce (hlášena u hydroxidu

hlinitého).

Užívání hydroxidu hlinitého a citrátů může mít za následek zvýšenou hladinu hliníku v séru, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin.

Těhotenství

Nejsou dostupná spolehlivá data týkající se teratogenity u zvířat. Žádné zvláštní malformace nebo fetotoxické účinky se dosud neobjevily.

Přípravek má být užíván během těhotenství pouze v případě nutnosti a monitorování těhotných žen užívajících přípravek má vyloučit jakékoliv riziko.

Je třeba brát v úvahu přítomnost hliníku a hořčíku, které mohou ovlivnit vyprazdňování:

• soli hydroxidu hořečnatého mohou vyvolat průjem,

• soli hliníku vyvolávají zácpu a mohou zhoršit zácpu, která se zpravidla vyskytuje během těhotenství.

Přípravek Maalox se nemá užívat ve vysokých dávkách nebo po dlouhou dobu.

Kojení

Vzhledem k omezené absorpci je možné pokračovat v kojení při užívání kombinace hydroxidu hlinitého a hořečnatých solí, pokud jsou užívány dle doporučení.

Přípravek Maalox nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány podle následující konvence:

Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000

až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Při dodržení doporučeného dávkování jsou nežádoucí účinky méně časté.

Poruchy imunitního systému

Není známo: hypersenzitivní reakce jako je svědění, kopřivka, angioedém a anafylaktické reakce.

Gastrointestinální poruchy

Méně časté: průjem nebo zácpa (viz bod 4.4).

Není známo: bolest břicha

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi vzácné: hypermagnesemie, zaznamenaná rovněž po dlouhodobém podávání hydroxidu

hořečnatého pacientům s poruchou funkce ledvin

Není známo: hyperaluminemie.

Hypofosfatemie při nadměrných dávkách, dlouhodobém užívání nebo dokonce i při normálních

dávkách u pacientů s dietou zaměřenou na nízký obsah fosforu nebo u dětí mladších 2 let se může

projevit zvýšenou kostní resorpcí, hyperkalciurií a osteomalacií (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Při akutním předávkování hydroxidem hlinitým v kombinaci s hořečnatými solemi byly hlášeny příznaky zahrnující průjem, bolest břicha a zvracení.

Vysoké dávky tohoto přípravku mohou u rizikových pacientů navodit nebo zhoršit střevní obstrukci a

ileus (viz bod 4.4).

Hliník a hořčík jsou vylučovány především ledvinami, léčba předávkování zahrnuje rehydrataci a

forsírovanou diurézu. V případě snížené funkce ledvin je nutná hemodialýza nebo peritoneální dialýza.