CEFAZOLIN NORIDEM 2G Prášek pro injekční/infuzní roztok

Přípravek Cefazolin Noridem je indikován k léčbě následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na cefazolin:

• infekce kůže a měkkých tkání

• infekce kostí a kloubů

  Peroperační profylaxe. Pro chirurgické operace se zvýšeným rizikem infekcí anaerobními patogeny, např. kolorektální chirurgie, se doporučuje kombinace s odpovídajícím léčivem s účinností proti

  anaerobům.

  Použití cefazolinu má být omezeno na případy, kdy je zapotřebí parenterální léčba.

  Je-li to možné, má být testována citlivost kauzálního organismu na léčbu, i když léčba může být zahájena dříve, než budou k dispozici výsledky.

  V úvahu mají být vzata oficiální lokální doporučení pro použití antibakteriálních přípravků.

Dávkování a způsob podání závisí na umístění a závažnosti infekce a na klinickém a bakteriologickém vývoji. Lokální terapeutické pokyny mají být vzaty v úvahu.

Dospělí a dospívající (nad 12 let věku a ≥ 40 kg tělesné hmotnosti)

• Infekce způsobené citlivými mikroorganismy: 1–2 g cefazolinu denně rozdělené na 2–3 stejné dávky.

• Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy: 3–4 g cefazolinu denně rozdělené na 3–4 stejné dávky.

  U závažných infekcí lze podávat až do 6 g denně ve třech nebo čtyřech stejných dávkách (jedna dávka každých 6 nebo 8 hodin).

  Zvláštní doporučení pro dávkování

  Peroperační profylaxe

• K prevenci pooperační infekce při kontaminované nebo potenciálně kontaminované operaci jsou doporučené dávky: 1 g cefazolinu 30–60 minut před operací.

• V případě dlouhých chirurgických výkonů (2 hodiny nebo déle) je během operace přidáno dalších 0,5–1 g cefazolinu.

• Prodloužené pokračování podávání mimo chirurgický výkon má být podpořeno oficiálními národními doporučeními.

  Je důležité, aby (1) předoperační dávka byla podána právě (30 minut až 1 hodinu) před zahájením chirurgického výkonu, takže jsou v séru a tkáních přítomny odpovídající hladiny antibiotik v době počátečního chirurgického řezu; a (2) cefazolin se podává v případě potřeby v odpovídajících

  intervalech během chirurgického výkonu, aby se zajistily dostatečné hladiny antibiotika v očekávaných okamžicích největší expozice infekčním organismům.

  Dospělí pacienti s poruchou funkce ledvin

  Dospělí s poruchou funkce ledvin mohou potřebovat nižší dávku, aby se zabránilo akumulaci.

  Tato nižší dávka může být vedena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku stanovit na základě clearance kreatininu.

  Udržovací léčba cefazolinem u pacientů s poruchou funkce ledvin

  Clearance kreatininu (ml/min)	Kreatinin v séru (mg/dl)	Dávkování
  ≥ 55	≤ 1,5	Normální dávka a normální dávkovací interval
  35–54	1,6–3,0	Normální dávka každých 8 hodin
  11–34	3,1–4,5	Polovina normální dávky každých 12 hodin
  ≤ 10	≥ 4,6	Polovina normální dávkykaždých 18–24 hodin

  U hemodialyzovaných pacientů závisí léčebný režim na dialyzačních podmínkách.

  Pokyny pro dávkování pro dospělé

  Tabulka rekonstituce pro intramuskulární injekci

  Obsah v injekční lahvičce	Objem přidaného rozpouštědla	Přibližná koncentrace
  1 g	2,5 ml	330 mg/ml

  Tabulka rekonstituce pro intravenózní injekci

  Obsah v injekční lahvičce	Minimální množství přidaného rozpouštědla	Přibližná koncentrace
  1 g	4 ml	220 mg/ml

  Pediatrická populace

  Infekce způsobené citlivými mikroorganismy

  Doporučená dávka je 25–50 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená na dvě až čtyři stejné dávky denně (jedna dávka každých 6, 8 nebo 12 hodin).

  Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy

  Je doporučena dávka až do 100 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená ve třech nebo čtyřech stejných dávkách (jedna dávka každých 6 nebo 8 hodin).

  Nedonošené děti a děti mladší než jeden měsíc

  Vzhledem k tomu, že bezpečnost použití u nedonošených dětí a dětí mladších než jeden měsíc nebyla stanovena, použití přípravku Cefazolin Noridem se u těchto pacientů nedoporučuje. Viz také bod 4.4.

  Pokyny pro pediatrické dávkování

  Intravenózní injekce

  1g lahvičky: Obsah 1 lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml). Příslušný objem tohoto roztoku, který se má použít, je uveden v tabulce níže vedle dávky v mg.

  2g lahvičky: Obsah 1 lahvičky (2 g cefazolinu) se rekonstituuje v 10 ml kompatibilního rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 180 mg/ml). Příslušný objem tohoto roztoku, který se má použít, je uveden v tabulce níže pod dávkou v mg.

  Intravenózní podávání roztoků lidokainu musí být striktně vyloučeno.

  Odpovídající objemy pro intravenózní a intramuskulární injekci pro pediatrické pacienty pro přípravek Cefazolin Noridem 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok

  Tělesná hmotnost	Síla	5 kg	10 kg	15 kg	20 kg	25 kg
  Rozdělená dávka každých 12 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	63 mg	125 mg	188 mg	250 mg	313 mg
  		0,29 ml	0,57 ml	0,85 ml	1,14 ml	1,42 ml
  Rozdělená dávka každých 8 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	42 mg	85 mg	125 mg	167 mg	208 mg
  		0,19 ml	0,439 ml	0,57 ml	0,76 ml	0,94 ml
  Rozdělená dávka každých 6 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	31 mg	62 mg	94 mg	125 mg	156 mg
  		0,14 ml	0,28 ml	0,43 ml	0,57 ml	0,71 ml
  Rozdělená dávka každých 12 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	125 mg	250 mg	375 mg	500 mg	625 mg
  		0,57 ml	1,14 ml	1,7 ml	2,27 ml*	2,84 ml*
  Rozdělená dávka každých 8 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	83 mg	166 mg	250 mg	333 mg	417 mg
  		0,438 ml	0,75 ml	1,14 ml	1,51 ml	1,89 ml
  Rozdělená dávka každých 6 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	63 mg	125 mg	188 mg	250 mg	313 mg
  		0,29 ml	0,57 ml	0,85 ml	1,14 ml	1,42 ml

  Rozdělená dávka každých 8 hodinpři 100 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	167 mg	333 mg	500 mg	667 mg	833 mg
  		0,76 ml	1,51 ml	2,27 ml*	3,03 ml*	3,79 ml*
  Rozdělená dávka každých 6 hodinpři 100 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	1ginjekční lahvička	125 mg	250 mg	375 mg	500 mg	625 mg
  		0,57 ml	1,14 ml	1,7 ml	2,27 ml*	2,84 ml*

  * Při intramuskulárním podání, překročí-li vypočtený objem každého jednotlivého podání 2 ml, je

  výhodné zvolit dávkovací schéma s více dávkami po celý den (3 nebo 4) nebo rozdělit objem, který má být podán, na stejné části a aplikovat je na dvě různá místa vpichu.

  Odpovídající objemy pro intravenózní a intramuskulární injekci pro pediatrické pacienty pro přípravek Cefazolin Noridem 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok

  Tělesná hmotnost	Síla	5 kg	10 kg	15 kg	20 kg	25 kg
  Rozdělená dávka každých 12 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	2g injekční lahvička	63 mg	125 mg	188 mg	250 mg	313 mg
  		0,35 ml	0,69 ml	1,04 ml	1,39 ml	1,74 ml
  Rozdělená dávka každých 8 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	2g injekční lahvička	42 mg	85 mg	125 mg	167 mg	208 mg
  		0,23 ml	0,47ml	0,69 ml	0,93 ml	1,15 ml
  Rozdělená dávka každých 6 hodinpři 25 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	2g injekční lahvička	31 mg	62 mg	94 mg	125 mg	156 mg
  		0,17 ml	0,34 ml	0,52 ml	0,69 ml	0,87 ml
  Rozdělená dávka každých 12 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	2g injekční lahvička	125 mg	250 mg	375 mg	500 mg	625 mg
  		0,69 ml	1,39 ml	2,08 ml	2,78 ml	3,47 ml
  Rozdělená dávka každých 8 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	2g injekční lahvička	83 mg	166 mg	250 mg	333 mg	417 mg
  		0,46 ml	0,92 ml	1,39 ml	1,85 ml	2,32 ml
  Rozdělená dávka každých 6 hodinpři 50 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	2 g injekční lahvička	63 mg	125 mg	188 mg	250 mg	313 mg
  		0,35 ml	0,69 ml	1,04 ml	1,39 ml	1,74 ml
  Rozdělená dávka každých 8 hodinpři 100 mg/kgtělesné hmotnosti/ den	2g injekční lahvička	167 mg	333 mg	500 mg	667 mg	833 mg
  		0,93 ml	1,85 ml	2,78 ml	3,7 ml	4,63 ml
  Rozdělená dávka	2g	125 mg	250 mg	375 mg	500 mg	625 mg

  každých 6 hodinpři 100 mg/kgtělesné hmotnosti/ den

  injekční lahvička

  0,69 ml

  1,39 ml

  2,08 ml

  2,78 ml

  3,47 ml

  U objemů nižších než 1 ml použijte 0,5ml stříkačku pro lepší přesnost dávkování. Intramuskulární injekce

  Obsah 1 lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla (tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml) a odpovídající objem (jak je uvedeno v tabulce výše) je odebrán z

  rekonstituovaného roztoku a podáván intramuskulárně.

  Pro podání u dětí mladších než 30 měsíců nemá být cefazolin rozpuštěn v roztoku lidokainu (viz bod 4.4).

  Intravenózní infuze

  Dávka může být podána intravenózní infuzí s použitím rekonstituovaného a dále naředěného roztoku (10 mg/ml) popsaného v bodě 6.6.

  Pediatričtí pacienti s poruchou funkce ledvin

  Děti s poruchou funkce ledvin (jako dospělí) mohou potřebovat nižší dávku, aby nedocházelo

  k akumulaci. Tato nižší dávka má být určena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku stanovit na základě clearance kreatininu podle následujících pokynů.

  U dětí se středním poškozením (clearance kreatininu 40–20 ml/min) je postačující 25 % normální denní dávky rozdělené na dílčí dávky každých 12 hodin.

  U dětí s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 20–5 ml/min) má být použito 10 % běžné denní dávky a podáváno každých 24 hodin.

  Všechny tyto pokyny platí po podání počáteční dávky. Viz také bod 4.4.

  Starší pacienti

  U starších pacientů s normální funkcí ledvin není nutná úprava dávkování.

  Způsob podání

  Cefazolin Noridem 1 g může být podáván jako hluboká intramuskulární injekce, pomalá intravenózní injekce nebo po naředění jako intravenózní infuze.

  Cefazolin Noridem 2 g může být podáván pomalou intravenózní injekcí nebo po naředění intravenózní infuzí. Jednotlivé dávky přesahující 1 g mají být podávány jako intravenózní infuze.

  Objem a typ rozpouštědla, které se má použít k rekonstituci, závisí na způsobu podání. Pokyny k rekonstituci léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.

  Pokud je lidokain používán jako rozpouštědlo, výsledný roztok nemá být nikdy podáván intravenózně (viz bod 4.3). Mají být vzaty v úvahu informace uvedené v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain.

  Doba trvání léčby

  Doba trvání léčby závisí na závažnosti infekce stejně jako na klinickém a bakteriologickém postupu.

• Hypersenzitivita na sodnou sůl cefazolinu.

• Anamnéza závažné hypersenzitivity (např. anafylaktické reakce) na jiná beta-laktamová antibiotika (peniciliny, monobaktamy a karbapenemy).

  Před intramuskulární injekcí cefazolinu musejí být vyloučeny kontraindikace na lidokain, pokud je roztok lidokainu použit jako rozpouštědlo (viz bod 4.4). Viz informace v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain, zejména kontraindikace. Roztoky cefazolinu obsahující lidokain se nikdy nesmí podávat

  intravenózně.

Hypersenzitivita

Před zahájením léčby je třeba se ujistit, že pacient nevykazoval žádné známky hypersenzitivity po dřívějším podání cefalosporinů, penicilinů nebo jiných léčivých látek.

Při podávání cefazolinu pacientům se sklonem k alergiím je nutná opatrnost. Byly zdokumentovány případy zkřížené citlivosti mezi peniciliny a cefalosporiny.

Stejně jako u všech beta-laktamových antibakteriálních látek byly vzácně hlášeny závažné a občas i fatální hypersenzitivní reakce. V případě závažných hypersenzitivních reakcí musí být léčba cefazolinem okamžitě přerušena a musejí být zahájena odpovídající urgentní opatření. Před podáním má být stanoveno, zda pacient nemá v anamnéze závažné hypersenzitivní reakce na cefazolin, na ostatní cefalosporiny nebo na jakýkoli jiný typ beta-laktamových přípravků. Při podávání cefazolinu pacientům s anamnézou nezávažné hypersenzitivity na jiné beta-laktamové přípravky je nutná opatrnost.

Pseudomembranózní kolitida spojená s antibiotiky

V případě závažného a přetrvávajícího průjmu je třeba zvážit možnost pseudomembranózní kolitidy spojené s antibiotiky. Tento stav může být život ohrožující, a proto má být léčba cefazolinem okamžitě přerušena a má být zahájena vhodná terapie; antiperistaltika jsou v tomto případě kontraindikována. Viz také bod 4.8 Nežádoucí účinky.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je třeba dávku a/nebo frekvenci dávkování přizpůsobit stupni poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2). Ačkoli cefazolin způsobuje renální dysfunkci jen vzácně, doporučuje se monitorovat renální funkce, především u těžce nemocných pacientů, kteří dostávají maximální dávky, a u pacientů, kteří současně dostávají potenciálně nefrotoxické látky, jako jsou aminoglykosidy nebo silná diuretika (např. furosemid).

Intratekální podání

Přípravek není určen pro intratekální podání. Po intratekálním podání cefazolinu byla hlášena závažná intoxikace centrálního nervového systému (včetně křečí).

Bakteriální rezistence a superinfekce

Při dlouhodobém podávání cefazolinu může dojít ke vzniku bakterií rezistentních na cefazolin. Pacienti mají být pečlivě sledováni kvůli možným superinfekcím. Pokud k nim dojde, musí být přijata odpovídající opatření.

Poruchy srážlivosti

Během podávání cefazolinu se mohou výjimečně vyskytnout poruchy koagulace. Rizikovými faktory jsou nedostatek vitaminu K nebo vliv jiných koagulačních mechanismů (parenterální výživa, malnutrice, porucha funkce jater a ledvin, trombocytopenie). Srážlivost krve může být také narušena v případě přidružených onemocnění (hemofilie, žaludeční a dvanáctníkové vředy), které mohou vyvolat nebo zvýšit krvácení. U těchto pacientů je proto třeba monitorovat hodnoty protrombinového času. Pokud dojde k jejich výraznému snížení, má být podán vitamin K (10 mg týdně).

Hypertenze nebo srdeční selhání

U pacientů s hypertenzí nebo srdečním selháním je třeba vzít v úvahu obsah sodíku v injekčním roztoku.

Použití lidokainu

V případě, že se jako rozpouštědlo použije roztok lidokainu, roztoky cefazolinu smějí být použity pouze pro intramuskulární injekci. Před použitím musejí být brány v úvahu kontraindikace lidokainu, upozornění a další relevantní informace, jak je uvedeno v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain (viz bod 4.3).

Roztok lidokainu nesmí být nikdy podáván intravenózně.

Pediatrická populace

Nedonošené děti a děti mladší než jeden měsíc

Cefazolin nesmí být podáván předčasně narozeným dětem a dětem mladším než jeden měsíc, protože dosud nebyly získány odpovídající zkušenosti.

Tento léčivý přípravek obsahuje 50,6 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (1 000 mg), což odpovídá 2,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Tento léčivý přípravek obsahuje 101,2 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (2 000 mg), což odpovídá 5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Toto je třeba vzít v úvahu u pacientů s dietou s řízeným příjmem sodíku.

Antibiotika

Je třeba vzít v úvahu možnost antagonistických účinků cefazolinu a antibiotik s bakteriostatickým působením (např. tetracyklinů, sulfonamidů, erytromycinu, chloramfenikolu), které byly pozorovány in vitro.

Probenecid

Při souběžném podávání probenecidu je renální clearance cefazolinu snížena.

Vitamin K1

Některé cefalosporiny, jako je cefamandol, cefazolin a cefotetan, mohou interferovat s metabolismem vitaminu K1, zejména v případech deficitu vitaminu K1. Proto může být nutná substituce vitaminu K1.

Antikoagulancia

Cefalosporiny mohou velmi vzácně vést k poruchám koagulace (viz bod 4.4). Při současném užívání antikoagulancií (např. warfarin nebo heparin) ve vysokých dávkách je třeba sledovat koagulační parametry. Ve velkém počtu případů bylo u pacientů užívajících antibiotika zaznamenáno zvýšení perorální antikoagulační aktivity. Rizikové faktory pravděpodobně představují infekce a záněty, věk a celkový stav pacienta.

Za těchto okolností je obtížné stanovit, jakou roli hraje infekční onemocnění a jeho léčba při vzniku nerovnováhy mezinárodního normalizovaného poměru (INR). Některé třídy antibiotik jsou však více implikovány, zejména fluorochinolony, makrolidy, cykliny, kotrimoxazol a některé cefalosporiny.

Nefrotoxické látky

Nemůže být vyloučen zvýšený nefrotoxický účinek antibiotik (např. aminoglykosidů, kolistinu, polymyxinu B), jodových kontrastních látek, organických sloučenin platiny, vysokých dávek methotrexátu, některých antivirotik (například acikloviru, foskarnetu), pentamidinu, cyklosporinu, takrolimu a diuretik (např. furosemidu).

Při souběžném podávání s cefazolinem musí být pečlivě sledována funkce ledvin.

Vliv na laboratorní testy

Při laboratorních testech může dojít k falešně pozitivní reakci na glukózu v moči při použití Benediktova nebo Fehlingova roztoku u pacientů léčených cefazolinem. Cefazolin nemá žádný vliv na enzymatické detekční metody glukózy v moči.

V nepřímém a přímém Coombsově testu může být výsledek také falešně pozitivní. To může být také případ novorozenců, jejichž matky dostávaly cefalosporiny.

Těhotenství

Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční toxicitu. Cefazolin Noridem má být podáván v těhotenství, zejména v prvním trimestru, pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika, protože neexistují dostatečné zkušenosti a cefazolin prochází placentou.

Z preventivních důvodů se použití cefazolinu během těhotenství nedoporučuje, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení

Cefazolin přechází do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích, a proto má být použit pouze po pečlivém posouzení přínosu a rizika. Pokud se u kojence vyskytnou průjem nebo kandidóza během kojení, má matka přestat kojit dítě během léčby nebo má být léčba cefazolinem přerušena.

Fertilita

Studie na zvířatech neprokázaly žádný vliv na fertilitu.

Cefazolin nemá žádné účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Mohou se však vyskytnout nežádoucí účinky (viz bod 4.8), které mohou ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Pro každou skupinu frekvencí jsou nežádoucí účinky uvedeny v sestupném pořadí závažnosti. Frekvence nežádoucích účinků jsou hodnoceny následovně:

velmi časté (≥ 1/10),

časté (≥ 1/100 až < 1/10),

méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000).

V případě závažného a přetrvávajícího průjmu během léčby cefazolinem nebo po ní je nutná konzultace lékaře, protože to může být příznakem závažné poruchy (pseudomembranózní kolitidy), která musí být okamžitě léčena. Pacient se musí za všech okolností zdržet jakékoli samoléčby antiperistaltiky (viz bod 4.4).

Dlouhodobé užívání cefalosporinů může vést k přerůstání bakterií rezistentních k cefazolinu, zejména Enterobacter, Citrobacter, Pseudomonas, Enterococcus a Candida. To může vést k superinfekcím nebo potenciální kolonizaci rezistentními organismy nebo kvasinkami (viz bod 4.4).

Studie

Dočasné zvýšení AST, ALT, močoviny v krvi a alkalické fosfatázy bez klinických známek poškození ledvin nebo jater.

Údaje u zvířat ukázaly, že cefazolin má potenciálně nefrotoxický účinek. Ačkoli to nebylo prokázáno u lidí, je nutno vzít tuto možnost v úvahu, především u pacientů, kteří dostávají vysoké dávky po delší dobu. Ve vzácných případech byla hlášena intersticiální nefritida a nedefinovaná nefropatie. Postižení pacienti byli vážně nemocní a dostávali několik léků. Vliv cefazolinu při vzniku intersticiální nefritidy nebo dalších nefropatií nebyl stanoven.

Ve vzácných případech byly během léčby hlášeny:

• Snížení hladiny hemoglobinu a/nebo hematokritu, anémie, agranulocytóza, aplastická anémie, pancytopenie a hemolytická anémie.

  Během léčby některými cefalosporiny byly hlášeny následující případy:

• Noční můry, závratě, hyperaktivita, nervozita nebo úzkost, insomnie, ospalost, slabost, návaly horka, narušené barevné vidění, zmatenost a epileptogenní aktivita.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky předávkování

Předávkování může způsobit bolest, zánět a flebitidu v místě vpichu. Podávání vysokých parenterálních dávek cefalosporinů může mít za následek závratě, parestezie a bolest hlavy. Po předávkování cefalosporiny se mohou objevit křeče, zejména u pacientů s onemocněním ledvin.

Předávkování může vést k následujícím abnormálním laboratorním výsledkům: zvýšení hladin kreatininu, BUN, jaterních enzymů a bilirubinu, pozitivní Coombsův test, trombocytemie, trombocytopenie, eozinofilie, leukopenie a prodloužení protrombinového času.

Léčba předávkování

Pokud se vyskytnou křeče, léčivý přípravek musí být okamžitě vysazen. Může být indikována léčba antiepileptiky. Vitální funkce a odpovídající laboratorní hodnoty je třeba velmi pečlivě sledovat. V případě závažného předávkování, pokud selže jiná léčba, může být indikována kombinace hemodialýzy a hemoperfuze, žádné odpovídající podpůrné údaje však nejsou k dispozici.