IVEMEND 150MG Prášek pro infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - IVEMEND 150MG
Prevence nauzey a zvracení, vyvolaných vysoce a středně emetogenní protinádorovou chemoterapií
u dospělých a pediatrických pacientů od 6 měsíců.
IVEMEND 150 mg se podává jako součást kombinované terapie (viz bod 4.2).
Dávkování
Dospělí
Doporučená dávka je 150 mg podaná1. den ve formě infuze trvající 20 až 30 minut zahájené
přibližně 30 minut před chemoterapií (viz bod 6.6). Přípravek IVEMEND se podává spolu s kortikosteroidy a antagonisty 5-HT3, jak je blíže uvedeno v tabulkách níže.
K prevenci nauzey a zvracení spojených s emetogenní protinádorovou chemoterapií se doporučují následující režimy.
Tabulka 1: Doporučené dávkování při prevenci nauzey a zvracení spojených s vysoce emetogenní chemoterapií u dospělých
| 1. den | 2. den | 3. den | 4. den | |
| IVEMEND | 150 mg intravenózně | žádný | žádný | žádný |
| Dexamethason | 12 mg perorálně | 8 mg perorálně | 8 mg perorálně dvakrát denně | 8 mg perorálně dvakrát denně |
| antagonisté 5- | Standardní dávka | žádný | žádný | žádný |
| HT3 | antagonistů 5-HT3. | |||
| Ohledně příslušného | ||||
| dávkování zvoleného | ||||
| antagonisty 5-HT3 | ||||
| viz informace o | ||||
| daném přípravku |
Dexamethason se podává 1. den 30 minut před chemoterapií a 2. až 4. den ráno. 3. a 4. den se dexamethason podává rovněž večer. Dávka dexamethasonu přispívá k interakcím účinných látek.
Tabulka 2: Doporučené dávkování při prevenci nauzey a zvracení spojených se středně emetogenní chemoterapií u dospělých| 1. den | |
| IVEMEND | 150 mg intravenózně |
| Dexamethason | 12 mg perorálně |
| antagonisté 5-HT3 | Standardní dávka antagonistů 5-HT3. Ohledně příslušnéhodávkování zvoleného antagonisty 5-HT3 viz informace o danémpřípravku |
Dexamethason se podává 1.den 30 minut před zahájením chemoterapie. Dávka dexamethasonu přispívá k interakcím léčivých látek.
Pediatrická populace
Pediatričtí pacienti ve věku od 6 měsíců s tělesnou hmotnostínejméně 6kg
Doporučený dávkovací režim přípravku IVEMEND, který se podává s antagonistou 5-HT3 a
s kortikosteroidem nebo bez něj, k prevenci nauzey a zvracení vyvolaných podáváním jednodenních,
nebo vícedenních chemoterapeutických režimů vysoce emetogenní chemoterapie nebo středně emetogenní chemoterapie, je uveden v tabulce 3. Jednodenní chemoterapeutické režimy zahrnují režimy, kdy se vysoce emetogenní chemoterapie nebo středně emetogenní chemoterapie podává pouze jeden den. Vícedenní chemoterapeutické režimy zahrnují chemoterapeutické režimy, kdy se vysoce emetogenní chemoterapie nebo středně emetogenní chemoterapie podávají 2 nebo více dní.
Tabulka 4 uvádí alternativní dávkovací režim, který lze využít u jednodenních chemoterapeutických režimů.
Dávkování u jednodenních nebo vícedenních chemoterapeutických režimů
U pediatrických pacientů léčených jednodenními nebo vícedenními režimy vysoce emetogenní
chemoterapie nebo středně emetogenní chemoterapie se přípravek IVEMEND podává 1., 2. a 3. den
jako intravenózní infuze centrálním žilním katetrem. Místo přípravku IVEMEND lze 2. a 3. den použít přípravek EMEND tobolky nebo EMEND pro perorální suspenzi, jak je uvedeno v tabulce 3. Ohledně příslušných pokynů k dávkování viz souhrn údajů o přípravku EMEND tobolky nebo EMEND pro
perorální suspenzi.
Tabulka 3: Doporučené dávkování k prevenci nauzey a zvracení vyvolaných podáváním jednodenních nebo vícedenních chemoterapeutických režimů vysoce emetogenní chemoterapie nebo středně emetogenní chemoterapie u pediatrických pacientů| Populace | 1. den | 2. den | 3. den | |
| IVEMEND* | Pediatričtípacienti od 12 let | 115 mgintravenózně | 80 mgintravenózněNEBO80 mgperorálně(EMENDtobolky) | 80 mgintravenózněNEBO80 mgperorálně(EMENDtobolky) |
| Pediatričtípacientiod 6 měsíců do 12 let s hmotností nejméně 6 kg | 3 mg/kgintravenózněMaximální dávka 115 mg | 2 mg/kgintravenózněNEBO2 mg/kgperorálně(EMENDperorální suspenze) | 2 mg/kgintravenózněNEBO2 mg/kgperorálně(EMENDperorální suspenze) | |
| Maximální dávka 80 mg | Maximální dávka 80 mg | |||
| Dexamethason** | Všichni pediatričtípacienti | Pokud se současně podává kortikosteroid, jako je dexamethason, podává se 1. až 4. den 50 % doporučené dávky kortikosteroidu | ||
| Antagonista 5-HT3 | Všichni pediatričtípacienti | Ohledně doporučené dávky viz informaceo předepisování antagonisty 5-HT3 | ||
* U pediatrických pacientů od 12 let se přípravek IVEMEND podává intravenózně po dobu
30 minut, přičemž infuze se dokončí přibližně 30 minut před chemoterapií.
U pediatrických pacientů mladších 12 let se přípravek IVEMEND podává intravenózně po dobu
60 minut, přičemž infuze se dokončí přibližně 30 minut před chemoterapií.
** Dexamethason je nutno podat 1. den léčby 30 minut před chemoterapií.
Alternativní dávkování při jednodenních chemoterapeutických režimech
U pediatrických pacientů léčených jednodenními režimy vysoce emetogenní chemoterapie nebo středně emetogenní chemoterapie lze přípravek IVEMEND podat 1. den jako intravenózní infuzi centrálním žilním katetrem.
Tabulka 4: Alternativní dávkování k prevenci nauzey a zvracení při jednodenních chemoterapeutických režimech vysoce emetogenní chemoterapie nebo středně emetogenní chemoterapie u pediatrických pacientů| Populace | 1. den | |
| IVEMEND* | Pediatričtí pacienti od 12 let | 150 mgintravenózně |
| Pediatričtí pacienti od 2 let do 12 let | 4 mg/kgintravenózněMaximální dávka 150 mg | |
| Pediatričtí pacienti od 6 měsíců do 2 let s hmotností nejméně 6 kg | 5 mg/kgintravenózněMaximální dávka 150 mg | |
| Dexamethason** | Všichni pediatričtí pacienti | Pokud se současně podávákortikosteroid, jako je dexamethason, podává se 1. a 2.den 50 % doporučené dávkykortikosteroidu. |
| Antagonista 5-HT3 | Všichni pediatričtí pacienti | Ohledně doporučené dávky viz informace o předepisováníantagonisty 5-HT3 |
* U pediatrických pacientů od 12 let se přípravek IVEMEND podává intravenózně po dobu
30 minut, přičemž infuze se dokončí přibližně 30 minut před chemoterapií.
U pediatrických pacientů mladších 12 let se přípravek IVEMEND podává intravenózně po dobu
60 minut, přičemž infuze se dokončí přibližně 30 minut před chemoterapií.
** Dexamethason je nutno podat 1. den léčby 30 minut před chemoterapií.
Bezpečnost a účinnost přípravku IVEMEND u kojenců mladších 6 měsíců nebyla stanovena.
K dispozici nejsou žádné údaje.
Obecně
Údaje o účinnosti při kombinaci s jinými kortikosteroidy a antagonisty 5-HT3 jsou omezené. Další
informace o současném podávání přípravku s kortikosteroidy jsou uvedeny v bodu 4.5.
U současně podávaných léčivých přípravků obsahujících antagonistu 5-HT3 nahlédněte do jejich
souhrnu informací o přípravku.
Zvláštní populace Starší pacienti (≥65 let)
U starších osob není nutno dávku nijak upravovat (viz bod 5.2).
Pohlaví
S ohledem na pohlaví není úprava dávkování nutná (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou renálních funkcí ani u pacientů v terminálním stádiu renálního onemocnění
podstupujících hemodialýzu není nutno dávku nijak upravovat (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou poruchou jaterních funkcí není nutno dávku nijak upravovat. Pokud se týče pacientů se středně těžkou poruchou jaterních funkcí, je k dispozici pouze omezené množství dat
a u pacientů s těžkou poruchou jaterních funkcí nejsou dostupné žádné údaje. Přípravek IVEMEND
se u těchto pacientů musí používat opatrně (viz body 4.4 a 5.2).
Způsob podání
IVEMEND 150 mg se podává intravenózně a nesmí se podávat intramuskulární nebo subkutánní cestou. Intravenózní podání u dospělých je nejlepší provést trvalou intravenózní infuzí po dobu 20 až 30 minut. Intravenozní podání pediatrickým pacientům od 6 měsíců se doporučuje pomocí centrálního žilního katetru, přičemž pacientům starším 12 let je nutno přípravek podat během 30 minut a pacientům mladším 12 let během 60 minut (viz bod 6.6). Nepodávejte IVEMEND jako bolusovou injekci nebo nenaředěný roztok.
Pokyny k rekonstituci a ředění léčivého přípravku před podáním, viz bod 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku, aprepitant nebo polysorbát 80 nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 tohoto přípravku.
Současné podávání spolu s pimozidem, terfenadinem, astemizolem nebo cisapridem (viz bod 4.5).
Pacienti se středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater
Pro pacienty se středně těžkou poruchou jaterních funkcí existuje pouze omezené množství dat a pro pacienty s těžkou poruchou jaterních funkcí nejsou k dispozici žádné údaje. U těchto pacientů je nutno IVEMEND používat s opatrností (viz bod 5.2).
Interakce na CYP3A4
IVEMEND je nutno podávat s opatrností pacientům současně užívajícím perorálně podávané léčivé látky, které se primárně metabolizují cestou CYP3A4 a které mají úzké terapeutické rozmezí, jako jsou cyklosporin, takrolimus, sirolimus, everolimus, alfentanil, deriváty námelových alkaloidů, fentanyl a chinidin (viz bod 4.5). K podávání současně s irinotekanem je navíc nutno přistupovat s obzvláštní opatrností, protože uvedená kombinace by mohla mít za následek zvýšenou toxicitu.
Současné podávání s warfarinem (substrát CYP2C9)
U pacientů dlouhodobě léčených warfarinem je nutno během 14 dnů po užití fosaprepitantu pozorně sledovat hodnotu mezinárodního normalizovaného poměru (INR) (viz bod 4.5).
Současné podávání s hormonálními kontraceptivy
Účinnost hormonální antikoncepce může být během podávání aprepitantu a 28 dní poté snížena. Během léčby fosaprepitantem a 2 měsíce po poslední dávce fosaprepitantu je nutno používat
alternativní nehormonální pomocné metody antikoncepce (viz bod 4.5).
Hypersenzitivní reakce
Během podání infuze fosaprepitantu nebo krátce poté se vyskytly reakce časné přecitlivělosti
zahrnující zrudnutí, erytém, dušnost a anafylaxi/anafylaktický šok. Tyto hypersenzitivní reakce
většinou po přerušení podání infuze fosaprepitantu a po příslušné léčbě ustoupily. Opětovné podání infuze přípravku pacientům, u kterých se objevila hypersenzitivní reakce, se nedoporučuje.
Podání a reakce v místě aplikace
Při používání přípravku IVEMEND byly hlášeny reakce v místě aplikace infuze (viz bod 4.8). Většina závažných reakcí v místě aplikace infuze, včetně tromboflebitidy a vaskulitidy, byla hlášena při současném podání vesikantní chemoterapie (např. na bázi antracyklinu), zejména když bylo spojeno
s extravazací. Při současném podávání vesikantní chemoterapie byla u některých pacientů také hlášena nekróza. Při vyšších dávkách bez současného podání vesikantní chemoterapie byla pozorována mírná trombóza v místě aplikace.
IVEMEND se nesmí podávat jako bolusová injekce, ale vždy se musí naředit a podat jako pomalá intravenózní infuze (viz bod 4.2). IVEMEND se nesmí podávat intramuskulárně nebo subkutánně
(viz bod 5.3). Pokud se objeví známky nebo příznaky lokálního podráždění, je nutno injekci nebo infuzi ukončit a znovu začít na jiné žíle.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
Při intravenózním podání se fosaprepitant rychle přeměňuje na aprepitant.
Fosaprepitant v dávce 150 mg podané v jediné dávce je slabým inhibitorem CYP3A4. Nezdá se, že by fosaprepitant interagoval s P-glykoproteinovým transportérem, jak naznačuje nepřítomnost interakce perorálně podaného aprepitantu s digoxinem. Předpokládá se, že fosaprepitant by mohl způsobovat menší nebo stejnou indukci CYP2C9, CYP3A4 a glukuronidace, než jakou způsobuje perorální podání aprepitantu. Ohledně účinků na CYP2C8 a CYP2C19 údaje chybějí.
Interakce s jinými léčivými přípravky po intravenózním podání fosaprepitantu jsou pravděpodobné
u léčivých látek, které interagují s perorálním aprepitantem. Nepředpokládá se, že by při vícedenních režimech podávání fosaprepitantu byl potenciál k interakcím vyšší, než u perorálních režimů podávání aprepitantu. Proto jsou doporučení pro používání přípravku IVEMEND s dalšími léčivými přípravky u pediatrických pacientů založeny na údajích získaných u dospělých ve studiích s fosaprepitantem a aprepitantem. Při použití kombinovaných režimů přípravků IVEMEND a EMEND si prosím přečtěte bod 4.5 souhrnu údajů o přípravku EMEND tobolky nebo EMEND pro perorální suspenzi.
Následující informace byly odvozeny ze studií provedených s perorálním aprepitantem a ze studií provedených s intravenózním jednodávkovým fosaprepitantem podávaným společně
s dexamethasonem, midazolamem nebo diltiazemem.
Účinek aprepitantu na farmakokinetiku dalších léčivých látek
Inhibice CYP3A4
Jako slabý inhibitor CYP3A4 může fosaprepitant v jediné 150mg dávce zvýšit plazmatické koncentrace současně podávaných perorálních léčivých látek, které se metabolizují cestou CYP3A4. Celková expozice perorálně podávaným substrátům CYP3A4 se může 1. a 2. den současného podávání s jedinou 150mg dávkou fosaprepitantu zvýšit dvojnásobně. Fosaprepitant se nesmí podávat současně
s pimozidem, terfenadinem, astemizolem nebo cisapridem. Inhibice CYP3A4 fosaprepitantem by
mohla mít za následek zvýšené plazmatické koncentrace uvedených léčivých látek, což může vyvolat závažné nebo život ohrožující reakce (viz bod 4.3). Při současném podávání fosaprepitantu a perorálně podávaných látek, které jsou metabolizovány převážně prostřednictvím CYP3A4 a které mají úzké
terapeutické rozmezí, jako je cyklosporin, takrolimus, sirolimus, everolimus, alfentanil, diergotamin, ergotamin, fentanyl a chinidin, se doporučuje opatrnost (viz bod 4.4).
Kortikosteroidy
Dexamethason: dávka perorálního dexamethasonu musí být snížena o přibližně 50 %, pokud se podává s fosaprepitantem (viz bod 4.2).Fosaprepitant v dávce 150 mg podaný 1. den jako jediná intravenózní dávka zvyšoval AUC0-24hod dexamethasonu, což je substrát CYP3A4, o 100 % 1. den, o 86 % 2. den a o 18 % 3. den, pokud se dexamethason podával jako jediná 8mg perorální dávka 1., 2. a 3. den.
Chemoterapeutické léčivé přípravky
Studie interakcí s fosaprepitantem v dávce 150 mg a chemoterapeutickými léčivými přípravky nebyly provedeny; nicméně na základě studií provedených s perorálním aprepitantem a docetaxelem a vinorelbinem se nepředpokládá, že by přípravek IVEMEND 150 mg měl klinicky významné interakce s intravenózně podávaným docetaxelem a vinorelbinem. Nelze vyloučit interakce s perorálně podávanými chemoterapeutickými léčivými přípravky, které se metabolizují převážně nebo částečně cestou CYP3A4 (např. etoposid, vinorelbin). U pacientů dostávajících léčivé přípravky, které se metabolizují především nebo i částečně CYP3A4, se doporučuje opatrnost, přičemž může být vhodné
tyto pacienty dodatečně sledovat (viz bod 4.4). Po uvedení na trh byly hlášeny při současném podávání
aprepitantu a ifosfamidu případy neurotoxicity, potenciální nežádoucí účinek ifosfamidu.
Imunosupresiva
Po jediné 150mg dávce fosaprepitantu se předpokládá přechodné dvoudenní střední zvýšení následované mírným poklesem expozice imunosupresivům metabolizovaným prostřednictvím CYP3A4 (např. cyklosporin, takrolimus, everolimus a sirolimus). S ohledem na krátké trvání zvýšené
expozice se snížení dávky imunosupresiva založené na terapeutickém monitorování dávky v den
podání přípravku IVEMEND a v den následující nedoporučuje.
Midazolam
Fosaprepitant v dávce 150 mg podaný 1. den jako jediná intravenózní dávka zvyšoval AUC0-∞ midazolamu o 77 % 1. den a 4. den neměl žádný vliv, pokud byl midazolam podáván současně jako jediná 2mg perorální dávka 1. až 4. den. Fosaprepitant v dávce 150 mg je slabým inhibitorem CYP3A4 pokud se podá v jediné dávce 1. den, přičemž 4. den se nepozorují žádné důkazy inhibice ani
indukce CYP3A4.
Možné účinky zvýšených plazmatických koncentrací midazolamu nebo jiných benzodiazepinů metabolizovaných cestou CYP3A4 (alprazolam, triazolam) je nutno vzít v úvahu při současném podávání těchto léčivých přípravků spolu s přípravkem IVEMEND.
Diltiazem
Studie interakcí s fosaprepitantem v dávce 150 mg a diltiazemem nebyly provedeny, nicméně při používání přípravku IVEMEND 150 mg s diltiazemem je nutno vzít v potaz následující studii provedenou s fosaprepitantem v dávce 100 mg. U pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí vedla infuze 100 mg fosaprepitantu podaná během 15 minut spolu se 120 mg diltiazemu 3krát denně k 1,4násobnému zvýšení AUC diltiazemu a k malému, nicméně klinicky významnému snížení krevního tlaku, ale nevedla ke klinicky významné změně tepové frekvence nebo intervalu PR.
Indukce
Fosaprepitant v jediné 150mg dávce ve studii interakce s midazolamem neindukoval CYP3A4
1. až 4. den. Předpokládá se, že by přípravek IVEMEND mohl způsobovat nižší nebo stejnou indukci CYP2C9, CYP3A4 a glukuronidace, než jakou způsobuje podání 3denního režimu perorálního
aprepitantu, u kterého byla pozorována přechodná indukce dosahující maxima 6 až 8 dní po první
dávce aprepitantu. Třídenní režim perorálního aprepitantu vedl k asi 30 až 35% snížení AUC substrátů CYP2C9 a až k 64% poklesu minimálních koncentrací ethinylestradiolu. Pokud jde o vliv na CYP2C8 a CYP2C19, nejsou údaje k dispozici. Opatrnosti je třeba, pokud se spolu s přípravkem IVEMEND podává warfarin, acenokumarol, tolbutamid, fenytoin nebo jiné léčivé látky, o nichž je známo, že jsou
metabolizovány CYP2C9.
Warfarin
U pacientů chronicky léčených warfarinem je během léčby přípravkem IVEMEND k prevenci chemoterapií navozené nauzey a zvracení a 14 dnů poté nutno pečlivě sledovat protrombinový čas (INR) (viz bod 4.4).
Hormonální antikoncepce
Účinnost hormonální antikoncepce může být během podávání fosaprepitantu a po dobu 28 dní
po ukončení jeho podávání snížena. Během léčby fosaprepitantem a ještě 2 měsíce po poslední dávce fosaprepitantu je třeba používat alternativních nehormonálních pomocných metod antikoncepce.
Antagonisté 5-HT3
Studie lékových interakcí s fosaprepitantem v dávce 150 mg a antagonisty 5-HT3 nebyly provedeny, nicméně v klinických studiích lékových interakcí nevykazoval aprepitant podávaný v perorálním režimu žádné klinicky významné účinky na farmakokinetiku ondansetronu, granisetronu nebo hydrodolasetronu (aktivní metabolit dolasetronu). Proto ohledně interakcí při používání přípravku IVEMEND 150 mg a antagonistů 5-HT3 neexistují žádné důkazy.
Účinky jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku aprepitantu vyplývající z podání 150 mg fosaprepitantu
K současnému podávání fosaprepitantu s léčivými přípravky, které inhibují aktivitu CYP3A4
(např. ketokonazolem, itrakonazolem, vorikonazolem, posakonazolem, klarithromycinem, telithromycinem, nefazodonem a inhibitory proteázy), je třeba přistupovat opatrně, protože se předpokládá, že uvedené kombinace povedou k několikanásobnému zvýšení plazmatické koncentrace aprepitantu (viz bod 4.4). Ketokonazol prodlužoval terminální poločas perorálně podaného aprepitantu asi 3násobně.
Je nutno se vyvarovat současného podávání fosaprepitantu s léčivými přípravky, které silně indukují aktivitu CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital), protože tato kombinace vede ke snížení plazmatických koncentrací aprepitantu, což může vést ke snížení účinnosti. Současné podávání fosaprepitantu s třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum) se nedoporučuje. Rifampicin zkracoval průměrný terminální poločas perorálně podaného aprepitantu o 68 %.
Diltiazem
Studie interakcí s fosaprepitantem v dávce 150 mg a diltiazemem nebyly provedeny, nicméně při používání přípravku IVEMEND 150 mg s diltiazemem je nutno vzít v potaz následující studii provedenou s fosaprepitantem v dávce 100 mg. Infuze 100 mg fosaprepitantu podaná během 15 minut spolu se 120 mg diltiazemu 3krát denně vedla k 1,5násobnému zvýšení AUC aprepitantu. Tento účinek nebyl vyhodnocen jako klinicky významný.
Pediatrická populace
Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých.
Antikoncepce u mužů a žen
Účinnost hormonální antikoncepce může být během podávání fosaprepitantu a 28 dní poté snížena. Během léčby fosaprepitantem a 2 měsíce po poslední dávce fosaprepitantu je nutno používat
alternativní nehormonální pomocné metody antikoncepce (viz body 4.4 a 4.5).
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o podávání fosaprepitantu a aprepitantu během těhotenství. Potenciální reprodukční toxicita fosaprepitantu a aprepitantu nebyla zcela stanovena, protože míra expozice vyšší než hodnoty terapeutické expozice u člověka nemohla být ve studiích se zvířaty dosažena. Tyto studie nenaznačily žádné přímé ani nepřímé škodlivé účinky na průběh těhotenství,
embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Možné účinky na reprodukci
změnami v regulaci neurokininů nejsou známy. IVEMEND se nesmí podávat během těhotenství, pokud to není nezbytně nutné.
Kojení
Aprepitant se po intravenózním podání fosaprepitantu stejně jako po perorálním podání aprepitantu vylučuje do mléka kojících potkanů. Není známo, zda se aprepitant vylučuje do lidského mléka. Proto se během léčby přípravkem IVEMEND kojení nedoporučuje.
Fertilita
Potenciál k účinkům fosaprepitantu a aprepitantu na fertilitu nebyl plně charakterizován, protože míra expozice vyšší než hodnoty terapeutické expozice u člověka nemohla být ve studiích se zvířaty dosažena. Studie fertility neukazují na přímé ani nepřímé škodlivé účinky pokud jde o páření, fertilitu, embryonální/fetální vývoj či počty a motilitu spermií (viz bod 5.3).
Přípravek IVEMEND může mít mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Po podání přípravku IVEMEND se mohou objevit závratě a únava (viz bod 4.8).
Souhrn bezpečnostního profilu
V klinických studiích byly různé lékové formy fosaprepitantu podány celkem 2 687 dospělým včetně 371 zdravých subjektů a 2 084 pacientů a 299 dětem a dospívajícím s chemoterapií navozenou nauzeou a zvracením (CINV). Jelikož se fosaprepitant přeměňuje na aprepitant, očekává se, že nežádoucí účinky spojované s aprepitantem se budou vyskytovat i u fosaprepitantu. Bezpečnostní profil aprepitantu byl hodnocen přibližně u 6 500 dospělých a 184 dětí a dospívajících.
Perorální aprepitant
Nejčastějšími nežádoucími účinky u dospělých léčených vysoce emetogenní chemoterapií byly hlášeny s vyšší incidencí u pacientů léčených v režimu s aprepitantem než při standardní terapii, byly:
škytavka (4,6 % oproti 2,9 %), zvýšení alaninaminotransferázy (ALT) (2,8 % oproti 1,1 %), dyspepsie (2,6 % oproti 2,0 %), zácpa (2,4 % oproti 2,0 %), bolesti hlavy (2,0 % 1,8 %) a pokles chuti k jídlu (2,0 % oproti 0,5 %). Nejčastějším nežádoucím účinkem hlášeným s vyšší incidencí u pacientů
léčených režimem s aprepitantem než při standardní terapii u pacientů léčených středně emetogenní
chemoterapií byla únava (1,4 % oproti 0,9 %).
Nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými s vyšší incidencí u pediatrických pacientů léčených režimem s aprepitantem, než u pacientů léčených kontrolním režimem během léčby emetogenní protinádorovou chemoterapií, byla škytavka (3,3 % versus 0,0 %) a zarudnutí (1,1 % versus 0,0 %).
Souhrn nežádoucích účinků v tabulce - aprepitant
Následující nežádoucí účinky byly pozorovány v souhrnné analýze studií provedených s vysoce a
středně emetogenní chemoterapií s vyšší incidencí u perorálního aprepitantu než při standardní terapii
u dospělých nebo pediatrických pacientů, nebo po uvedení na trh.
Kategorie četnosti uvedené v tabulce jsou založeny na studiích provedených u dospělých; četnosti
pozorované v pediatrických studiích byly podobné nebo nižší, pokud nejsou v tabulce uvedeny. Některé méně bežné nežádoucí účinky pozorované u dospělé populace v pediatrických studiích pozorovány nebyly.
Četnosti jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až
<1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) a velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 5: Tabulkový přehled nežádoucích účinků - aprepitant| Třída orgánových systémů | Nežádoucí účinek | Četnost |
| Infekce a infestace | kandidóza, stafylokokové infekce | vzácné |
| Poruchy krve a lymfatického systému | febrilní neutropenie, anémie | méně časté |
| Poruchy imunitního systému | hypersenzitivní reakce včetně anafylaktickýchreakcí | není známo |
| Poruchy metabolismu a výživy | pokles chuti k jídlu | časté |
| polydipsie | vzácné | |
| Psychiatrické poruchy | úzkost | méně časté |
| dezorientace, euforická nálada | vzácné | |
| Poruchy nervového systému | bolest hlavy | časté |
| závrať, somnolence | méně časté | |
| kognitivní porucha, letargie, dysgeuzie | vzácné | |
| Poruchy oka | zánět spojivek | vzácné |
| Poruchy ucha a labyrintu | tinnitus | vzácné |
| Třída orgánových systémů | Nežádoucí účinek | Četnost |
| Srdeční poruchy | palpitace | méně časté |
| bradykardie, kardiovaskulární porucha | vzácné | |
| Cévní poruchy | návaly horka/zčervenání | méně časté |
| Respirační, hrudní amediastinální poruchy | škytavka | časté |
| bolesti v orofaryngu, kýchání, kašel, nadměrné hromadění hlenu v nasofaryngu, podrážděníhrdla | vzácné | |
| Gastrointestinální poruchy | zácpa, dyspepsie | časté |
| říhání, nauzea*, zvracení*, gastroezofageální refluxní choroba, bolesti břicha, suchov ústech, flatulence | méně časté | |
| perforace duodenálního vředu, stomatitida,abdominální distenze, tuhá stolice, neutropenická kolitida | vzácné | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | vyrážka, akné | méně časté |
| fotosenzitivní reakce, hyperhidróza, seborea,kožní léze, svědivá vyrážka, Stevens-Johnsonův syndrom/toxická epidermální nekrolýza | vzácné | |
| svědění, kopřivka | není známo | |
| Poruchy svalové a kosternísoustavy a pojivové tkáně | svalová slabost, svalové spasmy | vzácné |
| Poruchy ledvin a močových cest | dysurie | méně časté |
| polakisurie | vzácné | |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | únava | časté |
| astenie, malátnost | méně časté | |
| edém, nepříjemný pocit na hrudi, poruchychůze | vzácné | |
| Vyšetření | zvýšení ALT | časté |
| zvýšení AST, zvýšení alkalické fosfatázy | méně časté | |
| pozitivní reakce na červené krvinky v moči,pokles sodíku v krvi, pokles tělesné hmotnosti,pokles počtu neutrofilů, přítomnost glukózyv moči, zvýšení výdeje moči | vzácné |
* Nauzea a zvracení byly parametry účinnosti v prvních 5 dnech léčby po chemoterapii a potom byly hlášeny pouze jako nežádoucí účinky.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Profily nežádoucích účinků v prodloužených studiích provedených u dospělých s vysoce nebo středně emetogenní chemoterapií s opakovanými až 6 dalšími cykly chemoterapie byly celkově podobné jako profily pozorované v 1. cyklu.
V další klinické studii kontrolované aktivním komparátorem, prováděné u 1 169 dospělých pacientů, kterým byl podáván aprepitant a vysoce emetogenní chemoterapie, byl profil nežádoucích účinků celkově podobný jako profily pozorované v jiných studií vysoce emetogenní chemoterapie
s aprepitantem.
Studie u pacientů s nauzeou a zvracením, které nejsou indukovány chemoterapií
U dospělých pacientů léčených aprepitantem kvůli pooperační nauzee a zvracení (PONV) byly pozorovány další nežádoucí účinky, které měly vyšší incidenci než u ondansetronu: bolesti v horní části břicha, abnormální střevní zvuky, zácpa*, dysartrie, dušnost, hypestézie, nespavost, mióza, nauzea, poruchy čití, nepříjemný pocit v oblasti břicha, subileus*, snížená ostrost vidění, sípání.
*Hlášeno u pacientů užívajících vyšší dávku aprepitantu.
Fosaprepitant
V klinické studii kontrolované aktivním komparátorem, prováděné u dospělých pacientů léčených vysoce emetogenní chemoterapií, byla bezpečnost přípravku hodnocena u 1 143 pacientů léčených
v 1denním režimu přípravkem IVEMEND 150 mg v porovnání s 1 169 pacienty léčenými ve 3denním režimu s aprepitantem. Bezpečnost byla dále hodnocena v placebem kontrolovaném klinickém hodnocení u 504 dospělých pacientů léčených středně emetogenní chemoterapií (MEC), kteří dostali jednu dávku přípravku IVEMEND, v porovnání se 497 pacienty, kteří dostávali kontrolní režim.
Bezpečnost 1denního intravenózního režimu byla podpořena souhrnnou analýzou tří aktivním komparátorem kontrolovaných klinických studií u pediatrických pacientů (ve věku 6 měsíců až 17 let) léčených buď vysoce emetogenní chemoterapií nebo středně emetogenní chemoterapií a jednou dávkou přípravku IVEMEND v dávce doporučené pro jednodenní režim nebo vyšší.
Bezpečnost 3denního intravenózního režimu je podpořena jednoramennou klinickou studií
u 100 pediatrických pacientů (ve věku 6 měsíců až 17 let) léčených buď HEC nebo MEC a jednou dávkou přípravku IVEMEND v dávce doporučené pro 3denní režim (viz bod 4.2). Bezpečnostní profil 3denního intravenózního režimu fosaprepitantu je u pediatrických pacientů podobný bezpečnostnímu profilu 1denního režimu fosaprepitantu.
Bezpečnostní profil fosaprepitantu u dospělých a pediatrických pacientů byl obecně podobný profilu
pozorovanému u aprepitantu.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků - fosaprepitant
Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a v poregistračních studiích u dospělých pacientů, kterým byl podáván fosaprepitant a které nebyly hlášeny při podávání aprepitantu, jak je popsáno výše. Kategorie četností uvedené v tabulce jsou založeny na studiích
provedených u dospělých; četnosti pozorované v pediatrických studiích byly podobné nebo nižší. Některé nežádoucí účinky, které jsou běžně pozorovány v dospělé populaci, v pediatrických studiích pozorovány nebyly. Při používání přípravku IVEMEND byly hlášeny reakce v místě aplikace infuze
(viz bod 4.4).
Četnosti jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až
<1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1000) a velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 6: Tabulkový přehled nežádoucích účinků - fosaprepitant| Třída orgánových systémů | Nežádoucí účinek | Četnost |
| Cévní poruchy | zrudnutí, tromboflebitida (převážnětromboflebitida v místě infuze) | méně časté |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | erytém | méně časté |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | erytém v místě infuze, bolest v místě infuze, pruritus v místě aplikace | méně časté |
| indurace v místě infuze | vzácné | |
| reakce časné přecitlivělosti zahrnující zrudnutí, erytém, dušnost, anafylaktickéreakce/anafylaktický šok | není známo | |
| Vyšetření | zvýšení krevního tlaku | méně časté |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - IVEMEND 150MG
Farmakoterapeutická skupina: Antiemetika a léčiva k terapii nauzey, ATC kód: A04AD12. Fosaprepitant je proléčivo aprepitantu a po intravenózním podání je rychle konvertován na aprepitant
(viz bod 5.2). Podíl fosaprepitantu na celkovém antiemetickém účinku nebyl zatím zcela charakterizován, ale přechodný přínos během iniciální fáze nemůže být vyloučen. Aprepitant je
selektivní antagonista s vysokou afinitou k receptorům neurokinin 1 (NK1) humánní substance P.
Farmakologický účinek fosaprepitantu se přičítá aprepitantu.
Jednodenní režim podávání fosaprepitantu dospělým
Vysoce emetogenní chemoterapie (HEC)
V randomizované, dvojitě zaslepené, aktivním komparátorem kontrolované studii s paralelními skupinami byl přípravek IVEMEND 150 mg (N = 1 147) porovnáván s 3denním režimem aprepitantu (N = 1 175) u dospělých pacientů léčených vysoce emetogenním režimem chemoterapie, který
zahrnoval cisplatinu (≥ 70 mg/m2). Režim podávání fosaprepitantu sestával z fosaprepitantu v dávce 150 mg 1. den v kombinaci s ondansetronem 32 mg i.v. 1. den a dexamethasonem v dávce 12 mg
1. den, 8 mg 2. den a 8 mg dvakrát denně 3. a 4. den. Režim podávání aprepitantu sestával z
aprepitantu v dávce 125 mg 1. den a 80 mg/den 2. a 3. den v kombinaci s ondansetronem v dávce 32 mg i.v. 1. den a dexamethasonem v dávce 12 mg 1. den a 8 mg denně 2. až 4. den. K zaslepení se používalo placebo fosaprepitantu, aprepitantu a dexamethasonu (večer 3. a 4. den) (viz bod 4.2). I když se v klinických hodnoceních používala 32mg intravenózní dávka ondansetronu, nejedná se již
o doporučenou dávku. Ohledně příslušného dávkování zvoleného antagonisty 5-HT3 viz informace
o daném přípravku.
Hodnocení účinnosti bylo založeno na vyhodnocení následujících složených kritérií hodnocení: úplná odpověď za celou dobu a v pozdní fázi a žádné zvracení za celou dobu. Prokázalo se, že přípravek
IVEMEND 150 mg byl noninferiorní 3dennímu režimu aprepitantu. Souhrn primárních a sekundárních
cílových parametrů je uveden v tabulce 7.
Tabulka 7: Procento dospělých pacientů léčených vysoce emetogenní terapií odpovídajících na léčbu podle léčebné skupiny a fáze – cyklus 1| CÍLOVÉ PARAMETRY* | Režim | Režim | Rozdíl† |
| fosaprepitantu | aprepitantu | (95% interval | |
| (N = 1 106)** | (N = 1 134)** | spolehlivosti) | |
| % | % | ||
| Úplná odpověď ‡ | |||
| Za celou dobu§ | 71,9 | 72,3 | -0,4 (-4,1; 3,3) |
| Pozdní fáze §§ | 74,3 | 74,2 | 0,1 (-3,5; 3,7) |
Žádné zvracení
Za celou dobu§ 72,9 74,6 -1,7 (-5,3; 2,0)
*Primární cílový parametr je uveden tučně.
**N: počet dospělých pacientů zařazených do primární analýzy úplné odpovědi.
†Rozdíl a interval spolehlivosti byly vypočítány za pomoci metody navržené Miettinenem a Nurminenem a
upraveny podle pohlaví.
‡Úplná odpověď = žádné zvracení a žádné použití záchranné terapie.
§ Celá doba = 0 až 120 hodin po zahájení chemoterapie cisplatinou.
§§Pozdní fáze = 25 až 120 hodin po zahájení chemoterapie cisplatinou.
Středně emetogenní chemoterapie (MEC)
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s paralelní skupinou byl
u dospělých pacientů léčených režimem středně emetogenní chemoterapie přípravek IVEMEND 150 mg (N=502) v kombinaci s ondansetronem a dexamethasonem porovnáván s ondansetronem a dexamethasonem samotnými (kontrolní režim) (N=498). Režim s fosaprepitantem sestával z podání
fosaprepitantu v dávce 150 mg 1. den v kombinaci se dvěma 8mg dávkami perorálního ondansetronu a
perorálním dexamethasonem v dávce 12 mg. Ve 2. a 3. dni dostávali pacienti ze skupiny léčené fosaprepitantem místo ondansetronu každých 12 hodin placebo. Kontrolní režim sestával z placeba fosaprepitantu 150 mg i.v. 1. den v kombinaci se dvěma 8mg dávkami perorálního ondansetronu a
perorálním dexamethasonem v dávce 20 mg. Ve 2. a 3. dni dostávali pacienti z kontrolní skupiny
každých 12 hodin 8 mg perorálního ondansetronu. K uchování zaslepení se využívalo placebo
fosaprepitantu a placebo dexamethasonu (1. den).
Účinnost fosaprepitantu byla hodnocena s ohledem na primární a sekundární cílové parametry uvedené v tabulce 8, přičemž se prokázalo, že s ohledem na úplnou odpověď v pozdní fázi a za celou dobu
léčby je vyšší než u kontrolního režimu.
Tabulka 8: Procento dospělých pacientů léčených středně emetogenní terapií odpovídajících na léčbu podle léčebné skupiny a fáze| CÍLOVÉ PARAMETRY* | Režimfosaprepitantu | Kontrolnírežim | Hodnota p |
| (N =502)** | (N =498)** | ||
| % | % | ||
| Úplná odpověď† | |||
| Pozdní fáze‡ | 78,9 | 68,5 | <0,001 |
| Úplná odpověď† | |||
| Za celou dobu§ | 77,1 | 66,9 | <0,001 |
| Akutní fáze§§ | 93,2 | 91 | 0,184 |
*Primární cílový parametr je tučně.
**N: počet dospělých pacientů zahrnutý do populace všech zařazených pacientů (intention to treat population).
†Úplná odpověď = žádné zvracení a žádné použití záchranné terapie.
‡Pozdní fáze = 25 až 120 hodin po zahájení chemoterapie.
§Za celou dobu = 0 až 120 hodin po zahájení chemoterapie.
§§Akutní fáze = 0 až 24 hodin po zahájení chemoterapie.
Odhad doby do prvního zvracení je zobrazen metodou vynesení hodnot dle Kaplana-Meiera v grafu 1.
Graf 1: Procento dospělých pacientů léčených středně emetogenní chemoterapií, kteří v průběhu doby nezvraceliFosaprepitant Regimen(N=502) Control Regimen(N=498)
100
80
Percent of Patients
60
40
20
0
0 12 24 36 48 60 72 84 96 108 120
Time(hours) Since the First MEC Administration
Pediatrická populace
Ve 3 aktivním komparátorem kontrolovaných, otevřených klinických studiích dostávali pediatričtí pacienti ve věku 6 měsíců až 17 let buď vysoce nebo středně emetogenní chemoterapii a jednu dávku fosaprepitantu v dávce doporučené pro jednodenní režim nebo vyšší (139 pacientů) nebo pro třídenní režim (199 pacientů), v kombinaci s ondansetronem s dexametasonem nebo bez něj.
Pediatričtí pacienti léčení jednodenním režimem fosaprepitantu
Účinnost jednodenního režimu fosaprepitantu u pediatrických pacientů byla extrapolována z účinnosti prokázané u dospělých léčených jednodenním režimem fosaprepitantu, jak je popsáno v části
„Jednodenní režim fosaprepitantu u dospělých“.
Předpokládá se, že účinnost jednodenního režimu fosaprepitantu bude u pediatrických pacientů podobná účinnosti jednodenního režimu fosaprepitantu u dospělých.
Pediatričtí pacienti léčení třídenním režimem fosaprepitantu
Účinnost třídenního režimu fosaprepitantu u pediatrických pacientů byla založena na účinnosti
prokázané u pediatrických pacientů léčených třídenním perorálním režimem aprepitantu.
Předpokládá se, že účinnost třídenního režimu fosaprepitantu bude u pediatrických pacientů podobná účinnosti třídenního perorálního režimu aprepitantu. Úplné klinické informace o studiích provedených s perorálním aprepitantem naleznete v souhrnech údajů o přípravcích EMEND tobolky a EMEND prášek pro perorální suspenzi.
Fosaprepitant, proléčivo aprepitantu, se při intravenózním podání rychle přeměňuje na aprepitant. Plazmatické koncentrace fosaprepitantu jsou do 30 minut po dokončení infuze pod kvantifikovatelnými hladinami.
Aprepitant po podání fosaprepitantu
Po jedné intravenózní 150mg dávce fosaprepitantu podané ve formě 20minutové infuze zdravým dospělým dobrovolníkům byla střední hodnota AUC0-∞ aprepitantu 35,0 μghod/ml a střední hodnota maximální koncentrace aprepitantu byla 4,01 μg/ml.
Distribuce v organismu
Aprepitant se ve vysoké míře váže na proteiny, v průměru z 97 %. Střední geometrický zdánlivý distribuční objem za ustáleného stavu (Vdss) aprepitantu je učlověka po podání jediné 150mg intravenózní dávky fosaprepitantu přibližně 82 litrů.
Biotransformace
Fosaprepitant byl při in vitro inkubacích s lidskými jaterními preparáty rychle přeměněn na fosaprepitant. Navíc fosaprepitant podstoupil rychlou a téměř úplnou konverzi na aprepitant u preparátů S9 z jiných lidských tkání včetně ledvin, plic a ilea. Zdá se tedy, že ke konverzi fosaprepitantu na aprepitant může vedle jater docházet v rozmanitých tkáních. U člověka byl
intravenózně podaný fosaprepitant rychle přeměněn na aprepitant do 30 minut po ukončení infuze.
Aprepitant prochází rozsáhlou biotransformací. Po jednorázovém intravenózním podání 100 mg
[14C]-fosaprepitantu, což je proléčivo aprepitantu, zdravým mladým dospělým jedincům činil po dobu
72 hodin po aplikaci podíl aprepitantu pouze 19 % z celkové radioaktivity v plazmě, což ukazuje na
značnou přítomnost metabolitů v plazmě. V lidské plazmě bylo zjištěno dvanáct metabolitů aprepitantu. Metabolismus aprepitantu probíhá ve velké míře cestou oxidace v morfolinovém kruhu a jeho postranních řetězcích a výsledné metabolity jsou pouze slabě aktivní. In vitro studie s lidskými
jaterními mikrosomy ukázaly, že aprepitant se metabolizuje primárně cestou CYP3A4, případně
s malým podílem CYP1A2 a CYP2C19.
Všechny metabolity zjištěné v moči, stolici a plazmě po intravenózním podání 100 mg
[14C]-fosaprepitantu byly rovněž zjištěny po podání perorální dávky [14C]-aprepitantu. Po konverzi 245,3 mg dimegluminové soli fosaprepitantu (což odpovídá 150 mg fosaprepitantu) na aprepitant se uvolní 23,9 mg kyseliny fosforečné a 95,3 mg megluminu.
Eliminace z organismu
Aprepitant se nevylučuje močí v nezměněné podobě. Metabolity se vylučují močí a žlučí do stolice. Po jednorázovém intravenózním podání dávky 100 mg [14C]-fosaprepitantu zdravým jedincům bylo 57 % radioaktivity zjištěno v moči a 45 % ve stolici.
Farmakokinetika aprepitantu je napříč rozpětím klinických dávek nelineární. Terminální biologický poločas aprepitantu po podání 150mg intravenózní dávky fosaprepitantu je přibližně 11 hodin. Střední
geometrická plasmatická clearance aprepitantu po 150mg intravenózní dávce fosaprepitantu je
přibližně 73 ml/min.
Farmakokinetika u zvláštních populací
Porucha jaterních funkcí: Fosaprepitant je metabolizován v různých extrahepatálních tkáních; proto se neočekává, že by porucha jaterních funkcí měnila konverzi fosaprepitantu na aprepitant. Mírná porucha funkce jater (Child-Pughova třída A) farmakokinetiku aprepitantu v klinicky významné míře neovlivňuje. U pacientů s mírnou poruchou jaterních funkcí není třeba dávkování nijak upravovat.
Z dostupných dat nelze činit žádné závěry ohledně vlivu středně těžké poruchy jaterních funkcí (Child-Pughova třída B) na farmakokinetiku aprepitantu. K dispozici nejsou žádné klinické ani farmakokinetické údaje od pacientů s těžkou poruchou jaterních funkcí (Child-Pughova třída C).
Porucha funkce ledvin: Pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
< 30 ml/min) a pacientům s terminálním renálním onemocněním (end stage renal disease, ESRD)
s potřebou hemodialýzy byla podána jednorázová 240mg dávka perorálního aprepitantu.
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se hodnota AUC0-∞ celkového aprepitantu (nevázaného i vázaného na proteiny) ve srovnání se zdravými jedinci snížila o 21 % a hodnota Cmax se snížila
o 32 %. U pacientů s ESRD podstupujících hemodialýzu se hodnota AUC0-∞ celkového aprepitantu snížila o 42 % a hodnota Cmax se snížila o 32 %. Vzhledem k mírnému poklesu vazby aprepitantu na proteiny u pacientů s poruchou funkce ledvin nebyla hodnota AUC farmakologicky aktivní části nenavázaného aprepitantu u pacientů s renální nedostatečností ve srovnání se zdravými jedinci významně ovlivněna. Hemodialýza prováděná 4 nebo 48 hodin po podání dávky neměla na farmakokinetiku aprepitantu významný účinek; v dialyzátu bylo zjištěno méně než 0,2 % dávky.
U pacientů s poruchou funkce ledvin ani u pacientů s ESRD podstupujících hemodialýzu není úprava dávky nutná.
Pediatrická populace: Jako součást třídenního režimu i.v/i.v./i.v. je v tabulce 9 uveden simulovaný medián AUC0-24hod aprepitantu s mediánem maximálních plasmatických koncentrací (Cmax) 1. den a medián koncentrací na konci 1., 2. a 3. dne u pediatrických pacientů (ve věku 6 měsíců až 17 let).
Tabulka 9: Farmakokinetické parametry aprepitantu při třídenním intravenózním režimu fosaprepitantu u pediatrických pacientů| Populace | Třídenníi.v/i.v./i.v. dávka | AUC 0-24 hod.(ng*hod/ml) | Cmax (ng/ml) | C24(ng/ml) | C48(ng/ml) | C72(ng/ml) |
| 12 - 17 let | 115 mg, 80 mg,80 mg | 21 172 | 2 475 | 454 | 424 | 417 |
| 6 - < 12 let | 3 mg/kg, 2 mg/kg,2 mg/kg | 25 901 | 2 719 | 518 | 438 | 418 |
| 2 - < 6 let | 20 568 | 2 335 | 336 | 248 | 232 | |
| 6 měsíců –< 2 roky | 16 979 | 1 916 | 256 | 179 | 167 |
V jednodenním uspořádání intravenózního podávání fosaprepitantu je v tabulce 10 uveden simulovaný medián AUC0-24hod aprepitantu s mediánem maximálních plasmatických koncentrací (Cmax) 1. dne a
medián koncentrací 1., 2. a 3. den u pediatrických pacientů (ve věku 6 měsíců až < 12 let)
a pozorovaná střední hodnota AUC0-24hod s mediánem maximálních plasmatických koncentrací (Cmax)
1. den a střední hodnota koncentrací na konci 1, 2. a 3. dne u pediatrických pacientů (ve věku 12 až
17 let).
Tabulka 10: Farmakokinetické parametry aprepitantu při jednodenním intravenózním režimu fosaprepitantu u pediatrických pacientů| Populace | Jednodenníi.v. dávka | AUC 0-24 hod.(ng*hod/ml) | Cmax (ng/ml) | C24(ng/ml) | C48(ng/ml) | C72(ng/ml) |
| 12 - 17 let | 150 mg | 30 400 | 3 500 | 735 | NR* | NR* |
| 6 - < 12 let | 4 mg/kg | 35 766 | 3 637 | 746 | 227 | 69,2 |
| 2 - < 6 let | 28 655 | 3 150 | 494 | 108 | 23,5 | |
| 6 měsíců –< 2 roky | 5 mg/kg | 30 484 | 3 191 | 522 | 112 | 24,4 |
*NR = Nebylo hlášeno
Populační farmakokinetická analýza aprepitantu u pediatrických pacientů (ve věku 6 měsíců až 17 let)
naznačuje, že pohlaví a rasa nemají na farmakokinetiku aprepitantu žádný klinicky významný vliv.
Vztah mezi koncentrací a účinkem
Zobrazovací studie využívající pozitronovou emisní tomografii (PET) s použitím vysoce specifického značení receptorů NK1 u zdravých mladých mužů, kterým byla podávána jednorázová intravenózní dávka 150 mg fosaprepitantu (N = 8), která se projeví obsazeností mozkových NK1 receptorů
z > 100 % při Tmax za 24 hodin, > 97 % za 48 hodin a mezi 41 % a 75 % za 120 hodin po podání dávky. V této studii dobře koreluje obsazení mozkových NK1 receptorů s koncentrací aprepitantu v krevní plazmě.
Farmaceutické údaje - IVEMEND 150MG
Dinatrium-edetát (E386) Polysorbát 80 (E433) Laktóza
Hydroxid sodný (E524) (k úpravě pH) a/nebo
Zředěná kyselina chlorovodíková (E507) (k úpravě pH)
IVEMEND je inkompatibilní s jakýmikoli roztoky obsahujícími dvoumocné kationty (např. Ca2+, Mg2+), včetně Hartmannova a Ringerova laktátového roztoku. Tento léčivý přípravek se nesmí mísit s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodu 6.6.
2 roky.
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím (in-use stability) byla prokázána na dobu 24 hodin při 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 až 8 °C.
Uchovávejte v chladničce (2 až 8 °C).
Podmínky uchovávání po rekonstituci a naředění léčivého přípravku viz bod 6.3.
10ml injekční lahvička z čirého skla typu I s chlorbutylovou nebo brombutylovou pryžovou zátkou
a hliníkovým uzávěrem s šedým plastovým flip-off víčkem.
Velikosti balení: 1 nebo 10 injekčních lahviček.
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.
Přípravek IVEMEND musí být před podáním rekonstituován a poté naředěn. Příprava přípravku IVEMEND 150 mg k intravenóznímu podání:
-
Vstříkněte 5 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) do injekční lahvičky. Zajistěte, aby byl injekční roztok chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) do injekční lahvičky přidáván po stěně, aby se zabránilo vzniku pěny. Obsah injekční lahvičky promíchejte mírným
krouživým pohybem. Neprotřepávejte a injekční roztok chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) do injekční lahvičky nevstřikujte proudem.
-
Připravte infuzní vak naplněný 145 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) (např. odebráním 105 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) z infuzního vaku s 250 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%)).
-
Nasajte celý objem injekční lahvičky a přeneste jej do infuzního vaku obsahujícího 145 ml injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%), čímž získáte celkový objem 150 ml a konečnou koncentraci 1 mg/ml. Infuzní vak 2–3krát opatrně obraťte.
-
Na základě doporučené dávky stanovte objem, který se má z tohoto připraveného infuzního
vaku podat (viz bod 4.2).
Dospělí
Je nutno podat celý objem připraveného infuzního vaku (150 ml).
Pediatričtí pacienti
U pacientů od 12 let se podávaný objem vypočítá následovně:
-
podávaný objem (ml) se rovná doporučené dávce (mg)
U pacientů od 6 měsíců do 12 let se podávaný objem vypočítá následovně:
-
podávaný objem (ml) = doporučená dávka (mg/kg) x tělesná hmotnost (kg)
-
Poznámka: nepřekračujte maximální dávky (viz bod 4.2).
-
-
-
Je-li to nezbytné, lze pro objemy nižší než 150 ml vypočtený objem před podáním infuze přenést do vaku nebo injekční stříkačky o vhodné velikosti.
Vzhled rekonstituovaného roztoku je stejný jako vzhled rozpouštědla.
Rekonstituovaný a naředěný přípravek se musí před podáním vizuálně zkontrolovat na výskyt částic
a změnu zabarvení.
Veškerý zbývající infuzní roztok a odpadní materiál zlikvidujte. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Tento léčivý přípravek se nesmí rekonstituovat ani mísit s roztoky, pro něž nebyla prokázána fyzikální
a chemická kompatibilita (viz bod 6.2).