AMPICILLIN/SULBACTAM OLIKLA 1G/0,5G Prášek pro injekční/infuzní roztok

Ampicillin/Sulbactam Olikla je indikován pro dospělé, dospívající a děti od narození (viz bod 5.1) k léčbě infekcí způsobených bakteriemi citlivými na ampicilin/sulbaktam, jako jsou např.:

• infekce horních a dolních cest dýchacích, jako je sinusitida (po stanovení odpovídající diagnózy), otitis media, epiglotitida a bakteriální pneumonie;

• infekce močových cest (pyelonefritida);

• intraabdominální infekce, včetně peritonitidy, cholecystitidy, endometritidy a bakteriálního zánětu v oblasti malé pánve;

• infekce kůže a měkkých tkání;

• léčba pacientů s bakteriemií, která se objeví v souvislosti s kteroukoli z infekcí uvedenou výše nebo u které je podezření, že s kteroukoli z těchto infekcí souvisí.

  K profylaxi pooperačních infekcí ran po výkonech v dutině břišní a pánevní, např. po císařském řezu. Upozornění: ampicilin/sulbaktam není účinný proti bakterii Pseudomonas aeruginosa.

  Je třeba vzít v úvahu oficiální pokyny týkající se správného používání antibakteriálních přípravků.

Ampicillin/Sulbactam Olikla lze podávat intravenózně nebo intramuskulárně.

Dávkování

Dávka přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla zvolená k léčbě konkrétní infekce musí zohlednit následující skutečnosti:

• předpokládané patogeny a jejich předpokládanou senzitivitu na antibakteriální látky;

• závažnost a lokalizaci infekce;

• věk, tělesnou hmotnost a funkci ledvin pacienta, jak je uvedeno níže.

Léčba infekcí vyvolaných bakteriemi citlivými na ampicilin/sulbaktam:

Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností 40 kg a více

Denní dávka 1,5 g (1 g ampicilinu/0,5 g sulbaktamu) až 12 g (8 g ampicilinu/4 g sulbaktamu) přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla podle závažnosti infekce rozdělená do jednotlivých dílčích dávek podávaných každých 6–8 hodin, u méně závažných infekcí každých 12 hodin. Denní dávka 12 g (8 g ampicilinu/4 g sulbaktamu) nemá být překročena.

Pro výše uvedené vyšší dávkování jsou k dispozici lékové formy s obsahem 3 g (2 g ampicilinu/1 g sulbaktamu).

Dospívající s tělesnou hmotností do 40 kg, děti, kojenci a novorozenci

Dospívající s tělesnou hmotností do 40 kg, děti, kojenci a novorozenci ve věku od 2 týdnů obvykle dostávají denní dávku 150 mg/kg (což odpovídá 100 mg ampicilinu/kg/den a 50 mg sulbaktamu/kg/den) rozdělenou do jednotlivých dílčích dávek podávaných každých 6 nebo 8 hodin.

Pro novorozence v prvním týdnu života (zejména předčasně narozené) je doporučená denní dávka

75 mg/kg/den (což odpovídá 50 mg ampicilinu/kg/den a 25 mg sulbaktamu/kg/den) ve dvou dílčích dávkách podávaných s odstupem 12 hodin.

Maximální dávka pro děti je 300 mg/kg/den (200 mg ampicilinu/kg/den /100 mg sulbaktamu/kg/den) u

závažných infekcí.

Profylaxe chirurgických infekcí

K profylaxi chirurgických infekcí se podává během úvodu do anestezie 1,5–3 g (1 g ampicilinu/0,5 g sulbaktamu až 2 g ampicilinu/1 g sulbaktamu) přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla. Tyto dávky lze opakovat každých 6–8 hodin; podávání se obvykle ukončí po 24 hodinách, není-li indikováno další terapeutické použití přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min) je vylučování sulbaktamu a ampicilinu podobné. Dávkovací intervaly přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla mají být u těchto pacientů prodlouženy v souladu s obvyklým postupem při léčbě ampicilinem.

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávky.

Dialyzovaní pacienti

Ampicilin a sulbaktam jsou z krevního oběhu oba rovnoměrně eliminovány hemodialyzační léčbou. Přípravek Ampicillin/Sulbactam Olikla má proto být podáván bezprostředně po dialýze a poté ve

48hodinových intervalech až do následující dialýzy.

Starší pacienti

Pokud není přítomna porucha funkce ledvin, není u starších pacientů nutná úprava dávky přípravku

Ampicillin/Sulbactam Olikla.

Doba trvání léčby

Délka léčby závisí na průběhu infekce; obvykle trvá 5 až 14 dní, ale může trvat i déle. Po odeznění horečky a dalších klinických příznaků bakteriálního zánětu se má Ampicillin/Sulbactam Olikla podávat ještě po dobu 2 dní.

Léčba infekce hemolytickými streptokoky má trvat nejméně 10 dní, aby se zabránilo akutní revmatické

horečce a glomerulonefritidě.

Způsob podání

Roztok přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla může být podáván intramuskulárně nebo intravenózně injekcí nebo infuzí.

Intramuskulární injekce má být podána hluboko do velkého svalu. Aby se předešlo bolesti při injekci,

lze k rekonstituci roztoku použít 0,5% sterilní roztok lidokain-hydrochloridu.

Bezpečnost a účinnost ampicilinu/sulbaktamu podávaného intramuskulární injekcí u pediatrických

pacientů nebyly stanoveny. Použití intramuskulární injekce u dětí je možné, ale je třeba se mu vyhnout. Intravenózní injekce má být podávána pomalu po dobu nejméně 3 minut.

Intravenózní infuze má být podávána po dobu 15–30 minut.

Pokyny pro rekonstituci a ředění léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.

Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na peniciliny. Je třeba vzít v úvahu, že se může vyskytnout i zkřížená

alergie na cefalosporiny.

Ampicillin/Sulbactam Olikla je rovněž kontraindikován u infekční mononukleózy a lymfocytární leukemie, protože u pacientů s těmito onemocněními je vyšší pravděpodobnost výskytu kožních reakcí podobných

spalničkám.

Při intramuskulárním podání je nutné dodržovat kontraindikace lidokainu, pokud je použit.

Riziko hypersenzitivních reakcí je zvýšené u pacientů se známými alergickými onemocněními, jako je

polinóza, kopřivka nebo bronchiální astma.

Stejně jako u jiných penicilinů může léčba ampicilinem/sulbaktamem v některých případech vést k

anafylaktickému šoku. Riziko takové reakce hrozí zejména u pacientů se známou hypersenzitivitou na penicilin nebo s výskytem jiných alergických onemocnění. Před zahájením léčby přípravkem Ampicillin/Sulbactam Olikla je potřeba zjistit, zda pacient není hypersenzitivní na peniciliny, cefalosporiny nebo jiné léky.

Pokud se vyskytnou alergické reakce, Ampicillin/Sulbactam Olikla se má přestat používat. Závažné

anafylaktické reakce vyžadují léčbu epinefrinem. V případě potřeby má být použit kyslík, případně po

intubaci, a glukokortikoidy intravenózně.

U pacientů léčených ampicilinem/sulbaktamem byly hlášeny závažné kožní reakce, jako je toxická

epidermální nekrolýza (TEN), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), exfoliativní dermatitida, erythema multiforme a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Pokud se vyskytnou závažné kožní reakce, je třeba léčbu přípravkem Ampicillin/Sulbactam Olikla ukončit a zahájit vhodnou léčbu (viz bod 4.8).

Je nutné pečlivě sledovat, zda nedošlo k infekci rezistentními mikroorganismy, včetně plísní. Pokud dojde k superinfekci, je třeba lék vysadit a/nebo zahájit vhodnou léčbu.

Při souběžné léčbě antibiotiky a glukokortikoidy je třeba dbát zvýšené opatrnosti kvůli možnosti superinfekce v důsledku snížené rezistence k infekci.

Průjem spojený s bakterií Clostridioides difficile (CDAD - Clostridioides difficile associated diarrhoea) byl hlášen při používání téměř všech antibiotik, včetně ampicilinu/sulbaktamu, a jeho závažnost se pohybuje od mírného průjmu až po život ohrožující kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění normální flóru tlustého střeva, což vede k přemnožení bakterie Clostridioides difficile.

Clostridioides difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Hypertoxin produkovaný kmeny Clostridioides difficile způsobuje zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být refrakterní na antimikrobiální léčbu a mohou vyžadovat kolektomii. Diagnóza CDAD má být zvážena u všech pacientů, u kterých se po antibiotické léčbě objeví průjem. Je nutná pečlivá lékařská anamnéza,

protože bylo hlášeno, že CDAD se může objevit i více než dva měsíce po podání antibakteriálních látek. V případě závažného a přetrvávajícího průjmu je třeba okamžitě přerušit podávání přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla a zahájit vhodnou léčbu (např. vankomycinem podávaným perorálně).

Antiperistaltika jsou kontraindikována.

U novorozenců, kojenců a dětí mladších 2 let se má intramuskulární podání zvážit pouze tehdy, pokud se neočekává, že by jiné způsoby podání přinesly požadovaný výsledek.

Používání ampicilinu/sulbaktamu byly přisuzovány případy léky způsobeného poškození jater, jako je

cholestatická hepatitida a žloutenka. Pacienti mají být upozorněni, aby kontaktovali svého lékaře, pokud se objeví známky a příznaky jaterního onemocnění (viz bod 4.8).

Během dlouhodobé léčby se doporučuje sledovat funkci jater, ledvin a hematopoetického systému, zejména

u nedonošených dětí, novorozenců a malých dětí.

Aby se zabránilo vzniku rezistence a výskytu nežádoucích účinků, má se kombinace ampicilinu a

sulbaktamu používat pouze v případě, že účinnost jedné látky není dostatečná.

Ampicillin/Sulbactam Olikla obsahuje sodík (viz bod 2). To je třeba vzít v úvahu u pacientů s poruchou

funkce ledvin a u pacientů s dietou s nízkým obsahem sodíku.

Ampicillin/Sulbactam Olikla 1 g/0,5 g

Tento léčivý přípravek obsahuje přibližně 107 mg (4,65 mmol) sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 5,35 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g.

Ampicillin/Sulbactam Olikla 2 g/1 g

Tento léčivý přípravek obsahuje přibližně 210 mg (9,13 mmol) sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 10,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g.

Maximální denní dávka tohoto léčivého přípravku 12 g (8 g ampicilinu a 4 g sulbaktamu) (viz bod 4.2) by vedla k příjmu 920,8 mg sodíku, což je 46 % maximálního denního příjmu sodíku potravou doporučeného WHO. Tento léčivý přípravek je klasifikován jako léčivý přípravek s vysokým obsahem sodíku. Obsah

sodíku v tomto léčivém přípravku je třeba vzít v úvahu u pacientů s poruchou funkce ledvin a u pacientů s

dietou s nízkým obsahem sodíku.

Při výpočtu celkového obsahu sodíku v naředěném přípravku je třeba zohlednit obsah sodíku v rozpouštědle (viz bod 6.6). Podrobné informace o obsahu sodíku v roztoku použitém k ředění viz souhrn údajů o přípravku použitého rozpouštědla.

Je třeba vzít v úvahu následující Interference s laboratorními testy

Byly pozorovány falešně pozitivní výsledky neenzymatických testů glukózy v moči (Fehlingův test, Benediktův glukózový test, Clinitest). V takových případech má být stanovení glukózy provedeno enzymatickou metodou. Výsledky stanovení urobilinogenu mohou být také nesprávné.

Následující léčivé přípravky mohou při současném používání s přípravkem Ampicillin/Sulbactam Olikla

ovlivňovat účinek přípravku Ampicillin/Sulbactam Olikla nebo Ampicillin/Sulbactam Olikla může ovlivňovat jejich účinek.

Kyselina acetylsalicylová, indometacin a fenylbutazon zpomalují vylučování penicilinů.

Probenecid

Probenecid snižuje renální vylučování ampicilinu a sulbaktamu při jejich současném používání. Tento účinek vede ke zvýšení a k prodloužení koncentrací v séru, k prodloužení eliminačního poločasu a ke zvýšení rizika toxických reakcí. Tohoto účinku lze také využít při léčbě některých onemocnění k prodloužení koncentrací v séru nebo k prodloužení trvání účinku léčivých látek.

Antikoagulancia

Parenterálně podané peniciliny mohou způsobit změny v agregaci trombocytů nebo v koagulačních testech. Tyto účinky mohou být při současném používání s antikoagulancii aditivní.

Methotrexát

Současné používání penicilinů a methotrexátu má za následek snížení clearance methotrexátu a tento účinek vede ke zvýšené toxicitě methotrexátu. Pacienti mají být v takových případech pečlivě sledováni a může být nutné podat leukovorin (kyselinu listovou) ve vyšších dávkách a podávat jej po delší dobu.

Alopurinol

Současné podávání alopurinolu a ampicilinu podstatně zvyšuje výskyt vyrážek ve srovnání s použitím

samotného ampicilinu.

Aminoglykosidy

Studie in vitro ukázaly, že mísení ampicilinu s aminoglykosidy vede k zásadní vzájemné inaktivaci. Proto při současném použití těchto dvou skupin léčivých přípravků mají být podány na různá místa a v intervalu

nejméně 1 hodiny (viz bod 6.2).

Bakteriostatické léčivé přípravky

Kombinace s bakteriostatickými chemoterapeutiky (např. tetracykliny, erythromycinem, chloramfenikolem

nebo sulfonamidy) může vést k antagonismu antibiotik, společnému používání je proto třeba se pokud možno vyhnout.

Vliv na laboratorní parametry (u těhotných žen)

Po podání ampicilinu těhotným ženám byl pozorován přechodný pokles plazmatických koncentrací

konjugovaných estrogenů, estriol-glukuronidu, konjugovaného estronu a estradiolu. Tento účinek se může

vyskytnout také při použití ampicilinu/sulbaktamu.

Těhotenství

Sulbaktam a ampicilin prostupují placentární bariérou. Bezpečnost léčby ampicilinem/sulbaktamem během těhotenství nebyla dosud jednoznačně stanovena.

Přestože studie na zvířatech neprokázaly žádné malformace ani fetotoxické účinky, má být přípravek Ampicillin/Sulbactam Olikla používán během těhotenství pouze po pečlivém posouzení poměru přínosů a rizik.

Kojení

Nízké koncentrace sulbaktamu (~0,13–2,8 mg/l) a ampicilinu (~0,11–3 mg/l) se vylučují do mateřského mléka. Léčba kojící matky ampicilinem/sulbaktamem může způsobit nežádoucí účinky u kojeného dítěte, např. průjem. Ampicilin/sulbaktam lze v období kojení používat pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika.

Fertilita

Reprodukční studie na zvířatech nepřinesly žádný důkaz o zhoršení fertility nebo o nepříznivých účincích

sulbaktamu a ampicilinu na fertilitu.

Vliv ampicilinu/sulbaktamu na schopnost řídit a obsluhovat stroje není znám.

Pacienty je však třeba upozornit, že se mohou vzácně vyskytovat nežádoucí účinky, jako jsou závratě, únava nebo ospalost, které mohou snížit jejich schopnost reagovat.

Vzhledem k tomu, že přípravek Ampicillin/Sulbactam Olikla obsahuje ampicilin a sulbaktam, mohou mít

nežádoucí účinky stejný typ a frekvenci, jaké jsou známy u obou látek.

Nežádoucí účinky jsou uvedeny v následujících kategoriích podle tříd orgánových systémů a frekvencí:

velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až

< 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,

aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

email: farmakovigilance@sukl.gov.cz

O akutní toxicitě ampicilinu a sulbaktamu u lidí jsou k dispozici pouze omezené údaje. V případě

předávkování ampicilinem/sulbaktamem lze očekávat zvýšený výskyt účinků popsaných v bodě 4.8. Je třeba vzít v úvahu, že vysoké koncentrace beta-laktamových antibiotik v mozkomíšním moku mohou vést k neurologickým účinkům, včetně záchvatů křečí. Pokud je to nutné, doporučuje se v případě křečí sedace diazepamem. Vzhledem k tomu, že ampicilin i sulbaktam jsou eliminovány hemodialýzou, mohl by tento postup urychlit eliminaci v případě předávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin.