DOXYHEXAL 100MG Tableta

Doxycyklin je indikován k léčbě infekcí způsobených mikroorganismy citlivými na doxycyklin u

dospělých a dospívajících od 12 let, zvláště:

Infekce dýchacích cest a ORL infekce:

• Akutní fáze chronické bronchitidy

• Sinusitida

• Otitis media

• Pneumonie, jako i vyvolané mykoplazmaty, chlamydiemi a rickettsiemi

  Infekce urogenitálního systému:

• Infekční uretritidy vyvolané chlamydiemi a Ureaplasma urealyticum

• Akutní prostatitidy

• Nekomplikovaná gonorea (zvláště se současnou chlamydiovou infekcí)

• Infekce ženského pohlavního ústrojí

• Syfilis (u pacientů se známou alergií na penicilin)

• Močové infekce (v případě, že byla u původce/ů prokázána citlivost na doxycyklin)

  Infekce gastrointestinálního ústrojí:

• Cholera

• Infekce vyvolané yersiniemi nebo kampylobaktery

• Infekce vyvolané shigelami s prokázanou citlivostí na doxycyklin

  Infekce žlučníku a žlučových cest u ambulantních pacientů.

  Některá onemocnění kůže, např. infikované těžké formy acne vulgaris a rosacey.

  Zřídka se vyskytující infekce jako brucelóza, ornitózy, bartonelóza, listerióza, rickettsióza.

  Jiná onemocnění:

• Malabsorpční syndromy (tropická sprue a morbus Whipple)

Při použití přípravku Doxyhexal je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních léčivých látek.

Dávkování

Pokud není předepsáno jinak, dávkování se řídí následujícím doporučením:

Dospívající a dospělí s tělesnou hmotností více než 50 kg a méně než 70 kg

200 mg doxycyklinu první den (v jedné dávce nebo ve 2 dílčích dávkách) a následně udržovací dávka 100 mg /den.

U závažných onemocnění nebo u pacientů s tělesnou hmotností více než 70 kg

200 mg doxycyklinu denně po celou dobu léčby.

Pediatrická populace

Pro léčbu dětí s tělesnou hmotností méně než 50 kg nejsou přípravky indikovány kvůli vysoké dávce léčivé látky.

Pro dospívající od 12 let – viz dávkování výše.

Přípravky Doxyhexal nelze použít, pokud terapeutická dávka neodpovídá 100 mg nebo 200 mg

léčivé látky.

Tablety léčivého přípravku Doxyhexal 100 mg nelze půlit, rozdělit na dvě stejné dávky po 50 mg léčivé látky.

Zvláštní dávkování

Akutní gonoroická uretritida u mužů

200 mg doxycyklinu denně po dobu 7 dnů.

Akutní gonokoková epididymitida

200 mg doxycyklinu denně po dobu 10 dnů.

Akutní gonokoková infekce u žen

200 mg doxycyklinu denně po dobu nejméně 7 dní.

Úspěch léčby při gonokokové infekci má být zkontrolován kultivací 3 až 4 dny po ukončení léčby.

Syfilis (primární a sekundární forma při alergii na penicilin)

300 mg doxycyklinu denně po dobu 15 dnů.

Kožní onemocnění, i infikované těžké formy acne vulgaris a rosacey

100 mg doxycyklinu denně, obvykle po dobu 7-21 dní

Poté je možná udržovací terapie 50 mg doxycyklinu denně po dobu následujících 2-3 týdnů. V závislosti na klinickém úspěchu léčby, dlouhotrvající léčba nízkými dávkami doxycyklinu (50 mg denně) může být součástí terapie akné až po dobu 12 týdnů.

Pro udržovací terapii je nutno zvolit přípravek s nižší dávkou doxycyklinu.

Dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin obvykle není nutné dávku doxycyklinu snižovat.

Způsob podání

Doxyhexal se užívá po jídle nebo během jídla, zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny, nemá

se zapíjet mlékem (současné podávání mléka, mléčných výrobků a látek obsahujících dvoj- a

trojmocné kovy v disociovatelné nebo volné formě může snížit účinnost doxycyklinu o 10 až 30 % tvorbou neúčinných chelátů).

Aby se předešlo vzniku ezofageálních vředů, má se Doxyhexal zapíjet dostatečným množstvím ve vzpřímené poloze, a nikoli přímo před ulehnutím. Užití spolu s jídlem nenarušuje absorpci, může však snížit četnost gastrointestinálních poruch.

Doba trvání léčby

Při běžných infekčních onemocněních se délka podávání řídí průběhem onemocnění. Za normálních okolností postačuje délka léčby 5 – 21 dní.

Pokud se v případě prokázané citlivosti léčí infekce beta-hemolytickými streptokoky, musí léčba probíhat nejméně 10 dní, aby se předešlo pozdějším komplikacím (revmatická horečka nebo glomerulonefritida).

• Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné tetracykliny nebo na kteroukoli pomocnou látku

  uvedenou v bodu 6.1.

• Těhotenství. Zdá se, že rizika spojená s užíváním tetracyklinů během těhotenství jsou převážně důsledkem účinků na zuby a vývoj skeletu (viz bod 4.4 týkající se použití v období vývoje zubů).

• Kojící ženy: tetracykliny se vylučují do mléka, a proto jsou kontraindikovány u kojících žen

(viz bod 4.4 týkající se použití v období vývoje zubů).

Porfyrie

U pacientů léčených tetracykliny byly vzácně hlášeny případy porfyrie.

Myasthenia gravis

Vzhledem k možnosti mírné neuromuskulární blokády je třeba opatrnost při podávání tetracyklinů pacientům s myasthenia gravis.

Systémový lupus erythemathodes

Tetracykliny mohou vyvolat exacerbaci SLE.

Fotosenzitivita

U některých pacientů užívajících tetracykliny, včetně doxycyklinu, byla pozorována fotosenzitivita, projevující se jako přehnaná solární dermatitida. Pacienti, u kterých je

pravděpodobné, že budou vystaveni přímému slunečnímu nebo ultrafialovému záření, musejí být

upozorněni, že se při léčbě tetracyklinovými antibiotiky může vyskytnout tato reakce, a při prvních známkách zarudnutí kůže je nutno zastavit léčbu.

Přerůstání mikroorganismů

Užívání antibiotik může občas vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Nutné je ustavičné sledování pacienta. Pokud se objeví rezistentní mikroorganismus, má se antibiotikum vysadit a zahájit náležitá terapie.

Téměř u všech protibakteriálních léků, včetně doxycyklinu, byla hlášena pseudomembranózní kolitida různé závažnosti, od mírné až po život ohrožující. U pacientů, u kterých se po podání protibakteriálních léků následně objeví průjem, je důležité zvážit tuto diagnózu.

Po použití téměř všech antibiotik, včetně doxycyklinu, byl hlášen průjem související

s Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhoea), jehož závažnost se může pohybovat od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Terapie protibakteriálními léky mění normální flóru tlustého střeva, což vede k přerůstání C. difficile.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Zvýšenou morbiditu a mortalitu způsobují kmeny C. difficile produkující hypertoxin, jelikož infekce těmito kmeny mohou být odolné vůči protibakteriální terapii a mohou si vyžádat kolektomii. CDAD se musí zvážit u všech pacientů, u nichž se po použití antibiotik objeví průjem. Nutná je pečlivá

anamnéza, protože byly hlášeny případy výskytu CDAD více než dva měsíce po podání protibakteriálních léků.

Benigní intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri)

U pacientů dostávajících plné terapeutické dávky bylo hlášeno vyklenutí fontanel u kojenců a benigní intrakraniální hypertenze u dospívajících a dospělých. Benigní intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri) je spojena s používáním tetracyklinů včetně doxycyklinu, je obvykle přechodná po vysazení léčby, nicméně u tetracyklinů včetně doxycyklinu byly hlášeny případy trvalé poruchy vidění. Pokud během léčby dojde k narušení zraku, je nutné okamžité oční vyšetření. Protože intrakraniální tlak může zůstat zvýšený týdny po ukončení léčby, je třeba pacienta sledovat, dokud se nestabilizuje.

Závažné kožní reakce

V souvislosti s léčbou doxycyklinem byly hlášeny závažné kožní reakce, které mohou být život ohrožující nebo fatální: Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) (viz bod 4.8). Pacienti mají být v době předepsání léčby informováni o známkách a příznacích a mají být pečlivě sledováni s ohledem na výskyt kožních reakcí. V případě výskytu známek a příznaků těchto závažných kožních reakcí musí být léčba doxycyklinem okamžitě ukončena a zvážena alternativní terapie. Pokud u pacienta dojde k rozvoji závažné kožní reakce nesmí být doxycyklin znovu nasazen.

Ezofagitida

Byly hlášeny případy poškození jícnu (ezofagitida a ulcerace), někdy závažné. Signifikantní část těchto případů se vyskytla u hyklátové soli při užívání doxycyklinu ve formě tobolek. Pacienty je nutno poučit, že mají doxycyklin zapíjet dostatečným množstvím vody (nejméně 100 ml), zůstat ve vzpřímené poloze a neužívat lék před ulehnutím (viz bod 4.2). Vyskytnou-li se příznaky jako dyspepsie nebo retrosternální bolest, má se zvážit vysazení doxycyklinu a vyšetření zaměřené na možnou ezofageální poruchu. Je nutná opatrnost při léčbě pacientů se známými ezofageálními refluxními poruchami.

Venerické nemoci

Při léčbě venerického onemocnění, je-li podezření na souběžnou syfilidu, se mají použít vhodné diagnostické postupy včetně vyšetření v temném poli. Ve všech takových případech se mají měsíčně provádět sérologické testy, a to nejméně po dobu čtyř měsíců.

Infekce beta-hemolytickými streptokoky

Infekce vyvolané beta-hemolytickými streptokoky skupiny A se mají léčit nejméně 10 dnů.

Pediatrická populace

Použití léčivých přípravků ze skupiny tetracyklinů během vývoje zubů (druhá polovina těhotenství, u dětí do 8 let věku) může způsobit trvalé zbarvení zubů (žlutošedohnědé). Tento nežádoucí účinek se vyskytuje častěji po dlouhodobém užívání léků, ale byl pozorován též po opakovaném krátkodobém podání. Také byla hlášena hypoplazie skloviny. Použití doxycyklinu u pediatrických pacientů mladších 8 let je možné pouze v případě závažných nebo život ohrožujících stavů (např. horečka Skalistých hor) kdy potencionální přínos léčby převáží rizika, a zvláště pouze pokud není k dispozici jiná adekvátní alternativní léčba.

Přestože riziko trvalého zbarvení zubů je u dětí ve věku od 8 let do <12 let vzácné, má být použití doxycyklinu v situacích, kdy jiné léčivé přípravky nejsou k dispozici, pravděpodobně nebudou účinné nebo jsou kontraindikovány, pečlivě zdůvodněno.

Použití u pacientů s poruchou funkce jater

Doxycyklin se má podávat s opatrností pacientům, kteří mají poruchu funkce jater nebo jsou léčení potenciálně hepatotoxickými léky.

Vzácně byla hlášena porucha funkce jater po perorálním i parenterálním podání tetracyklinů, včetně doxycyklinu.

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin

Exkrece doxycyklinu ledvinami u jedinců s normální funkcí ledvin činí 40 % za 72 hodin.

U jedinců s těžkou renální insuficiencí (clearance kreatininu pod 10 ml/min.) může podíl látky vyloučené ledvinami klesnout až na 1-5 % za 72 hodin. Studie neprokázaly významný rozdíl

v sérovém poločasu doxycyklinu mezi osobami s normální a závažně narušenou funkcí ledvin. Hemodialýza nemění sérový poločas doxycyklinu. Antianabolický účinek tetracyklinů může vést ke vzestupu hodnot dusíku močoviny v krvi. Dosavadní studie ukazují, že tento antianabolický účinek se nevyskytuje při použití doxycyklinu u pacientů s poruchou funkce ledvin.

U některých pacientů se spirochetovou infekcí může dojít krátce po zahájení léčby doxycyklinem k Jarischově-Herxheimerově reakci. Pacienti mají být informování, že se jedná o důsledek antibiotické léčby spirochetové infekce a že reakce zpravidla samovolně odezní.

Doxyhexal obsahuje sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

U pacientů užívajících doxycyklin souběžně s warfarinem bylo hlášeno prodloužení protrombinového času. Protože je prokázáno, že tetracykliny snižují plazmatickou aktivitu protrombinu, mohou pacienti při antikoagulační terapii vyžadovat úpravu dávkování spočívající ve snížení dávek antikoagulancií.

Jelikož bakteriostatické léky mohou interferovat s baktericidním účinkem penicilinu, nedoporučuje se podávat doxycyklin souběžně s penicilinem.

Vstřebávání doxycyklinu z gastrointestinálního traktu může být sníženo dvoj- nebo trojmocnými kationty, jako jsou ionty hořčíku, hliníku a vápníku (v antacidech), ionty vápníku obsaženými také v mléce, mléčných výrobcích a ve vápník obsahujících ovocných šťávách) nebo přípravky obsahujícími železo, zinek, aktivní uhlí a kolestyramin. Interval mezi užitím doxycyklinu a

užitím těchto přípravků nebo požitím uvedených poživatin má být 2-3 hodiny.

Sérový poločas doxycyklinu se zkracuje při souběžném požití alkoholu nebo užití barbiturátů,

karbamazepinu nebo fenytoinu.

Bylo hlášeno, že souběžné použití tetracyklinů a methoxyfluranu vedlo k fatálnímu poškození

ledvin.

Doxycyklin se nemá podávat v průběhu léčby akné isotretinoinem nebo jinými retinoidy, ani krátce před ní ani po ní, protože by to mohlo způsobit reverzibilní vzestup intrakraniálního tlaku (pseudotumor cerebri).

Doxycyklin může zvýšit plazmatickou koncentraci cyklosporinu. Souběžné užívání vyžaduje odpovídající monitorování hladin cyklosporinu.

Interakce s laboratorními testy

V důsledku interference s fluorescenčním testem se může objevit falešné zvýšení hladin katecholaminů v moči.

Těhotenství

Protože se u plodu a dítěte může vyskytnout zabarvení zubů a reverzibilní zpomalení kosterního vývoje, je doxycyklin v těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). V těhotenství je zvýšené riziko poškození jater.

Kojení

Tetracykliny přestupují do mléka kojících žen užívajících léky tohoto druhu, a proto se u

kojících žen nesmějí používat (viz bod 4.3).

Účinky doxycyklinu na schopnost řídit či obsluhovat těžké stroje nebyly hodnoceny. Neexistují důkazy naznačující, že by doxycyklin mohl tyto činnosti ovlivňovat.

Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky zahrnují gastrointestinální reakce jako nauzea a zvracení, kožní hypersenzitivní reakce, včetně fotosenzitivních reakcí, a bolest hlavy. Mezi závažné nežádoucí účinky, které se mohou v souvislosti s léčbou doxycyklinem objevit, patří anafylaktická reakce, včetně anafylaktického šoku, pseudomembranózní kolitida, závažné kožní reakce, selhání jater, ledvin a benigní intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri).

Nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích a hlášené po uvedení přípravků obsahujícího doxycyklin na trh jsou uvedeny níže v tabulce podle tříd orgánových systémů a frekvence výskytu. Frekvence výskytu jsou definované jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

a V průběhu spirochetových infekcí léčených doxycyklinem.

b Při dlouhodobém užívání doxycyklinu. Není znám výskyt souvisejících poruch funkce štítné žlázy.

c Příznaky zahrnují bolest hlavy, nauzeu, zvracení, rozmazané vidění, skotom a diplopii. Byla hlášena trvalá ztráta

zraku (viz bod 4.4).

d Užívání přípravku po jídle nebo s jídlem může tyto nežádoucí účinky do jisté míry omezit.

e Projevuje se mimo jiné svěděním v anální oblasti (pruritus ani).

f Při použití doxycyklinu bylo hlášeno reverzibilní a povrchové zabarvení stálých zubů.

g Symptomy zahrnují zarudnutí, otok, tvorbu puchýřů a změnu barvy kůže. Vzácně jsou postiženy také nehty (odchlípnutí

a diskolorace nehtů) (viz bod 4.4).

h Při dlouhodobém užívání doxycyklinu. ^.

Pediatrická populace

Podávání doxycyklinu dětem mladším 12 let vedlo k ireverzibilním změnám barvy zubů,

k defektům zubní skloviny a k reverzibilnímu zpomalení růstu kostí. Tyto nežádoucí účinky se

vyskytovaly méně často. Přípravek není určen pro léčbu dětí mladších 12 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

V případě perorálního předávkování doxycyklinem se má zvážit provedení výplachu žaludku

k odstranění nevstřebaného podílu látky. Zbytky dosud nevstřebaného doxycyklinu by se měly minimalizovat podáním antacid nebo vápenaté či hořečnaté soli, aby se vytvořily nevstřebatelné cheláty.

Doxycyklin není dostatečně dialyzovatelný. Hemodialýza ani peritoneální dialýza proto není příliš účinná.

Při masivním předávkování existuje riziko poškození jater, někdy provázeného pankreatitidou.