ATARAX 25MG Potahovaná tableta

Přípravek Atarax je indikován k:

• symptomatické léčbě úzkosti u dospělých od 18 let;

• symptomatické léčbě pruritu u dospělých, dospívajících a dětí od 6 let.

Dávkování
Přípravek Atarax je třeba užívat v nejnižší účinné dávce a po co nejkratší dobu.

Dospělí pacienti

• Symptomatická léčba úzkosti u dospělých od 18 let:
  50 mg/den ve 3 dílčích dávkách: 12,5 mg – 12,5 mg – 25 mg. Předepisující lékař určí, zda má být vyšší dávka užívána večer. U závažných případů může být dávka zvýšena až na 100 mg/den. Maximální denní dávka 100 mg za den.

• Symptomatická léčba pruritu u dospělých od 18 let:
  Počáteční dávka 25 mg až 1 hodinu před spaním, dále dle potřeby až do dávky 25 mg 3–4× denně. Maximální denní dávka u dopělých je 100 mg za den.

Zvláštní populace
Přesné dávkování v rámci doporučeného dávkovacího rozpětí určí lékař podle reakce pacienta na léčbu.

Starší pacienti
Podávání hydroxyzinu u starších pacientů se nedoporučuje, avšak pokud je nezbytné, je vhodné u starších pacientů vzhledem k prodlouženému účinku začít s polovinou obvyklé dávky. U starších pacientů má být použita co nejnižší možná dávka. U starších pacientů je maximální denní dávka 50 mg (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin (středně těžkou nebo těžkou) se obvyklá denní dávka snižuje vzhledem ke sníženému vylučování metabolitu cetirizinu.

Podle následující tabulky nastavte dávkování dle uvedených informací.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater se obvyklá denní dávka snižuje o 33 %.

Pediatrická populace
Přípravek Atarax potahované tablety se nedoporučuje používat u dětí do 6 let, jelikož nemusí být schopny tablety polykat.

• Symptomatická léčba pruritu:
  Děti od 6 let a dospívající: 1 mg/kg/den až 2 mg/kg/den v dílčích dávkách.
  Maximální denní dávka u dětí s tělesnou hmotností do 40 kg je 2 mg/kg/den. U dětí s tělesnou hmotností nad 40 kg je maximální denní dávka 100 mg/den.

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, na cetirizin, jiné deriváty piperazinu, aminofylin nebo etylendiamin

• porfyrie

• pacienti se známým získaným nebo vrozeným prodloužením QT intervalu

• pacienti se známým rizikovým faktorem prodloužení QT intervalu, včetně známého kardiovaskulárního onemocnění, významné poruchy rovnováhy elektrolytů (hypokalemie, hypomagnezemie), s rodinnou anamnézou náhlé srdeční smrti, významnou bradykardií a při současném užívání jiných léků, o kterých je známo, že prodlužují interval QT a/nebo vedou k indukci torsade de pointes (viz body 4.4 a 4.5)

• těhotenství a kojení (viz bod 4.6).

Hydroxyzin se musí používat opatrně u pacientů se zvýšeným rizikem konvulzí.

U malých dětí snáze dochází k rozvoji nežádoucích účinků přípravku na centrální nervový systém

(viz bod 4.8). U dětí je také častěji než u dospělých popisován výskyt konvulzí.

Hydroxyzin má anticholinergní účinek. Proto je třeba opatrnosti při jeho podávání pacientům s glaukomem, obstrukcí močových cest, sníženou gastrointestinální motilitou, myastenia gravis nebo demencí.

Pokud je hydroxyzin podáván současně s jinými látkami tlumícími centrální nervový systém nebo s léky, které mají anticholinergní vlastnosti, je třeba upravit dávkování (viz bod 4.5).

Během léčby hydroxyzinem se nemá požívat alkohol (viz bod 4.5).

Prodloužení QT intervalu

Hydroxyzin je spojován s prodloužením QT intervalu na EKG. Během postmarketingového sledování se u pacientů užívajících hydroxyzin objevily případy prodloužení QT intervalu a torsade de pointes. U většiny těchto pacientů byly přítomny další rizikové faktory, abnormality elektrolytů a současně podávané léky, které k tomu mohly přispět (viz bod 4.8).

Hydroxyzin má být užíván v nejnižší účinné dávce a po co nejkratší dobu.

Léčbu hydroxyzinem je nutno ukončit, pokud se objeví známky a příznaky, které mohou souviset se

srdeční arytmií, a pacienti musí ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Pacienti musí být poučeni o nutnosti ihned hlásit jakékoli srdeční příznaky.

Starší pacienti

Podávání hydroxyzinu u starších pacientů se nedoporučuje z důvodu snížené eliminace hydroxyzinu v této populaci v porovnání s dospělými pacienty a zvýšeného rizika nežádoucích účinků (např. anticholinergních účinků) (viz body 4.2 a 4.8). U starších pacientů se doporučuje zahájit léčbu polovinou doporučené dávky z důvodu prodlouženého účinku (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater a ledvin

U pacientů s poruchou funkce jater nebo se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin se

obvyklá denní dávka přípravku snižuje (viz bod 4.2).

Tablety obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným

nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Je třeba zvážit zvýšený účinek hydroxyzinu, pokud je lék užíván současně s látkami tlumícími centrální nervový systém a látkami s anticholinergními vlastnostmi. V takovém případě je nutná individuální úprava dávkování. Alkohol také zesiluje účinky hydroxyzinu.

Hydroxyzin antagonizuje účinky betahistinu a inhibitorů cholinesterázy. Léčbu přípravkem je třeba přerušit alespoň 5 dnů před alergologickým testováním nebo před metacholinovým bronchiálním provokačním testem, aby nebyly ovlivněny výsledky testů.

Hydroxyzin se nemá užívat současně s inhibitory monoaminooxidázy. Hydroxyzin působí proti

vazopresorickému účinku adrenalinu.

Hydroxyzin antagonizoval antikonvulzivní působení fenytoinu u potkanů.

Bylo prokázáno, že cimetidin 600 mg 2× denně zvyšuje sérovou koncentraci hydroxyzinu o 36 % a snižuje maximální koncentraci jeho metabolitu cetirizinu o 20 %.

V pokusech in vitro je hydroxyzin inhibitorem CYP2D6 (Ki: 3,9 µM; 1,7 µg/ml) a při vysokých dávkách může dojít k lékovým interakcím se substráty CYP2D6.

Maximální plazmatická koncentrace je po podání 50 mg hydroxyzinu u člověka asi 70 ng/ml, viz 24× méně než Ki. Avšak ve studiích tkáňové distribuce potkanů byl pro hydroxyzin nalezen poměr jaterní tkáň/krev asi 10. Tudíž potenciální interakce se substráty CYP2D6 se může vyskytnout v malých násobcích doporučené terapeutické dávky, např. v případě předávkování.

Významná skupina substrátů CYP2D6 zahrnuje tricyklická antidepresiva (např. imipramin), antipsychotika (haloperidol, risperidon) a celkové analgetikum tramadol.

Hydroxyzin nemá v dávce 100 µM inhibiční účinek na izoformy UDP-glukuronyl transferázy 1A1 a 1A6 v mikrozomech lidských jater. Inhibuje izoformy cytochromu P450 2C9, 2C19 a 3A4 v koncentracích (IC50: 103–140 µM; 46–52 µg/ml), které jsou významně vyšší než maximální plazmatické hladiny. Proto je nepravděpodobné, že by přípravek nepříznivě ovlivňoval metabolismus léčiv, které jsou substráty těchto enzymů.

Metabolit cetirizin nemá při koncentraci 100 µM inhibiční účinek na cytochrom lidských jater P450 (1A2, 2A6, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4) a izoformy UDP-glukuronyl transferázy.

Kontraindikované kombinace

Riziko srdečních arytmií se zvyšuje při současném podávání hydroxyzinu s léky, u nichž je známo, že vedou k prodloužení QT intervalu a/nebo k indukci torsade de pointes, což jsou například antiarytmika třídy IA (např. chinidin, disopyramid) a antiarytmika třídy III (např. amiodaron, sotalol), některá antihistaminika, některá antipsychotika (např. haloperidol), některá antidepresiva (např. citalopram, escitalopram), některá antimalarika (např. meflochin a hydroxychlorochin), některá antibiotika (např. erythromycin, levofloxacin, moxifloxacin), některé antifungální látky (např. pentamidin), některé gastrointestinální léky (např. prukaloprid), některé léky užívané u zhoubných nádorů (např. toremifen, vandetanib), a methadon. Proto jsou tyto kombinace kontraindikovány (viz bod 4.3).

Kombinace vyžadující opatrnost

Hydroxyzin je metabolizován alkohol-dehydrogenázou a CYP3A4/5 a zvýšené koncentrace hydroxyzinu v krvi jsou očekávány, pokud je hydroxyzin podáván současně s léky, o kterých je známo, že jsou silnými inhibitory těchto enzymů. Skupina silných inhibitorů CYP3A4/5 zahrnuje: indinavir, nelfinavir, ritonavir, klarithromycin, itrakonazol, ketokonazol a nefazodon.

Opatrnosti je třeba u přípravků, které vyvolávají bradykardii a hypokalemii.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádná relevantní klinická data o vlivu hydroxyzinu na fertilitu u člověka. Ženy ve fertilním věku mají během léčby hydroxyzinem používat účinnou antikoncepci.

Těhotenství

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu.

Hydroxyzin prochází placentární bariérou, jeho koncentrace v plodu jsou vyšší než u matky.

V současné době nejsou k dispozici relevantní epidemiologické údaje týkající se užívání hydroxyzinu v průběhu těhotenství.

Hydroxyzin je tudíž v těhotenství kontraindikován.

Porod

U novorozenců, jejichž matkám byl v pozdních stadiích těhotenství a/nebo při porodu podáván hydroxyzin, byly bezprostředně po narození nebo v následujících několika hodinách pozorovány tyto účinky: hypotonie, poruchy pohybu včetně extrapyramidových poruch, klonické pohyby, deprese CNS, hypoxické stavy novorozenců nebo retence moči.

Kojení

Cetirizin, hlavní metabolit hydroxyzinu, je vylučován do mateřského mléka.

I když nebyly prováděny žádné oficiální studie s vylučováním hydroxyzinu do mateřského mléka, u novorozenců kojených matkami léčenými hydroxyzinem byly pozorovány závažné nežádoucí účinky. Podávání hydroxyzinu je proto během kojení kontraindikováno. Je-li léčba přípravkem nezbytná, musí být kojení přerušeno.

Žádné studie vlivu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

Hydroxyzin může způsobit únavu, závrať, sedaci, poruchy vidění, čímž může dojít k mírnému nebo vážnějšímu ovlivnění. Zvláště při užívání vyšších dávek nebo při současném požívání alkoholu nebo sedativ může dojít ke zhoršení schopnosti reakce a soustředění. Pacienty je třeba na tuto možnost upozornit a varovat je před řízením auta nebo obsluhou strojů.

Hydroxyzin nemá být současně užíván s alkoholem a jinými sedativními látkami kvůli zhoršování těchto účinků.

Klinické studie

Přehled

Nežádoucí účinky jsou spojeny zejména s účinky tlumícími CNS nebo paradoxní stimulací CNS,

anticholinergním působením nebo reakcemi hypersenzitivity.

Výpis nežádoucích účinků

Perorální podání hydroxyzinu: Níže jsou v tabulce uvedeny nežádoucí účinky hlášené v placebem kontrolovaných klinických studiích, jejichž četnost byla nejméně 1 % po podání hydroxyzinu. Jednalo se o 735 subjektů, kterým byl podáván hydroxyzin až do dávky 50 mg denně, a 630 subjektů, kterým bylo podáváno placebo.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky byly pozorovány po cetirizinu, hlavním metabolitu hydroxyzinu, a mohou potenciálně vyskytnout po hydroxyzinu: trombocytopenie, agresivita, deprese, tiky, dystonie, parestezie, okulogyrická krize, průjem, dysurie, enuréza, astenie, otok, zvýšená tělesná hmotnost.

Zkušenosti po uvedení přípravku na trh

Dále jsou uvedeny nežádoucí účinky podle systémového působení a jejich četnosti na základě zkušeností s přípravkem po uvedení na trh.

Vyjadřování frekvence: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až

<1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů

nelze určit).

• Poruchy imunitního systému vzácné: hypersenzitivita

  velmi vzácné: anafylaktický šok.

• Psychiatrické poruchy méně časté: agitovanost, zmatenost vzácné: dezorientace, halucinace.

• Poruchy nervového systému časté: sedace

  méně časté: závrať, nespavost, třes vzácné: konvulze, dyskineze

  není známo: synkopa.

• Poruchy oka

  vzácné: poruchy akomodace, rozmazané vidění.

• Srdeční poruchy

  vzácné: tachykardie

  není známo: komorové arytmie (např. torsade de pointes), prodloužení QT intervalu (viz bod 4.4).

• Cévní poruchy

  vzácné: hypotenze.

• Respirační, hrudní a mediastinální poruchy velmi vzácné: bronchospasmus.

• Gastrointestinální poruchy méně časté: nauzea

  vzácné: zácpa, zvracení.

• Poruchy jater a žlučových cest

  vzácné: abnormální výsledky jaterních testů není známo: hepatitida.

• Poruchy kůže a podkožní tkáně

  vzácné: pruritus, erytematózní vyrážka, makulopapulózní vyrážka, kopřivka, dermatitida

  velmi vzácné: Stevensův-Johnsonův syndrom, multiformní erytém, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, angioedém, fixní lékový exantém, zvýšené pocení

  není známo: jiné bulózní stavy (např. toxická epidermální nekrolýza, pemfigoid).

• Poruchy ledvin a močových cest

  vzácné: retence moči.

• Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

  méně časté: malátnost, pyrexie.

• Vyšetření

není známo: zvýšení tělesné hmotnosti

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Příznaky zjištěné po značném předávkování jsou spojeny zejména s nadměrným anticholinergním účinkem, útlumem nebo paradoxní stimulací CNS. Patří mezi ně nauzea, zvracení, tachykardie, pyrexie, ospalost, narušený reflex zornic, třes, zmatenost a halucinace. Může následovat porucha vědomí, respirační deprese, křeče, hypotenze nebo srdeční arytmie, včetně bradykardie. Mohou vést až k prohlubujícímu se kómatu a kardiorespiračnímu kolapsu.

Je třeba soustavně sledovat základní životní funkce, monitorovat EKG a zajistit dostatečný přívod kyslíku. Ve sledování srdeční činnosti a krevního tlaku je třeba pokračovat tak dlouho, dokud není pacient po dobu 24 hodin bez příznaků. U pacientů se změnami mentálního stavu je třeba kontrolovat, zda nedošlo k současnému požití jiných léků nebo alkoholu, a v případě potřeby jim podat kyslík, naloxon, glukózu a thiamin.

Je-li třeba podat látku s vazopresorickým působením, podejte norepinefrin (noradrenalin) nebo metaraminol. Epinefrin (adrenalin) nesmí být podáván.

Emetika nemají být podána u pacientů s obluzeným vědomím nebo křečemi kvůli riziku aspirace. Může být proveden výplach žaludku po předchozí endotracheální intubaci. Po výplachu může být v žaludku ponecháno aktivní uhlí, avšak nejsou dostatečná data podporující účinnost tohoto opatření. Hemodialýza a hemoperfuze má diskutabilní účinek. Specifické antidotum není k dispozici.

Údaje z literatury uvádějí, že v případě závažných, život ohrožujících anticholinergních účinků, nereagujících na jinou léčbu, může být užitečná terapeutická dávka fysostigminu. Fysostigmin by neměl být používán k pouhému udržení pacienta při vědomí. Při současném požití cyklických antidepresiv může použití fysostigminu vyvolat záchvaty a neodvratnou zástavu srdce. Fysostigmin rovněž nepodávejte pacientům s poruchami srdečního vedení.