ULDIULAN 25MG Tableta

Léčba srdečního, jaterního a renálního edému. Hypertenze

Manifestující srdeční selhání

Dávkování

Jako u ostatních diuretik a dávkování chlortalidonu zahajuje nejnižší účinnou dávkou. Tato dávka má být titrována podle individuální odpovědi pacienta, aby se dosáhlo maximálního terapeutického přínosu a minimalizovaly se vedlejší účinky. Zvláštní opatrnosti při dávkování se doporučuje u pacientů s

ischemickou chorobou srdeční nebo mozkovou sklerózou, stejně jako po infarktu myokardu nebo

apoplexii.

Platí následující doporučení pro dávkování:

Dospělí

Srdeční, jaterní a renální edém, srdeční selhání

Doporučená počáteční dávka je 25 až 50 mg/den, v závažných případech může být zvýšena až na 100 až

200 mg/den. Dávka pro renální edém by neměla překročit 50 mg denně. Obvyklá udržovací dávka je nejnižší účinná dávka, např. 25 až 50 mg/den denně.

Hypertenze

Úvodní dávka:

12,5 -50 mg chlortalidonu denně.

Udržovací dávka:

12,5 – 25 mg chortalidonu denně.

Počáteční dávka by měla být snížena individuálně.

Pro danou dávku je plný účinek dosažen po 3-4 týdnech. Pokud se pokles krevního tlaku ukáže jako nedostatečný při dávce 25 nebo 50 mg/den, doporučuje se kombinovaná léčba antihypertenzivy, jako jsou beta-blokátory, erserpin a ACE inhibitory (viz bod 4.4):

Starší pacienti (> 65 let) a pacienti s poruchou funkce ledvin

U starších pacientů a/nebo pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30-60 ml/min a/nebo sérovým kreatininem 1,1-1,8 mg/ 100 ml) má být dávka upravena podle terapeutických požadavků a snášenlivosti pacienta (viz bod 4.4).

Thiazidová diuretika a analogy thiazidu včetně chlortalidonu ztrácejí svůj diuretický účinek v případech těžké poruchy funkce ledvin, což znamená clearance kreatininu < 30 ml/min a/nebo sérový kreatinin > 1,8 mg/100 ml (viz bod 4.3).

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s dysfunkcí jater má být přípravek Uldiulan dávkován podle omezení. Uldiulan nesmí být užíván v případě závažné jaterní dysfunkce (viz bod 4.3).

Pacienti s poruchou srdeční funkce

U těžce kardiálně dekompenzovaných pacientů se může stát, že se chlortalidon prakticky neabsorbuje.

Pediatrická populace

Vzhledem k tomu, že adekvátní terapeutické údaje u dětí nejsou k dispozici, chlortalidon se nemá dětem podávat.

Způsob podání

Tento léčivý přípravek je třeba spolknout s dostatečným množstvím tekutiny (např. jednou sklenicí vody).

V případě jedné dávky se má tableta užívat ráno se snídaní. Pokud se tablety podávají dvakrát denně, tablety se mají užívat dodatečně s večeří.

Zvýšení dávky nemá být zvažováno po uplynutí 2-3 týdnů. Váš lékař rozhodne o délce léčby.

Po dlouhodobé léčbě nemá být užívání přípravku Uldiulan přerušeno najednou, ale pomalu vysazeno.

• hypersenzitivita na chlortalidon a jiné thiazidy nebo deriváty sulfonamidu (zkřížená reakce); opatrnost

  se doporučuje pacientům s bronchiálním astmatem nebo při hypersenzitivitě na kteroukoli pomocnou

  látku uvedenou v bodě 6.1.

• anurie (produkce moči pod 100 mg/24 hodin)

• těžká porucha funkce ledvin (se silně omezenou produkcí moči; clearance kreatininu < 30 ml/min

  a/nebo sérový kreatinin > 1,8 mg/ 100 ml)

• glomerulonefritida

• závažná jaterní dysfunkce (prekoma a kóma hepaticum)

• hyperkalcémie

• refrakterní hypokalemie nebo situace se zvýšenou ztrátou draslíku,

• těžká hyponatrémie

• symptomatická hyperurikémie

• hypertenze během těhotenství

Nedostatečnost jater

Přípravek Uldiulan má být používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater nebo progresivním onemocněním jater, protože malé změny v rovnováze tekutin a elektrolytů v důsledku thiazidových diuretik mohou vyvolat jaterní kóma, zejména u pacientů s jaterní cirhózou (viz bod 4.3).

Choroidální výpotek, akutní krátkozrakost a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem:

Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidu mohou způsobit idiosynkratickou reakci, která vede k

choroidálnímu výpotku s defektem zorného pole, s přechodnou krátkozrakostí a akutním glaukomem s uzavřeným úhlem. Symptomy zahrnují akutní nástup snížené zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se vyskytují během hodin až týdnů od zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčbou je co nejrychlejší přerušení užívání léku. Může být nutné zvážit okamžitou lékařskou nebo chirurgickou léčbu, pokud nitrooční tlak zůstává nekontrolovaný. Rizikové

faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat anamnézu alergie na

sulfonamid nebo penicilin.

Poruchy rovnováhy elektrolytů:

Během léčby thiazidem se mají pravidelně stanovovat sérové elektrolyty (zejména draslík, sodík a vápník).

Monitorování sérových elektrolytů je zvláště indikováno u starších pacientů, u pacientů s ascitem

způsobeným cirhózou jater a u pacientů s renálním edémem. Za takových podmínek má být chlortalidon podáván pouze pod pečlivým dohledem a pouze u pacientů s normálními hladinami draslíku bez známek ztráty objemu.

Léčba thiazidovými diuretiky, včetně chlortalidonu, byla spojena s poruchami rovnováhy tekutin a

elektrolytů, jako je hypokalémie, hyponatrémie a hypochloremická alkalóza. Poruchu rovnováhy tekutin nebo elektrolytů může naznačovat sucho v ústech, žízeň, slabost, letargie, ospalost, neklid, bolest svalů nebo křeče, svalová slabost, hypotenze, oligurie, tachykardie a gastrointestinální potíže, jako je nauzea a zvracení.

Hypokalémie může senzibilizovat srdce a zvýšit jeho reakci na toxické účinky srdečních glykosidů.

Riziko hypokalémie je největší u pacientů s jaterní cirhózou, u pacientů se zvýšenou diurézou, u pacientů

bez adekvátního perorálního příjmu elektrolytů a u pacientů současně léčených kortikosteroidy, ACTH, srdečními glykosidy nebo laxativy (viz bod 4.5). Tyto pacienty je třeba sledovat obzvláště pečlivě.

Stejně jako u všech thiazidových diuretik je kaliuréza vyvolaná chlortalidonem závislá na dávce a její stupeň se individuálně liší. Při dávce 25 mg/den činí snížení sérových koncentrací draslíku v průměru 0,5 mmol/l. Během trvalé léčby by měly být hladiny draslíku v séru sledovány na začátku léčby a o 3-4 týdny později. Po uplynutí této doby a pokud není hladina draslíku narušena dalšími faktory (např. zvracení, průjem, změny funkce ledvin atd.), může být hladina draslíku v séru pravidelně stanovena každých 4-6 měsíců.

V případě potřeby může být Uldiulan kombinován s perorálními doplňky draslíku nebo s draslík šetřícím diuretikem (např. triamterenem). V případě kombinované léčby je třeba sledovat hladiny draslíku v séru. Pokud je hypokalémie doprovázena klinickými příznaky (např. svalová slabost, paréza a změna EKG), má být léčba přípravkem Uldiulan ukončena.

U pacientů, kteří jsou současně léčeni ACE inhibitory, je třeba se vyvarovat kombinované léčby přípravkem Uldiulan a přípravky obsahujícím draslík nebo draslík šetřícími diuretiky, pokud to není naprosto nezbytné.

Diluční hyponatrémie se může objevit u edematózních pacientů v horkém počasí. Nedostatek chloridů je obecně mírný a nevyžaduje léčbu. Thiazidy mohou snižovat vylučování vápníku močí a způsobovat

přechodné a mírné zvýšení sérového kalcia bez známých poruch metabolismu vápníku. Významná hyperkalcémie může být známkou skryté hyperparatyreózy. Thiazidy mají být vysazeny před testováním funkce příštítných tělísek.

Bylo prokázáno, že thiazidy zvyšují vylučování hořčíku močí. To může vést k hypomagnezémii.

Metabolické a endokrinní účinky:

Pacienti s diabetes mellitus nebo dnou je třeba sledovat obzvláště pečlivě.

Léčba thiazedem může mít vliv na glukózovou toleranci. U pacientů s manifestním diabetes mellitus se metabolická situace může zhoršit, takže může být nutná úprava dávky inzulínu nebo perorálních látek snižujících hladinu cukru v krvi. Během léčby thiazidem se může manifestovat latentní diabetes mellitus.

Chlortalidon může zvýšit hladinu kyseliny močové v séru, ale záchvaty dny jsou během dlouhodobé léčby nejsou časté.

U pacientů dlouhodobě léčených thiazidy a diuretiky podobnými thiazidům bylo hlášeno minimální a částečně reverzibilní zvýšení plazmatických koncentrací celkového cholesterolu, lipoproteinového

cholesterolu s nízkou hustotou nebo triglyceridů.

Renální insuficience:

Přípravek Uldiulan by měl být používán s opatrností u pacientů s onemocněním ledvin.

U pacientů s lehkou až středně těžkou renální insuficiencí (clearance kreatininu 30-60 ml/min a/nebo sérový kreatinin 1,1-1,8 mg/100 ml) má být dávka upravena podle terapeutických požadavků a snášenlivosti (viz bod 4.2).

U pacientů s těžkou renální insuficiencí (clearance kreatininu pod 30 ml/min a/nebo sérový kreatinin > 1,8 mg/100 ml) ztrácejí thiazidová diuretika a analogy thiazidu včetně chlorotalidonu svůj diuretický účinek (viz bod 4.3).

U pacientů s onemocněním ledvin mohou thiazidy způsobit azotémii. Kumulativní účinky léku se mohou objevit u pacientů s poruchou funkce ledvin. Pokud dojde k progresi selhávání ledvin, které se vyznačuje zvýšením celkového obsahu dusíku v krvi bez proteinového dusíku, musí být učiněno kritické rozhodnutí, zda pokračovat v léčbě. Je třeba zvážit přerušení léčby diuretiky.

Chronické zneužívání diuretik může mít za následek pseudo-Bartterův syndrom se vznikem edému. Edém je projevem zvýšení reninu s důsledkem sekundárního hyperaldosteronismu.

Antihypertenzní účinek ACE inhibitorů nebo blokátorů receptoru angiotenzinu II je potencován látkami, které zvyšují aktivitu reninu v plazmě (diuretika). Doporučuje se přerušit léčbu diuretiky 2 až 3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE, aby se minimalizovala možnost hypotenze na začátku léčby.

Porucha srdeční funkce

U těžce kardiálně dekompenzovaných pacientů (výrazný edém) se může stát, že chlortalidon již prakticky není absorbován.

Další účinky

Hypersenzitivní reakce se mohou objevit u pacientů s alergiemi nebo bronchiálním astmatem v anamnéze

nebo bez nich.

Zvláštní pokyny

Během léčby přípravkem Uldiulan mají být pravidelně kontrolovány sérové elektrolyty (zejména ionty draslíku, sodíku a vápníku), kreatinin a močovina, sérové lipidy (cholesterol a triglyceridy), kyselina močová a hladina cukru v krvi.

Během léčby přípravkem Uldiulan je třeba u pacientů zajistit dostatečný příjem tekutin a kvůli zvýšeným ztrátám draslíku jíst potraviny bohaté na draslík (banány, zelenina, ořechy).

Léčba vysokého krevního tlaku přípravkem Uldiulan vyžaduje pravidelné lékařské sledování.

Léčba přípravkem Uldiulan má být přerušena při

• narušení rovnováhy elektrolytů nereagující na léčbu

• hypersenzitivní reakci

• závažných gastrointestinálních potížích

• poruchách centrálního nervového systému

• pankreatitidě

• změnách tvorby krve (anémie, leukopenie, trombocytopenie)

• akutní cholecystitidě

• výskytu vaskulitidy

• zhoršení stávající krátkozrakosti

• hladině kreatininu v séru > 1,8 mg/100 ml nebo clearance kreatininu pod 30 ml/min

Zneužití pro dopingové účely

Použití přípravku Uldiulan může vést k pozitivním výsledkům v dopingových testech. Zdravotní důsledky používání přípravku Uldiulan jako doping nelze předvídat, nelze vyloučit vážná zdravotní rizika.

Pomocné látky

Přípravek Uldiulan obsahuje laktosu.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Přípravek Uldiulan obsahuje sodík.

Přípravek Uldiulan obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě

„bez sodíku“.

Podávání chlortalidonu může ovlivnit působení následujících léčivých přípravků nebo látek:

Nedoporučené kombinace:

Lithium:

Současné podávání chlortalidonu s lithiem může vést díky sníženému vylučování lithia ke zvýšení kardio- neurotoxických účinků lithia. Pokud je podávání diuretik nevyhnutelné, je nutné pečlivé sledování

hladiny lithia v krvi a úprava dávkování. V případech, kdy lithium indukuje polyurii, mohou diuretika mít paradoxní antidiuretický účinek.

Kombinace, které je třeba používat s opatrností:

Látky, které mohou vyvolat "torsade de pointes":

• antiarytmika třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid)

• antiarytmika třídy III (např. amirodaron, sotalol)

• specifická antipsychotika: fenothiaziny (např. chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin, thioridazin, trifluoperazin), benzamidy (např. amisulpirid, sulpirid, sultoprid, tiaprid), butyrofenony (např. drosperidol, haloperidol)

• ostatní: bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin,

moxifloxacin, vinkamin i.v.

Pokud jsou tyto léčivé přípravky podávány současně s přípravkem Uldiulan, existuje zvýšené riziko vzniku komorových arytmií, zejména torsades de pointes, zejména při hypokalémii. Před zahájením této kombinace musí být stanovena hladina draslíku v séru a v případě potřeby korigována. Plazmové

elektrolyty a monitorování EKG musí být prováděny pravidelně. Přednostně by se měly používat látky, které nezpůsobují torsade de pointes v přítomnosti hypokalémie.

Jiná diuretika, jiná antihypertenziva (např. blokátory beta receptorů, antagonisté vápníku, ACE inhibitory, vazodilatátory, methyldopa, guanetidin), dusičnany, barbituráty, fenothiaziny, tricyklická antidepresiva, alkohol

Antihypertenzní účinek přípravku Uldiulan může být zesílen těmito léčivými přípravky nebo příjmem alkoholu. Na začátku léčby existuje riziko masivního poklesu krevního tlaku a zhoršení funkce ledvin. Léčba diuretiky by proto měla být přerušena 2-3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE, aby se snížila možnost hypotenze na začátku léčby.

Nesteroidní antiflogistika (např. indometacin, kyselina acetylsalicylová) včetně inhibitorů COX-2, salicylát

Nesteroidní antiflogistika (např. indometacin, kyselina acetylsalicylová) včetně inhibitorů COX-2, salicyláty mohou snížit antihypertenzní a diuretické účinky chlortalidonu. Pokud jsou užívány vysoké dávky salicylátů, mohou být toxické účinky salicylátů na centrální nervový systém zesíleny.

U pacientů, u kterých se během léčby přípravkem Uldiulan vyvine hypovolémie, může současné podávání nesteroidních antiflogik vést k akutnímu selhání ledvin.

Kalium nešetřící diuretika (např. furosemid), glukokortikoidy, ACTH, karbenoxolon, penicilin G, salicyláty, stimulační laxativa, amfotericin B (parenterální)

Současné užívání přípravku Uldiulan a těchto léků může vést k poruchám rovnováhy elektrolytů, zejména ke zvýšeným ztrátám draslíku. To je zvláště důležité při léčbě srdečními glykosidy. Plazmatická hladina draslíku musí být pečlivě sledována a v případě potřeby korigována.

Srdeční glykosidy (např. digitalis)

V případě současné léčby srdečními glykosidy je třeba poznamenat, že pokud se během léčby

chlortalidonem vyvine hypokalémie a/nebo hypomagnesemie, zvýší se citlivost myokardu na srdeční

glykosidy a odpovídajícím způsobem se zvýší účinky a vedlejší účinky srdečních glykosidů. Hypokalémie nebo hypomagnesemie vyvolaná thiazidy může napomáhat výskytu srdečních arytmií vyvolaných digitalisem (viz bod 4.4).

Následující kombinace mohou vyvolat interakce

Inzulín, perorální antidiabetika, léky snižující kyselinu močovou, sympatomimetika (norepinefrin, epinefrin)

Účinek těchto léčivých přípravků může být oslaben současným užíváním chlortalidonu.

Může být nezbytné upravit dávku inzulinu a perorálních antidiabetik z důvodu rizika snížení hypoglykemického účinku způsobeného možným snížením uvolňování inzulínu pankreatem v důsledku hypokalemického účinku.

Nedepolarizující myorelaxancia (deriváty kurare) (např. tubokurarinchlorid)

Chlortalidon může účinek derivátů kurare zesílit nebo prodloužit. V případě, že přípravek Uldiulan nelze vysadit před použitím myorelaxancií podobných kurare, musí být anesteziolog informován o léčbě přípravkem Uldiulan.

Alopurinol

Chlortalidon může zvýšit výskyt hypersenzitivních reakcí na alopurinol.

Amantadin

Chlortalidon může zvýšit riziko nežádoucích účinků způsobených amantadinem.

Blokátory beta-receptorů, diazoxid

Existuje zvýšené riziko výskytu hyperglykémie při souběžném podávání chlortalidonu a blokátorů beta- receptorů nebo diazoxidů.

Cytotoxické látky (např. cyklofosfamid, fluorouracil, methotrexát)

Chlortalidon může snížit renální exkreci cytotoxických látek (např. cyklofosfamid, fluorouracil, methotrexát). Současné podávání cytotoxických látek může zesílit jejich toxický účinek na kostní dřeň (zejména granulocytopenie).

Soli vápníku a vitamín D

Současné podávání chlortalidonu s vitamínem D nebo se solemi vápníku potencuje zvýšení hladin vápníku v séru v důsledku inhibice vylučování močí.

Anticholinergní látky (např. atropin, biperiden)

Biologická dostupnost diuretik thiazidového typu může být zvýšena anticholinergními látkami (např. atropinem, biperidenem), zřejmě v důsledku snížení gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování žaludku.

Aniontoměničová pryskyřice (např. kolestyramin, kolestipol)

Současné podávání kolestyraminu nebo kolestipolu snižuje absorpci chlortalidonu. Přípravek Uldiulan se

má proto užívat nejméně 1 hodinu před nebo 4-6 hodin po podání těchto léků.

Cyklosporin

Souběžná léčba cyklosporinem může zvýšit riziko hyperurikémie a komplikací typu dny.

Těhotenství

Chlortalidon je v těhotenství při léčbě hypertenze kontraindikován.

Přípravek Uldiulan, stejně jako ostatní diuretika, může způsobit placentární hypoperfuzi. Thiazidy a související diuretika vstupují do fetálního oběhu a mohou způsobit poruchy elektrolytů. U thiazidů a příbuzných diuretik byla hlášena neonatální trombocytopenie.

Kojení

Chlortalidon přechází do mateřského mléka. Z bezpečnostních důvodů se musí kojící matky chlortalidonu

vyvarovat.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o účinku chlortalidonu na fertilitu člověka.

Různorodé individuální reakce mohou ovlivnit schopnost reagovat do takové míry, že může být ohrožena schopnost aktivně se účastnit silničního provozu, používat stroje nebo pracovat bez zabezpečení. To platí zejména na začátku léčby, po zvýšení dávky, v kombinaci s jinými antihypertenzivy, při změně medikace nebo v kombinaci s alkoholem.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Četnosti jsou charakterizovány jako: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky předávkování

Klinický obraz akutního nebo chronického předávkování závisí na rozsahu ztráty tekutin a elektrolytů.

Po předávkování se mohou objevit následující příznaky: závratě, slabost, nauzea, bolest svalů a svalové křeče (např. křeče v nohou), bolest hlavy, tachykardie, hypotenze a ortostatické regulační poruchy, poruchy elektrolytů (hypokalémie a/nebo hyponatrémie). Dehydratace a hypovolemie mohou vést ke koncentraci krve, křečím, ospalosti, letargii, zmatenosti, oběhovému kolapsu a akutnímu selhání ledvin.

Hypokalémie může vést k únavě, svalové slabosti, parestézii, paréze, apatii, meteorismu a zácpě nebo k srdečním arytmiím. Těžké ztráty draslíku mohou vést k paralytickému ileu nebo zhoršenému vědomí až k hypokalemickému kómatu.

Terapeutické opatření při předávkování

Pokud se objeví známky předávkování, musí být léčba okamžitě přerušena. Kromě obecných opatření je třeba monitorovat životně důležité parametry a v případě potřeby je upravit intenzivním lékařským opatřením.

Specifické antidotum není známo.

Pokud je pacient při vědomí, má se provést výplach žaludku a podat aktivní uhlí. Může být indikováno podání intravenózní tekutiny, opakované sledování krevního tlaku, vodní rovnováhy a rovnováhy

elektrolytů a metabolických funkcí.