INAQOVI 35MG/100MG Potahovaná tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - INAQOVI 35MG/100MG
Přípravek Inaqovi je indikován jako monoterapie k léčbě dospělých pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií (AML), u nichž standardní indukční chemoterapie není vhodná.
Přípravek Inaqovi v kombinaci s venetoklaxem je indikován k léčbě dospělých pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií (AML), kteří nejsou způsobilí pro standardní indukční chemoterapii.
Léčbu má zahájit a dohlížet lékař se zkušenostmi s onkologickou léčbou. Dávkování
Monoterapie
Doporučená dávka přípravku Inaqovi je 1 tableta jednou denně první až pátý den každého 28denního cyklu.
Cykly se opakují každých 28 dní. Léčba má pokračovat po dobu minimálně 4 cyklů až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Úplná nebo částečná odpověď může trvat déle než 4 cykly.
-
Náhrada intravenózním decitabinem během cyklu se nedoporučuje.
-
Před podáním každé dávky je třeba zvážit premedikaci standardními antiemetiky k minimalizaci nauzey a zvracení (viz bod 4.4).
-
Pokud se vyskytne hematologická či nehematologická toxicita, je třeba zvážit odložení podání nebo snížení celkové dávky za cyklus (viz bod „Úprava dávky“).
V kombinaci s venetoklaxem
Doporučená dávka přípravku Inaqovi je 1 tableta jednou denně 1. až 5. den každého 28 denního cyklu.
Cykly se musí opakovat každých 28 dní. Doporučuje se pokračovat v léčbě po dobu minimálně 4 cyklů až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.
-
Náhrada intravenózním decitabinovým přípravkem v rámci cyklu se nedoporučuje.
-
Je třeba zvážit premedikaci standardní antiemetickou léčbou před každou dávkou, aby se minimalizovala nevolnost a zvracení (viz bod 4.4).
-
U pacientů, u nichž se vyskytne hematologická a nehematologická toxicita, je třeba zvážit odložení nebo snížení dávky na cyklus (viz „Úprava dávky“).
-
U pacientů léčených venetoklaxem se může rozvinout syndrom nádorového rozpadu (TLS). Další informace naleznete v bodech 4.2, 4.4 a 4.8 souhrnu údajů o přípravku venetoklaxu (SmPC).
-
Informace o dávkování venetoklaxu jsou uvedeny v bodě 4.2 SmPC venetoklaxu.
Vynechaná nebo vyzvracená dávka
-
-
Pokud pacient vynechá dávku do 12 hodin od obvyklé doby užití, musí ji užít co nejdříve a následně se vrátí k normálnímu dávkovacímu schématu.
-
Pokud vynechá dávku o 12 nebo více hodin, musí počkat a užít vynechanou dávku v obvyklou dobu následující den a následně prodloužit užívání o jeden den za každou vynechanou dávku tak, aby
v každém cyklu užil pět denních dávek.
-
Pokud pacient po užití dávky zvrací, žádnou další dávku už daný den neužívá. Další dávku musí užít v obvyklou dobu a pak pokračovat podle obvyklého denního dávkování, aniž by léčebné období prodlužoval.
Úprava dávky
Monoterapie
Hematologické nežádoucí účinky
Pokud je absolutní počet neutrofilů (ANC) nižší než 1,0 × 109/l a trombocytů nižší než 50 × 109/l při absenci aktivního onemocnění, další cyklus musí být odložen. Dále je nutno monitorovat krevní obraz, dokud ANC nestoupne alespoň na 1,0 × 109/l a trombocyty na 50 × 109/l.
Při absenci aktivního onemocnění:
-
Pokud dojde k hematologickému zotavení (ANC alespoň 1,0 × 109/l a trombocyty alespoň 50 ×
109/l) během 2 týdnů od posledního léčebného cyklu, léčba má pokračovat stejnou dávkou.
-
Pokud k hematologickému zotavení (ANC alespoň 1,0 × 109/l a trombocyty alespoň 50 × 109/l) během 2 týdnů od posledního léčebného cyklu nedojde:
-
léčbu je nutno odložit až o další 2 týdny, a zároveň
-
pacient musí první až čtvrtý den užít pouze sníženou dávku. Pokud myelosuprese přetrvává i po snížení dávky, je třeba zvážit další snížení dávky v pořadí uvedeném v tabulce 1.
-
V dalších cyklech je dávku nutno zachovat nebo zvyšovat podle klinické indikace.
Pacienti s aktivním onemocněním mají absolvovat alespoň čtyři léčebné cykly.
Tab. 1: Doporučené snížení dávky přípravku Inaqovi při myelosupresi
Snížení dávky Dávka První 1 tableta jednou denně 1.–4. den Druhé 1 tableta jednou denně 1.–3. den Třetí 1 tableta jednou denně 1., 3. a 5. den Perzistující těžkou neutropenii a febrilní neutropenii je nutno léčit podpůrnou léčbou (viz bod 4.4).
Nehematologické nežádoucí účinky
Při dále uvedených nehematologických nežádoucích účincích je nutno následující léčebné cykly odložit a po vyřešení pokračovat stejnou nebo sníženou dávkou:
-
-
Sérový kreatinin 2 mg/dl nebo vyšší;
-
Sérový bilirubin na dvojnásobku horní hranice normálu (ULN) nebo vyšší;
-
Hladina alaninaminotransferázy (ALT) nebo aspartátaminotransferázy (AST) na dvojnásobku ULN nebo vyšší;
-
Aktivní nebo nekontrolovaná infekce.
Úprava dávky u všech ostatních nežádoucích účinků stupně 3 nebo vyššího se provádí podle směrnic zdravotnického zařízení.
V kombinaci s venetoklaxem
Počet krevních buněk je třeba často monitorovat až do vyřešení cytopenií. Úprava dávky a přerušení léčby z důvodu cytopenií závisí na stavu remise. 1. den dávkovacích cyklů přípravku Inaqovi by měl odpovídat
1. dni dávkování venetoklaxu. V 1. cyklu může být hodnocení odpovědi kostní dřeně provedeno
již 22. den. Při absenci remise (blasty v kostní dřeni < 5 %) by se schéma dávkování přípravku Inaqovi nemělo odkládat.
Hematologické nežádoucí účinky
Před zahájením léčby přípravkem Inaqovi a před každým cyklem je nutné provést kompletní krevní obraz a sledovat jej, dokud se počet neutrofilů a krevních destiček nevrátí na stupeň 1 nebo 2 (viz bod 4.4).
-
Pokud dojde k hematologickému zotavení (ANC nejméně 1,0 × 109/l a trombocyty nejméně
50 × 109/l) během 2 týdnů od posledního léčebného cyklu, léčba bude pokračovat ve stejné dávce.
-
Pokud nedojde k hematologickému zotavení (ANC nejméně 1,0 × 109/l a trombocyty nejméně 50 × 109/l) během 2 týdnů od dosažení remise, musí být léčba přípravkem Inaqovi odložena až o další 2 týdny a je třeba zvážit snížení počtu dnů podávání přípravku Inaqovi na cyklus podle tabulky 2.
Tabulka 2: Doporučené snížení dávky přípravku Inaqovi z důvodu nežádoucích účinků
Snížení dávky Dávka První 1 tableta jednou denně 1. až 3. den Druhé 1 tableta jednou denně 1., 3. a 5. den Třetí 1 tableta jednou denně 1. a 3. den Perzistentní závažnou neutropenii a febrilní neutropenii je třeba léčit podpůrnou léčbou (viz bod 4.4).
Úpravy dávky z důvodu hematologických nežádoucích účinků spojených s venetoklaxem musí být provedeny podle pokynů v SmPC venetoklaxu.
Nehematologické nežádoucí účinky
Pro cyklus 3 a dále jsou snížení dávky přípravku Inaqovi pro nehematologické nežádoucí účinky uvedena v tabulce 2.
Úpravy dávky u nehematologických nežádoucích účinků spojených s venetoklaxem musí být provedeny podle pokynů v SmPC venetoklaxu.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce jater
Studie u pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny. Potřeba úpravy dávky u pacientů s poruchou funkce jater nebyla hodnocena. Vyskytne-li se zhoršení funkce jater, je nutno pacienty důkladně monitorovat (viz body 4.4 a 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin (Clcr (clearance
kreatininu) ≥ 30 ml/min/1,73 m2) se nedoporučuje žádná úprava počáteční dávky. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (Clcr 30 až 59 ml/min/1,73 m2) je vzhledem k vyššímu potenciálu nežádoucích účinků nutné zajistit monitorování. Přípravek Inaqovi nebyl hodnocen u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (Clcr 15 až 29 ml/min/1,73 m2) ani v konečném stadiu onemocnění ledvin (Clcr< 15 ml/min/1,73 m2) (viz body 4.4 a 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Inaqovi u pediatrické populace (mladší 18 let) nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Monoterapie a v kombinaci s venetoklaxem
Přípravek Inaqovi je určen k perorálnímu podání. Tablety je nutno polykat celé a zapíjet je vodou, a to každý den přibližně ve stejnou dobu. Aby se předešlo riziku nedostatečné účinnosti, pacienti nesmí konzumovat jídlo 2 hodiny před a 2 hodiny po užití přípravku (viz bod 4.5).
Přípravek Inaqovi se nesmí kousat, drtit ani lámat, aby nedošlo ke kontaktu s kůží nebo uvolnění léčivé látky do ovzduší.
Přípravek Inaqovi je cytotoxický léčivý přípravek. Pokyny ke správné manipulaci a likvidaci viz bod 6.6.
V kombinaci s venetoklaxem
Inaqovi se nesmí užívat současně s venetoklaxem. Podávání přípravku Inaqovi a venetoklaxu musí být odděleno nejméně 2 hodinami, protože venetoklax se má užívat s jídlem. Další informace naleznete
v SmPC pro venetoklax.
-
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1; Kojení (viz bod 4.6).
Myelosuprese
Při léčbě může dojít k fatální a závažné myelosupresi (viz bod 4.8).
Celkový krevní obraz musí být vyšetřen před zahájením léčby, před každým cyklem a dále podle klinické indikace ke sledování odpovědi a toxicity. K léčbě nebo profylaxi je podle potřeby nutné podávat růstové faktory a antibiotika. Další cyklus je nutno odložit a dále pokračovat se stejnou nebo sníženou dávku podle doporučení (viz body 4.2 a 4.8). U pacientů je nutné zajistit sledování s ohledem na známky a příznaky infekce a v případě potřeby zajistit okamžitou léčbu.
Syndrom nádorového rozpadu
Další informace o pacientech užívajících venetoklax z důvodu rizika syndromu nádorového rozpadu (TLS) naleznete v SmPC venetoklaxu v bodech 4.2, 4.4 a 4.8.
Neutropenie
Podpůrnými opatřeními je u neutropenie profylaktické podání antibiotik a/nebo podpůrného růstového faktoru (např. G-CSF) podle směrnic zdravotnického zařízení. Situace, kdy je nutno přerušit podávání, jsou popsány v bodu 4.2.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
U pacientů léčených intravenózním decitabinem byly hlášeny případy intersticiálního plicního procesu – IPP (včetně plicní infiltrace způsobující pneumonii a plicní fibrózu) bez známek infekční etiologie. Při akutním nástupu nebo nevysvětlitelném zhoršení plicních příznaků je nutno zajistit pečlivé vyšetření
k vyloučení IPP. Pokud je zjištěn IPP, musí být zahájena příslušná léčba (viz bod 4.8). Porucha funkce jater
Použití u pacientů s poruchou funkce jater nebylo stanoveno. Při poruše funkce jater či výskytu známek a příznaků poruchy funkce jater je tento léčivý přípravek nutno podávat s opatrností. Jaterní testy musí být provedeny před zahájením léčby, před každým léčebným cyklem a dále dle klinické indikace (viz
body 4.2 a 5.2). Porucha funkce ledvin
Použití u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebylo hodnoceno. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (Clcr < 30 ml/min) je při podání tohoto léčivého přípravku nutná opatrnost. Testy na funkci ledvin musí být provedeny před zahájením léčby, před každým léčebným cyklem a dále dle klinické indikace (viz body 4.2 a 5.2).
Srdeční onemocnění
Pacienti s anamnézou závažného městnavého srdečního selhání nebo klinicky nestabilním srdečním onemocněním byli vyloučeni z klinických studií, a proto u těchto pacientů nebyla bezpečnost a účinnost tohoto léčivého přípravku stanovena. Po registraci intravenózního decitabinu ((viz bod 4.8) byly hlášeny případy kardiomyopatie se srdeční dekompenzací, v některých případech po vysazení léčby, snížení dávky nebo korektivní léčbě reverzibilní). U pacientů, zvláště pacientů s onemocněním srdce v anamnéze, je nutno sledovat známky a příznaky srdečního selhání.
Diferenciační syndrom
V rámci sledování po registraci intravenózního decitabinu byly hlášeny případy diferenciačního syndromu (také známého jako syndrom kyseliny retinové) (viz bod 4.8). Diferenciační syndrom může být fatální (viz bod 4.8). Při prvním výskytu příznaků nebo známek naznačujících diferenciační syndrom je nutno zvážit léčbu vysokými dávkami intravenózních kortikosteroidů a hemodynamické monitorování. V takovém případě je nutné léčbu přerušit až do vymizení potíží a při dalším pokračování se doporučuje opatrnost.
Podávání antiemetik
Během léčby se může objevit nauzea a zvracení. Před každou dávkou je třeba zvážit podání standardních antiemetik, aby se minimalizovala nauzea a zvracení.
Pomocné látky
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Účinek jiných léčivých přípravků na Inaqovi
Decitabin a cedazuridin nejsou substráty ani inhibitory cytochromu P450 (CYP450); proto se neočekávají interakce s jeho inhibitory nebo induktory.
Inhibitory cytidindeaminázy
Decitabin je substrátem enzymu cytidindeaminázy (CDA), který metabolizuje decitabin a mění jej na neaktivní deaminovanou formu. Je třeba se vyvarovat podávání jiných inhibitorů CDA, protože současné podávání může vést ke zvýšené expozici decitabinu.
Účinek přípravku Inaqovi na jiné léčivé přípravky
Léčivé přípravky metabolizované cytidindeaminázou
Cedazuridin je inhibitor CDA, takže zvyšuje expozici decitabinu po perorálním podání. Současné podávání přípravku Inaqovi s léčivými přípravky metabolizovanými CDA (tj. cytarabin, gemcitabin, azacitidin) může vést ke zvýšené systémové expozici a případně vyšší toxicitě těchto léčivých přípravků. Je třeba se vyvarovat současnému podávání přípravku Inaqovi s léčivými přípravky metabolizovanými primárně CDA.
Jídlo
Bylo prokázáno, že se celková expozice decitabinu snižuje při podávání s jídlem s vysokým obsahem tuku a kalorií nebo nízkotučným a nízkokalorickým jídlem (viz bod 4.2 a bod 5.2).
Ženy ve fertilním věku / antikoncepce u mužů a žen
Vzhledem ke genotoxickému potenciálu decitabinu (viz bod 5.3) ženy ve fertilním věku musejí používat účinná antikoncepční opatření a zabránit otěhotnění během léčby přípravkem Inaqovi a 6 měsíců po ukončení léčby. Muži mají používat účinná atikoncepční opatření a být poučeni, že při léčbě přípravkem Inaqovi a 3 měsíce po jejím ukončení nemají počít dítě (viz bod 5.3).
Používání decitabinu a cedazuridinu s hormonální antikoncepcí nebylo hodnoceno. Těhotenství
Údaje o podávání decitabinu a cedazuridinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.
Na základě výsledků studií embryofetální toxicity na zvířatech (viz bod 5.3) může přípravek Inaqovi při podávání těhotným ženám poškozovat plod.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Podávání přípravku Inaqovi se v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje. Před zahájením léčby se má u všech žen ve fertilním věku provést těhotenský test. Používá-li se Inaqovi během těhotenství nebo pokud pacientka otěhotní během léčby tímto léčivým přípravkem, je nutno ji upozornit na potenciální riziko pro plod.
Kojení
Není známo, zda se decitabin, cedazuridin, nebo jejich metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Podávání Inaqovi je v období kojení kontraindikováno (viz bod 4.3). Fertilita
Žádné údaje o vlivu decitabinu a cedazuridinu na fertilitu u člověka nejsou k dispozici. Ve studiích toxicity s opakovanými dávkami u myší byla pozorována ovariální a testikulární toxicita, včetně mutagenity, Léčba může způsobit infertilitu; je proto vhodné se před jejím zahájením poradit o možném zmrazení spermatu u mužů či vajíček u žen ve fertilním věku. Výše uvedené pokyny zvažte před zahájením léčby nebo plánováním těhotenství (viz bod 5.3).
Inaqovi má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienty je nutno upozornit, že se u nich během léčby mohou vyskytnout nežádoucí účinky jako anemie. Proto se má dbát opatrnosti při řízení nebo obsluze strojů.
Souhrnné informace o bezpečnostním profilu
Bezpečnost přípravku Inaqovi byla ověřována v jedné studii fáze 3 (ASTX727-02-EU), kde byl léčivý přípravek podáván 80 pacientům s AML v monoterapii a ve studii fáze 1/2 (ASTX727-07), kde
189 pacientů s AML dostávalo přípravek Inaqovi v kombinaci s venetoklaxem. Celkový bezpečnostní profil přípravku Inaqovi je popsán dále a odpovídá také známému bezpečnostnímu profilu intravenózního decitabinu.
Mezi léčeným pacienty ve studiích ASTX727-02-EU a ASTX727-07 byly nejčastější nežádoucí účinky (≥ 20 %) dosahující i stupně ≥ 3 trombocytopenie (ASTX727-02-EU) a febrilní neutropenie (ASTX727-07).
Nejčastějšími závažnými nežádoucími účinky (≥ 20 %) byly febrilní neutropenie, sepse a pneumonie.
K úmrtí během léčby došlo u 24 % pacientů. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k úmrtí byly pneumonie (8 %), sepse (3 %) a krvácení do centrálního nervového systému při trombocytopenii (3 %).
Seznam nežádoucích účinků v tabulce
Hodnocení bezpečnosti nežádoucích účinků je z velké části založeno na zkušenostech s přípravkem Dacogen u pacientů s AML. Bezpečnost přípravku Inaqovi u dospělých pacientů byla hodnocena
v bezpečnostní populaci s pacienty s AML z jedné studie fáze 3 (ASTX727-02-EU, n = 80) a studie fáze 1/2 s přípravkem Inaqovi v kombinaci s venetoklaxem (ASTX727-07, n = 189).
V tabulce 3 jsou uvedeny nežádoucí účinky přípravku Inaqovi u pacientů s monoterapií AML (n = 80) nebo s kombinovanou terapií s venetoklaxem (n = 189) nebo intravenózního decitabinu, řazené podle tříd orgánových systémů (SOC) a terminologie MedDRA. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle četnosti a následně podle klesající závažnosti. Kategorie četnosti nežádoucích účinků jsou definovány takto: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 000/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000) a velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit.
Tabulka 3: Nežádoucí účinky pozorované u přípravku Inaqovi, Inaqovi v kombinaci venetoklaxem nebo při intravenózní léčbě decitabinem u pacientů s AML
| SOC podle MedDRA | Termín MedDRAa | Monoterapie AML (n=80), kombinovaná léčba AML (n=189) nebo i.v. decitabin | |
| Všechny stupně podle CTCAEFrekvence | Stupeň 3–4 podle CTCAE Frekvence | ||
| Infekcea infestace | Všechny ostatní infekce (virové, bakteriální, plísňové)b | Velmi časté | Velmi časté |
| Zápal plic | Velmi časté | Velmi časté | |
| Sepsec | Velmi časté | Časté | |
| Infekce močových cestd | Velmi časté | Časté | |
| Sinusitida (včetně plísní a bakteriíe) | Častée | Častée | |
| Leukopenief | Velmi časté | Velmi časté | |
| SOC podle MedDRA | Termín MedDRAa | Monoterapie AML (n=80), kombinovaná léčba AML (n=189) nebo i.v. decitabin | |
| Všechny stupně podle CTCAEFrekvence | Stupeň 3–4 podle CTCAE Frekvence | ||
| Trombocytopenief,g | Velmi časté | Velmi časté | |
| Poruchy krve a lymfatického systému | Anémief | Velmi časté | Velmi časté |
| Neutropenief | Velmi časté | Velmi časté | |
| Febrilní neutropenie | Velmi časté | Velmi časté | |
| Pancytopénieh | Méně častéh | Méně častéh | |
| Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (včetně cysta polypů) | Syndrom diferenciacei | Není známo | Není známo |
| Poruchy metabolismu a výživy | Hyperglykémief | Velmi časté | Časté |
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy | Časté | Časté |
| Srdeční poruchy | Kardiomyopatiej | Méně častéj | Méně častéj |
| Respirační, hrudnía mediastináln í poruchy | Epistaxe | Časté | Časté |
| Intersticiální plicní onemocnění | Není známo | Není známo | |
| Gastrointestin ální poruchy | Stomatitidak | Velmi časté | Časté |
| Nevolnost | Velmi časté | Méně časté | |
| Průjeml | Velmi časté | Častél | |
| Zvraceníl | Velmi časté | Častél | |
| Neutropenická kolitidam | Časté | Časté | |
| Poruchy jater a žlučových cest | Zvýšená aspartátaminotransferázaf | Velmi časté | Časté |
| Zvýšení alaninaminotransferázyf | Velmi časté | Časté | |
| Zvýšení alkalické fosfatázyf | Velmi časté | Časté | |
| Zvýšení bilirubinuf | Velmi časté | Méně časté | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Akutní febrilní neutrofilní dermatóza (Sweetův syndrom)n | Méně častén | Neuplatňuje seo |
| SOC podle MedDRA | Termín MedDRAa | Monoterapie AML (n=80), kombinovaná léčba AML (n=189) nebo i.v. decitabin | |
| Všechny stupně podle CTCAEFrekvence | Stupeň 3–4 podle CTCAE Frekvence | ||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Pyrexie | Velmi časté | Časté |
a Kategorie četnosti nežádoucích účinků vycházejí z doporučení CIOMS III
b Mezi nejčastěji pozorované patří anální absces, anorektální infekce, bakteriemie, celulitida, infekce způsobená herpetickými viry kandidóza, , infekce kůže, infekce způsobená virem varicella zoster
c Mezi nejčastěji pozorované patří sepse, septický šok, diseminovaná kandidiáza, urosepse
d Mezi nejčastěji pozorované patří bakteriurie, cystitida, infekce močových cest
e Bakteriální sinusitida nebyla v klinické studii s přípravkem Inaqovi pozorována, sinusitida (nespecifikovaný původce) byla však zjištěna v klinických studiích s i.v. decitabinem s frekvencí časté
f Na základě výsledků laboratorních testů
g Trombocytopenie může vést ke krvácení a hemoragickým reakcím, a to i fatálním
h Pancytopenie, včetně fatálních příhod, nebyla v klinické studii s přípravkem Inaqovi pozorována, byla však zjištěna v klinických studiích s i.v. decitabinem s frekvencí méně časté
i Diferenciační syndrom a intersticiální plicní proces nebyly v klinické studii s přípravkem Inaqovi pozorovány, byly však zjištěny při použití i.v. decitabinu po registraci přípravku
j Kardiomyopatie nebyla v klinické studii s přípravkem Inaqovi pozorována, byla však zjištěna v klinických studiích s i.v. decitabinem s frekvencí méně časté
k Mezi nejčastěji pozorované aftózní vřed, glositida, stomatitida, vřed jazyka
l Průjem a zvracení 3.-4. stupně nebyly v klinické studii s přípravkem Inaqovi pozorovány, byly však zjištěny v klinických studiích s i.v. decitabinem s frekvencí časté
m Cécitida (včetně fatálních příhod) nebyla v klinické studii s přípravkem Inaqovi pozorována, byla však zjištěna při použití i.v. decitabinu po registraci přípravku
n Akutní febrilní neutrofilní dermatóza nebyla v klinické studii s přípravkem Inaqovi pozorována, byla však zjištěna (ve všech stupních) v klinických studiích s i.v. decitabinem s frekvencí méně časté
o Neuplatňuje se (3.-4. stupeň): Tento nežádoucí účinek nebyl pozorován u přípravku Inaqovi ani u i.v. decitabinu v klinických studiích ani po registraci přípravku
CTCAE = Common Terminology Criteria for Adverse Events (Obecná terminologická kritéria pro nežádoucí účinky)
Popis vybraných nežádoucích účinků
Hematologické nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášené hematologické nežádoucí účinky spojené s léčbou byly leukopenie, trombocytopenie, anemie, neutropenie a febrilní neutropenie. Tyto nežádoucí účinky jsou projevy myelosuprese a mohou se projevit formou pancytopenie.
U léčených pacientů byly hlášeny závažné nežádoucí účinky související s krvácením, např. gastrointestinální hemoragie a cerebrální hemoragie v souvislosti s těžkou trombocytopenií. Krvácení může také nastat z očí, kůže a sliznic (z úst a anorektální oblasti).
Hematologické nežádoucí účinky se zvládají rutinním monitorováním kompletního krevního obrazu a včasným zavedením podpůrných opatření. Podpůrná opatření zahrnují profylaktické podání antibiotik a/nebo podpůrného růstového faktoru (např. G-CSF) u neutropenie a transfuze u anemie nebo trombocytopenie podle příslušných doporučení. Situace, kdy je nutno podávání přerušit, jsou popsány v bodu 4.2.
Nežádoucí účinky infekce a infestace
U léčených pacientů byly hlášeny závažné nežádoucí účinky související s infekcí s potenciálně fatálními následky, jako septický šok, sepse, pneumonie a jiné infekce (virové, bakteriální a mykotické).
Gastrointestinální poruchy
Během léčby byly hlášeny výskyty enterokolitidy včetně neutropenické kolitidy. Enterokolitida může vést k septickým komplikacím a může být spojena s fatálními následky.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
U pacientů léčených intravenózním decitabinem byly hlášeny případy intersticiálního plicního procesu (včetně plicních infiltrací způsobujících pneumonii a plicní fibrózu) bez známek infekční etiologie.
Diferenciační syndrom
U pacientů léčených intravenózním decitabinem byly hlášeny případy diferenciačního syndromu (syndromu kyseliny retinové). Diferenciační syndrom může být fatální a příznaky a klinické nálezy zahrnují respirační tíseň, plicní infiltráty, horečku, vyrážku, plicní edém, periferní edém, rychlý přírůstek tělesné hmotnosti, pleurální výpotky, perikardiální výpotky, hypotenzi a renální dysfunkci. Diferenciační syndrom se může oběvit se souběžnou leukocytózou nebo bez ní. Může se také objevit syndrom kapilárního úniku a koagulopatie (viz bod 4.4).
Další zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Z pacientů v klinických studiích fáze 3 a fáze 1/2 užívajících přípravek Inaqovi bylo 39 % a 28 % mladších 75 let a 61 % a 72 % bylo ve věku 75 let a starších. Pokud jde o bezpečnost nebo účinnost přípravku, mezi pacienty nad 75 let a mladšími pacienty nebyly zjištěny zásadní rozdíly.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Zmámky a příznaky
Předávkování může způsobit zvýšenou myelosupresi a infekce související s neutropenií, např. pneumonii a sepsi.
Léčba
K léčbě předávkování tímto léčivým přípravkem není známo žádné antidotum. V případě předávkování musí být pacienti pečlivě monitorováni s ohledem na výskyt známek nebo příznaků nežádoucích účinků a musí být zahájena vhodná symptomatická léčba.
Farmakologické vlastnosti - INAQOVI 35MG/100MG
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, antimetabolity, analoga pyrimidinu; inhibitor cytidindeaminázy; ATC kód: L01BC58.
Mechanismus účinku
Decitabin je nukleosidový metabolický inhibitor, který podle všeho antineoplastické účinky získává po své fosforylaci a přímém začlenění do DNA; následně inhibuje DNA methyltransferázu, což způsobuje hypomethylaci DNA, postihuje buněčnou diferenciaci a případně způsobuje apoptózu. Decitabinem indukovaná hypometylace v nádorových buňkách může obnovit normální funkci genů, které jsou rozhodující pro kontrolu buněčné diferenciace a proliferace. V rychle se dělících buňkách může být cytotoxicita decitabinu také důsledkem kovalentních aduktů vznikajících mezi DNA methyltransferázou a decitabinem začleněnými do DNA.
Cytidindeamináza (CDA) je enzym, který je zodpovědný za degradaci nukleosidů cytidinu, včetně decitabinu, který je jeho analogem. Vysoké hladiny CDA v gastrointestinálním traktu a játrech způsobují rychlou degradaci těchto nukleotidů a snižují jejich biologickou dostupnost po perorálním podání.
Cedazuridin CDA inhibuje. Současné perorální podání cedazuridinu blokuje metabolismus prvního průchodu decitabinu ve střevě a játrech, který CDA jinak způsobuje, a zvyšuje tak systémovou expozici tomuto přípravku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Monoterapie
Přípravek Inaqovi byl hodnocen v otevřené, randomizované, dvoucyklové a dvousekvenční studii fáze 3 s překřížením (ASTX727-02-EU, NCT03306264), jíž se účastnili dospělí pacienti s de novo nebo sekundární AML podle kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO), nevhodní pro standardní indukční chemoterapii. Celkem 89 pacientů bylo randomizováno v poměru 1:1 do skupin léčených přípravkem Inaqovi (35 mg decitabinu a 100 mg cedazuridinu) perorálně v 1. cyklu a decitabinem
(20 mg/m2) intravenózně v 2. cyklu (n = 44), nebo v obrácené sekvenci (n = 45). Inaqovi i intravenózní decitabin byly podávány jednou denně 1. až 5. den 28denního cyklu. Od 3. cyklu dostávali všichni pacienti přípravek Inaqovi, a to perorálně jednou denně 1. až 5. den každého 28denního cyklu až do progrese onemocnění, úmrtí nebo nepřijatelné toxicity. Dva z randomizovaných pacientů neabsolvovali žádnou hodnocenou léčbu a patnáct bylo léčeno pouze v 1. cyklu: 8 s přípravkem Inaqovi a
7 s intravenózním decitabinem.
Medián doby léčby činil 5 měsíců (rozsah 0–18 měsíců).
Demografické a další vstupní parametry onemocnění jsou uvedeny v tabulce 4.
Tabulka 4: Demografické a vstupní parametry onemocnění (fáze 3)
| Parametr | Fáze 3 Inaqovi(n = 89) |
| Věk (let) | |
| Medián (min., max.) | 78 (61, 92) |
| Pohlaví (%) | |
| Muž | 54 (60,7) |
| Parametr | Fáze 3 Inaqovi (n = 89) |
| Žena | 35 (39,3) |
| Výkonnostní stav podle ECOG (%) | |
| 0 | 36 (40,4) |
| 1 | 53 (59,6) |
| Kategorie onemocnění (%) | |
| De novo AML | 57 (64,0) |
| Sekundární AML | 32 (36,0) |
| MDS | 18 (20,2) |
| Jiné předchozí hematologické onemocnění | 7 (7,9) |
| AML související s terapií | 7 (7,9) |
| Předchozí léčba HMA (%) | |
| Předchozí léčba azacitidinem | 2 (2,2) |
| Závislost na transfuzícha (%) | |
| Závislost na transfuzích erytrocytů | 37 (41,6) |
| Závislost na transfuzích trombocytů | 14 (15,7) |
a Podány ≥ 2 transfuzní jednotky během 56 dnů od prvního dne hodnocené léčby.
AML = akutní myeloidní leukémie; ECOG = Eastern Cooperative Oncology Group; HMA = hypomethylační činidlo; MDS = myelodysplastický syndrom; RBC = erytrocyty.
Primárním ukazatelem této studie fáze 3 byla 5denní kumulativní AUC decitabinu, resp. její rozdíl mezi přípravkem Inaqovi a intravenózním decitabinem. Expozice AUC0-24h u přípravku Inaqovi odpovídala hodnotám intravenózní infuze decitabinu v dávce 20 mg/m2 (viz bod 5.2).
Sekundární cílové parametry účinnosti byly úplná odpověď (CR) a míra zbavení se závislosti na transfuzi. Popisné souhrny účinnosti jsou uvedeny v tabulce 5.
Tabulka 5: Výsledky účinnosti u pacientů s AML ve studii ASTX727-02-EU AML (fáze 3)
| Cílové parametry v oblasti účinnosti | Inaqovi (n = 89) |
| Úplná odpověď (%) [95% interval spolehlivosti] | 21 [13,4, 31,3] |
| Medián trvání CR* – měsíce [95 % CI] | 5,8 [3,3, NE] |
| Medián doby do CR – měsíce [rozmezí] | 3,0 [1,8, 7,4] |
| Celková odpověď† (%) [95 % CI] | 32 [22,0, 42,2] |
* Od začátku CR do relapsu nebo úmrtí
† Do OR se počítali pacienti s nejlepší odpovědí CR, CRi a PR
CI = interval spolehlivosti; CR = úplná odpověď; NE = nehodnotitelné; OR = celková odpověď; PR = částečná odpověď.
Pacient byl považován za nezávislého na transfuzích, pokud po léčbě nepotřeboval transfuzi erytrocytů či trombocytů po ≥ 56 po sobě jdoucích dnů. Z celkového počtu 41 pacientů (z 87 léčených) závislých na transfuzích erytrocytů nebo trombocytů se 14 (34 %) této závislosti zbavilo na jakékoli 56denní období po zahájení léčby. Ze 46 pacientů, kteří byli na začátku studie nezávislí na transfuzi erytrocytů i trombocytů, zůstalo nezávislých na transfuzi během jakéhokoli 56denního období po zahájení léčby 12 (26 %).
V kombinaci s venetoklaxem
Inaqovi v kombinaci s venetoklaxem byl hodnocen ve studii ASTX727-07 fáze 2, části B, jednoramenné, otevřené, intervenční studii, která zahrnovala 101 léčených dospělých pacientů s nově diagnostikovanou
AML ve věku 75 let nebo starších, nebo s komorbiditami, které znemožnily použití intenzivní indukční chemoterapie na základě alespoň jednoho z následujících kritérií: výchozí stav výkonnosti podle
ECOG 2–3, závažná srdeční porucha nebo plicní komorbidita, středně závažná porucha funkce jater, CLcr
≥ 30 ml/min až < 45 ml/min nebo jiná komorbidita.
Pacienti dostávali přípravek Inaqovi perorálně jednou denně 1. až 5. den každého cyklu a venetoklax jednou denně následovně: 100 mg 1. den 1. cyklu, 200 mg 2. den 1. cyklu, 400 mg 3. až 28. den 1. cyklu a 400 mg 1. až 28. den 2. cyklu a následujících cyklů v každém 28 denním cyklu až do progrese onemocnění nebo výskytu nepřijatelné toxicity.
Hodnocení kostní dřeně byla, s minimálními výjimkami, prováděna během 7denního okna před 1. dnem léčebného cyklu a včetně tohoto 1. dne, aby se určila odpověď na léčbu a řídilo se rozhodnutí o dávkování hodnocené léčby. U pacientů, u nichž bylo zjištěno, že jsou v remisi, bylo povoleno zpoždění dávky a/nebo snížení dávky v případě neutropenie nebo trombocytopenie stupně 4 a také u nehematologických toxicit stupně 3 nebo 4.
Výchozí demografické údaje a charakteristiky onemocnění jsou uvedeny v tabulce 6.
Tabulka 6: Demografické údaje a výchozí charakteristiky onemocnění pro studii ASTX727-07, část B
| Charakteristika | INAQOVI+VEN n=101 |
| Věk (roky) | |
| Medián (min., max.) | 78 (63, 88) |
| Pohlaví (%) | |
| Muži | 60 |
| Ženy | 40 |
| Skóre výkonnosti ECOG (%) | |
| 0-1 | 78 |
| 2 | 19 |
| 3 | 3 |
| Diagnóza, n (%) | |
| AML s recidivujícími genetickými abnormalitami | 14 (13,9) |
| AML se změnami souvisejícími s myelodysplazií | 57 (56,4) |
| AML, související s léčbou | 7 (6,9) |
| AML, jinak nespecifikováno | 23 (22,8) |
Primárním cílovým parametrem ve fázi 2, část B, byla CR podle hodnocení zkoušejícího. Medián doby sledování byl 11,2 měsíce (rozmezí: 0,3 až 17,5 měsíce). Medián trvání léčby přípravkem Inaqovi byl
5,5 měsíce (rozmezí: 0,2 až 17,2 měsíce) a medián trvání léčby venetoklaxem byl 5,5 měsíce (rozmezí: 0,2 až 17,2 měsíce).
Výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 7.
Tabulka 7: Výsledky účinnosti u pacientů s AML (studie ASTX727-07 část B)
| Cílové parametry účinnosti | INAQOVI+VEN (n=101) |
| Míra odpovědiCR, n (%) (95% IS)* | 47 (46,5)(36,5, 56,7) |
| Doba trvání odpovědi†‡Medián DoR (CR) (měsíce) (95% IS) | NR(NR, NR) |
| Doba do odpovědi podle zkoušejících (všichni respondéři)Doba do odpovědi (měsíce) MediánMin., max. | CR (n=47)2,370,7, 15,3 |
Zkratky: IS = interval spolehlivosti; CR = úplná odpověď; DoR = doba trvání odpovědi; NR = nebylo dosaženo CR byla hodnocena na základě kritérií European LeukemiaNet (ELN) z roku 2017 (Döhner et al 2017)
* Odhad pomocí Clopper-Pearsonovy metody
† Definováno jako doba od první CR do progrese onemocnění nebo úmrtí z jakékoli příčiny, podle toho, co nastane dříve
‡ Odhad pomocí Kaplanovy-Meierovy metody
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Inaqovi u jedné nebo více podskupin pediatrické populace. Informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2.
Farmakokinetické parametry decitabinu a cedazuridinu byly hodnoceny podáním přípravku Inaqovi
v doporučené dávce pacientům s myelodysplastickým syndromem (MDS), chronickou myelomonocytární leukemií (CMML) a AML.
AUC decitabinu ekvivalentní expozicím dosaženým intravenózní infuzí této látky v dávce 20 mg/m2 bylo dosaženo při doporučené dávce přípravku Inaqovi po dobu 5 po sobě jdoucích dnů. Geometrický průměr celkové AUC0-24h decitabinu za 5 dní přípravku Inaqovi činil 99 % hodnoty intravenózního decitabinu při MDS/CMML a 100 % při AML (90% interval spolehlivosti činil 93 a 106 % u MDS/CMML, 91 %, a 109 % u AML).
Cirkulující plazmatické koncentrace v ustáleném stavu (dosaženém po druhé dávce) činily typicky 1,8násobek plazmatických koncentrací decitabinu a a 1,1násobek u cedazuridinu první den.
V MDS populaci (nejvyšší dostupný počet pacientů; údaje z AML byly podobné) byla průměrná AUC0-24h
expozice decitabinu v rovnovážném stavu 189 (CV 55 %) ng×h/ml a Cmax 145 (CV 55 %) ng/ml. Průměrná AUC0-24h expozice cedazuridinu v rovnovážném stavu (2. den) byla 3 290 (CV 45 %) ng×h/ml a Cmax byla 349 (CV 49 %) ng/ml.
Expozice decitabinu při současném podávání přípravku Inaqovi s venetoklaxem (studie ASTX727-07) byly srovnatelné s monoterapií přípravkem Inaqovi.
Absorpce
Po perorálním podání přípravku Inaqovi byl medián doby do dosažení maximální koncentrace (tmax) v rovnovážném stavu 3 hodiny (rozmezí: 0,5 až 7,9) u cedazuridinu a 1 hodinu (rozmezí: 0,3 až 3) u
decitabinu. Současné podávání s cedazuridinem zvýšilo relativní biologickou dostupnost decitabinu po perorálním podání k dosažení systémových expozic AUC pozorovaných při intravenózním podání této látky. Biologická dostupnost cedazuridinu byla 20,7 % (rozmezí: 12,7 % až 25,6 %).
Systémová expozice cedazuridinu nebyla významně ovlivněna jídlem. Potraviny s vysokým obsahem kalorií/vysokým obsahem tuku snížily AUC0-24 decitabinu o 50 % a Cmax o 70 %; nízkokalorická/nízkotučná jídla snížila AUC0-24 o 40 % a Cmax o 45 %. Proto má být přípravek Inaqovi podáván nalačno, na prázdný žaludek, přičemž 2 hodiny před a po podání tablety přípravku Inaqovi nesmí být přijímána žádná strava (viz bod 4.2).
Distribuce
Decitabin
Decitabin se přibližně z 5 % váže na proteiny lidské plazmy in vitro. Geometrický průměr (CV %) zdánlivého distribučního objemu v ustáleném stavu činí přibližně 417 l (54 %).
Cedazuridin
Cedazuridin se přibližně z 35 % váže na proteiny lidské plazmy in vitro. Geometrický průměr (CV %) zdánlivého distribučního objemu cedazuridinu je 296 l (51 %).
Biotransformace
Decitabin
Decitabin je metabolizován především deaminací cytidindeaminázami a také fyziochemickou degradací za fyziologických podmínek.
Cedazuridin
Primární metabolickou cestou pro cedazuridin je konverze na jeho epimer fyziochemickou konverzí při preabsorpci v zažívacím traktu.
Eliminace
Decitabin
Po jednorázové perorální dávce přípravku Inaqovi byl průměrný (CV %) terminální eliminační poločas (t1/2) decitabinu 1,2 hodiny (23 %). Zdánlivá perorální clearance (CL/F) byla v ustáleném stavu 197 l/h. Hlavní cestou eliminace decitabinu je metabolická – degradace. Metabolity a produkty rozkladu se vylučují hlavně ledvinami.
Cedazuridin
Po jednorázové perorální dávce přípravku Inaqovi byla průměrná (CV %) t1/2 cedazuridinu 6,3 (18 %) hodiny. Střední (CV%) zdánlivá perorální clearance (CL/F) byla v ustáleném stavu 25,6 l/h (159 %).
Hlavními cestami eliminace cedazuridinu jsou ledviny a je vylučován v původní formě a po konverzi na jeho epimer. Po jednorázové perorální dávce 100 mg radioaktivně značeného cedazuridinu bylo 46 % podané dávky nalezeno v moči (z toho 17,1 % beze změny) a 51 % ve stolici.
Linearita/nelinearita
U decitabinu v kombinaci se 100 mg cedazuridinu bylo pozorováno zvýšení maximálních koncentrací (Cmax) a AUC přibližně úměrné dávce, a to v celém podávaném rozmezí decitabinu (20–40 mg).
Expozice cedazuridinu při hodnocených dávkách od 40 mg do 100 mg jednou denně byla dávce úměrná. Zvláštní skupiny pacientů
Věk, pohlaví, tělesná hmotnost a plocha povrchu těla neměly po podání přípravku Inaqovi klinicky relevantní vliv na farmakokinetické parametry decitabinu ani cedazuridinu.
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika decitabinu a cedazuridinu nebyla formálně hodnocena u pacientů s poruchou funkce ledvin. Do klinických studií byli zařazeni pacienti s normální (n = 65), stejně jako s lehkou (n = 129) a středně těžkou (n = 103) poruchou funkce ledvin. Porucha funkce ledvin zvyšuje expozici cedazuridinu (protože se mateřská látka primárně vylučuje ledvinami) a potenciálně také decitabinu (jeho metabolismus je utlumen v důsledku zvýšené expozice cedazuridinu). Decitabin je z větší části metabolizován a ledvinami se nevylučuje v původní formě. Do studií byli zařazeni pouze tři pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin a žádný v konečném stádiu onemocnění ledvin. Viz také body 4.2 a 4.4.
Porucha funkce jater
Farmakokinetika decitabinu a cedazuridinu nebyla formálně hodnocena u pacientů s poruchou funkce jater. Do klinických studií bylo zařazeno velmi málo pacientů s poruchou funkce jater. Velké vlivy poruchy funkce jater na expozici decitabinu nebo cedazuridinu se neočekávají, protože cedazuridin není v játrech metabolizován a decitabin je metabolizován cytidindeaminázou, která je přítomna v několika tkáních.
Farmaceutické údaje - INAQOVI 35MG/100MG
Jádro tablety
monohydrát laktózy hypromelóza (E 464)
sodná sůl kroskarmelózy (E 466) koloidní bezvodý oxid křemičitý magnesium-stearát (E 572)
Potahová vrstva
polyvinylalkohol (E 1203) oxid titaničitý (E 171) makrogol (E 1521) mastek (E 553b)
červený oxid železitý (E 172)
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
5 potahovaných tablet v PVC/Al blistrech (třívrstvá fólie hliník-plast, tvarovatelná za studena).
Bezpečná manipulace s potahovanými tabletami Inaqovi
Při zacházení s potahovanými tabletami přípravku Inaqovi je třeba dodržovat pokyny pro zacházení s cytotoxickými léčivými přípravky podle zavedených místních doporučení a/nebo předpisů.
Pokud je vnější obal tablety neporušený, při manipulaci s potahovanými tabletami Inaqovi nehrozí žádné riziko.
Potahované tablety přípravku Inaqovi se nesmí drtit ani dělit. Likvidace
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek musí být zlikvidován v souladu s místními pokyny k likvidaci cytotoxických léčivých přípravků.