BEYFORTUS 100MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - BEYFORTUS 100MG
Přípravek Beyfortus je indikován k prevenci onemocnění dolních cest dýchacích respiračním
syncytiálním virem (RSV) u:
-
novorozenců a kojenců během jejich první sezóny RSV.
-
dětí do věku 24 měsíců, u nichž přetrvává riziko závažného onemocnění RSV během jejich
druhé sezóny RSV (viz bod 5.1).
Beyfortus má být používán v souladu s oficiálními doporučeními.
Dávkování
Novorozenci/kojenci během jejich první sezóny RSV
Doporučená dávka je jednorázová dávka 50 mg podaná intramuskulárně pro novorozence/kojence s tělesnou hmotností < 5 kg a jednorázová dávka 100 mg podaná intramuskulárně pro novorozence/kojence s tělesnou hmotností ≥ 5 kg.
Přípravek Beyfortus má být podáván od narození novorozencům/kojencům narozeným během sezóny RSV. Ostatním novorozencům/kojencům, narozeným mimo sezónu, má být přípravek Beyfortus podáván ideálně před sezónou RSV.
Dávkování u novorozenců/kojenců s tělesnou hmotností od 1,0 kg do <1,6 kg je založeno na extrapolaci, nejsou k dispozici žádné klinické údaje. Očekává se, že expozice u novorozenců/kojenců s tělesnou hmotností < 1 kg povede k vyšším expozicím než u novorozenců/kojenců s vyšší tělesnou hmotností. Je třeba pečlivě zvážit přínosy a rizika použití nirsevimabu u novorozenců/kojenců
s tělesnou hmotností < 1 kg.
K dispozici jsou omezené údaje u extrémně předčasně narozených novorozenců/kojenců (gestační věk
[GA] < 29 týdnů) mladších než 8 týdnů. Nejsou k dispozici žádné klinické údaje
u novorozenců/kojenců s postmenstruačním věkem (gestační věk při narození plus chronologický věk) méně než 32 týdnů (viz bod 5.1).
Děti, u nichž přetrvává riziko závažného onemocnění RSV během jejich druhé sezóny RSV
Doporučenou dávkou je jednorázová dávka 200 mg rozdělená do dvou intramuskulárních injekcí (2x100 mg). Přípravek Beyfortus má být podáván ideálně před začátkem druhé sezóny RSV.
U jedinců podstupujících kardiochirurgický výkon s kardiopulmonálním bypassem může být podána další dávka, jakmile je jedinec po operaci stabilní, aby byly zajištěny adekvátní sérové hladiny nirsevimabu. Pokud tato situace nastane do 90 dnů po podání první dávky přípravku Beyfortus, další dávka během první sezóny RSV má být 50 mg nebo 100 mg podle tělesné hmotnosti nebo 200 mg během druhé sezóny RSV. Pokud od první dávky uplynulo více než 90 dní, další dávkou může být jednorázová dávka 50 mg bez ohledu na tělesnou hmotnost během první sezóny RSV nebo 100 mg během druhé sezóny RSV, aby pokryla zbytek sezóny RSV.
Bezpečnost a účinnost nirsevimabu u dětí a dospívajících ve věku od 2 do 18 let nebyly stanoveny.
Nejsou dostupné žádné údaje. Způsob podání
Přípravek Beyfortus je určen pouze k podání intramuskulární injekcí.
Přípravek se podává intramuskulárně, přednostně do anterolaterální strany stehna. M. gluteus nemá být rutinně používán jako místo injekce kvůli riziku poškození n. ischiadici. Pokud je nutné podat dvě injekce, mají být aplikovány do různých míst vpichu.
Pokyny pro zvláštní požadavky pro zacházení s přípravkem viz bod 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže. Hypersenzitivita včetně anafylaxe
Po podání přípravku Beyfortus byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce. U humánních monoklonálních protilátek třídy imunoglobulinu G1 (IgG1) byla pozorována anafylaxe. Pokud se objeví známky a příznaky anafylaxe nebo jiné klinicky významné hypersenzitivní reakce, je třeba okamžitě přerušit podávání a zahájit podávání vhodných léčivých přípravků a/nebo podpůrnou léčbu.
Klinicky významné krvácivé stavy
Stejně jako u jiných intramuskulárních injekcí je třeba nirsevimab podávat s opatrností jedincům
s trombocytopenií nebo jakoukoli poruchou koagulace.
Imunokompromitované děti
U některých imunokompromitovaných dětí se stavy spojenými se ztrátami bílkovin byla v klinických studiích pozorována vysoká clearance nirsevimabu (viz bod 5.2) a u těchto jedinců nemusí nirsevimab poskytovat stejnou úroveň ochrany.
Polysorbát 80 (E 433)
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,1 mg polysorbátu 80 v jedné 50mg dávce (0,5 ml) a 0,2 mg v jedné 100mg dávce (1 ml). Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce.
Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Monoklonální protilátky typicky nemají významný interakční potenciál, protože přímo neovlivňují enzymy cytochromu P450 a nejsou substráty jaterních nebo renálních transportérů. Nepřímé účinky na enzymy cytochromu P450 jsou nepravděpodobné, protože cílem nirsevimabu je exogenní virus.
Nirsevimab neinterferuje s polymerázovou řetězovou reakcí s reverzní transkriptázou (RT-PCR) nebo diagnostickými testy pro rychlou detekci antigenu RSV, které využívají komerčně dostupné protilátky cílené na antigenní místa I, II nebo IV na RSV fúzním (F) proteinu.
Současné podávání s vakcínami
Vzhledem k tomu, že nirsevimab je monoklonální protilátka, pasivní imunizace specifická pro RSV, neočekává se, že bude interferovat s aktivní imunitní odpovědí na souběžně podávané vakcíny.
Zkušenosti se současným podáváním s vakcínami jsou omezené. V klinických studiích, kdy byl nirsevimab podáván s rutinními dětskými vakcínami, byl profil bezpečnosti a reaktogenity souběžně podávaného režimu podobný jako u dětských vakcín podávaných samostatně. Nirsevimab lze podávat současně s dětskými vakcínami.
Nirsevimab se nesmí mísit ve stejné injekční stříkačce nebo injekční lahvičce s žádnou vakcínou (viz bod 6.2). Pokud je podáván současně s injekčními vakcínami, musí být podávány samostatnými injekčními stříkačkami a do různých míst vpichu.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějším nežádoucím účinkem byla vyrážka (0,7 %) vyskytující se do 14 dnů po dávce. Většina případů byla mírné až střední intenzity. Dále byly hlášeny pyrexie a reakce v místě vpichu v míře 0,5 % a 0,3 % během 7 dnů po podání dávky. Reakce v místě vpichu byly nezávažné.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky hlášené u 2966 v termínu a předčasně narozených malých dětí (GA ≥ 29 týdnů), které dostávaly nirsevimab v klinických studiích, a po uvedení přípravku na trh (viz bod 4.4).
Nežádoucí účinky hlášené z kontrolovaných klinických studií jsou zařazeny podle tříd orgánových systémů MedDRA (SOC). V rámci každé SOC jsou preferované termíny uspořádány s klesající frekvencí a poté klesající závažností. Frekvence výskytu nežádoucích účinků jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až
<1/1000); velmi vzácné (<1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 1: Nežádoucí účinky
| Tříd orgánových systémůMedDRA | Preferovaný termín dle MedDRA | Frekvence |
| Poruchy imunitního systému | Hypersenzitivitaa | Není známo |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Vyrážkab | Méně časté |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Reakce v místě vpichuc | Méně časté |
| Horečka | Méně časté |
a Nežádoucí reakce ze spontánních hlášení
b Vyrážka byla definována následujícími seskupenými preferovanými termíny: vyrážka, makulopapulární vyrážka, makulární vyrážka.
c Reakce v místě vpichu byla definována pomocí následujících seskupených preferovaných pojmů: reakce v místě vpichu,
bolest v místě vpichu, indurance v místě vpichu, edém v místě vpichu, otok v místě vpichu.
Malé děti s vyšším rizikem závažného onemocnění RSV během jejich první sezóny RSV
Ve studii MEDLEY byla hodnocena bezpečnost u 918 malých dětí s vyšším rizikem závažného onemocnění RSV, včetně 196 extrémně předčasně narozených malých dětí (GA < 29 týdnů) a 306 malých dětí s chronickým plicním onemocněním nedonošených nebo hemodynamicky
významným vrozeným srdečním onemocněním, které vstoupily do své první sezóny RSV a dostávaly nirsevimab (n=614) nebo palivizumab (n=304). Bezpečnostní profil nirsevimabu u dětí, které dostaly nirsevimab během jejich první sezóny RSV, byl srovnatelný s komparátorem palivizumabem a konzistentní s bezpečnostním profilem nirsevimabu u donošených a předčasně narozených dětí
GA ≥ 29 týdnů (D5290C00003 a MELODY).
Děti, u nichž přetrvává riziko závažného onemocnění RSV během jejich druhé sezóny RSV
Bezpečnost byla hodnocena ve studii MEDLEY u 220 dětí s chronickým plicním onemocněním nedonošených nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou, které dostaly nirsevimab nebo palivizumab během jejich první sezóny RSV a pokračovaly v léčbě nirsevimabem při vstupu do jejich druhé sezóny RSV (180 subjektů dostalo nirsevimab během první i druhé sezóny a 40 subjektů dostalo palivizumab během první sezóny a nirsevimab během druhé sezóny RSV). Bezpečnostní profil nirsevimabu u dětí, které dostaly nirsevimab během jejich druhé sezóny RSV byl konzistentní s bezpečnostním profilem nirsevimabu u donošených a nedonošených dětí GA ≥29 týdnů (D5290C00003 a MELODY).
Bezpečnost byla hodnocena též ve studii MUSIC, otevřené, nekontrolované studii s jednou dávkou u 100 imunokompromitovaných dětí ve věku ≤ 24 měsíců, které dostaly nirsevimab během jejich první nebo druhé sezóny RSV. To zahrnovalo subjekty s alespoň jedním z následujících stavů: imunodeficience (kombinovaná, protilátková nebo jiné etiologie) (n=33); systémová vysokodávková terapie kortikosteroidy (n=29); transplantace orgánu nebo kostní dřeně (n=16); podávání imunosupresivní chemoterapie (n=20); jiná imunosupresivní terapie (n=15) a HIV infekce (n=8).
Bezpečnostní profil nirsevimabu byl konzistentní s profilem, který se očekává u populace imunokompromitovaných dětí a s bezpečnostním profilem nirsevimabu u donošených a nedonošených dětí GA≥29 týdnů (D5290C00003 a MELODY).
Bezpečnostní profil nirsevimabu u dětí během jejich druhé sezóny RSV byl konzistentní s
bezpečnostním profilem nirsevimabu pozorovaným během jejich první sezóny RSV. Malé děti narozené v termínu či předčasně a vstupující do své první sezóny RSV
Bezpečnost nirsevimabu byla také hodnocena ve studii HARMONIE, randomizované otevřené multicentrické studii u 8 034 v termínu a předčasně narozených malých dětí (GV ≥ 29 týdnů) vstupujících do první sezóny RSV (nevhodní pro palivizumab), kteří dostávali nirsevimab (n=4 016) nebo žádnou intervenci (n=4 018) jako prevenci hospitalizace v důsledku infekce dolních cest dýchacích respiračním syncyciálním virem (RSV LRTI). Bezpečnostní profil nirsevimabu podávaného v první sezóně RSV byl konzistentní s bezpečnostním profilem nirsevimabu v placebem kontrolovaných studiích (D5290C00003 a MELODY).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - BEYFORTUS 100MG
Farmakoterapeutická skupina: Hyperimunní séra a imunoglobuliny, antivirové monoklonální protilátky, ATC kód: J06BD08
Mechanismus účinku
Nirsevimab je rekombinantní neutralizační humánní IgG1ĸ dlouhodobě působící monoklonální protilátka k prefuzní konformaci F proteinu RSV , která byla modifikována trojitou aminokyselinovou substitucí (YTE) v oblasti Fc, aby se prodloužil poločas rozpadu v séru. Nirsevimab se váže na vysoce konzervovaný epitop v antigenním místě Ø na prefuzním proteinu s disociačními konstantami
KD = 0,12 nM a KD = 1,22 nM pro kmeny RSV podtypu A resp B. Nirsevimab inhibuje zásadní krok membránové fúze v procesu vstupu viru, neutralizuje virus a blokuje fúzi mezi buňkami.
Farmakodynamické účinky
Antivirová aktivita
Neutralizační aktivita nirsevimabu proti RSV na buněčné kultuře byla měřena v modelu odpovědi na
dávku s použitím kultivovaných buněk Hep-2. Nirsevimab neutralizoval izoláty RSV A a RSV B s mediánem hodnot EC50 3,2 ng/ml (v rozmezí 0,48 až 15 ng/ml) a 2,9 ng/ml (v rozmezí 0,3 až 59,7 ng/ml). Klinické izoláty RSV (70 RSV A a 49 RSV B) byly shromážděny v letech 2003 až 2017 od subjektů ze Spojených států, Austrálie, Nizozemska, Itálie, Číny a Izraele a kódovaly nejběžnější polymorfismy sekvence F RSV nalezené mezi cirkulujícími kmeny.
Nirsevimab prokázal in vitro vazbu na imobilizované lidské FcγR (FcγRI, FcγRIIA, FcγRIIB a FcγRIII) a ekvivalentní neutralizační aktivitu ve srovnání s parentálními monoklonálními protilátkami, IG7 a IG7 TM (Fc oblast modifikovaná pro snížení vazby FcR a efektorové funkce). V modelu infekce RSV u křečků bavlníkových vykazovaly IG7 a IG7 TM srovnatelné, na dávce závislé, snížení replikace RSV v plicích a na nosních skořepách, což silně naznačuje, že ochrana před infekcí RSV je závislá spíše na neutralizační aktivitě nirsevimabu než na efektorové funkci zprostředkované Fc.
Antivirová rezistence
V buněčné kultuře
Únikové varianty byly vybrány po třech pasážováních v buněčné kultuře kmenů RSV A2 a B9320 v přítomnosti nirsevimabu. Rekombinantní varianty RSV A, které vykazovaly sníženou citlivost na nirsevimab, zahrnovaly varianty s identifikovanými substitucemi N67I+N208Y (103násobně ve srovnání s referencí). Rekombinantní varianty RSV B, které vykazovaly sníženou citlivost na
nirsevimab, zahrnovaly varianty s identifikovanými substitucemi N208D (>90 000krát), N208S (>24 000krát), K68N+N201S (>13 000násobně) nebo K68N+N2008S (>9násobně). Všechny rezistence spojené se substitucí identifikované mezi neutralizačními únikovými variantami byly lokalizovány ve vazebném místě nirsevimabu (aminokyseliny 62-69 a 196-212) a bylo prokázáno, že snižují vazebnou afinitu k proteinu RSV F.
V klinických studiích
Ve studiích MELODY, MEDLEY a MUSIC neměl žádný subjekt s lékařsky ošetřenou RSV infekcí dolních cest dýchacích (MA RSV LRTI) izolát RSV obsahující substituce spojené s rezistencí na nirsevimab v jakékoli léčebné skupině.
V D5290C00003 (subjekty, které dostaly jednorázovou dávku 50 mg nirsevimabu bez ohledu na tělesnou hmotnost v době podání dávky), 2 ze 40 subjektů ve skupině s nirsevimabem s MA RSV LRTI měly izolát RSV obsahující substituce spojené s rezistencí na nirsevimab. Žádný subjekt ve skupině s placebem neměl izolát RSV obsahující substituci spojenou s rezistencí na nirsevimab. Rekombinantní varianty RSV B obsahující identifikované variace sekvence proteinu I64T+K68E+I206M+Q209R (>447,1násobek) nebo N208S (>386,6násobek) F proteinu ve vazebném místě nirsevimabu propůjčily sníženou citlivost k neutralizaci nirsevimabu.
Nirsevimab si zachoval aktivitu proti rekombinantnímu RSV nesoucímu substituce spojené
s rezistencí k palivizumabu identifikované v molekulárně epidemiologických studiích a ve variantách
palivizumabu unikajícímu neutralizaci. Je možné, že varianty rezistentní na nirsevimab by mohly mít zkříženou rezistenci na jiné monoklonální protilátky zacílené na F protein RSV.
Imunogenita
Protilátky proti léčivu (ADA) byly běžně detekovány.
Použitý test imunogenity má omezení při detekci časného nástupu tvorby ADA (před dnem 361)
v přítomnosti vysokých koncentrací léčiva, proto nemusela být incidence ADA jednoznačně stanovena. Vliv na clearance nirsevimabu není jasný. Subjekty, které byly ADA-pozitivní ke dni 361, měly snížené koncentrace nirsevimabu ve dni 361 ve srovnání se subjekty, které dostaly nirsevimab a byly ADA-negativní.
Vliv ADA na účinnost nirsevimabu nebyl stanoven. Nebyl pozorován žádný důkaz vlivu ADA na bezpečnost.
Klinická účinnost
Účinnost a bezpečnost nirsevimabu byly hodnoceny ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných multicentrických studiích (D5290C00003 [fáze IIb] a MELODY [fáze III]) k prevenci MA RSV LRTI v termínu a předčasně narozených malých dětí (GA ≥29 týdnů) v jejich první sezóně RSV. Bezpečnost a farmakokinetika nirsevimabu byly také hodnoceny v randomizované, dvojitě zaslepené, multicentrické studii kontrolované palivizumabem (MEDLEY [Fáze II/III])
u malých dětí GA < 35 týdnů s vyšším rizikem závažného onemocnění RSV, včetně extrémně předčasně narozených malých dětí (GA < 29 týdnů) a malých dětí s chronickým plicním onemocněním nedonošených nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou, které vstupují do své první sezóny RSV, a dětí s chronickým plicním onemocněním nedonošených nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou vstupující do jejich druhé sezóny RSV. Bezpečnost a farmakokinetika nirsevimabu byly též hodnoceny v otevřené nekontrolované multicentické studii s podáním jednorázové dávky (MUSIC [Fáze II]) u imunokompromitovaných dětí ve věku ≤24 měsíců.
Účinnost a bezpečnost nirsevimabu byly také hodnoceny v jedné randomizované otevřené multicentrické studii (HARMONIE, fáze IIIb), ve srovnání s žádnou intervencí, kvůli prevenci RSV LRTI hospitalizace u v termínu a předčasně narozených malých dětí (GV ≥29 týdnů) narozených během první sezóny RSV nebo do ní vstupujících (nevhodní pro palivizumab).
Účinnost proti MA RSV LRTI, MA RSV LRTI hospitalizaci a velmi těžké MA RSV LRTI u v termínu a
předčasně narozených malých dětí (D5290C00003 a MELODY)
Studie D5290C00003 randomizovala celkem 1453 velmi a středně předčasně narozených malých dětí (GA ≥ 29 až < 35 týdnů), které vstoupily do své první sezóny RSV (2:1), aby dostaly jednu intramuskulární dávku 50 mg nirsevimabu nebo placebo. Při randomizaci bylo 20,3 % v GA ≥29 až
< 32 týdnů; 79,7 % bylo v GA ≥ 32 až < 35 týdnů; 52,4 % byli chlapci; 72,2 % byli běloši; 17,6 % bylo afrického původu; 1,0 % byli Asijci; 59,5 % mělo tělesnou hmotnost < 5 kg (17,0 % < 2,5 kg); 17,3 % malých dětí bylo ve věku ≤ 1,0 měsíce, 35,9 % bylo ve věku > 1,0 až ≤ 3,0 měsíce, 32,6 % bylo ve věku > 3,0 až ≤ 6,0 měsíce a 14,2 % bylo > 6,0 měsíce.
Studie MELODY (primární kohorta) randomizovala celkem 1490 donošených a pozdně předčasně narozených malých dětí (GA ≥ 35 týdnů), které vstoupily do své první sezóny RSV (2:1), aby dostali jednu intramuskulární dávku nirsevimabu (50 mg nirsevimabu, pokud byla jejich tělesná hmotnost
< 5 kg nebo 100 mg nirsevimabu, pokud je jejich hmotnost ≥ 5 kg v době podání) nebo placebo. Při randomizaci bylo 14,0 % v GA ≥ 35 až < 37 týdnů; 86,0 % bylo v GA ≥ 37 týdnů; 51,6 % byli chlapci; 53,5 % byli běloši; 28,4 % bylo afrického původu; 3,6 % byli Asijci; 40,0 % s tělesnou hmotností < 5 kg (2,5 % < 2,5 kg); 24,5 % malých dětí bylo ve věku ≤ 1,0 měsíce, 33,4 % bylo ve
věku > 1,0 až ≤ 3,0 měsíce, 32,1 % bylo ve věku > 3,0 až ≤ 6,0 měsíce a 10,0 % bylo ve věku
> 6,0 měsíce.
Ze studií byly vyloučeny malé děti s anamnézou chronického onemocnění plic nedonošených
/bronchopulmonální dysplazie nebo hemodynamicky významné vrozené srdeční vady (kromě malých dětí s nekomplikovanou vrozenou srdeční vadou). Demografické a výchozí charakteristiky byly srovnatelné mezi skupinou s nirsevimabem a skupinou s placebem v obou studiích.
Primárním cílovým parametrem pro D5290C00003 a MELODY (primární kohorta) byla incidence lékařsky ošetřené infekce dolních cest dýchacích (včetně hospitalizace) způsobené RT-PCR potvrzeným RSV (MA RSV LRTI), charakterizované převážně jako bronchiolitida nebo pneumonie, během 150 dnů po podání dávky. Známky LRTI byly definovány jedním z následujících nálezů při fyzikálním vyšetření indikujícím postižení dolních cest dýchacích (např. chropy, šelesty, krepitus nebo sípání); a alespoň jedna známka klinické závažnosti (zvýšená dechová frekvence, hypoxemie, akutní hypoxické nebo ventilační selhání, nově vzniklá apnoe, rozšiřování chřípí, retrakce, chrčení nebo dehydratace v důsledku respirační tísně). Sekundárním cílovým parametrem byla incidence hospitalizací u malých dětí s MA RSV LRTI. Hospitalizace RSV byla definována jako hospitalizace pro LRTI s pozitivním testem RSV, nebo zhoršením respiračního stavu a pozitivním testem RSV u již hospitalizovaného pacienta. Byla také hodnocena velmi závažná MA RSV LRTI, definovaná jako MA RSV LRTI s hospitalizací a požadavkem na doplňkový kyslík nebo intravenózní tekutiny.
Účinnost nirsevimabu u v termínu a předčasně narozených malých dětí (GA ≥ 29 týdnů) vstupujících do své první sezóny RSV proti MA RSV LRTI, MA RSV LRTI s hospitalizací a velmi těžkým MA RSV LRTI je znázorněna v tabulce 2).
Tabulka 2: Účinnost u v termínu a předčasně narozených malých dětí proti MA RSV LRTI, MA RSV LRTI s hospitalizací a velmi těžké MA RSV LRTI do 150 dnů po dávce, D5290C00003 a MELODY (primární kohorta)
| Skupina | Léčba | n | Incidence% (n) | Účinnosta (95% CI) |
| Účinnost u malých dětí proti MA RSV LRTI po dobu 150 dnů po dávce | ||||
| Velmi a středně předčasně narozené malé děti GA ≥ 29 až < 35 týdnů (D5290C00003)b | Nirsevimab | 969 | 2,6 (25) | 70,1% (52,3; 81.2)c |
| Placebo | 484 | 9,5 (46) | ||
| Donošené a pozdně předčasně narozené malé děti GA ≥ 35 týdnů (MELODY primární kohorta) | Nirsevimab | 994 | 1,2 (12) | 74,5% (49,6; 87,1)c |
| Placebo | 496 | 5,0 (25) | ||
| Účinnost u malých dětí proti MA RSV LRTI s hospitalizací do 150 dnů po dávce | ||||
| Velmi a středně předčasně narozené malé děti GA ≥ 29 až < 35 týdnů (D5290C00003)b | Nirsevimab | 969 | 0,8 (8) | 78,4% (51,9; 90,3)c |
| Placebo | 484 | 4,1 (20) | ||
| Donošené a pozdně předčasně narozené malé dětiGA ≥ 35 týdnů (MELODY primární kohorta) | Nirsevimab | 994 | 0,6 (6) | 62,1% (-8,6; 86,8) |
| Placebo | 496 | 1,6 (8) | ||
| Účinnost u malých dětí proti velmi těžké MA RSV LRTI do 150 dnů po dávce | ||||
| Velmi a středně předčasně narozené malé dětiGA ≥ 29 až < 35 týdnů (D5290C00003)b | Nirsevimab | 969 | 0,4 (4) | 87,5% (62,9; 95,8)d |
| Placebo | 484 | 3,3 (16) | ||
| Donošené a pozdně předčasně narozené malé děti GA ≥ 35 týdnů (MELODY primární kohorta) | Nirsevimab | 994 | 0,5 (5) | 64,2% (-12,1; 88,6)d |
| Placebo | 496 | 1,4 (7) | ||
a Založeno na relativním snížení rizika oproti placebu
b Všechny subjekty, které dostaly 50 mg, nezávisle na hmotnosti v době dávkování.
c Předem specifikovaná řízená multiplicita; p-hodnota ≤0,001.
d Nekontrolovaná multiplicita.
Analýzy podskupin primárního cílového parametru účinnosti podle gestačního věku, pohlaví, rasy a
regionu ukázaly, že výsledky byly v souladu s celkovou populací.
Byla hodnocena závažnost průlomových případů pacientů hospitalizovaných pro MA RSV LRTI. Procento subjektů, které vyžadovaly doplňkový kyslík, bylo 44,4 % (4/9) vs. 81,0 % (17/21), subjektů, které vyžadovaly kontinuální pozitivní tlak v dýchacích cestách [CPAP]/vysokoprůtokovou nosní kanylu [HFNC], bylo 11,1 % (1/9) vs. 23,8 % (5/21) a 0 % (0/9) vs. 28,6 % (6/21) subjektů bylo přijato na jednotku intenzivní péče ve skupině s nirsevimabem vs. placebo.
Po primární analýze pokračovala studie MELODY v zařazování malých dětí a celkem bylo randomizováno 3012 malých dětí, které dostávaly přípravek Beyfortus (n=2009) nebo placebo (n=1003). Účinnost nirsevimabu proti MA RSV LRTI, MA RSV LRTI s hospitalizací a velmi závažným MA RSV LRTI během 150 dnů po podání dávky byla stanovena jako relativní snížení rizika o 76,4 % (95% CI 62,3; 85,2), 76,8 % (95% CI 49,4; 89,4) a 78,6 % (95 % CI 48,8; 91,0).
Míra výskytu MA RSV LRTI ve druhé sezóně (den 361 až 510 po dávce) byla podobná v obou
léčebných skupinách [19 (1,%) příjemců nirsevimabu a 10 (1,0 %) příjemců placeba].
Účinnost proti MA RSV LRTI u malých dětí ů s vyšším rizikem a dětí, u nichž přetrvává riziko závažného onemocnění RSV během jejich druhé sezóny RSV (MEDLEY a MUSIC)
Studie MEDLEY randomizovala celkem 925 malých dětí s vyšším rizikem těžkého onemocnění RSV, včetně malých dětí s chronickým plicním onemocněním nedonošených nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou a předčasně narozených dětí GA < 35 týdnů, které vstoupily do své první sezóny RSV. Malé děti dostaly jednu intramuskulární dávku (2:1) nirsevimabu (50 mg nirsevimabu, pokud byla jejich tělesná hmotnost < 5 kg nebo 100 mg nirsevimabu, pokud byla jejich tělesná hmotnost ≥ 5 kg v době podání) následovanou 4 intramuskulárními dávkami placeba jednou měsíčně nebo 5 intramuskulárních dávek palivizumabu v dávce 15 mg/kg jednou měsíčně. Při randomizaci bylo 21,6 % v GA < 29 týdnů; 21,5 % bylo v GA ≥ 29 až < 32 týdnů; 41,9 % bylo
v GA ≥ 32 až < 35 týdnů; 14,9 % bylo GA ≥ 35 týdnů. Z těchto dětí mělo 23,5 % chronické onemocnění plic nedonošených; 11,2 % mělo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadu; 53,5 % byli chlapci; 79,2 % byli běloši; 9,5 % bylo afrického původu; 5,4 % byli Asijci; 56,5 % mělo tělesnou hmotnost < 5 kg (9,7 % mělo tělesnou hmotnost < 2,5 kg); 11,4 % malých dětí bylo ve věku
≤ 1,0 měsíce, 33,8 % bylo ve věku > 1,0 až ≤ 3,0 měsíce, 33,6 % bylo ve věku > 3,0 měsíce až
≤ 6,0 měsíce a 21,2 % bylo ve věku > 6,0 měsíce.
Děti s vyšším rizikem závažného onemocnění RSV s chronickým onemocněním plic nedonošených nebo hemodnamicky významnou vrozenou srdeční vadou ve věku ≤ 24 měsíců, u nichž přetrvává riziko závažného onemocnění, pokračovaly ve studii druhou sezónu RSV. Subjekty, které dostaly nirsevimab během jejich první sezóny RSV, dostaly při jejich vstupu do jejich druhé sezóny RSV druhou jednorázovou dávku 200 mg nirsevimabu (n=180), následovanou 4 intramuskulárními dávkami placeba jednou měsíčně. Subjekty, které dostaly palivizumab během jejich první sezóny RSV, byly při vstupu do jejich druhé sezóny RSV znovu randomizovány v poměru 1:1 do skupiny buď s nirsevimabem, anebo s palivizumabem. Subjekty ve skupině s nirsevimabem (n=40) dostaly jednotlivou fixní dávku 200 mg následovanou 4 intramuskulárními dávkami placeba jednou měsíčně. Subjekty ve skupině s palivizumabem (n=42) dostaly 5 intramuskulárních injekcí palivizmabu v dávce 15 mg/kg jednou měsíčně. Z těchto dětí mělo 72,1% chronické onemocnění plic nedonošených; 30,9% hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadu; 57,6% bylo mužského pohlaví; 85,9% bylo bílé rasy; 4,6% bylo afrického původu; 5,7% bylo Asijců a 2,3% mělo tělesnou hmotnost <7 kg.
Demografické a základní charakteristiky byly srovanelné mezi skupinami
s nirsevimabem/nirsevimabem, palivizumabem/nirsevimabem a palivizumabem/ palivizumabem.
Účinnost nirsevimabu u malých dětí s vyšším rizikem závažného onemocnění RSV, včetně extrémně nedonošených dětí (GA <29 týdnů) vstupujících do jejich první sezóny RSV, a dětí s chronickým onemocněním plic nedonošených nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou ve věku
≤24 měsíců vstupujících do jejich první nebo druhé sezóny RSV, je stanovena extrapolací z účinnosti nirsevimabu v D5290C00003 a MELODY (primární kohorta) na základě farmakokinetické expozice (viz bod 5.2). V MEDLEY byla incidence MA RSV LRTI během 150 dnů po dávce 0,6 % (4/616) ve skupině s nirsevimabem a 1,0 % (3/309) ve skupině s palivizumabem v první sezóně RSV. Ve druhé sezóně RSV se nevyskytly žádné případy MA RSV LRTI během 150 dní po dávce.
Ve studii MUSIC je účinnost u 100 imunokompromitovaných dětí ve věku ≤24 měsíců, které dostaly doporučenou dávku nirsevimabu, stanovena extrapolací z účinnosti nirsevimabu ve studiích D5290C00003 a MELODY (primární kohorta) na základě farmakokinetické expozice (viz bod 5.2). Nevyskytly se žádné případy MA RSV LRTI během 150 dní po dávce.
Účinnost proti RSV LRTI hospitalizaci u v termínu a předčasně narozených malých dětí (HARMONIE)
Studie HARMONIE randomizovala celkem 8 058 v termínu a předčasně narozených malých dětí (GV
≥ 29) narozených během první sezóny RSV nebo do ní vstupujících, aby jim byla podána jednorázová intramuskulární dávka nirsevimabu (50 mg, pokud byla v době podání tělesná hmotnost < 5 kg, nebo 100 mg, pokud byla v době podání tělesná hmotnost ≥ 5 kg) nebo bez intervence. Při randomizaci byl medián věku 4 měsíce (rozmezí: 0 až 12 měsíců). 48,6 % malých dětí bylo ve věku ≤ 3 měsíce; 23,7 % bylo ve věku >3 až ≤6 měsíců; a 27,7 % bylo ve věku > 6 měsíců. Z těchto malých dětí bylo 52,1 % mužského pohlaví a 47,9 % ženského pohlaví. Polovina malých dětí se narodila během sezóny RSV. Většina účastníků byla narozená v termínu s gestačním věkem při narození ≥ 37 týdnů (85,2 %).
Primárním cílovým parametrem studie HARMONIE byla celková incidence RSV LRTI hospitalizace během sezóny RSV u v termínu a předčasně narozených malých dětí způsobená potvrzenou infekcí RSV. Účinnost nirsevimabu v prevenci RSV LRTI hospitalizace ve srovnání s žádnou intervencí byla odhadnuta s ohledem na dobu sledování k napodobení použití v reálných podmínkách. Medián doby sledování účastníků byl 2,3 měsíce (rozmezí: 0 až 7,0 měsíců) ve skupině s nirsevimabem a 2,0 měsíce (rozmezí: 0 až 6,8 měsíce) ve skupině bez intervence.
K RSV LRTI hospitalizaci došlo u 11 ze 4 037 malých dětí ve skupině s nirsevimabem (míra výskytu
= 0,001) a u 60 ze 4 021 malých dětí ve skupině bez intervence (míra výskytu = 0,006), což odpovídá účinnosti 83,2 % (95% CI, 67,8 až 92,0) v prevenci RSV LRTI hospitalizací během sezóny RSV, a účinnost přetrvávala 180 dní po podání/randomizaci (82,7 %; 95% CI, 67,8 až 91,5).
Doba trvání ochrany
Na základě klinických a farmakokinetických dat trvá ochrana poskytované nirsevimabem nejméně 5 –
6 měsíců.
Farmakokinetické vlastnosti nirsevimabu jsou založeny na datech z jednotlivých studií a populačních farmakokinetických analýz. Farmakokinetika nirsevimabu byla úměrná dávce u dětí a dospělých po podání klinicky relevantních intramuskulárních dávek v rozmezí dávek 25 mg až 300 mg.
Absorpce
Po intramuskulárním podání bylo maximální koncentrace dosaženo během 6 dnů (rozmezí 1 až
28 dnů) a odhadovaná absolutní biologická dostupnost byla 84 %. Distribuce
Odhadovaný centrální a periferní distribuční objem nirsevimabu byl 216 ml a 261 ml pro malé děti
o tělesné hmotnosti 5 kg. Distribuční objem se zvyšuje s rostoucí tělesnou hmotností.
Biotransformace
Nirsevimab je lidská monoklonální protilátka IgG1κ, která je degradována proteolytickými enzymy
široce distribuovanými v těle a není metabolizována jaterními enzymy.
Eliminace
Jako typická monoklonální protilátka je nirsevimab eliminován intracelulárním katabolismem a při klinicky testovaných dávkách neexistuje žádný důkaz o cílové clearance.
Odhadovaná clearance nirsevimabu byla 3,42 ml/den pro malé děti o tělesné hmotnosti 5 kg a terminální poločas byl přibližně 71 dní. Clearance nirsevimabu se zvyšuje s rostoucí tělesnou hmotností.
Zvláštní populace
Rasa
Rasa neměla klinicky relevantní vliv.
Porucha funkce ledvin
Jako typická monoklonální protilátka IgG se nirsevimab nevylučuje ledvinami kvůli své velké molekulové hmotnosti, neočekává se, že by změna funkce ledvin ovlivňovala clearance nirsevimabu. U jednoho jedince s nefrotickým syndromem však byla v klinických studiích pozorována zvýšená clearance nirsevimabu.
Porucha funkce jater
Monoklonální protilátky IgG nejsou primárně odstraňovány jaterní cestou. U některých jedinců
s chronickým jaterním onemocněním, které může souviset se ztrátami proteinů, byla v klinických studiích pozorována zvýšená clearance nirsevimabu.
Malé děti s vyšším rizikem a děti, u nichž přetrvává riziko závažného onemocnění RSV během jejich
druhé sezóny RSV
Nebyl zjištěn významný vliv chronického onemocnění plic nedonošených nebo hemodynamicky významné vrozené srdeční vady na farmakokinetiku nirsevimabu. Sérové koncentrace ke dni 151 ve studii MEDLEY byly srovantelné s koncentracemi ve studii MELODY.
U dětí s chronickým onemocněním plic nedonošených nebo hemodymicky významnou vrozenou srdeční vadou (MEDLEY) a u imunokompromitovaných dětí (MUSIC), které dostávaly intramuskulární dávku 200 mg nirsevimabu během jejich druhé sezóny, byly sérové expozice nirsevimabu lehce vyšší s podstaným překryvem pozorovaným ve studii MELODY (viz tabulka 3).
Tabulka 3: Expozice intramuskulární dávce nirsevimabu, průměr (standardní odchylka) [rozmezí], derivováno na základě farmakokinetických parametrů individuálních populací
| Studie/Sezóna | n (AUC) | AUC0-365mg*den/ml | AUCvýchozí CLmg*den/ml | n (den 151 sérovákoncentrace) | den 151 (sérovákoncentrace) µg/ml |
| MELODY(Primární kohorta) | 954 | 12,2 (3,5)[3,3-24,9] | 21,3 (6,5)[5,2-48,7] | 636 | 26,6 (11,1)[2,1-76,6] |
| MEDLEY/Sezóna 1 | 591 | 12,3 (3,3)[4,1-23,4] | 22,6 (6,2) [7-43,8] | 457 | 27,8 (11,1)[2,1-66,2] |
| MEDLEY/ Sezóna2 | 189 | 21,5 (5,5)[7,5-41,9] | 23,6 (7,8)[8,2-56,4] | 163 | 55,6 (22,8)[11,2-189,3] |
| MUSIC/ Sezóna 1 | 46 | 11,2 (4,3)[1,2-24,6] | 16,7 (7,3)[3,1-43,4] | 37 | 25,6 (13,4)[5,1-67,4] |
| MUSIC/ Sezóna 2 | 50 | 16 (6,3) [2,2-25,5] | 21 (8,4) [5,6-35,5] | 42 | 33,2 (19,3)[0,9-68,5] |
AUC0-365= plocha pod křivkou sérové koncentrace v čase 0-365 dní po dávce, AUCvýchozí CL = plocha pod křivkou sérové koncentrace v čase odvozená z post hoc hodnot clearance při dávkování, den 151 sérová koncentrace = koncentrace ve dni 151, den návštěvy 151 ± 14 dní.
Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Ve studiích D5290C00003 a MELODY (primární kohorta) byla pozorována pozitivní korelace mezi sérovou AUC (plocha pod křivkou), na základě clearance na počátku léčby, nad 12,8 mg*den/ml a nižší incidencí MA RSV LRTI. Na základě těchto výsledků byl zvolen doporučený dávkový režim sestávající z intramuskulární dávky 50 mg nebo 100 mg pro malé děti v jejich první sezóně RSV a z intramuskulární dávky 200 mg u dětí vstupujících do jejich druhé sezóny RSV.
Ve studii MEDLEY > 80 % kojenců s vyšším rizikem závažného onemocnění RSV, včetně kojenců narozených extrémně předčasně (GA < 29 týdnů) vstupujících do jejich první sezóny RSV a kojenců/dětí s chronickým onemocněním plic nedonošených nebo hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou, vstupujících do jejich první nebo druhé sezóny RSV, dosáhlo expozice nirsevimabem spojené s ochranou RSV (sérová AUC nad 12,8 mg*den/ml) po jedné dávce (viz
bod 5.1).
Ve studii MUSIC dosáhlo 75 % (72/96) imunokompromitovaných dětí vstupujících do jejich první nebo druhé sezóny RSV expozice nirsevimabu spojené s ochranou proti RSV. Po vyloučení 14 dětí se zvýšenou clearance nirsevimabu dosáhlo 87 % (71/82) dětí expozic nirsevimabu spojených se ochranou proti RSV.
Farmaceutické údaje - BEYFORTUS 100MG
Histidin
Histidin-hydrochlorid Arginin-hydrochlorid Sacharosa
Polysorbát 80 (E 433) Voda pro injekci
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky.
4 roky
Přípravek Beyfortus může být uchováván při pokojové teplotě (20 °C – 25 °C), pokud je chráněn před světlem, po dobu maximálně 48 hodin. Po uplynutí této doby musí být injekční stříkačka zlikvidována.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Chraňte před mrazem.
Netřeste a nevystavujte přímému teplu.
Uchovávejte předplněnou injekční stříkačku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku viz bod 6.3.
Předplněná injekční stříkačka ze silikonizovaného skla třídy I se závitem Luer lock a s pístem
potaženým FluroTec.
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje 0,5 ml nebo 1 ml roztoku. Velikosti balení:
-
1 nebo 5 předplněných injekčních stříkaček bez jehel.
-
1 předplněná injekční stříkačka zabalená se dvěma samostatnými jehlami různých velikostí.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Tento léčivý přípravek má být podáván vyškoleným zdravotnickým pracovníkem za použití
aseptických technik k zajištění sterility.
Před podáním léčivého přípravku vizuálně zkontrolujte, zda neobsahuje částice a nezměnil barvu. Tento přípravek je čirý až opalizující, bezbarvý až žlutý roztok. Přípravek nepodávejte, pokud je tekutina zakalená, má změněnou barvu nebo obsahuje velké částice nebo cizorodé částice.
Nepoužívejte, pokud předplněná injekční stříkačka spadla nebo byla poškozena nebo byl porušen uzávěr garantující neporušenost obalu na krabičce.
Pokyny pro podání
Přípravek Beyfortus je dostupný jako 50mg a 100mg předplněná injekční stříkačka. Zkontrolujte štítky na krabičce přípravku Beyfortus a předplněné injekční stříkačce, abyste se ujistili, že jste vybrali správnou sílu přípravku, 50mg nebo 100mg podle potřeby.
Beyfortus 50 mg (50 mg/0,5 ml) předplněná injekční stříkačka s purpurovým pístem.
Beyfortus 100 mg (100 mg/1 ml) předplněná injekční stříkačka se světle modrým pístem.
purpurová
světle
modrá
Na obrázku 1 jsou uvedeny součásti předplněné injekční stříkačky.
Obrázek 1: Součásti injekční stříkačky Luer lock
Úchop prstů Pryžová zátka Víčko stříkačky
Píst
Tělo stříkačky
Luer lock
Krok 1: Držte injekční stříkačku Luer lock v jedné ruce (nedržte píst nebo tělo stříkačky) a druhou rukou odšroubujte víčko injekční stříkačky otáčením proti směru hodinových ručiček.
Krok 2: Připojte jehlu Luer lock k předplněné injekční stříkačce jemným otáčením jehly ve směru hodinových ručiček na předplněnou injekční stříkačku, dokud neucítíte lehký odpor.
Krok 3: Jednou rukou držte tělo stříkačky a druhou rukou opatrně stáhněte kryt jehly. Při odstraňování krytu jehly nedržte píst, protože by se pryžová zátka mohla pohnout. Nedotýkejte se jehly a jehlou se nedotýkejte žádného povrchu. Nenasazujte kryt jehly zpět na jehlu ani jehlu neoddělujte od injekční stříkačky.
Krok 4: Celý obsah předplněné injekční stříkačky aplikujte jako intramuskulární injekci, nejlépe do anterolaterální strany stehna. M. gluteus nemá být rutinně používán jako místo injekce kvůli riziku poškození n. ischiadici.
Krok 5: Použitou injekční stříkačku spolu s jehlou ihned vyhoďte do nádoby na ostré předměty nebo v souladu s místními požadavky.
Pokud jsou nutné dvě injekce, opakujte kroky 1–5 a aplikujte do jiného místa vpichu. Likvidace
Jedna předplněná injekční stříkačka je určena pouze k jednorázovému použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.