BECALEN 1,5MG Tvrdá tobolka

Přípravek Becalen je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě těžké úzkosti u dospělých.

Benzodiazepiny jsou indikovány pouze k léčbě závažné poruchy, která omezuje aktivitu pacienta nebo

ho vystavuje významné stresové situaci.

Doporučené dávkování

Ambulantní léčba: Dávka pro dospělé je 1,5–3 mg až 3× denně.

Těžší pacienti, zvláště hospitalizovaní: Dávka pro dospělé je 6–12 mg 2–3× denně. Uvedené dávky jsou obecnými doporučeními, a proto je třeba je individuálně upravit.

Léčba má být zahájena nízkou dávkou, poté postupně zvyšována, dokud není dosaženo optimálního účinku.

Délka léčby

Délka léčby má být co nejkratší. Stav pacienta je třeba pravidelně sledovat a potřeba pokračování má být pravidelně vyhodnocována, zejména v případě, že je pacient bez příznaků. Obecně celková délka léčby nemá přesáhnout 8-12 týdnů, včetně fáze postupného vysazování léků. V určitých případech může být nutné překročit maximální délku léčby, což však nemá být provedeno bez zvláštního odborného přehodnocení stavu pacienta.

Pacienta je třeba na začátku terapie řádně vyšetřit, aby byla dávka a frekvence podávání nastavena na co nejnižší hodnotu, a také aby se zabránilo předávkování v důsledku akumulace.

Abstinenční příznaky se mohou rozvinout, když je pacient převeden na jiný benzodiazepin s podstatně kratší dobou eliminace.

Ukončení léčby

Dávku je potřeba snižovat postupně, aby se předešlo abstinenčním příznakům (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Becalen u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena.

Starší pacienti

Doporučené dávkování u starších pacientů je nižší vzhledem k individuálním rozdílům ve farmakokinetice a potenciálnímu zvýšení odpovědi na léčbu u těchto skupin pacientů (viz bod 5.2).

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater se doporučuje nižší dávka, u pacientů s těžkou poruchou funkce

jater je bromazepam kontraindikován (viz bod 4.3).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin se doporučuje nižší dávka.

Pacienti s respirační insuficiencí

U pacientů s chronickou respirační insuficiencí se doporučuje nižší dávka kvůli riziku respirační deprese, při těžké respirační insuficienci je bromazepam kontraindikován (viz bod 4.3).

Způsob podání

Tvrdé tobolky je třeba spolknout a zapít vodou.

• Hypersenzitivita na léčivou látku, benzodiazepiny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Těžká respirační insuficience.

• Těžká porucha funkce jater.

• Myasthenia gravis.

• Syndrom spánkové apnoe.

Amnézie

Benzodiazepiny mohou vyvolat anterográdní amnézii. Tento stav se vyskytuje nejčastěji několik hodin po požití přípravku, a proto za účelem snížení tohoto rizika mají pacienti zajistit, aby mohli nepřetržitě spát několik hodin. Amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním (viz bod 4.8).

Psychiatrické a paradoxní reakce

Je známo, že během užívání benzodiazepinů dochází k paradoxním reakcím, jako je neklid, agitovanost, úzkost, podrážděnost, agresivita, bludy, hněv, noční můry, halucinace, psychózy, nevhodné chování a další poruchy chování. Pokud k tomu dojde, užívání léčivého přípravku má být přerušeno.

Pravděpodobněji se vyskytují u dětí a starších osob.

Rebound insomnie a úzkosti

Po vysazení léčby se může objevit přechodný syndrom, kdy se příznaky, které vedly k léčbě benzodiazepinem, opakují v závažnější podobě. Mohou být doprovázeny dalšími reakcemi, jako jsou změny nálady, úzkost nebo poruchy spánku a neklid. Protože riziko vzniku příznaků z vysazení/rebound fenoménu je po náhlém přerušení léčby vyšší, doporučuje se dávkování postupně snižovat (viz bod 4.2).

Tolerance

Po opakovaném užívání po dobu několika týdnů může dojít k určité ztrátě účinnosti.

Závislost

Léčba benzodiazepiny může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby a je také významnější u pacientů s anamnézou zneužívání drog nebo alkoholu. Proto má být bromazepam u těchto pacientů používán s extrémní opatrností. Zneužívání bromazepamu bylo také častěji hlášeno u osob zneužívajících více drog.

Pokud jsou užívány dlouhodobě působící benzodiazepiny, je důležité varovat pacienta před přechodem na benzodiazepin s krátkým trváním účinku, protože se mohou vyvinout abstinenční příznaky.

Jakmile se rozvine fyzická závislost, může náhlé ukončení léčby doprovázet abstinenční příznaky, jako

jsou bolest hlavy, průjem, bolest svalů, extrémní úzkost, napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost.

V závažných případech byly popsány následující příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, necitlivost a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty (viz bod 4.8).

Současné užívání alkoholu / léků tlumících CNS

Je třeba se vyvarovat současného užívání bromazepamu s alkoholem a/nebo látkami tlumícími CNS. Toto souběžné použití má potenciál zvýšit klinické účinky bromazepamu, včetně závažné sedace, klinicky významné respirační a/nebo kardiovaskulární deprese, které mohou mít za následek kóma nebo úmrtí (viz body 4.5 a 4.9).

Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy

Současné užívání přípravku Becalen a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Becalen), spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Becalen současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Délka léčby

Délka léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2) a nemá přesáhnout 8 až 12 týdnů, včetně období postupného snižování dávky. Prodloužení mimo tato období nemá probíhat bez přehodnocení situace. Pacienta je vhodné informovat již na začátku léčby o její omezené délce a přesně vysvětlit, jak bude dávka postupně snižována. Dále je nutné pacienta informovat o možnosti vzniku rebound fenoménu a tím minimalizovat jeho obavy, pokud se během ukončování léčby tyto příznaky vyskytnou.

Porucha funkce jater

Benzodiazepiny mohou přispět k rozvoji epizod jaterní encefalopatie u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.3). Zvláštní opatrnosti je třeba při podávání bromazepamu pacientům s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater.

Zvláštní populace

Starším pacientům má být podávána snížená dávka (viz bod 4.2).

Nižší dávky se také doporučují u pacientů s chronickou respirační insuficiencí kvůli souvisejícímu riziku respirační deprese.

Benzodiazepiny se nedoporučují k první linii léčby psychotických onemocnění.

Benzodiazepiny nemají být používány v monoterapii k léčbě deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů se mohou objevit sebevraždy).

Bromazepam má být používán s mimořádnou opatrností u pacientů s anamnézou alkoholismu nebo drogové závislosti (viz bod 4.5).

Pomocné látky

Léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Becalen 1,5 mg tvrdé tobolky obsahuje azobarvivo Ponceau 4R (E 124) a Becalen 3 mg tvrdé tobolky obsahuje azobarviva Ponceau 4R (E 124) a oranžovou žluť SY (E 110). Mohou způsobit alergické reakce.

Farmakodynamická interakce

Benzodiazepiny mohou při současném podávání s alkoholem nebo jinými látkami tlumícími CNS vyvolat zesílené nežádoucí účinky, jako je sedace a kardiorespirační deprese. Současné užívání s alkoholem se nedoporučuje.

Bromazepam má být používán s opatrností při kombinaci s jinými látkami tlumícími CNS. V případech souběžného užívání s antipsychotiky (neuroleptiky), anxiolytiky/sedativy, některými antidepresivy, opioidy, antikonvulzivy, sedativními H1-antihistaminiky může dojít ke zvýšení centrálního depresivního účinku.

Zvláštní pozornost má být věnována přípravkům tlumícím respirační funkce, jako jsou opioidy (analgetika, antitusika, substituční léčba), zejména u starších pacientů.

Opioidy

Současné užívání sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (jako přípravek Becalen), spolu s opioidy zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Farmakokinetická interakce

Existuje možnost, že přípravky, které inhibují určité klíčové oxidační jaterní enzymy, mohou zvýšit aktivitu benzodiazepinů.

Souběžné podávání cimetidinu, známého inhibitoru mnoha izoenzymů enzymatického systému cytochromu P450 (konkrétně CYP3A3/4, CYP2C9, CYP1A2, CYP2C18, CYP2D6), může prodloužit poločas eliminace bromazepamu podstatným snížením clearance přibližně o 50 %.

Kombinované podávání s fluvoxaminem, inhibitorem CYP1A2, má za následek významně zvýšenou expozici bromazepamu (AUC 2,4krát) a poločas eliminace (1,9krát). Farmakokinetické interakce mohou nastat při podávání bromazepamu spolu s přípravky, které inhibují jaterní enzym CYP3A4 zvýšením plazmatických hladin bromazepamu.

Souběžné podávání bromazepamu se silnými inhibitory CYP3A4 (například azolovými antimykotiky, inhibitory proteázy nebo některými makrolidy) má být prováděno s opatrností a má být zváženo podstatné snížení dávky. V případě opioidních analgetik může také dojít ke zvýšení euforie, což vede ke zvýšení lékové závislosti.

Bromazepam neovlivňoval metabolismus antipyrinu, což je zástupný ukazatel aktivity CYP1A2, CYP2B6, CYP2C a CYP3A. Kromě toho bromazepam neindukoval hlavní izoenzymy CYP450 in vitro na úrovni mRNA; také neaktivoval nukleární hormonální receptory. Proto není pravděpodobné, že by bromazepam způsoboval farmakokinetické lékové interakce založené na indukci CYP450.

Těhotenství

Ačkoli pro bromazepam nejsou k dispozici žádné specifické klinické údaje, velké množství údajů

založených na kohortových studiích naznačuje, že expozice benzodiazepinům v prvním trimestru není spojena se zvýšením rizika závažné malformace. Nicméně z některých časných případových

kontrolních epidemiologických studií vyplývá zvýšené riziko rozštěpů obličeje. Data naznačila, že riziko narození dítěte s rozštěpem obličeje po maternální expozici benzodiazepinu je menší než 2/1000 ve srovnání s očekávaným výskytem těchto defektů přibližně 1/1000 v obecné populaci.

Léčba vysokými dávkami benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství odhalila pokles aktivních pohybů plodu a variabilitu srdečního rytmu plodu. Pokud musí být léčba podána ze zdravotních důvodů v poslední části těhotenství, dokonce i při nízkých dávkách může být u novorozence pozorován „floppy infant syndrom“, jako je axiální hypotonie, potíže se sáním vedoucí

ke špatnému zvyšování tělesné hmotnosti. Tyto příznaky jsou reverzibilní, ale mohou trvat 1 až 3 týdny v závislosti na poločasu rozpadu přípravku. Při vysokých dávkách se může u novorozenců objevit respirační deprese nebo apnoe a hypotermie. Kromě toho mohou být novorozenecké

abstinenční příznaky s hyperexcitabilitou, agitovaností a třesem pozorovány několik dní po narození, i když není pozorován „floppy infant syndrom“.

Vezmeme-li v úvahu tyto údaje, může být užívání bromazepamu během těhotenství zváženo, pokud jsou přísně dodržovány léčebné indikace a dávkování.

Pokud je v poslední fázi těhotenství nutná léčba bromazepamem, je třeba se vyvarovat vysokých dávek a u novorozence je nutné sledovat abstinenční příznaky a/nebo syndrom „floppy infant syndrom“.

Kojení

Protože bromazepam přechází do mateřského mléka, kojení se během léčby nedoporučuje.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o účinku bromazepamu na fertilitu.

Sedace, amnézie, zhoršená koncentrace a zhoršená svalová funkce mohou nepříznivě ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Při nedostatečné délce spánku může být vyšší pravděpodobnost poruch pozornosti (viz také bod 4.5). Tento účinek se zvyšuje, pokud pacient požil alkohol.

Během léčby bromazepamem byly hlášeny následující nežádoucí účinky s následující frekvencí:

Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

* Tyto jevy se vyskytují převážně na začátku terapie a obvykle mizí při opakovaném podávání.

** Viz bod 4.4.

*** Riziko pádů a fraktur je zvýšeno u pacientů užívajících současně sedativa (včetně alkoholických nápojů) a u starších osob.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky

Benzodiazepiny běžně způsobují ospalost, ataxii, dysartrii a nystagmus. Předávkování bromazepamem je zřídka život ohrožující, pokud je přípravek užíván samostatně, ale může vést k nezřetelné řeči, areflexii, apnoe, hypotenzi, kardiorespirační depresi a kómatu. Pokud se kóma objeví, obvykle trvá

několik hodin, ale může být delší a cyklické, zejména u starších pacientů. Respirační deprese způsobená benzodiazepiny bývá závažnější u pacientů s respiračním onemocněním.

Benzodiazepiny zvyšují účinky jiných látek tlumících centrální nervový systém, včetně alkoholu.

Léčba

Monitorování vitální funkce pacienta a zahájení podpůrných opatření je indikováno na základě klinického stavu pacienta. Pacienti mohou vyžadovat symptomatickou léčbu zejména kvůli kardiorespiračním účinkům nebo účinkům na centrální nervový systém.

Další absorpci je třeba zabránit použitím vhodné metody, např. do 1-2 hodin léčbou aktivním uhlím. Pokud je použito aktivní uhlí, u utlumených pacientů je nezbytná ochrana dýchacích cest. V případě požití více léků může být zvažován výplach žaludku, ale není to rutinní opatření.

Pokud je deprese CNS závažná, zvažte použití flumazenilu, antagonisty benzodiazepinů. Jeho podání je možné pouze za pečlivého sledování pacienta. Má krátký poločas eliminace (asi hodinu), proto

pacienti, kterým byl podáván flumazenil, budou vyžadovat sledování i poté, co jeho účinky odezní. Flumazenil se má používat s maximální opatrností u pacientů, kteří užívají přípravky snižující práh pro vznik epileptických záchvatů (např. tricyklická antidepresiva). Další informace o správném

používání tohoto přípravku naleznete v jeho souhrnu údajů o přípravku.