LYTENAVA 25MG/ML Injekční roztok

Přípravek Lytenava je indikován u dospělých k léčbě neovaskulární (vlhké) věkem podmíněné

makulární degenerace (nAMD).

Tento léčivý přípravek musí být aplikován kvalifikovaným oftalmologem se zkušenostmi s aplikací intravitreálních injekcí.

Dávkování

Doporučená dávka je 1,25 mg podávaná intravitreální injekcí každé 4 týdny (měsíčně). To odpovídá objemu přípravku 0,05 ml.

Léčba se zahajuje jednou injekcí měsíčně, dokud není dosaženo maximální zrakové ostrosti a/nebo do vymizení známek aktivity onemocnění, tj. žádná změna zrakové ostrosti a ostatních známek a příznaků onemocnění při probíhající léčbě. Kinetika účinnosti bevacizumabu gama (viz bod 5.1) naznačuje, že zpočátku může být nutné podat tři nebo více po sobě jdoucích injekcí měsíčně. Poté může zdravotnický pracovník stanovit léčebné intervaly na základě aktivity onemocnění vyhodnocené podle zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů.

Intervaly sledování a léčby pak má stanovit zdravotnický pracovník a mají vycházet z aktivity onemocnění, včetně klinického vyšetření, funkčních testů nebo zobrazovacích technik (např. optické koherentní tomografie nebo fluoresceinové angiografie).

Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují, že pokračující léčba není pro pacienta přínosná, je třeba léčbu léčivým přípravkem ukončit. Léčba má být rovněž přerušena, pokud je to klinicky indikováno (viz bod 4.4).

Zvláštní populace

Starší pacienti

U pacientů ve věku 65 let a starších není nutná žádná úprava dávky.

Porucha funkce ledvin

Bevacizumab gama nebyl zkoumán u pacientů s poruchou funkce ledvin. Dostupná data nenaznačují, že by u pacientů s poruchou funkce ledvin byla nutná úprava dávky.

Porucha funkce jater

Bevacizumab gama nebyl zkoumán u pacientů s poruchou funkce jater. Dostupná data nenaznačují, že

by u pacientů s poruchou funkce jater byla nutná úprava dávky.

Pediatrická populace

U pediatrické populace neexistuje žádné relevantní použití přípravku Lytenava pro léčbu nAMD. Způsob podání

Tento léčivý přípravek je pouze k intravitreálnímu podání. Každá injekční lahvička má být použita

pouze k léčbě jednoho oka.

Jelikož objem roztoku obsažený v injekční lahvičce (0,3 ml) je větší než doporučená dávka (0,05 ml), musí být před podáním část roztoku zlikvidována.

Zajistěte, aby injekce byla aplikována hned po přípravě dávky.

Intravitreální aplikace injekce má probíhat za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu a sterilního spekula (nebo ekvivalentní náhrady). Preventivně je třeba zajistit dostupnost sterilní paracentézy. Před intravitreální aplikací injekce je nutné pečlivé posouzení anamnézy pacienta z hlediska hypersenzitivních reakcí (viz bod 4.4). Před aplikací injekce má být podána adekvátní anestezie a použit širokospektrý lokální mikrobicidní přípravek k dezinfekci pokožky kolem očí, očního víčka a povrchu oka.

Injekční jehla má být zavedena 3,5–4,0 mm posteriorně od limbu do prostoru sklivce tak, aby směřovala do centra očního bulbu a nikoli k horizontálnímu meridiánu. Poté se pomalu aplikuje objem 0,05 ml. Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry.

Návod k přípravě léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Pacienti s aktivní nebo suspektní oční nebo periokulární infekcí. Aktivní intraokulární zánět.

Sledovatelnost

Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.

Reakce po podání intravitreální injekce

Intravitreální injekce byly spojeny s endoftalmitidou, intraokulárním zánětem a odchlípeními/trhlinami sítnice (viz bod 4.8). Při podávání léčivého přípravku je třeba vždy používat správnou aseptickou injekční techniku.

Bezprostředně po aplikaci intravitreální injekce je třeba pacienty monitorovat , zda nedojde k zvýšení nitroočního tlaku. Vhodné monitorování může zahrnovat kontrolu perfuze papily optického nervu nebo tonometrii. Je-li to nutné, má být k dispozici sterilní vybavení pro paracentézu.

Navíc mají být pacienti po aplikaci injekce sledováni, aby se v případě infekce mohla zahájit včasná léčba.

Pacienti mají být poučeni, aby neprodleně hlásili jakékoli příznaky, jako je bolest oka, ztráta zraku, fotofobie, rozmazané vidění, sklivcové vločky nebo zarudnutí, které naznačují endoftalmitidu nebo některou z výše uvedených komplikací, aby bylo možné nasadit rychlou a odpovídající léčbu.

Zvýšení nitroočního tlaku

Při léčbě inhibitory vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF), včetně bevacizumabu gama, bylo po injekci (do 60 minut) zaznamenáno zvýšení nitroočního tlaku (viz bod 4.8). Před intravitreální injekcí přípravku Lytenava a po ní je třeba monitorovat nitrooční tlak i perfuzi papily optického nervu a odpovídajícím způsobem je řídit.

Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů s nedostatečně kontrolovaným glaukomem (neaplikujte injekci léčivého přípravku, pokud je nitrooční tlak ≥ 30 mmHg).

Bilaterální léčba

Bezpečnost a účinnost bevacizumabu gama při aplikaci současně do obou očí nebyly zkoumány. Pokud se současně provádí bilaterální léčba, může to vést ke zvýšenému potenciálu nežádoucích příhod, a to jak očních, tak systémových, v důsledku zvýšené expozice.

Imunogenita

Vzhledem k tomu, že se jedná o terapeutický protein, existuje při použití bevacizumabu gama riziko imunogenity. Pacienti mají být poučeni, aby informovali svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky, jako jsou bolest v oku, zvýšený diskomfort v oku, zhoršující se zarudnutí oka, rozmazané nebo zhoršené vidění, zvýšený počet malých částic v zorném poli nebo zvýšená citlivost na světlo.

Souběžné použití jiných léčivých přípravků s anti-VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor)

Nejsou k dispozici data o souběžném použití bevacizumabu gama s jinými anti-VEGF léčivými přípravky do stejného oka. Bevacizumab gama nemá být podáván současně s jinými anti-VEGF léčivými přípravky (systémovými nebo očními).

Vynechání dávky

Dávku je nutno vynechat a v léčbě se nesmí pokračovat dříve, než je plánována další dávka,

v následujících případech:

• snížení nejlépe korigované zrakové ostrosti (best corrected visual acuity, BCVA) o ≥30 písmen

  ve srovnání s předchozím měřením zrakové ostrosti;

• poškození sítnice;

• subretinální krvácení zahrnující střed fovey nebo je-li velikost hemoragie ≥ 50 % celkové

  plochy léze;

• nitrooční tlak ≥ 30 mmHg;

• tromboembolie, včetně infarktu myokardu, akutního koronárního syndromu, cévní mozkové příhody, hluboké žilní trombózy a plicní embolie;

• provedeného nebo plánovaného očního chirurgického výkonu během předchozích nebo

  následujících 28 dnů.

  Trhlina pigmentového epitelu sítnice

  Rizikové faktory spojené s vývojem trhliny pigmentového epitelu sítnice po podání anti-VEGF léčby u nAMD zahrnují rozsáhlé a/nebo značné odchlípení pigmentového epitelu sítnice. U pacientů s těmito rizikovými faktory pro vznik trhlin pigmentového epitelu sítnice je třeba zahajovat léčbu přípravkem bevacizumabem gama s opatrností.

  Rhegmatogenní odchlípení sítnice nebo makulární díry

  Léčbu je nutno přerušit u subjektů s rhegmatogenním odchlípením sítnice nebo u makulárních děr stupně 3 nebo 4.

  Systémové účinky po intravitreálním podání

  Po intravitreální injekci inhibitorů VEGF bylo hlášeno mimooční krvácení a arteriální tromboembolické příhody (viz bod 4.8). K dispozici jsou omezená data o bezpečnosti léčby pacientů s nAMD s anamnézou cévní mozkové příhody, tranzitorních ischemických atak nebo infarktu myokardu během posledních 3 měsíců. Při léčbě těchto pacientů se má postupovat opatrně.

  Pomocné látky se známým účinkem

  Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je

  v podstatě „bez sodíku“.

Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Na základě eliminace bevacizumabu se neočekávají žádné interakce. Bevacizumab gama však nemá být podáván současně s jinými systémovými nebo očními anti-VEGF léčivými přípravky (viz bod 4.4).

Ženy ve fertilním věku

Ženy ve fertilním věku mají během léčby a nejméně tři měsíce po poslední aplikaci bevacizumabu gama při ukončení léčby bevacizumabem gama používat účinnou antikoncepci.

Těhotenství

Údaje o podávání bevacizumabu gama těhotným ženám nejsou k dispozici. Na základě studií na zvířatech s jinými anti-VEGF může léčba bevacizumabem gama představovat riziko pro vývoj lidského embrya. Bevacizumab gama proto nemá být používán během těhotenství , pokud potenciální přínos nepřevažuje nad potenciálním rizikem pro plod.

Kojení

Nejsou k dispozici žádná data o přítomnosti bevacizumabu gama v lidském mléce, o účincích

bevacizumabu gama na kojené dítě ani o účincích bevacizumabu gama na tvorbu/vylučování mléka.

Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit. Na základě posouzení přínosu kojení pro dítě

a přínosu léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo zdržet se podávání přípravku

Lytenava.

Fertilita

U bevacizumabu gama nebyly provedeny žádné studie vztahující se k reprodukci nebo fertilitě. Bylo prokázáno, že inhibice VEGF ovlivňuje vývoj folikulů, funkci žlutého tělíska a fertilitu (viz bod 5.3). Účinky na vaječníky lze přičíst přímému důsledku lokální inhibice VEGF na aktivní angiogenezi, která je ve vaječníku rozsáhlá.

Přípravek Lytenava má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje vzhledem k možnému dočasnému zhoršení zraku po intravitreální injekci a následném očním vyšetření. Pacienti nemají řídit ani používat stroje, dokud tyto dočasné poruchy zraku neodezní.

Souhrn bezpečnostního profilu

Většina nežádoucích účinků hlášených po podání bevacizumabu gama souvisí s postupem podání intravitreální injekce. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly krvácení do spojivky (5,0 %), sklivcové vločky (1,5 %), bolest oka (1,2 %) a zvýšení nitroočního tlaku (1,2 %). Méně často hlášené, ale závažnější nežádoucí účinky byly zvýšení nitroočního tlaku (0,6 %), přechodná slepota (0,3 %), endoftalmitida (0,3 %) a nitrooční zánět (0,3 %).

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Doporučenou dávkou 1,25 mg bylo léčeno celkem 341 pacientů ze dvou randomizovaných a jedné otevřené klinické studie. Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích bevacizumabu gama jsou uvedeny v tabulce 1 níže.

Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů MedDRA. V každé třídě orgánových systémů jsou nežádoucí účinky seřazeny podle frekvence a účinky s nejvyšší frekvencí jsou uvedeny jako první. Frekvence nežádoucích účinků je stanovena podle následující konvence: velmi časté

(≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až

< 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé

skupiny frekvence výskytu jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí dle klesající závažnosti.

Tabulka 1 Frekvence nežádoucích účinků

Popis vybraných nežádoucích účinků

Skupinové nežádoucí účinky

Po intravitreálním podání inhibitorů VEGF existuje teoretické riziko arteriální tromboembolické příhody, včetně mozkové příhody a infarktu myokardu. V klinických studiích bevacizumabu gama

u pacientů s nAMD byla pozorována nízká incidence arteriálních tromboembolických příhod (viz bod

4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

Předávkování větším objemem injekce, než je doporučeno, může zvýšit nitrooční tlak. V případě předávkování je nutno monitorovat nitrooční tlak a v závislosti na rozhodnutí zdravotnického pracovníka případně nasadit odpovídající terapii.