BRINZOLAMIDE STADA 10MG/ML Oční kapky, suspenze
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC

Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - BRINZOLAMIDE STADA 10MG/ML
Přípravek Brinzolamide STADA je indikován k léčbě zvýšeného nitroočního tlaku u:
-
oční hypertenze
-
glaukomu s otevřeným úhlem
jako monoterapie u dospělých pacientů neodpovídajících na léčbu betablokátory, nebo u dospělých pacientů, u nichž jsou betablokátory kontraindikovány, nebo jako přídatná léčba k betablokátorům nebo analogům prostaglandinu (viz bod 5.1).
Dávkování
Pokud se přípravek používá pro monoterapii nebo přídatnou terapii, dávkou je jedna kapka přípravku Brinzolamide STADA do spojivkového vaku postiženého oka (postižených očí) dvakrát denně.
Někteří pacienti mohou mít lepší odpověď při dávce jedna kapka třikrát denně.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti:
U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.
Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin:
Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů s poruchou funkce jater a jeho použití u těchto pacientů se proto nedoporučuje.
Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) nebo u pacientů s hyperchloremickou acidózou. Protože brinzolamid a jeho hlavní metabolit jsou vylučovány především ledvinami, je přípravek Brinzolamide STADA u těchto pacientů kontraindikován (viz bod 4.3).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku brinzolamidu u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let nebyla dosud stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8 a 5.1. Použití brinzolamidu používat u novorozenců, dětí a dospívajících se nedoporučuje.
Způsob podání
Oční podání.
Po nakapání se doporučuje nazolakrimální okluze nebo mírné zavření očního víčka. To může snížit systémovou absorpci léčivých přípravků podávaných oční cestou a snížit tak systémové nežádoucí účinky.
Poučte pacienta, aby před použitím lahvičku dobře protřepal. Pokud je po sejmutí víčka bezpečnostní kroužek uvolněný, je třeba jej před použitím léčivého přípravku odstranit.
Aby se zamezilo kontaminaci hrotu kapátka a suspenze, je třeba dbát na to, aby se hrot kapátka lahvičky nedotkl očních víček, okolních oblastí nebo jiných povrchů. Vysvětlete pacientům, že mají uchovávat lahvičku pevně uzavřenou v době, kdy se přípravek nepoužívá.
Pokud nahrazujete jiný oční přípravek pro léčbu glaukomu přípravkem Brinzolamide STADA, nejprve
přerušte léčbu jiným přípravkem a následující den zahajte léčbu přípravkem Brinzolamide STADA.
Pokud se použije více než jeden topický oční léčivý přípravek, mají být jednotlivé přípravky podávány
v odstupu nejméně 5 minut. Oční masti je třeba aplikovat jako poslední.
Pokud byla dávka vynechána, léčba má pokračovat další plánovanou dávkou. Dávka nemá překročit jednu kapku do postiženého oka (očí) třikrát denně.
-
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
-
Známá hypersenzitivita na sulfonamidy (viz bod 4.4).
-
Těžká porucha funkce ledvin.
-
Hyperchloremická acidóza.
Systémové účinky
Brinzolamid je sulfonamidový inhibitor karboanhydrázy a přestože je podáván lokálně, dochází
k systémové absorpci. Při lokálním podání se mohou vyskytnout stejné typy nežádoucích účinků léku, které jsou známy u sulfonamidů, včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN). Při předepisování mají být pacienti poučeni o známkách a příznacích a
pozorně sledováni kvůli kožním reakcím. Jestliže se objeví známky závažných reakcí nebo hypersenzitivity, používání brinzolamidu má být ihned ukončeno.
Po perorálním podání inhibitorů karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy. U pacientů s rizikem poruchy funkce ledvin je zapotřebí opatrnosti vzhledem k možnému riziku metabolické acidózy (viz bod 4.2).
Brinzolamid nebyl hodnocen u předčasně narozených dětí (méně než 36 týdnů gestačního věku) a u novorozenců ve věku do 1 týdne. Pacienti se signifikantní nezralostí nebo abnormalitami ledvinových tubulů mají dostávat brinzolamid teprve po pečlivém zvážení poměru přínosu a rizika vzhledem k možnému riziku metabolické acidózy.
Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost vykonávat činnosti vyžadující duševní bdělost a/nebo koordinaci pohybů. Brinzolamid je absorbován systémově a proto se tento účinek může projevit i při lokálním podání.
Souběžná léčba
U pacientů užívajících současně perorální inhibitory karboanhydrázy a brinzolamid může dojít ke kumulaci známých systémových účinků inhibitorů karboanhydrázy. Současné podávání brinzolamidu a perorálních inhibitorů karboanhydrázy nebylo dosud hodnoceno a proto se nedoporučuje (viz také bod 4.5).
Brinzolamid byl primárně hodnocen při současném podávání timololu v průběhu adjuvantní terapie glaukomu. Dále byl hodnocen účinek brinzolamidu na snížení nitroočního tlaku při adjuvantní terapii s analogem prostaglandinu travoprostem. Nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje o použití brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostu (viz bod 5.1).
Existují pouze omezené zkušenosti s brinzolamidem v léčbě pacientů s pseudoexfoliativním glaukomem nebo pigmentovým glaukomem. Těmto pacientům má být věnována zvýšená pozornost a doporučuje se pečlivé monitorování nitroočního tlaku. Brinzolamide nebyl hodnocen u pacientů
s glaukomem s úzkým úhlem a jeho použití u těchto pacientů se nedoporučuje.
U pacientů se sníženou funkcí rohovky (zejména u pacientů s malým počtem endoteliálních buněk) nebyl zjišťován možný účinek brinzolamidu na endoteliální funkci rohovky. Nebyl například sledován účinek u pacientů s kontaktními čočkami, a proto se doporučuje pečlivé sledování těchto pacientů během léčby brinzolamidem, protože inhibitory karboanhydrázy mohou ovlivnit hydrataci rohovky a používání kontaktních čoček může zvýšit riziko poškození rohovky. Doporučuje se pečlivé sledování pacientů s poškozením rohovky, jako jsou pacienti s diabetem mellitem nebo dystrofií rohovky.
Případný účinek po vysazení brinzolamidu nebyl hodnocen. Předpokládá se, že účinek na snížení nitroočního tlaku přetrvává po dobu 5-7 dní.
Benzalkonium- chlorid, který je běžně používán jako konzervační činidlo v oftalmologických přípravcích, byl hlášen jako příčina tečkovité keratopatie a/nebo toxické ulcerativní keratipatie. Protože přípravek Brinzolamide STADA obsahuje benzalkonium- chlorid, je nezbytné pečlivé monitorování, pokud je často nebo dlouhodobě používán u pacientů trpících příznaky suchých očí nebo u pacientů se sníženou funkcí rohovky.
Brinzolamid nebyl zkoumán u pacientů používajících kontaktní čočky. Přípravek Brinzolamide STADA obsahuje benzalkonium- chlorid, který může způsobit podráždění očí a je známo, že odbarvuje měkké kontaktní čočky. Je potřeba zabránit kontaktu tohoto přípravku s měkkými kontaktními čočkami. Pacienti musí být poučeni, aby po nakapání přípravku Brinzolamid Stada vyčkali alespoň 15 minut a teprve pak nasadili kontaktní čočky zpět do oka
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost brinzolamidu u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let nebyla stanovena a jeho použití u novorozenců, dětí a dospívajících se nedoporučuje.
Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí brinzolamidu s jinými léčivými přípravky.
V klinických studiích byl brinzolamid použit současně s analogy prostaglandinu a s očními přípravky obsahujícími timolol bez zjištění nežádoucích účinků. V průběhu adjuvantní terapie glaukomu nebyl hodnocen vztah mezi brinzolamidem a miotiky nebo adrenergními agonisty.
Brinzolamid je inhibitor karboanhydrázy a ačkoliv je podáván lokálně, je absorbován systémově.
V souvislosti s perorálními inhibitory karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy. U pacientů používajících brinzolamid musí být zvážen potenciál k možným interakcím.
Isoenzymy cytochromu P-450, odpovědné za metabolismus brinzolamidu, jsou CYP3A4 (hlavní), CYP2A6, CYP2C8 a CYP2C9. Předpokládá se, že inhibitory CYP3A4 jako jsou ketokonazol, itrakonazol, klotrimazol, rotinavir a troleandomycin budou metabolismus brinzolamidu prostřednictvím CYP3A4 inhibovat. Doporučuje se opatrnost, pokud se současně podávají inhibitory CYP3A4. Kumulace brinzolamidu je však nepravděpodobná, protože vylučování probíhá hlavně ledvinami. Brinzolamid není inhibitor izoenzymů cytochromu P-450.
Těhotenství
Údaje o očním podávání brinzolamidu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po systémovém podání. (viz bod 5.3).
Podávání přípravku Brinzolamide STADA se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda se brinzolamid/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka po lokálním očním podání. Studie na zvířatech prokázaly vylučování minimálních množství brinzolamidu do mléka po perorálním podání.
Riziko pro kojené novorozence /děti nelze vyloučit. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit / přerušit podávání přípravku Brinzolamide STADA.
Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly žádný vliv brinzolamidu na fertilitu. Nebyl provedeny žádné studie, které by zkoumaly účinek lokálního očního podání brizolamidu na fertilitu u lidí.
Brinzolamid má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Přechodně rozmazané vidění nebo jiné poruchy vidění mohou ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz bod 4.8). Pokud po aplikaci přípravku dojde k rozmazanému vidění, pacient musí počkat s řízením nebo používáním strojů, dokud se vidění neprojasní.
Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost vykonávat úkony vyžadující duševní bdělost a/nebo koordinaci pohybů (viz také body 4.4 a bod 4.8).
Souhrn bezpečnostního profilu
V klinických studiích, zahrnujících 2732 pacientů léčených brinzolamidem v monoterapií nebo jako adjuvantní terapie k timolol-maleinátu 5mg/ml, byly nejčastějšími hlášenými nežádoucími účinky spojenými s léčbou : dysgeusie (6,0%) (hořká nebo neobvyklá chuť, viz popis níže) a přechodně rozmazané vidění po aplikaci (5,4%), trvající od několika sekund až do několika minut (viz také bod 4.7).
Tabulkový souhrn nežádoucích účinků
Následující nežádoucí účinky byly hlášeny při použití brinzolamidu 10 mg/l ve formě očních kapek, suspenze a byly roztříděny do skupin podle následujících pravidel: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 to <1/100), vzácné (≥1/10,000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000), nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti výskytu jsou nežádoucí účinky uvedeny v podle klesající závažnosti. Nežádoucí účinky byly získány z klinických studií a ze spontánních hlášení po uvedení léčivého přípravku na trh.
| Třídy orgánových systémů | preferovaný termín MedDRA (v.15.1) |
| Infekce a infestace | Méně časté: nazopharyngitida, faryngitida, sinusitidaNení známo: rinitida |
| Poruchy krve a lymfatického systému | Méně časté: snížení počtu erytrocytů, zvýšeníkoncentrace chloridů v krvi |
| Poruchy imunitního systému | Není známo: hypersenzitivita |
| Poruchy metabolismu a výživy | Není známo: snížená chuť k jídlu |
| Psychiatrické poruchy | Méně časté: apatie, deprese, sklíčená nálada, snížení libida, noční můry, nervozitaVzácné: insomnie |
| Poruchy nervového systému | Méně časté: motorická dysfunkce, amnézie,závrat, parestezie, bolest hlavyVzácné: porucha paměti, somnolence Není známo: tremor, hypestezie, ageuzie |
| Poruchy oka | Časté: rozmazané vidění, podráždění oka, bolest oka, pocit cizího tělíska v oku, oční hyperemieMéně časté: eroze rohovky, keratitida, keratitis punctata, keratopatie, depozita v oku, skvrny na rohovce, defekt epitelu rohovky, onemocnění rohovkového epitelu, blefaritida, svědění oka, konjunktivitida, otok oka, meibomianitida, pocit oslnění, fotofobie, příznaky suchých očí, alergická konjunktivitida, pterygium, pigmentace sklér, astenopie, oční diskomfort, abnormální pocit v oku, keratoconjunctivitis sicca, subkonjunktivální cysta, hyperemie spojivek, svědění očních víček, výtok z oka, tvorba stroupků na okraji očních víček, nadměrné slzeníVzácné: edém rohovky, diplopie, snížení |
| zrakové ostrosti, fotopsie, hypestezie oka, periorbitální edém, zvýšení nitroočního tlaku, zvýčení poměru pohárku/terče zrakového nervuNení známo: onemocnění rohovky, poruchavidění, oční alergie, madaróza, onemocnění očního víčka, erytém očního víčka | |
| Poruchy ucha a labyrintu | Vzácné: tinitus Není známo: vertigo |
| Srdeční poruchy | Méně časté: kardiorespirační tíseň, bradykardie, palpitaceVzácné: angina pectoris, nepravidelný srdeční rytmusNení známo: arytmie, tachykardie, hypertenze, zvýšení krevního tlaku, snížení krevního tlaku, zrychlenásrdeční frekvence |
| Respirční, hrudní a mediastinální poruchy | Méně časté: dyspnoe, epistaxe, orofaryngeální bolest, faryngolaryngeální bolest, podráždění v krku, kašel v důsledku tzv.syndromu zadní rýmy, rinorea, kýcháníVzácné: bronchiální hyperreaktivita, kongesce horních cest dýchacích, kongesce paranazálních dutin, nosní kongesce, kašel, sucho v noseNení známo: astma |
| Gastrointestinální poruchy | Časté: dysgeuzieMéně časté: ezofagitida, diarea, nauzea, zvracení, dyspepsie, bolest v horní části břicha, břišní diskomfort, žaludeční diskomfort, flatulence, časté vyprazdňování střev, gastrointestinální porucha, orální hypestezie a parestezie,sucho v ústech |
| Poruchy jater a žlučových cest | Není známo: abnormální testy jaterních funkcí |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Méně časté: vyrážka, makulopapulózní vyrážka, napnutí kůžeVzácné: kopřivka, alopecie, generalizovaný pruritusNení známo: dermatitida, erytém, Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS)/toxickáepidermální nekrolýza (TEN) (viz bod 4.4) |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy apojivové tkáně | Méně časté: bolest zad, spasmy, myalgieNení známo: artralgie, bolest končetin |
| Poruchy ledvin a močových cest | Méně časté: bolest ledvin Není známo: polakisurie |
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | Méně časté: erektilní dysfunkce |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Méně časté: bolest, diskomfort na hrudi,únava, abnormální pocityVzácné: bolest na hrudi, pocit nervozity, astenie, podrážděnostNení známo: periferní edém, malátnost |
| Poranění, otravy a procedurální komplikace | Méně časté: pocit cizí tělíska v oku |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Dysgeusie (hořká nebo neobvyklá chuť v ústech po aplikaci) byla v průběhu klinických studií nejčastěji hlášeným systémovým nežádoucím účinkem, spojeným s používáním brinzolamidu. Je to pravděpodobně způsobeno průnikem očních kapek do nosohltanu slznými kanálky. Snížení výskytu tohoto účinku může pomoci nazolakrimální okluze nebo lehké zavření víčka po vkápnutí (viz také bod 4.2)
Brinzolamid je sulfonamidový inhibitor karboanhydrázy se systémovou absorbcí. Účinky na gastrointestinální soustavu, nervovou soustavu, hematologické, renální a metabolické účinky jsou obecně spojeny se systémovými inhibitory karboanhydrázy. Při lokálním podání se může vyskytnout stejný typ nežádoucích účinků porovnatelný s perorálním podáním inhibitorů karboanhydrázy.
Při použití brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostem nebyly hlášeny žádné neočekávané nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky zjištěné při adjuvantní terapii byly pozorovány u každé léčivé látky podávané samostatně.
Pediatrická populace
V malých krátkodobých klinických studiích byly zjištěny nežádoucí účinky přibližně u 12,5 % pediatrických pacientů, většinou šlo o lokální nezávažné účinky na oko, jako hyperemie spojivek, podráždění oka, výtok z oka a nadměrné slzení (viz bod 5.1).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Farmakologické vlastnosti - BRINZOLAMIDE STADA 10MG/ML
Farmakoterapeutická skupina: Antiglaukomatika a miotika, inhibitory karboanhydrázy.
ATC kód: S01EC04
Mechanismus účinku
Karboanhydráza (CA) je enzym, nacházející se v mnoha tělesných tkáních, včetně oka. Karboanhydráza katalyzuje reverzibilní reakci zahrnující hydrataci oxidu uhličitého a dehydrataci kyseliny uhličité.
Inhibice karboanhydrázy v řasnatém tělísku oka snižuje vodní humorální sekreci, především zpomalením tvorby bikarbonátových iontů s následným poklesem transportu sodíku a tekutiny. Výsledkem je snížení nitroočního tlaku, který je hlavním rizikovým faktorem v patogenezi poškození zrakového nervu a glakomové ztrátě zorného pole. Brinzolamid je inhibitor karboanhydrázy II (CA-II), predominantního izoenzymu v oku s hodnotami in vitro IC50 = 3,2 nM a Ki = 0,13 nM vůči CA-II.
Klinická účinnost a bezpečnost
Byl zkoumán účinek bronzolamidu na snížení nitroočního tlaku (IOP = intra occular pressure) jako adjuvantní terapie u analogu prostaglandinu travoprostu. Po 4-týdenním vstupním období
s travoprostem byli následně pacienti s IOP ≥19 mmHg randomizováni k užívání přídavné léčby brinzolamidem nebo timololem. Byl pozorován přídavný pokles průměrného denního IOP 3,2 až 3,4 mmHg ve skupině užívající brinzolamid a 3,2 až 4,2 mmHg ve skupině užívající tomilol. Celkově byla vyšší incidence nezávažných očních nežádoucích účinků, hlavně ve vztahu ke známkám lokálního podráždění, ve skupině brinzolamide/travoprost. Nežádoucí účinky byly mírné a neovlivnily celkový poměr přerušení léčby v těchto studiích (viz bod 4.8).
Byla provedena klinická studie s brinzolamidem u 32 pediatrických pacientů mladších 6 let věku,
s diagnózou glakom nebo oční hypertenze. Někteří pacienti byli do té doby bez terapie na snížení nitroočního tlaku (tzv. IOP-léčba naivní) zatímco jiní užívali jiné přípravky snižující nitooční tlak. U těch, kteří užívali jiné přípravky snižující nitrooční tlak, nebylo vyžadováno ukončení používání jejich předchozí léčby až do zahájení monoterapie brinzolamidem.
Mezi pacienty bez předchozí IOP léčby (10 pacientů) byla účinnost brinzolamidu obdobná dřívějším pozorováním u dospělých, s průměrným poklesem IOP oproti výchozí hodnotě dosahujícím až
5 mmHg.
Mezi pacienty, kteří užívali lokální přípravky snižující nitrooční tlak (22 pacientů), se průměrný IOP mírně snížil oproti výchozí hodnotě ve skupině užívající brinzolamid.
Po lokálním očním podání se brinzolamid vstřebává do systémového oběhu. Díky své vysoké afinitě k CA-II je brinzolamid extenzivně distribuován do erytrocytů a vykazuje dlouhý eliminační poločas v plné krvi (průměr přibližně 24 týdnů). U lidí se vytváří metabolit N-desethylbrinzolamid, jež se rovněž váže na CA a akumuluje v erytrocytech. Tento metabolit se v přítomnosti brinzolamidu váže hlavně na CA-I. Plazmatické koncentrace jak brinzolamidu tak N-desethylbrinzolamidu jsou nízké a všeobecně pod rozlišovacími limity hodnocení (<7,5 ng/ml).
Vazba na plazmatické bílkoviny není rozsáhlá (přibližně 60%). Brinzolamid je vyločován primárně exkrecí ledvinami (přibližně 60%). Okolo 20% dávky bylo změřeno v moči ve formě metabolitu. Brinzolamid a N-desethylbrinzolamid jsou dominující složky v moči vedle stopových množství (<1%) metabolitů N-desmethoxypropylbrinzolamid a O-desmethylbrinzolamid.
Ve farmakokinetické studii s perorálním podáním užívali zdraví dobrovolníci tobolky 1mg brinzolamidu dvakrát denně po dobu 32 týdnů a byla měřena aktivita karboanhydrázy erytrocytů pro hodnocení stupně systémové inhibice karboanhydrázy.
Saturace karboanhydrázy-II erytrocytů brinzolamidem bylo dosaženo během 4 týdnů (koncentrace
v erytrocytech přibližně 20 μM). N-Desethylbrinzolamid akumulovaný v erytrocytech dosáhl rovnovážného stavu během 20-28 týdnů při dosaženém rozsahu koncentrací 6-30 μM. Inhibice aktivity celkové karboanhydrázy erytrocytů v rovnovážném stavu byla přibližně 70-75%.
Subjekty se středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30-60 ml/minutu) užívaly 1 mg brinzolamidu dvakrát denně po dobu až 54 týdnů. Koncentrace brinzolamidu v erytrocytech byly v rozsahu 20 až 40 μM do 4. týdne léčby. V rovnovážném stavu dosahovaly koncentrace brinzolamidu a jeho metabolitu v erytrocytech rozmezí od 22,0 do 46,1 μM, respektive od 17,1 do 88,6 μM.
Koncentrace N-desethylbrinzolamidu v erytrocytech stoupaly a celková aktivita karboanhydrázy erytrocytů se snižovala s poklesem clearance creatininu, ale koncentrace brinzolamidu v erytrocytech a aktivita karboanhydrázy-II zůstaly nezměněny. U osob s nejvyšším stupněm poruchy funkcí ledvin byla inhibice celkové aktivity karboahydrázy vyšší, ačkoliv v rovnovážném stavu nedosahovala 90%.
Ve studii s lokálním očním podáním byly v rovnovážném stavu koncentrace brinzolamidu v erytrocytech podobné koncentracím nalezeným ve studii s perorálním podáním, ale hladiny N-desethylbrinzolamidu byly nižší. Aktivita karboanhydrázy byla přibližně 40-70% hodnoty před podáním.
Farmaceutické údaje - BRINZOLAMIDE STADA 10MG/ML
Roztok benzalkonium-chloridu Mannitol (E421),
Poloxamer 407, Karbomer 974P,
Dihydrát dinatrium-edetátu Chlorid sodný,
Roztok hydroxidu sodného 200 g/l (k úpravě pH)
Voda na injekci
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
10ml LDPE kapací lahvička s LDPE kapacím hrotem a bílým PP nebo HDPE uzávěrem s kroužkem
originality, obsahující 5 ml bílé homogenní suspenze.
K dispozici jsou následující velikosti balení: krabička obsahující 1 x 5 ml, 3 x 5 ml, 6 x 5 ml.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.