ROCLANDA 50MCG/ML+200MCG/ML Oční kapky, roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - ROCLANDA 50MCG/ML+200MCG/ML
Přípravek Roclanda je indikován ke snižování zvýšeného nitroočního tlaku (intraocular pressure, IOP) u dospělých pacientů s primárním glaukomem s otevřeným úhlem či oční hypertenzí, u nichž monoterapie prostaglandinem nebo netarsudilem neposkytuje dostačující snížení IOP.
Léčbu přípravkem Roclanda může zahájit pouze oftalmolog nebo zdravotnický pracovník s kvalifikací v oftalmologii.
Dávkování
Doporučená dávka je jedna kapka do postiženého oka (postižených očí) jednou denně večer. Pacienti nemají do postiženého oka (očí) instilovat více než jednu kapku denně.
Pokud dojde k vynechání jedné dávky, má léčba pokračovat dávkou následující večer.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Roclanda u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyly dosud stanoveny.
Nejsou dostupné žádné údaje. Způsob podání
Oční podání.
Údaje o potenciálních interakcích specifických pro latanoprost + netarsudil jsou popsány v bodě 4.5. Pokud se latanoprost + netarsudil používají souběžně s dalšími topickými očními léčivými přípravky, má být mezi podáním léčivých přípravků přestávka alespoň pět minut. Vzhledem k vazodilatačním vlastnostem netarsudilu mají být jiné oční kapky podány před latanoprostem + netarsudilem. Oční masti mají být podány jako poslední.
Před instilací latanoprostu + netarsudilu je nutno vyjmout kontaktní čočky, které lze opětovně nasadit 15 minut po podání přípravku (viz bod 4.4).
Stejně jako u jiných očních kapek se pro snížení možné systémové absorpce doporučuje stisknout slzný váček v mediálním koutku oka (bodová okluze) na jednu minutu. To má být provedeno bezprostředně po instilaci každé kapky.
Aby se zabránilo kontaminaci roztoku, hrot kapací lahvičky se nemá dotknout oka, okolních struktur, prstů nebo jakéhokoli jiného povrchu. Používání kontaminovaných roztoků může vést k závažnému poškození oka a následné ztrátě zraku.
Hypersenzitivita na léčivou látku / léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Pigmentace duhovky
Latanoprost může postupně změnit barvu oka zvýšením množství hnědého pigmentu v duhovce. Před začátkem léčby mají být pacienti informováni o možnosti trvalé změny barvy očí. Pokud se přípravek podává jen do jednoho oka, může vzniknout trvalá heterochromie.
Nebyl prokázán žádný negativní klinický důsledek zvýšené pigmentace rohovky a léčba léčivými přípravky s obsahem latanoprostu může pokračovat, i když dojde k pigmentaci duhovky. Nicméně musí být pacienti pravidelně kontrolováni a léčba léčivými přípravky s obsahem latanoprostu může být přerušena.
Herpetická keratitida
Léčivý přípravek (léčivé přípravky) s obsahem latanoprostu je nutné používat s opatrností u pacientů s anamnézou herpetické keratitidy a je nutné se vyvarovat jeho použití v případech aktivní keratitidy způsobené herpes simplex virem a u pacientů s anamnézou rekurentní herpetické keratitidy související s podáváním analog prostaglandinu.
Riziko makulárního edému
V souvislosti s léčivými přípravky s obsahem latanoprostu se vyskytly případy makulárního edému zejména u pacientů s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo
s předněkomorovou čočkou, nebo u pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém (jako je diabetická retinopatie a retinální venózní okluze). Léčivé přípravky s obsahem latanoprostu se mají používat s opatrností u pacientů s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém.
Riziko iritidy/uveitidy
U pacientů se známými predisponujícími rizikovými faktory pro iritidu/uveitidu se doporučuje při podávání léčivých přípravků s obsahem latanoprostu zvýšená opatrnost.
Exacerbace astmatu
Jsou k dispozici pouze omezené zkušenosti s použitím latanoprostu u pacientů s astmatem, avšak po uvedení přípravku s obsahem latanoprostu na trh byly hlášeny některé případy exacerbace astmatu a/nebo dušnosti. Pacienty s astmatem je proto třeba léčit s opatrností, dokud nebudou získány dostatečné zkušenosti s kombinací.
Periorbitální zbarvení kůže
Během léčby léčivými přípravky s obsahem latanoprostu bylo pozorováno periorbitální zbarvení kůže, převážná většina hlášení pocházela od japonských pacientů. Dosavadní zkušenost říká, že periorbitální zbarvení kůže není trvalé a v některých případech mizí i při pokračování léčby latanoprostem.
Změny očních řas
Léčba léčivými přípravky s obsahem latanoprostu může postupně měnit řasy a chloupky léčeného oka a jeho okolí. Tyto změny mohou spočívat v prodloužení, zesílení, pigmentaci, počtu řas nebo chloupků či růstu řas v jiném směru. Změny řas jsou po ukončení léčby reverzibilní.
Retikulární epiteliální edém rohovky
Po podání léčivých přípravků obsahujících netarsudil byl hlášen retikulární epiteliální edém rohovky (reticular epithelial corneal oedema, RECE), a to zejména u pacientů s již existujícím edémem rohovky nebo předchozí oční operací. RECE obvykle odezní po ukončení podávání léčivého přípravku obsahujícího netarsudil. Pacienti mají být poučeni, aby informovali svého lékaře, pokud se u nich během používání přípravku Roclanda objeví zhoršené vidění nebo bolest očí.
Účinnost přípravku Roclanda nebyla studována po období delší než 12 měsíců.
Pomocná látka se známým účinkem
Benzalkonium-chlorid
Tento léčivý přípravek obsahuje benzalkonium-chlorid.
Benzalkonium-chlorid může způsobit podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný film a povrch rohovky. Je známo, že benzalkonium-chlorid může vést ke změně zbarvení měkkých kontaktních čoček. Přípravek má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka
a u pacientů s možným poškozením rohovky.
Pacienti mají být sledování v případě dlouhodobé léčby.
Ve studiích interakcí in vitro bylo prokázáno, že při souběžném podávání očních kapek s obsahem thiomersalu s latanoprostem + netarsudilem může dojít k precipitaci. Jiné oční kapky aplikujte
s odstupem nejméně pět minut (viz bod 4.2).
Studie in vitro naznačují, že netarsudil má potenciál inhibovat izoenzymy CYP450 v rohovce, nicméně doposud nebyl pozorován žádný klinický důkaz lokálních farmakokinetických interakcí.
Při souběžné aplikaci dvou analog prostaglandinu do oka byly zaznamenány případy paradoxního zvýšení nitroočního tlaku. Proto se používání dvou nebo více prostaglandinů, analog prostaglandinu nebo derivátů prostaglandinu nedoporučuje.
Těhotenství
Údaje o podávání latanoprostu + netarsudilu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.
Systémová expozice netarsudilu je zanedbatelná, a proto se žádné účinky na těhotenství neočekávají (viz bod 5.2). Při intravenózním podání netarsudilu nenaznačují studie reprodukční toxicity na zvířatech při klinicky významných expozicích přímé ani nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).
Latanoprost má potenciálně škodlivé farmakologické účinky během těhotenství a/nebo na plod/novorozence (viz bod 5.3).
Latanoprost + netarsudil se proto v období kojení nemají podávat. Kojení
Není známo, zda se netarsudil/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. I když se účinky na kojeného novorozence / kojené dítě neočekávají, jelikož systémová expozice netarsudilu u kojících žen je považována za zanedbatelnou, odpovídající klinické údaje nejsou k dispozici (viz bod 5.2).
Latanoprost a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského mléka. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání přípravku Roclanda.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích netarsudilu na mužskou nebo ženskou fertilitu. Systémová expozice netarsudilu je však zanedbatelná (viz bod 5.2), a proto se žádné účinky neočekávají. Ve studiích na zvířatech nebyl prokázán vliv latanoprostu na fertilitu u mužů nebo žen (viz bod 5.3).
Přípravek Roclanda má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Pokud po instilaci přechodně dojde k rozmazanému vidění, musí pacient před řízením či obsluhou strojů vyčkat, než se vidění upraví.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky pozorovanými v klinických studiích byly konjunktivální hyperemie (46 % pacientů), bolest v místě instilace (14 %), cornea verticillata (12 %) a svědění oka (7 %).
Závažné nežádoucí účinky nebyly v klinických studiích hlášeny. Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Při podávání latanoprostu + netarsudilu jednou denně a během klinických studií jednotlivých složek latanoprostu a netarsudilu a jejich sledování po uvedení na trh byly hlášeny následující nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů MedDRA. V rámci každé třídy orgánových systémů jsou nežádoucí účinky klasifikovány podle frekvence výskytu dle následující konvence jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit).
| Třída orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinky |
| Infekce a infestace | Vzácné | Herpetická keratitida2 |
| Poruchy imunitního systému | Méně časté | Hypersenzitivita |
| Poruchy nervového systému | Méně časté | Bolest hlavy,mimovolní svalové kontrakce, závratě,defekt zorného pole3 |
| Poruchy oka | Velmi časté | Konjunktivální hyperemie1, |
| cornea verticillata1, | ||
| bolest v místě instilace, | ||
| hyperpigmentace duhovky2, | ||
| změny řas a chloupků očního víčka | ||
| (prodloužení, zesílení, pigmentace, | ||
| nárůst jejich počtu)2 | ||
| Časté | Konjunktivální krvácení, | |
| rozmazané vidění, | ||
| zvýšené slzení, | ||
| erytém očního víčka, | ||
| svědění oka, | ||
| podráždění oka, | ||
| snížená zraková ostrost, | ||
| otok očního víčka, | ||
| keratitis punctata, | ||
| onemocnění rohovky, | ||
| edém spojivky, | ||
| alergická konjunktivitida, | ||
| bolest oka, | ||
| suché oko, | ||
| pocit cizího tělesa v oku, | ||
| tvorba krusty na okraji očního víčka, | ||
| blefaritida, | ||
| erytém v místě instilace, | ||
| diskomfort v místě instilace, | ||
| přítomnost zbarvení rohovky | ||
| detekovatelného vitálními barvivy | ||
| Méně časté | Svědění očních víček, | |
| poškození spojivky, | ||
| zákal rohovky, | ||
| výtok z oka, | ||
| rohovková depozita, | ||
| konjunktivitida, | ||
| získaná dakryostenóza, | ||
| zánět oka, | ||
| parestezie oka, | ||
| konjunktivální folikuly, | ||
| otok oka, | ||
| dysfunkce meibomských žlázek, | ||
| pigmentace rohovky, | ||
| diplopie, | ||
| neinfekční konjunktivitida, | ||
| abnormální pocity v oku, | ||
| keratitida, | ||
| refrakční porucha, | ||
| neobvyklý vzhled paprsku světla při | ||
| průchodu přední komorou, | ||
| podráždění spojivky, |
| Třída orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinky |
| zvýšený nitrooční tlak, vyrážka na očním víčku, suchá kůže očního víčka, růst očních řas,porucha slzení, iritida,porucha vidění, dystrofie rohovky, suchost v místě instilace,svědění v místě instilace, reakce v místě instilace, oční komplikace spojené s aplikátorem, únava,parestezie v místě instilace, makulární edém včetně cystoidního makulárního edému2,uveitida2oční hyperemie diabetická retinopatie3, oční alergie3oční diskomfort, porucha očního víčka3, ektropium3,zákaly čočky3, astenopie3,episklerální hyperemie3, vidění s halo efekty3, zánět přední komory3, slepota3,nařasení spojivky paralelně s okrajem víček,ekzém očních víček3, glaukom3,adheze duhovky3, iris bombata3, oční hypertenze3,podráždění v místě instilace3, skelné oči3,edém v místě instilace3, zabarvení spojivky3,zvýšený poměr exkavace k disku zrakového nervu3,madaróza3, pigmentace víček, onemocnění očí,krvácení do sítnice, fotofobie | ||
| Vzácné | Edém rohovky2, eroze rohovky2, periorbitální edém2, trichiáza2, distichiáza2,cysta na duhovce2,lokalizovaná kožní reakce na očních víčkách2, |
| Třída orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinky |
| ztmavnutí kůže na palpebrální části očních víček2,pseudopemfigoid oční spojivky2 | ||
| Velmi vzácné | Periorbitální změny a změny na očních víčkách vedoucí k prohloubení sulku očních víček2 | |
| Není známo | Retikulární epiteliální edém rohovky3 | |
| Srdeční poruchy | Méně časté | Angina pectoris2, palpitace2 |
| Velmi vzácné | Nestabilní angina pectoris2 | |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Méně časté | Epistaxe,nosní kongesce, diskomfort v oblasti nosu3, rinalgie3astma2, dyspnoe |
| Vzácné | Exacerbace astmatu2 | |
| Gastrointestinální poruchy | Méně časté | Nauzea, zvracení |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Časté | Kontaktní dermatitida |
| Méně časté | Lichenifikace, suchá kůže, erytém,kožní onemocnění, alergická dermatitida3 petechie,ekzém | |
| Vzácné | Svědění2 | |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Méně časté | Bolest čelisti, myalgie2, artralgie2, polychondritida3, svalová slabost,Sjögrenův syndrom |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Méně časté | Bolest na hrudi2 |
| Poranění, otravy a procedurální komplikace | Méně časté | Exkoriace3 |
1 Další informace viz Popis vybraných nežádoucích účinků
2 Další nežádoucí účinek pozorovaný při léčbě latanoprostem v monoterapii
3 Další nežádoucí účinek pozorovaný při léčbě netarsudilem v monoterapii
Popis vybraných nežádoucích účinků
Konjunktivální hyperemie
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem v klinických hodnoceních v souvislosti s léčbou latanoprostem + netarsudilem byla konjunktivální hyperemie, která je přičítána vazodilatačnímu účinku léčiv z třídy inhibitorů Rho-kinázy. Konjunktivální hyperemie měla typicky mírnou závažnost a sporadický charakter. Nicméně existoval malý podíl subjektů se středně závažnou až závažnou hyperemií, které léčbu z důvodů tohoto nežádoucího účinku ukončily (5 % v klinických studiích
fáze III).
Cornea verticillata
U přibližně 13 % pacientů v kontrolovaných klinických studiích fáze III se objevila cornea verticillata. Cornea verticillata byla u pacientů léčených latanoprostem + netarsudilem poprvé pozorována po
4 týdnech denního podávání. Tato reakce nevedla u pacientů k jakýmkoli zjevným funkčním změnám
vizu. Většina případů cornea verticillata po ukončení léčby vymizela. Incidence cornea verticillata byla vyšší v určitých subpopulacích: u starších pacientů (≥ 65 let věku) oproti ostatním (18,8 % vs. 11,5 %); u mužů oproti ženám (18,8 % vs. 13 %) a u bílé rasy oproti ostatním rasám (21,7 % vs.
2,5 %).
Pigmentace duhovky
Přípravek Roclanda obsahuje latanoprost, což je analog prostaglandinu F2α. Většina nežádoucích účinků spojených s latanoprostem je oční povahy. V 5leté studii bezpečnosti latanoprostu se u 33 % pacientů vyskytla pigmentace duhovky (bod 4.4).
Tato změna barvy očí byla pozorována zejména u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj. u modro-hnědých, šedo-hnědých, žluto-hnědých a zeleno-hnědých očí. V klinických studiích s latanoprostem nastává změna barvy duhovky obvykle během prvních 8 měsíců léčby, vzácně i během druhého
a třetího roku; po čtvrtém roce léčby nebyl tento efekt pozorován. Míra progrese pigmentace duhovky se postupně snižuje a po 5 letech je stabilní. Účinek zvýšené pigmentace po době delší než 5 let nebyl zkoumán. Změna barvy duhovky je ve většině případů mírná a často není klinicky patrná. Incidence
u pacientů se smíšenou barvou duhovky se pohybovala v rozmezí 7–85 %, s nejvyšší incidencí u barvy žluto-hnědé. U pacientů s homogenně modrýma očima nebyla změna zbarvení pozorována. U pacientů s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna pigmentace pozorována pouze vzácně.
Změna barvy duhovky je způsobena zvýšením obsahu melaninu v melanocytech stromatu duhovky, nikoliv zvýšením počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace duhovky při okraji zornice koncentricky šíří do periferie postiženého oka, ale může zhnědnout celá duhovka nebo některé její partie. Po ukončení léčby nebyl pozorován další nárůst množství hnědého pigmentu v duhovce.
V dosud provedených klinických studiích nebyla tato změna pigmentace doprovázena žádnými symptomy nebo patologickými změnami.
Podáváním přípravku nedošlo k žádnému ovlivnění pigmentových névů duhovky ani skvrn na duhovce. V klinických studiích nebyla pozorována žádná akumulace pigmentu v oblasti trabekulární trámčiny ani v oblasti jiných struktur přední komory oka.
Další zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
S výjimkou cornea verticillata (viz výše) nebyl mezi subjekty ve věku < 65 let a ≥ 65 let pozorován žádný rozdíl v bezpečnostním profilu latanoprostu + netarsudilu.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Systémová expozice netarsudilové složce latanoprostu + netarsudilu po topickém podání do oka byla zanedbatelná.
Kromě podráždění očí a konjunktivální hyperemie nejsou v případě předávkování latanoprostem známy žádné jiné oční nežádoucí účinky.
Pokud doje k náhodnému požití latanoprostu, může být užitečná následující informace: Jedna lahvička obsahuje 125 mikrogramů latanoprostu. Více než 90 % léčivé látky je metabolizováno při prvním průchodu játry. Intravenózní infuze 3 mikrogramů/kg u zdravých dobrovolníků nevyvolala žádné příznaky, dávka 5,5–10 mikrogramů/kg však vyvolala nauzeu, bolest břicha, závratě, únavu, návaly
horka a pocení. U opic byly v intravenózní infuzi podány dávky do 500 mikrogramů/kg bez závažných účinků na kardiovaskulární systém.
Intravenózní podání latanoprostu opicím vedlo k přechodné bronchokonstrikci. Nicméně u pacientů se středně těžkým bronchiálním astmatem nebyla bronchokonstrikce vyvolána při lokálním podání latanoprostu do oka v dávce 7x vyšší, než je klinická dávka latanoprostu.
Pokud dojde k lokálnímu předávkování latanoprostem + netarsudilem, je nutno oko (oči) propláchnout vodou z kohoutku. Léčba předávkování zahrnuje podpůrnou a symptomatickou terapii.
Farmakologické vlastnosti - ROCLANDA 50MCG/ML+200MCG/ML
Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, antiglaukomatika a miotika, ATC kód: S01EE51 Mechanismus účinku
Přípravek Roclanda obsahuje dvě léčivé látky: latanoprost a netarsudil. Obě tyto složky snižují nitrooční tlak zvyšováním odtoku komorové vody z oka. I když obě látky latanoprost a netarsudil snižují nitrooční tlak zvyšováním odtoku komorové vody z oka, jejich mechanismus účinku se liší.
Studie provedené na zvířatech i u člověka naznačují, že hlavním mechanismem účinku netarsudilu, inhibitoru Rho-kinázy, je zvýšený trabekulární odtok. Tyto studie také naznačují, že netarsudil snižuje nitrooční tlak snižováním episklerálního venózního tlaku.
Studie provedené na zvířatech i u člověka svědčí o tom, že hlavním mechanismem účinku latanoprostu, analogu prostaglandinu F2α, je uveosklerální odtok, ačkoliv u člověka bylo zjištěno i určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence).
Klinická účinnost a bezpečnost
Přípravek Roclanda byl hodnocen ve 3 randomizovaných, dvojitě zaslepených, multicentrických klinických studiích fáze III u 1 686 pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem a oční hypertenzí. Do studií 301 a 302 byly zařazeny subjekty s hodnotou IOP < 36 mmHg a byl porovnáván účinek podávání latanoprostu + netarsudilu jednou denně a účinek individuálního podávání 0,02% roztoku netarsudilu jednou denně a 0,005% roztoku latanoprostu jednou denně na snížení nitroočního tlaku. Doba trvání léčby činila 12 měsíců ve studii 301 a 3 měsíce ve studii 302. Medián věku účastníků studie byl 66 let (rozmezí 18 až 99 let). Studie 303 hodnotila oční hypotenzní účinnost latanoprostu + netarsudilu ve srovnání s bimatoprostem 0,03 % / timololem 0,5 %. Doba trvání léčby byla 6 měsíců.
Studie 301 a 302 byly navrženy tak, aby ukázaly superioritu latanoprostu + netarsudilu podávaných jednou denně večer nad individuálně podávanými složkami 0,02% roztokem netarsudilu jednou denně a 0,005% roztokem latanoprostu jednou denně. Primárním měřítkem účinnosti byla průměrná hodnota IOP podle metody nejmenších čtverců (LS) v každém z 9 časových bodů měřených v 8:00, 10:00
a 16:00 15. den, 43. den a 90. den. Průměrný účinek latanoprostu + netarsudilu na snížení hodnoty IOP byl o 1 až 3 mmHg větší než v případě 3měsíční monoterapie 0,02% roztokem netarsudilu nebo 0,005% roztokem latanoprostu (obrázky 1 a2). Ve studii 301 bylo zachováno snížení hodnoty IOP, což ukazuje na statistickou superioritu latanoprostu + netarsudilu během 12měsíčního období léčby. Ve všech případech byly rozdíly v průměrné hodnotě IOP podle metody nejmenších čtverců (LS) klinicky relevantní a statisticky významné (p < 0,0001) do 3. měsíce. Přibližně 30 % subjektů zahrnutých do studií fáze III mělo výchozí hodnotu IOP ≥ 27 mmHg (132, 136 a 143 ve skupinách
s latanoprostem + netarsudilem, latanoprostem, resp. netarsudilem). V těchto skupinách byl latanoprost + netarsudil ve všech časových bodech z hlediska účinnosti snižování IOP statisticky významně superiorní každé z jednotlivých složek. V rámci obou studií kombinovaný přípravek ve
srovnání se samotným latanoprostem snížil IOP o dalších 1,7 mmHg až 3,7 mmHg a ve srovnání se samotným netarsudilem o dalších 3,4 mmHg až 5,9 mmHg.
Obrázek 1: Studie 301 - průměrná hodnota IOP (mmHg) podle léčené skupiny a léčebný rozdíl v průměrné hodnotě IOP| Roclanda Netarsudilu Latanoprostu23Při vstupu do studie Při vstupu do studie Při vstupu do studie22 8:00 10:00 16:00 8:00 10:00 16:00 8:00 10:00 16:0024,8 23,7 22,6 24,8 23,5 22,6 24,6 23,4 22,4212019 19,1 19,318,6 18,418 17,817,917,7 18,117,6 17,617 17,4 17,217,1 17,0 16,9 17,417,2 16,716 16,0 16,115,6 15,215,3 15,415 14,9 14,815,21415. den 15. den 15. den 43. den 43. den 43. den 90. den 90. den 90. den(8:00) (10:00) (16:00) (8:00) (10:00) (16:00) (8:00) (10:00) (16:00) | |||||||||
| latanoprost + netarsudil vs. netarsudil95% CI | 3,0(2,5; 3,6) | 3,0(2,4; 3,6) | 2,4(1,9; 3,0) | 3,2(2,6; 3,8) | 2,9(2,3; 3,5) | 2,3(1,7; 2,8) | 3,1(2,5; 3,8) | 3,2(2,5; 3,8) | 2,0(1,4; 2,6) |
| latanoprost + netarsudil vs. latanoprost95% CI | 2,3(1,7; 2,8) | 2,6(2,0; 3,2) | 2,3(1,8; 2,9) | 1,7(1,1; 2,4) | 1,9(1,3; 2,5) | 1,7(1,1; 2,2) | 1,5(0,9; 2,1) | 1,7(1,1; 2,3) | 1,3(0,7; 1,9) |
Průměrná hodnota IOP na základě metody LS v každém jednotlivém časovém bodě po výchozím měření byla odvozena pomocí analýzy kovariance upravené pro výchozí hodnotu IOP a na základě pozorovaných údajů pro všechny randomizované subjekty (238 ve skupině léčené latanoprostem + netarsudilem, 244 ve skupině léčené netarsudilem, 236 ve skupině léčené latanoprostem).
Obrázek 2: Studie 302 - průměrná hodnota IOP (mmHg) podle léčené skupiny a léčebný rozdíl v průměrné hodnotě IOP| 23 Roclanda Netarsudilu Latanoprostu22 Při vstupu do studie Při vstupu do studie Při vstupu do studie 8:00 10:00 16:00 8:00 10:00 16:00 8:00 10:00 16:0021 24,7 23,3 22,4 24,7 23,4 22,8 24,8 23,2 22,620 20,019,4 19,61918,4 18,418,118 18,0 17,9 17,917,918,017,5 17,4 17,517 17,7 17,1 17,1 17,116,4 16,416 16,115,5 15,61515,3 15,2 15,5 15,61415. den 15. den 15. den 43. den 43. den 43. den 90. den 90. den 90. den(8:00) (10:00) (16:00) (8:00) (10:00) (16:00) (8:00) (10:00) (16:00) | |||||||||
| latanoprost + netarsudil vs. netarsudil95% CI | 3,4(2,8; 3,9) | 2,7(2,2; 3,2) | 2,2(1,7; 2,8) | 3,2(2,6; 3,8) | 2,9(2,3; 3,4) | 2,3(1,8; 2,9) | 3,6(3,0; 4,2) | 2,8(2,3; 3,4) | 2,4(1,9; 2,9) |
| latanoprost + netarsudil vs. latanoprost95% CI | 2,0(1,5; 2,6) | 2,4(1,9; 2,9) | 1,9(1,3; 2,4) | 1,5(0,9; 2,1) | 1,9(1,3; 2,4) | 1,6(1,0; 2,1) | 1,5(0,9; 2,2) | 2,0(1,4; 2,5) | 1,5(1,0; 2,1) |
Průměrná hodnota IOP na základě metody LS v každém jednotlivém časovém bodě po výchozím měření byla odvozena pomocí analýzy kovariance upravené pro výchozí hodnotu IOP a na základě pozorovaných údajů pro všechny randomizované subjekty (245 ve skupině léčené latanoprostem + netarsudilem, 255 ve skupině léčené netarsudilem, 250 ve skupině léčené latanoprostem)
Přibližně 67 % subjektů zařazených do skupin léčených latanoprostem + netarsudilem ve studiích fáze III bylo bílé rasy a 30 % bylo černé rasy nebo afroamerického původu. Více než polovina subjektů byla ve věku ≥ 65 let. S výjimkou incidence cornea verticillata (viz bod 4.8) nebyl mezi rasami nebo věkovými skupinami pozorován žádný jiný rozdíl v bezpečnostním profilu.
Míra dokončení studií 301 a 302 byla ve skupině léčené latanoprostem + netarsudilem nižší než ve skupině léčené latanoprostem. Míra ukončení podávání z důvodu nežádoucích účinků ve 3. měsíci byla v souhrnné skupině léčené latanoprostem + netarsudilem 8,7 % vs. 7,6 % v souhrnné skupině léčené netarsudilem a 1,0 % v souhrnné skupině léčené latanoprostem. Míra ukončení podávání
z důvodu nežádoucích účinků ve 12. měsíci ve studii 301 byla 19,7 % ve skupině léčené latanoprostem + netarsudilem oproti 21,7 % ve skupině s netarsudilem a 1,7 % ve skupině
s latanoprostem. Většina ukončení léčby byla spojena s očními nežádoucími účinky. Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem v souvislosti s ukončením léčby ve skupině léčené
latanoprostem + netarsudilem byla konjunktivální hyperemie (7,6 % ve 12. měsíci). Většina očních nežádoucích účinků hlášených při léčbě latanoprostem + netarsudilem měla mírný charakter.
Studie 303 byla prospektivní, dvojitě maskovaná, randomizovaná, multicentrická, aktivně kontrolovaná 6měsíční studie s paralelními skupinami hodnotící bezpečnost a oční hypotenzní účinnost latanoprostu + netarsudilu ve srovnání s bimatoprostem + timololem u 430 subjektů se zvýšeným nitroočním tlakem. Subjekty byly náhodně přiřazeny k léčebnému režimu s plánovanou fixní dávkou jedné kapky latanoprostu + netarsudilu (218 subjektů) jednou denně (QD) každý večer do
obou očí (OU) nebo jedné kapky srovnávacího přípravku, bimatoprostu + timololu (211 subjektů) QD každý večer OU po dobu přibližně 180 dnů po „vymývacím“ období („wash out“ periodě).
Primárním výsledkem účinnosti bylo srovnání latanoprostu + netarsudilu s bimatoprostem + timololem pro průměrný IOP ve stanovených časových bodech ve 2. týdnu, 6. týdnu a 3. měsíci. Primární analýza byla provedena u populace ITT s imputací metodou Monte Carlo pomocí Markovova řetězce (Markov Chain Monte Carlo, MCMC). Tato analýza prokázala klinickou noninferioritu očního roztoku latanoprostu + netardusilu oproti bimatoprostu + timololu dávkovanému QD u populace ITT
s horním limitem 95% IS okolo rozdílu (latanoprost + netarsudil - bimatoprost + timolol) ≤ 1,5 mmHg ve všech 9 časových bodech a ≤ 1,0 mmHg ve většině (6 z 9) časových bodů od 2. týdne do 3. měsíce, čímž jsou splněna kritéria úspěšnosti. Mezní hodnota klinické noninferiority latanoprostu + netarsudilu QD oproti bimatoprostu + timololu QD (meziskupinový rozdíl ≤ 1,5 mmHg) byla prokázána u populace PP v 8 z 9 časových bodů (08:00, 10:00 a 16:00) ve 2. týdnu až do 3. měsíce pomocí metody MCMC. Nicméně klinická noninferiorita nebyla celkově splněna, protože v časovém bodu 08:00
v 6. týdnů byla horní hranice 95% CI rovna 1,55. Celkově došlo k podobnému průměrnému poklesu IOP v průběhu dne přibližně 9,5 mmHg mezi oběma léčebnými skupinami s latanoprostem + netarsudilem a bimatoprostem + timololem.
Celková míra ukončení podávání hodnocené léčby z důvodu léčbou vyvolaná nežádoucí příhoda (treatment emergent adverse event, TEAE) byla 11,2 %. Podávání hodnocené léčby bylo ukončeno
z důvodu TEAE u více subjektů z léčebné skupiny dostávající latanoprost + netarsudil QD (20,2 %) ve srovnání se skupinou dostávající bimatoprost + timolol QD (1,9 %) a většina TEAE, které způsobily ukončení podávání, byly oční TEAE. V žádné z léčebných skupin nebyly hlášeny jakékoli závažné nežádoucí příhody související s léčbou a bezpečnostní profil zůstává konzistentní se známým profilem latanoprostu + netarsudilu a/nebo latanoprostu či netarsudilu samostatně.
Účinnost a bezpečnost latanoprostu + netarsudilu u subjektů s poškozeným epitelem rohovky nebo koexistujícími patologiemi oka, např. pseudoexfoliací a syndromem dispergovaného pigmentu, nebyly stanoveny.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Roclanda u všech podskupin pediatrické populace při snižování zvýšeného nitroočního tlaku u pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem či oční hypertenzí. (informace o použití
u pediatrické populace viz bod 4.2).
Absorpce
Systémová expozice netarsudilu a jeho aktivnímu metabolitu, AR-13503, byla hodnocena
u 18 zdravých subjektů po topickém podávání netarsudilu o koncentraci 200 mikrogramů/ml do oka jednou denně (jedna kapka oboustranně v ranních hodinách) po dobu 8 dní. Po podání dávky
1. a 8. den nebyly v plazmě detekovány kvantifikovatelné koncentrace netarsudilu (dolní mez kvantifikace [lower limit of quantitation, LLOQ] 0,100 ng/ml). Pouze u jednoho subjektu byla 8. den 8 hodin po dávce jednou naměřena koncentrace aktivního metabolitu v plazmě 0,11 ng/ml.
Latanoprost (molekulová hmotnost 432,58) je isopropylesterové proléčivo, které samo o sobě není účinné. Biologickou účinnost získává hydrolýzou na kyselinu latanoprostové. Toto proléčivo se dobře absorbuje rohovkou a veškerá léčivá látka, jež se dostává do komorové vody, se hydrolyzuje během svého průchodu rohovkou. Studie u člověka svědčí pro to, že vrcholových koncentrací v komorové vodě je dosaženo za přibližně dvě hodiny po lokální aplikaci. Po lokálním podání opicím se latanoprost distribuuje převážně v oblasti předního segmentu oka, ve spojivkách a očních víčkách.
Pouze nepatrné množství latanoprostu se dostává do oblasti zadního segmentu.
Biotransformace
Po topickém podání dávky do oka je netarsudil metabolizován esterázami v oku na aktivní metabolit
AR-13503.
V oku nedochází prakticky k žádnému metabolismu kyseliny latanoprostové. Látka se metabolizuje především v játrech. Plazmatický poločas u člověka je 17 minut. U hlavních metabolitů, kterými jsou 1,2-dinorové a 1,2,3,4-tetranorové metabolity, nebyla ve studiích na zvířatech zjištěna žádná nebo jen velmi malá biologická aktivita. Tyto metabolity se vylučují převážně močí.
Farmaceutické údaje - ROCLANDA 50MCG/ML+200MCG/ML
Benzalkonium-chlorid Mannitol (E 421) Kyselina boritá
Hydroxid sodný (E 524) (pro úpravu pH) Voda pro injekci
3 roky.
Otevřená lahvička: 4 týdny od prvního otevření lahvičky. Neuchovávejte při teplotě nad 25 °C.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Uchovávejte v původní krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.
Přípravek Roclanda (sterilné roztok) je dodáván v lahvičkách z polyethylenu o nízké hustotě (2,5 ml náplně) s hroty s bílým polypropylenovým šroubovacím uzávěrem a těsněním garantujícím neporušenost obalu nebo v polypropylenových lahvičkách (2,5 ml náplně) s hroty s bílým šroubovacím uzávěrem z polyethylenu o vysoké hustotě a těsněním garantujícím neporušenost obalu.
Jedna krabička obsahuje 1 nebo 3 lahvičky. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.