DIACORDIN RETARD 90MG Tableta s prodlouženým uvolňováním

• Vazospastická angina pectoris (variantní Prinzmetalova angina).

• Chronická stabilní angina pectoris (námahová).

• Hypertenze (samostatně nebo v kombinaci s jinými léčivými přípravky). Přípravek Diacordin retard je indikován k léčbě dospělých.

Dávkování

Dávkování se přizpůsobuje individuálně každému nemocnému. Počáteční dávka je obvykle 90 mg 2krát denně, při nedostatečném účinku se dávka zvyšuje na 180 mg 2krát denně.

Nejvyšší denní dávka pro dospělé je 360 mg diltiazemu rozdělených do dvou denních dávek.

Při současném užívání přípravku Diacordin retard s jinými antihypertenzivy může být potřeba upravit dávkování přípravku Diacordin retard a/nebo současně podávaného antihypertenziva.

Starší pacienti, pacienti s poruchou funkce jater a/nebo ledvin

U starších osob a u pacientů se sníženou funkcí jater či ledvin se léčba zahajuje co nejnižšími dávkami a postupně se dávky zvyšují podle terapeutické odpovědi.

Přípravek Diacordin retard má být podáván se zvýšenou opatrností u pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Diacordin retard u dětí a dospívajících do 18 let nebyla dosud stanovena, a proto se podání přípravku Diacordin retard dětem a dospívajícím nedoporučuje (viz bod 4.4).

Způsob podání

Tablety se užívají současně s jídlem nebo na lačno, polykají se celé a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Sick sinus syndrom, pokud není zavedený funkční kardiostimulátor.

• Druhý a třetí stupeň AV bloku, pokud není zavedený funkční kardiostimulátor.

• Těžká bradykardie (pod 40 úderů za minutu).

• Selhání levé komory srdeční s plicní kongescí.

• Současné použití infuze dantrolenu (viz bod 4.5).

• Kombinace s ivabradinem (viz bod 4.5).

• Současné užívání s lomitapidem (viz bod 4.5).

Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání přípravku pacientům se sníženou funkcí levé komory, bradykardií (riziko exacerbace) nebo u pacientů s prvním stupněm AV bloku zjištěného na elektrokardiogramu (riziko exacerbace a vzácně komplexního bloku).

U pacientů se stávajícím srdečním onemocněním, zejména se sníženou funkcí levé komory, závažnou bradykardií nebo hypotenzí byly hlášeny případy akutního selhání ledvin způsobené sníženou renální perfuzí. Doporučuje se pečlivé sledování funkce ledvin.

Před celkovou anestezií musí být anesteziolog informován o probíhající léčbě diltiazemem. Blokátory kalciových kanálů spolu se současnou anestezií mohou zesilovat depresi srdeční kontraktility, konduktivity a automacie, stejně tak i dilataci cév.

U starších pacientů a u pacientů s ledvinnou nebo jaterní nedostatečností může docházet ke zvýšení plazmatických koncentrací diltiazemu. Na počátku léčby je třeba vzít pečlivě v úvahu kontraindikace a upozornění a zajistit důkladné sledování pacientů, zejména jejich srdeční frekvence.

Užívání blokátorů vápníkových kanálů jako je diltiazem může být spojeno se změnami nálad, včetně deprese.

Stejně tak jako ostatní antagonisté vápníkových kanálů má diltiazem inhibiční efekt na střevní motilitu. Proto má být užíván s opatrností u pacientů s rizikem rozvoje střevní obstrukce. Zbytky tablet u pomalu se uvolňujících forem přípravku mohou projít až do pacientovy stolice, avšak toto zjištění

nemá klinický význam.

Pacienty s latentním nebo manifestním diabetem mellitem je třeba pečlivě sledovat pro možné zvýšení hladin glukózy.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost použití diltiazemu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena.

Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorbcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Současné podávání je kontraindikováno

Dantrolen (infuze)

Při současném podání intravenózního verapamilu a dantrolenu byla u zvířat pozorována letální komorová fibrilace. Proto je kombinace vápníkových antagonistů a dantrolenu potenciálně nebezpečná (viz bod 4.3).

Ivabradin

Vzhledem k potencování účinku diltiazemu na snížení srdeční frekvence je současné podávání s ivabradinem kontraindikováno (viz bod 4.3).

Lomitapid

Diltiazem (středně silný inhibitor CYP3A4) může zvyšovat plazmatické koncentrace lomitapidu prostřednictvím inhibice CYP3A4, což vede ke zvýšenému riziku zvýšení jaterních enzymů (viz bod 4.3).

Současné užívání vyžadující opatrnost

Lithium

Riziko zvýšení lithiem indukované neurotoxicity.

Nitráty

Zvýšení hypotenzního účinku a pocitu slabosti (aditivní vazodilatační efekt). U všech pacientů

léčených vápníkovými antagonisty má předepisování a užívání nitrátů probíhat pouze s postupně se zvyšujícími dávkami.

Theofylin

Zvýšení hladiny cirkulujícího teofylinu.

Alfa antagonisté

Zvýšení antihypertenzního účinku. Současná léčba alfa-antagonisty může způsobit či zhoršit symptomatickou hypotenzi. Kombinace diltiazemu s alfa-antagonisty má být předem zvážena a podávána pouze pod přísným monitorováním krevního tlaku.

Amiodaron, digoxin

Zvýšení rizika bradykardie. U kombinovaného užívání s diltiazemem je doporučena opatrnost, zejména u starších pacientů a při užívání vysokých dávek přípravku.

Beta-blokátory

Kombinace může způsobovat poruchy srdečného rytmu (výrazná bradykardie, sinusová zástava), sino- atriální a atrio-ventrikulární poruchy vedení vzruchu a srdeční selhání (mají synergický efekt). Užívání této kombinace léčiv musí být vedeno pouze pod klinickým a EKG monitorováním, zejména na

počátku léčby.

Ostatní antiarytmika

Diltiazem má antiarytmický účinek, proto se nedoporučuje jeho předepisování spolu s jinými antiarytmiky (z důvodu aditivního rizika zvýšení srdečních nežádoucích účinků). Tato kombinace léčiv má být užívána pouze pod klinickým a EKG monitorováním.

Karbamazepin

Zvýšení hladiny cirkulujícího karbamazepinu. Je doporučeno stanovit plazmatické koncentrace karbamazepinu, aby v případě potřeby mohla být dávka upravena.

Rifampicin

Při nasazení léčby rifampicinem nastává riziko snížení plazmatických hladin diltiazemu. Pacienti mají být pečlivě sledováni na začátku a při ukončování léčby rifampicinem.

Antagonisté H2-receptorů (cimetidin, ranitidin)

Zvýšení plazmatických koncentrací diltiazemu. Pacienti, kteří ke své stávající léčbě diltiazemem

začínají nebo ukončují užívání antagonistů H2-receptorů, mají být pečlivě monitorováni. V takových případech může být nezbytné upravit denní dávku diltiazemu.

Cyklosporin

Zvýšení hladiny cirkulujícího cyklosporinu. V průběhu současného podávání diltiazemu a cyklosporinu je doporučeno snížit dávky cyklosporinu, monitorovat renální funkce, stanovit hladinu cyklosporinu a upravit dávkování během kombinované terapie a po jejím ukončení.

Fenytoin

Pokud je diltiazem užíván společně s fenytoinen, může zvýšit koncentraci fenytoinu v krevní plazmě. Doporučuje se sledovat koncentraci fenytoinu v krevní plazmě.

Acetylsalicyláty (ASA/LAS)

Vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení z důvodu možného aditivního účinku na agregaci krevních destiček má být diltiazem užíván současně s acetylsalicyláty (ASA/LAS) se zvýšenou opatrností.

Rentgen-kontrastní látky

U pacientů léčených diltiazemem, kterým je zároveň aplikován intravenózně bolus iontové rentgen- kontrastní látky může být zvýšené riziko kardiovaskulárních nežádoucích účinků, jako např. hypotenze. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát u pacientů, kteří současně užívají diltiazem a podstoupí aplikaci rentgen-kontrastní látky.

Obecné informace, které je potřeba brát v úvahu

Z důvodu potenciálního aditivního účinku je nezbytná opatrná titrace dávky u pacientů, kteří užívají diltiazem spolu s jinými léčivy, které ovlivňují srdeční kontraktilitu a/nebo kondukci.

Diltiazem je metabolizován cytochromem CYP3A4. Při současném užívání se silným inhibitorem CYP3A4 bylo pozorováno (méně než dvojnásobné) zvýšení koncentrace diltiazemu v plazmě Grapefruitová šťáva může zvýšit dostupnost diltiazemu (1,2krát). Pacienti, kteří konzumují

grapefruitovou šťávu, mají být sledováni pro možné zvýšení výskytu nežádoucích účinků diltiazemu. Při podezření, že k interakci dochází, pacienti nemají grapefruitovou šťávu požívat.

Diltiazem je izoformní inhibitor cytochromu CYP3A4. Současné užívání spolu s jinými substráty cytochromu CYP3A4 může mít za následek zvýšení plazmatických koncentrací obou současně

užívaných léčiv. Současné užívání diltiazemu s induktorem cytochromu CYP3A4 může mít za následek snížení plazmatické koncentrace diltiazemu.

Benzodiazepiny (midazolam, triazolam)

Diltiazem významně zvyšuje plazmatické koncentrace midazolamu a triazolamu a prodlužuje jejich biologický poločas. Zvláštní pozornost má být věnována současnému předepisování benzodiazepinů s krátkodobým působením metabolizovaných cestou cytochromu CYP3A4.

Kortikosteroidy (methylprednisolon)

Inhibice metabolismu methylprednisolonu (CYP3A4) a inhibice P-glykoproteinu.

Pacienti, kteří začínají být léčeni methylprednisolonem, mají být monitorováni. Může být nezbytné upravit dávku methylprednisolonu.

Statiny

Diltiazem jako inhibitor cytochromu CYP3A4 významně zvyšuje AUC některých statinů. Při

současném užívání diltiazemu se statiny, které jsou metabolizovány cytochromem CYP3A4, může dojít ke zvýšení rizika myopatie a rhabdomyolýzy. Pokud je to možné, mají být spolu s diltiazemem

užívány statiny, které se nemetabolizují cytochromem CYP3A4, jinak je doporučeno pacienta sledovat pro možné příznaky toxicity statinu.

Cilostazol

Inhibice metabolismu cilostazolu (CYP3A4). Bylo prokázáno, že diltiazem zvyšuje expozici cilostazolu a zesiluje jeho farmakologickou aktivitu.

Těhotenství

Data o užívání diltiazemu v průběhu těhotenství jsou velmi omezená. U některých zvířecích druhů (potkan, myš, králík) vykazoval diltiazem reprodukční toxicitu. Proto není doporučeno užívat diltiazem v průběhu těhotenství a stejně tak u žen, které jsou v plodném věku a neužívají kontracepci.

Kojení

Diltiazem je v nízkých koncentracích vylučován do mateřského mléka. Proto pacientka v průběhu užívání přípravku nemá kojit. Pokud je zcela nezbytné podávat přípravek kojící matce, je nutné kojence před zahájením léčby převést na náhradní výživu.

Na základě zjištěných nežádoucích reakcí, např. závrať a nevolnost, může být schopnost řídit a obsluhovat stroje změněna. Avšak nebyly provedeny žádné studie o vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky diltiazemu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 a < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 a < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 a < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není

známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině s danou frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

1 Nežádoucí účinky hlášené během post-marketingového sledování byly získány z jednotlivých hlášení, a proto frekvence těchto nežádoucích účinků není známá (nelze určit).

Nežádoucí účinky se objevují nejčastěji na počátku léčby nebo při zvýšení dávek. Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky

Klinické účinky akutního předávkování mohou zahrnovat výraznou hypotenzi, která může vést až ke kolapsu a akutnímu poškození ledvin, sinusovou bradykardii s nebo bez isorytmické disociace,

sinusové zástavě, poruchám atrioventrikulární kondukce a srdeční zástavě.

Léčba

Léčba v nemocničním zařízení zahrnuje výplach žaludku a/nebo osmotickou diurézu. Poruchy kondukce mohou být upraveny částečnou srdeční stimulací. Navrhovaná korektivní léčba: atropin, vazopresory, inotropní látky, glukagon a infuze kalcium glukonátu.

Diltiazem se nedá odstranit dialýzou.