LANZUL 15MG Enterosolventní tvrdá tobolka

Lansoprazol je indikován k léčbě dospělých.

• Léčba duodenálního a žaludečního vředu

• Léčba refluxní ezofagitidy

• Profylaxe refluxní ezofagitidy

• Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) se současně podávanou příslušnou antibiotickou léčbou u pacientů s vředem spojeným s infekcí H. pylori

• Léčba NSAID indukovaného benigního žaludečního a duodenálního vředu u pacientů vyžadujících kontinuální léčbu NSAID

• Profylaxe NSAID indukovaného žaludečního a duodenálního vředu u rizikových pacientů

  (viz bod 4.2) vyžadujících kontinuální léčbu

• Symptomatická refluxní choroba jícnu

• Zollinger-Ellisonův syndrom

Dávkování

Léčba duodenálního vředu:

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 2 týdny při stejné dávce.

Léčba žaludečního vředu:

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Vřed je obvykle zhojený během 4 týdnů, ale u pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena

o další 4 týdny při stejné dávce.

Refluxní ezofagitida:

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení během této doby, může být léčba prodloužena o další 4 týdny při stejné dávce.

Profylaxe refluxní ezofagitidy:

Doporučená dávka je 15 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena až na 30 mg denně, je-li to

nezbytné.

Léčba benigních žaludečních a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID u pacientů,

u nichž je nutné pokračovat v léčbě NSAID:

Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo úplného zhojení, může být léčba prodloužena o další 4 týdny. U pacientů s rizikem vředu nebo obtížného hojení má být zvažována delší doba léčby a/nebo vyšší dávky.

Profylaxe žaludečního a duodenálního vředu při léčbě NSAID u rizikových pacientů (jako je věk nad 65 let nebo anamnéza žaludečního nebo duodenálního vředu), u nichž je nutné pokračovat v léčbě NSAID:

Doporučená dávka je 15 mg jednou denně. Jestliže je léčba neúspěšná, má být dávka zvýšena na 30 mg.

Symptomatická refluxní choroba jícnu:

Doporučená dávka je 15 mg nebo 30 mg denně. K ústupu symptomů dochází rychle. Je třeba zvážit individuální úpravu dávky. Jestliže při denní dávce 30 mg nedojde k ústupu symptomů během 4 týdnů, je třeba zvážit další vyšetření.

Zollinger-Ellisonův syndrom:

Doporučená počáteční dávka je 60 mg jednou denně. Dávky je třeba upravit individuálně a léčba má trvat tak dlouho, jak je nutné. Při léčbě byly použity dávky až 180 mg denně. Pokud je denní dávka vyšší než 120 mg, má být rozdělena do dvou dílčích denních dávek.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce ledvin není potřebné upravit dávkování.

Porucha funkce jater:

Pacienti se středně těžkým nebo těžkým onemocněním jater mají být pravidelně sledováni a doporučuje se u nich snížení denní dávky lansoprazolu o 50 % (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti:

Vzhledem ke snížené clearance lansoprazolu u starších osob může být zapotřebí úprava dávky, a to na základě individuálních potřeb pacienta. Denní dávka u starších osob nemá překročit 30 mg, pokud pro to není přesvědčivá klinická indikace.

Pediatrická populace:

Způsob podání

Perorální podání.

K dosažení optimálního účinku, se Lanzul má užívat jednou denně ráno, kromě eradikace H. pylori, kdy

má být léčba dvakrát denně, jednou ráno a jednou večer. Lanzul se užívá nejméně 30 minut před jídlem (viz bod 5.2). Tobolky se polykají celé s malým množstvím tekutiny.

Studie a klinická praxe navrhují, že k usnadnění podání je možné u pacientů s obtížemi polykání tobolku otevřít a granule smíchat s malým množstvím vody, jablečným/rajčatovým džusem nebo smíchat s malým množstvím tekuté stravy (např. jogurt, jablečné pyré). Tobolky mohou být také otevřeny a granule smíchány se 40 ml jablečného džusu k podání nazogastrickou sondou (viz bod 5.2). Připravená suspenze nebo směs s léčivým přípravkem má být ihned podána.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Maligní nádorové onemocnění žaludku

Stejně jako u jiných antiulcerózních způsobů léčby je třeba při léčbě žaludečního vředu lansoprazolem vyloučit možnost maligního nádoru žaludku, protože lansoprazol může maskovat symptomy a prodloužit dobu ke stanovení správné diagnózy.

Inhibitory HIV proteázy

Souběžné podávání lansoprazolu s inhibitory HIV proteázy, jejichž absorpce je závislá na aciditě žaludečního pH, jako je atazanavir a nelfinavir, se nedoporučuje vzhledem k významnému snížení jejich biologické dostupnosti (viz bod 4.5).

Vliv na absorpci vitamínu B12

Stejně jako další léky na snížení kyselosti i lansoprazol může v důsledku hypo- nebo achlorhydrie zapříčinit sníženou absorpci vitamínu B12 (kyanokobalamin). Toto je třeba vzít v úvahu u pacientů se sníženou zásobou vitamínu B12 nebo u pacientů s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu B12, kteří podstupují dlouhodobou léčbu nebo jsou-li u nich pozorovány odpovídající klinické příznaky.

Porucha funkce jater

Lansoprazol má být podáván s opatrností u pacientů s mírným až závažným snížením jaterních funkcí

(viz bod 4.2 a 5.2).

Gastrointestinální infekce způsobené bakteriemi Lansoprazol, stejně jako všechny inhibitory protonové pumpy (IPP), může zvýšit počty bakterií normálně se vyskytujících v gastrointestinálním traktu. To může zvýšit riziko gastrointestinálních infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella, Campylobacter a Clostridium difficile.

U pacientů se žaludečním a duodenálním vředem má být jako etiologický faktor zvažovaná infekce

H. pylori.

Dlouhodobá léčba

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti použití udržovací léčby delší než jeden rok mají být pacienti podstupující takovou léčbu pravidelně kontrolováni a mají se důkladně zvážit rizika a přínosy léčby těchto pacientů.

Gastrointestinální poruchy

U pacientů léčených lansoprazolem byly velmi vzácně hlášeny případy kolitidy. Proto je třeba v případě těžkého nebo přetrvávajícího průjmu zvážit vysazení léčby.

Společné podávání s NSAID

Léčba zaměřená na prevenci peptických vředů u pacientů, kteří potřebují trvalou léčbu NSAID, má být

omezena pouze na vysoce rizikové pacienty (tj. s anamnézou krvácení do gastrointestinálního traktu, perforace vředu, v pokročilém věku, souběžným používáním léčivých přípravků, o nichž je známo, že zvyšují pravděpodobnost nežádoucích účinků horní části gastrointestinálního traktu [např. kortikosteroidy nebo antikoagulancia], při přítomnosti závažného faktoru komorbidity nebo při dlouhodobém používání NSAID v maximálních doporučovaných dávkách).

Hypomagnezemie

U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je lansoprazol, byly vzácně hlášeny případy závažné hypomagnezemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok. Hypomagnezemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. Hypomagnezemie může vést k hypokalcemii a/nebo k hypokalemii (viz bod 4.8). U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení hypomagnezemie (a hypokalcemie a/nebo hypokalemie související s hypomagnezemií) poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magneziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnezemii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Zlomeniny kostí

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin celkového proximálního femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších pacientů a pacientů se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10– 40 %. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

Závažné kožní nežádoucí reakce

V souvislosti s lansoprazolem byly s neznámou frekvencí hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce (SCAR) včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující nebo fatální (viz bod 4.8). V době předepisování mají být pacienti informováni o známkách a příznacích a měli by být pečlivě sledováni kvůli kožním reakcím. Objeví-li se známky a příznaky naznačující tyto reakce, je třeba lansoprazol okamžitě vysadit a zvážit alternativní léčbu.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)

S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku Lanzul. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Interference s laboratorními testy

Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Lanzul přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA (viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.

Porucha funkce ledvin

U pacientů užívajících lansoprazol byla pozorována akutní tubulointersticiální nefritida (TIN), která se může vyskytnout kdykoli během léčby lansoprazolem (viz bod 4.8). Akutní tubulointersticiální nefritida se může rozvinout do selhání ledvin.

Podávání lansoprazolu se musí v případě podezření na TIN ihned přerušit a je třeba ihned zahájit příslušnou léčbu.

Lanzul obsahuje sacharózu a sodík

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Vliv lansoprazolu na jiné léčivé přípravky

Léčivé přípravky, jejichž absorpce je závislá na pH

Lansoprazol může interferovat s absorpcí jiných léčivých přípravků, kde žaludeční pH je důležitým určujícím faktorem perorální biologické dostupnosti.

Inhibitory HIV proteázy:

Souběžné podávání lansoprazolu s inhibitory HIV proteázy, jejichž absorpce je závislá na aciditě žaludečního pH, jako je atazanavir a nelfinavir, se nedoporučuje vzhledem k významnému snížení jejich biologické dostupnosti (viz bod 4.4).

Ketokonazol a itrakonazol:

Absorpce ketokonazolu a itrakonazolu z gastrointestinálního traktu se zvyšuje přítomností žaludeční kyseliny. Podání lansoprazolu může mít za důsledek subterapeutické hladiny ketokonazolu a itrakonazolu, a proto se tato kombinace nemá podávat.

Digoxin:

Současné podávání lansoprazolu a digoxinu může vést ke zvýšení plazmatické hladiny digoxinu. Proto je třeba sledovat plazmatické hladiny digoxinu a dávku digoxinu v případě potřeby upravit na začátku a na konci léčby lansoprazolem.

Methotrexát:

Současné užívání s vysokými dávkami methotrexátu může zvýšit a prodloužit sérové hladiny methotrexátu a/nebo jeho metabolitu, což může vést až k toxicitě methotrexátu. Z tohoto důvodu může být nutné zvážit dočasné vysazení lansoprazolu v situaci, kdy se používají vysoké dávky methotrexátu.

Warfarin:

Současné podávání 60 mg lansoprazolu a warfarinu neovlivnilo farmakokinetiku warfarinu ani INR. Nicméně u pacientů léčených současně IPP a warfarinem byly hlášeny případy zvýšeného INR a protrombinového času. Zvýšení INR a protrombinového času může vést k abnormálnímu krvácení, a dokonce i k úmrtí pacienta. Pacienti léčení současně lansoprazolem a warfarinem mají být sledováni pro zvýšení INR a protrombinového času, zvláště při zahájení nebo ukončení léčby.

Léčivé přípravky metabolizované enzymy P450

Lansoprazol může být příčinou vzestupu plazmatické koncentrace léčivých přípravků metabolizovaných CYP3A4. Proto je třeba opatrnosti při kombinaci lansoprazolu s léčivými přípravky, které jsou metabolizované tímto enzymem a mají úzké terapeutické okno.

Theofylin:

Lansoprazol snižuje plazmatickou koncentraci theofylinu, což může snížit předpokládaný klinický účinek dávky. Při současném podávání lansoprazolu s theofylinem má být pacient monitorován.

Takrolimus:

Současné podávání lansoprazolu zvyšuje plazmatické koncentrace takrolimu (CYP3A4 a P-glykoprotein substrát). Expozice lansoprazolem zvyšuje střední expozici takrolimu až o 81 %. Proto je třeba sledovat plazmatické koncentrace takrolimu na začátku a konci současné léčby lansoprazolem.

Léčivé přípravky transportované P-glykoproteinem

Bylo pozorováno, že lansoprazol inhibuje in vitro transportní protein P-glykoprotein. Klinický význam není znám.

Účinky jiných léčivých přípravků na lansoprazol

Léčivé přípravky, které inhibují CYP2C19

Fluvoxamin:

Při kombinaci lansoprazolu s inhibitorem CYP2C19 fluvoxaminem je třeba vzít v úvahu snížení dávky. Plazmatická koncentrace lansoprazolu se při této kombinaci zvyšuje až čtyřikrát.

Léčivé přípravky, které indukují CYP2C19 a CYP3A4

Induktory enzymů ovlivňující CYP2C19 a CYP3A4 jako je rifampicin a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) mohou významně snížit plazmatické koncentrace lansoprazolu.

Jiné

Sukralfát a antacida:

Sukralfát a antacida mohou snížit biologickou dostupnost lansoprazolu. Lansoprazol se proto má užít nejméně 1 hodinu po užití těchto léčivých přípravků.

Nebyly prokázané žádné klinicky významné interakce mezi lansoprazolem a nesteroidními protizánětlivými léčivými přípravky, avšak nebyly provedeny žádné formální interakční studie.

Těhotenství

Údaje o podávání lansoprazolu těhotným ženám jsou omezené. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj.

Podávání lansoprazolu v těhotenství se z preventivních nedoporučuje. Kojení

Není známo, že by lansoprazol přecházel do mateřského mléka. Studie na zvířatech prokázaly exkreci

lansoprazolu do mléka.

Má se zvážit rozhodnutí o pokračování nebo přerušení kojení anebo léčby lansoprazolem s ohledem na prospěch kojení pro dítě a prospěch léčby matky lansoprazolem.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích lansoprazolu na plodnost u lidí. U potkanů nebyla lansoprazolem samčí ani samičí fertilita ovlivněna.

Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky léčiv jako závratě, vertigo, poruchy zraku a somnolence

(viz bod 4.8). V těchto případech může být snížena schopnost reagovat.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Frekvence nežádoucích účinků je definována jako časté (> 1/100, <1/10), méně časté (>1/1 000,

<1/100), vzácné (>1/10 000, <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

*Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh

ϯHypokalcemie a/nebo hypokalemie mohou souviset s výskytem hypomagnezemie (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Účinky předávkování lansoprazolem u lidí nejsou známé (ačkoliv akutní toxicita je pravděpodobně nízká), a proto instrukce pro léčbu nebyly stanoveny. Nicméně denní dávka nepřesahující 180 mg lansoprazolu perorálně a 90 mg lansoprazolu intravenózně podávaná ve studiích nevedla k významným nežádoucím účinkům.

Možné příznaky při předávkování lansoprazolem viz bod 4.8.

V případě podezření na předávkování je třeba pacienta sledovat. Lansoprazol není významně eliminován hemodialýzou. Je-li to nutné, doporučuje se výplach žaludku, podání aktivního uhlí a symptomatická léčba.