BAQSIMI 3MG Nosní zásyp v jednodávkovém obalu
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - BAQSIMI 3MG
Přípravek Baqsimi je indikován k léčbě závažné hypoglykémie u dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 1 roku s onemocněním diabetes mellitus.
Dávkování
Dospělí, dospívající a děti ve věku od 1 roku
Doporučená dávka je 3 mg glukagonu podaná do jedné nosní dírky.
Starší populace
Není nutná žádná úprava dávky na základě věku.
Data o účinnosti a bezpečnosti jsou u pacientů ve věku 65 let velmi omezená a chybí u pacientů ve věku 75 let a starších.
Porucha funkce ledvin
Při poruše funkce ledvin není nutná úprava dávkování.
Porucha funkce jater
Při poruše funkce jater není nutná úprava dávkování.
Pediatrická populace ve věku 0 - < 1 rok
Bezpečnost a účinnost přípravku Baqsimi u kojenců a dětí ve věku od 0 do < 1 roku nebyla dosud stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Pouze nosní podání. Glukagon ve formě nosního zásypu se podává do jedné nosní dírky. Glukagon je pasivně absorbován nosní sliznicí. Po podání dávky není třeba se zhluboka nadechnout nebo zhluboka dýchat.
Pacienti a jejich pečovatelé musí být poučeni o známkách a příznacích závažné hypoglykémie. Vzhledem k tomu, že k zotavení z těžké hypoglykémie je zapotřebí pomoc ostatních, pacienta je nutné poučit, že má informovat osoby ve svém okolí o přípravku Baqsimi a jeho příbalové informaci. Přípravek Baqsimi je nutné podat co nejdříve po zjištění těžké hypoglykémie. Pacient nebo pečovatel by měl být poučen, aby si přečetl příbalovou informaci. Je třeba zdůraznit následující pokyny:
Pokyny k podávání glukagonu ve formě nosního zásypu
-
Zatáhnutím za červený proužek odstraňte ochrannou plastovou fólii.
-
Jednodávkový obal vyjměte z tuby. Nestlačujte píst, dokud nebudete připraven(a) podat dávku.
-
Jednodávkový obal držte mezi prsty a palcem. Před použitím přípravek nezkoušejte, neboť obal obsahuje jen jednu dávku glukagonu a není možné jej použít znovu.
-
Úzký konec jednodávkového obalu opatrně zaveďte do jedné z nosních dírek tak, aby se prst(y) zvenčí dotkly nosu.
-
Píst stlačte až na doraz. Podání dávky je dokončeno v okamžiku, kdy již není vidět zelená čára.
-
Je-li osoba v bezvědomí, otočte ji na bok, abyste předešli dušení.
-
Po podání dávky má pečovatel ihned přivolat lékařkou pomoc.
-
Když pacient zareaguje na léčbu, podejte mu perorálně sacharidy, aby se obnovil glykogen v játrech a zabránilo se relapsu hypoglykémie.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití, viz bod 4.4.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Feochromocytom (viz bod 4.4).
Feochromocytom
V přítomnosti feochromocytomu může glukagon stimulovat uvolnění katecholaminů z nádoru. Ukázálo se, že pokud se u pacienta projeví dramatické zvýšení krevního tlaku, použití neselektivních
α-adrenergních blokátorů účinně snižuje krevní tlak. Přípravek Baqsimi je kontraindikován u pacientů s feochromocytomem (viz bod 4.3).
Inzulinom
U pacientů s inzulinomem může po podání glukagonu dojít k počátečnímu zvýšení glykémie. Nicméně podání glukagonu může přímo či nepřímo (prostřednictvím počátečního vzestupu glykémie) stimulovat nadměrné uvolňování inzulinu z inzulinomu a způsobit tak hypoglykémii. Pacientům, u kterých se po dávce glukagonu objeví příznaky hypoglykémie, má být perorálně nebo intravenózně podána glukóza.
Hypersenzitivita a alergické reakce
Mohou se objevit alergické reakce, které byly hlášeny u injekčně podávaného glukagonu. Mezi tyto reakce patří generalizovaná vyrážka a v některých případech anafylaktický šok s dýchacími obtížemi, a hypotenze. Pokud má pacient potíže s dýcháním, zavolejte okamžitě lékařskou pomoc.
Zásoby glykogenu a hypoglykémie
Glukagon je v léčbě hypoglykémie účinný pouze v přítomnosti dostatečného množství glykogenu v játrech. V případech hladovění, nedostatečnosti nadledvin, chronického nadužívání alkoholu nebo chronické hypoglykémie glukagon nepomáhá nebo pomáhá jen málo a tyto stavy mají být léčeny glukózou.
Aby se zabránilo relapsu hypoglykémie, mají být pacientům, kteří zareagovali na léčbu, podány perorálně sacharidy, aby došlo k obnově glykogenu v játrech.
Nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí. Inzulin
Inzulín působí antagonisticky vůči glukagonu. Indometacin
Při používání s indometacinem může glukagon ztratit svou schopnost zvyšovat glykémii, nebo dokonce může způsobit hypoglykémii.
Betablokátory
U pacientů užívajících betablokátory lze předpokládat výraznější zvýšení tepové frekvence i krevního tlaku. Toto zvýšení je vzhledem ke krátkému poločasu glukagonu dočasné.
Léčba glukagonem má za následek uvolnění katecholaminů z nadledvin. Při současném užívání betablokátorů může dojít k nebráněné alfa-adrenergní stimulaci a k následnému výraznějšímu zvýšení krevního tlaku. (viz bod 4.4).
Warfarin
Glukagon může zvyšovat antikoagulační účinek warfarinu.
Těhotenství
Reprodukční studie a studie fertility u zvířat nebyly s glukagonem ve formě nosního zásypu provedeny.
Přípravek Baqsimi může být používán v těhotenství. Glukagon u člověka neprochází přes placentární bariéru. Bylo hlášeno použití glukagonu těhotnými ženami s diabetem a nejsou známy žádné škodlivé účinky týkající se průběhu těhotenství a zdraví nenarozeného dítěte a novorozence.
Kojení
Přípravek Baqsimi může být používán v období kojení. Glukagon se z krevního řečiště odbourává velmi rychle a předpokládá se tedy, že jeho množství vylučované do mléka kojících matek po léčbě závažných hypoglykemických reakcí je extrémně malé. Protože je glukagon odbouráván v trávicím traktu a ve své intaktní formě nemůže být absorbován, u dítěte se neprojeví žádný metabolický účinek.
Fertilita
Pro glukagon ve formě nosního zásypu nebyly studie fertility provedeny. Studie na potkanech ukázaly, že glukagon nezpůsobuje poruchu fertility.
Přípravek Baqsimi má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Pacientova schopnost soustředit se a reagovat může být zhoršena v důsledku hypoglykémie, která může přetrvávat krátce po podání přípravku. To může představovat riziko v situacích, kdy jsou tyto schopnosti obzvláště důležité (např. řízení nebo obsluha strojů).
Shrnutí bezpečnostního profilu
Mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky patří zvýšené slzení (36 %), podráždění horních cest dýchacích (34 %), nauzea (27 %), bolest hlavy (21 %) a zvracení (16 %).
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky jsou uvedeny v tabulce 1 dle terminologie MedDRA podle tříd orgánových systémů a frekvencí. Odpovídající kategorie frekvence jsou pro jednotlivé nežádoucí účinky založeny na následující konvenci: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000).
Tabulka 1. Frekvence nežádoucích účinků glukagonu ve formě nosního zásypu
| Třída orgánových systémů | Velmi časté | Časté | Méně časté |
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy | Dysgeuzie | |
| Poruchy oka | Zvýšené slzení | Oční hyperémieSvědění očí | |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Podráždění horních cest dýchacích a | ||
| Gastrointestinální poruchy | ZvraceníNauzea | ||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Pruritus | ||
| Vyšetření | Zvýšený systolický krevní tlak bZvýšený diastolický krevní tlak b | Zvýšená srdeční frekvence b |
- Podráždění horních cest dýchacích: rýma, nepříjemné pocity v nose, nazální kongesce, svědění v nose, kýchání, podráždění hrdla, kašel, epistaxe a parosmie.
-
Zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku: hodnocené stanovením základních životních funkcí.
Frekvence jsou založeny na změnách mezi hodnotami před léčbou a po léčbě.
Imunogenita
Celkově se u 5,6 % pacientů objevily protilátky proti glukagonu vyvolané léčbou. Tyto protilátky nebyly neutralizující, nesnížily účinnost glukagonu, ani nebyly spojeny s rozvojem nežádoucích účinků vyvolaných léčbou.
Pediatrická populace
Na základě údajů z klinických hodnocení se očekává, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků pozorovaných u dětí ve věku od 1 roku budou stejně jako u dospělých.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Dojde-li k předávkování, u pacienta se může objevit nauzea, zvracení, inhibice motility gastrointestinálního traktu, zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence. V případě podezření na předávkování, kdy může dojít ke snížení hladiny draslíku v séru, má být hladina draslíku v séru monitorována a v případě potřeby korigována. Pokud u pacienta dojde k dramatickému zvýšení krevního tlaku, bylo prokázáno, že použití neselektivní α-adrenergní blokády je účinné při snižování krevního tlaku na krátkou dobu, kdy by byla nutná kontrola(viz bod 4.4).
Farmakologické vlastnosti - BAQSIMI 3MG
Farmakoterapeutická skupina: Pankreatické hormony, glykogenolytické hormony, ATC kód: H04AA01
Mechanismus účinku
Glukagon zvyšuje koncentraci glukózy v krvi tím, že aktivuje jaterní glukagonové receptory, a tak stimuluje rozpad glykogenu a uvolnění glukózy z jater. Pro vyvolání antihypoglykemického účinku glukagonu jsou nezbytné jaterní zásoby glykogenu.
Farmakodynamické účinky
Pohlaví a tělesná hmotnost nemají žádný klinicky významný vliv na farmakodynamiku glukagonu ve formě nosního zásypu.
Po podání dávky 3 mg glukagonu ve formě nosního zásypu dospělým pacientům s onemocněním diabetes mellitus 1. typu začnou hladiny glukózy stoupat již po 5 minutách (viz obrázek 1). Po
10 minutách byl medián hladiny glukózy nad hodnotou 3,9 mmol/l (70 mg/dl). Průměrné maximální zvýšení hladiny glukózy bylo 7,8 mmol/l (140 mg/dl).
U pediatrických pacientů s onemocněním diabetes mellitus 1. typu (ve věku 1 až < 17 let) začaly po podání dávky 3 mg glukagonu ve formě nosního zásypu hladiny glukózy stoupat již po 5 minutách s průměrným maximálním zvýšením hladiny glukózy v rozmezí od 5,7 mmol/l (102 mg/dl) do
7,7 mmol/l (138 mg/dl). Průměrné maximální zvýšení hladiny glukózy oproti výchozí hodnotě bylo 7,33 mmol/l (132 mg/dl) (1 až 4 roky), 7,67 mmol/l (138 mg/dl) (4 až 8 let), 7,39 mmol/l (133 mg/dl)
(8 až 12 let) a 5,67 mmol/l (102 mg/dl) (12 až 17 let) (viz obrázek 2).
Nachlazení s kongescí nosní sliznice (se souběžným používáním dekongescencií nebo bez nich) neovlivnily farmakodynamiku glukagonu ve formě nosního zásypu.
Obrázek 1. Průměrná koncentrace glukózy v průběhu času u dospělých pacientů s diabetem
1. typu
Obrázek 2. Průměrná koncentrace glukózy v průběhu času u pediatrických pacientů s diabetem
252
234
216
198
180
162
144
126
108
90
72
54
36
18
0
―― 1 až <4 roky
―― 4 až <8 let
―▲― 8 až <12 let
―― 12 až <17 let
0 10 20 30
40
Čas (minuty)
50
60
70
80
90
Průměrná koncetrace glukózy (mg/dl)
1. typu
Klinická účinnost
Pivotní studie s dospělými byla randomizovaná, multicentrická, otevřená, zkřížená studie se dvěma periodami, provedená u dospělých pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu. Primárním cílem bylo porovnat účinnost jedné 3mg dávky glukagonu ve formě nosního zásypu oproti 1mg dávce intramuskulárně podaného glukagonu u dospělých pacientů s diabetem 1. typu. Pomocí inzulinu byly hladiny glukózy v krvi sníženy do rozmezí hypoglykémie s cílovou nejnižší hodnotou glykémie (nadir) < 2,8 mmol/l (< 50 mg/dl).
Do pivotní studie bylo zařazeno celkem 83 pacientů ve věkovém rozmezí od 18 do < 65 let. Sedmdesátsedm pacientů mělo diabetes 1. typu, průměrný věk byl 32,9 let a průměrná doba trvání diabetu byla 18,1 let, a 45 (58 %) pacientů byly ženy. Průměrný věk pacientů s diabetem 2. typu (n = 6) byl 47,8 let a průměrná doba trvání diabetu byla 18,8 let, a 4 (67 %) pacienti byly ženy.
Měřítkem primárního výsledku účinnosti byl podíl pacientů, u nichž byla léčba úspěšná. Úspěšnost léčby byla definovaná buď jako zvýšení hladiny glukózy v krvi na ≥ 3,9 mmol/l (≥ 70 mg/dl) nebo zvýšení o ≥ 1,1 mmol/l (≥ 20 mg/dl) od nejnižší (nadir) hodnoty hladiny glukózy během 30 minut po podání hodnoceného glukagonu, a to aniž by byla použita další opatření ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. Nadir hodnota hladiny glukózy v krvi byla definovaná jako minimální hodnota glykémie naměřená v době podání glukagonu nebo v průběhu 10 minut po jeho podání.
U pacientů s diabetem 1. typu byla průměrná nadir hodnota hladiny glukózy v krvi 2,5 mmol/l (44,2 mg/dl) pro glukagon ve formě nosního zásypu a 2,7 mmol/l (48,9 mg/dl) pro intramuskulární formu glukagonu. Glukagon ve formě nosního zásypu prokázal non-inferioritu v porovnání s intramuskulárně podávaným glukagonem ve zvrácení inzulinem indukované hypoglykémie, kdy 98,7 % pacientů léčených glukagonem ve formě nosního zásypu a 100 % pacientů léčených glukagonem podaným intramuskulárně dosáhlo úspěchu v léčbě během 30 minut (viz tabulka 2). U všech pacientů byla dosažena kritéria úspěšné léčby týkající se glykémie během 40 minut. U všech pacientů s diabetem 2. typu (100 %) bylo dosaženo úspěšné léčby během 30 minut.
Průměrná doba do dosažení úspěšné léčby byla 16,2 minut v léčebné skupině s glukagonem ve formě nosního zásypu a 12,2 minut v léčebné skupině s glukagonem 1 mg podaným intramuskulárně. Doba do úspěšné léčby je doba od podání glukagonu do dosažení úspěšné léčby u pacienta. Do této doby se nezapočítává doba pro rekonstituci a přípravu intramuskulární injekce v kontrolní skupině.
Na základě hodnocení pomocí dotazníku Edinburgh Hypoglycaemia Symptom Questionnaire měli pacienti jak ve skupině s glukagonem ve formě nosního zásypu, tak ve skupině s intramuskulárně podaným glukagonem podobná zlepšení příznaků hypoglykémie do 30 minut po podání glukagonu.
Tabulka 2. Pacienti, kteří splnili kritéria úspěchu léčby a další kritéria týkající se glykémie v pivotní studii
| Diabetes 1. typu (n = 75)a | Diabetes 1. a 2. typu (n = 80)a | |||
| glukagon nosní zásyp3 mg | intramuskulárníglukagon 1 mg | glukagon nosní zásyp3 mg | intramuskulárníglukagon 1 mg | |
| Úspěšná léčba – n (%) | 74(98,7 %) | 75 (100 %) | 79(98,8 %) | 80 (100 %) |
| Rozdíl mezi léčbami (oboustranný95% interval spolehlivosti) b,c | 1,3 % (-3,9 %; 7,2 %) | 1,3 % (-3,6 %; 6,8 %) | ||
| Splněno kritérium dosažené glykémie – n(%)d | ||||
| (i) ≥ 3,9mmol/l(≥ 70 mg/dl) | 72 (97 %) | 74 (99 %) | 77 (97 %) | 79 (99 %) |
| (ii) Zvýšení o≥ 1,1 mmol/l(≥ 20 mg/dl) od nadirhodnoty | 74(100 %) | 75 (100 %) | 79(100 %) | 80 (100 %) |
| Obojí (i) a(ii) | 72 (97 %) | 74 (99 %) | 77 (97 %) | 79 (99 %) |
a Populace pro analýzu účinnosti zahrnovala všechny pacienty, kteří obdrželi obě dávky hodnoceného přípravku a u nichž bylo možné hodnotit primární výsledek léčby.
b Rozdíl byl počítán jako (procentuální podíl pacientů s úspěchem ve skupině s intramuskulárním glukagonem) – (procentuální podíl pacientů s úspěchem ve skupině s glukagonem ve formě nosního zásypu).
c Oboustranný 95% interval spolehlivosti (CI) s použitím metody nepopdmíněného profilu pravděpodobnosti, založené na „přesných“ koncových oblastech; hranice non-inferiority = 10 %.
d Procentuální podíl založený na počtu pacientů, u nichž bylo dosaženo úspěchu léčby.
Do podobně navržené konfirmační klinické studie bylo zahrnuto 70 pacientů s diabetem 1. typu, jejichž průměrný věk byl 41,7 let (20–64 let) a průměrná doba trvání diabetu byla 19,8 let. Celkem 27 pacientů (39 %) byly ženy. Pomocí inzulinu byla hladina glukózy v krvi snížena na < 3,3 mmol/l (< 60 mg/dl).
Průměrná nadir hladina glukózy v krvi byla 3,0 mmol/l (54,2 mg/dl) pro glukagon ve formě nosního zásypu a 3,1 mmol/l (55,7 mg/dl) pro intramuskulární formu glukagonu. Glukagon ve formě nosního zásypu prokázal non-inferioritu v porovnání s intramuskulárně podávaným glukagonem ve zvrácení inzulinem indukované hypoglykémie. Celkem 100 % pacientů léčených glukagonem ve formě nosního zásypu a 100 % pacientů léčených glukagonem podaným intramuskulárně dosáhlo úspěchu léčby (viz tabulka 3). Průměrná doba do dosažení úspěšné léčby byla 11,4 minut ve skupině s glukagonem ve formě nosního zásypu a 9,9 minut ve skupině s intramuskulárním podáním 1 mg glukagonu.
Tabulka 3. Pacienti, kteří splnili kritéria úspěchu léčby a další kritéria týkající se glykémie v konfirmační studii
| Diabetes 1. typu (n = 66)a | ||
| glukagon nosní zásyp 3 mg | intramuskulární glukagon 1 mg | |
| Úspěšná léčba – n (%) | 66 (100 %) | 66 (100 %) |
| Rozdíl v léčbě (oboustranný 95% interval spolehlivosti)b | 0 % (-5,4 %; 5,4 %)c | |
| Splněno kritérium dosažené glykémie – n (%)Obojí (i) a (ii) | 66 (100 %)66 (100 %)66 (100 %) | 66 (100 %)66 (100 %)66 (100 %) |
-
≥ 3,9 mmol/l (≥ 70 mg/dl)
-
Zvýšení o ≥ 1,1 mmol/l (≥ 20 mg/dl) od nadir hodnoty
a Populace pro analýzu účinnosti zahrnovala všechny pacienty, kteří obdrželi obě dávky hodnoceného přípravku a u nichž bylo možné hodnotit primární výsledek léčby.
b Rozdíl byl počítán jako (procentuální podíl pacientů s úspěchem ve skupině s intramuskulárním glukagonem) – (procentuální podíl pacientů s úspěchem ve skupině s glukagonem ve formě nosního zásypu); hranice non-inferiority = 10 %.
c Oboustranný 95% interval spolehlivosti (CI) s použitím metody nepopdmíněného profilu pravděpodobnosti, založené na „přesných“ koncových oblastech.
Do studie reálného použití u dospělých trvající přibližně 6 měsíců bylo zahrnuto 129 pacientů s diabetem 1. typu (průměrný věk 46,6 let; rozmezí od 18 do 71 let). Pacienti a jejich pečovatelé dostali k dispozici glukagon ve formě nosního zásypu pro léčbu středně závažných až závažných hypoglykemických příhod v domácím či pracovním prostředí. Celkem bylo do analýzy účinnosti zahrnuto 157 středně závažných nebo závažných hypoglykemických příhod hlášených u 69 pacientů. Závažná hypoglykemická příhoda byla definovaná jako příhoda, při níž osoba s diabetem je klinicky neschopna do té míry (tedy je v bezvědomí, má křeče, závažnou duševní dezorientaci), že potřebuje ke zvládnutí hypoglykémie pomoc další osoby. Středně závažná hypoglykemická příhoda byla definovaná jako příhoda, pří níž osoba s diabetem vykazuje známky neuroglykopenie (slabost, obtíže s mluvením, dvojité vidění, ospalost, neschopnost se soustředit, rozostřené vidění, úzkost, hlad, únava nebo zmatenost) a glykémie měřená pomocí glukometru byla přibližně 3,3 mmol/l (60 mg/dl) nebo nižší. Ve 151 (96,2 %) těchto příhodách se pacienti probrali nebo navrátili k normálnímu stavu během 30 minut po podání glukagonu ve formě nosního zásypu. Ve všech (100 %) 12 příhodách závažné hypoglykémie se pacienti probrali, ustaly jim křeče (u 7 příhod u 4 pacientů se křeče objevily ještě před podáním glukagonu ve formě nosního zásypu) nebo se navrátili do normálního stavu během 5 až 15 minut po podání glukagonu ve formě nosního zásypu.
Pediatrická populace
Pediatrická pivotní studie byla randomizovaná, multicentrická, klinická studie, která hodnotila glukagon ve formě nosního zásypu v porovnání s intramuskulárně podaným glukagonem u dětí a dospívajících s diabetem 1. typu. Glukagon byl podáván poté, co hladina glykémie v den podání klesla pod < 4,4 mmol/l (< 80 mg/dl). Účinnost byla hodnocena na základě procentuálního podílu pacientů, u nichž došlo k vzestupu glykémie o ≥ 1,1 mmol/l (≥ 20 mg/dl) od nejnižší hodnoty glykémie (nadir) během 30 minut po podání glukagonu.
Do studie bylo zařazeno 48 pacientů a obdrželi alespoň jednu dávku hodnoceného přípravku. Průměrný věk v kohortě malých dětí (věk od 4 do < 8 let) byl 6,5 let. V kohortě dětí (věk od 8 do
< 12 let) byl průměrný věk 11,1 let a v kohortě dospívajících (věk od 12 do < 17 let) byl průměrný věk 14,6 let. Ve všech věkových kohortách populaci tvořilo převážně mužské pohlaví bělošské rasy.
Napříč všemi věkovými skupinami byly prokázány obdobné glykemické odpovědi při podání dávky 3 mg glukagonu ve formě nosního zásypu a intramuskulárním podání dávky 0,5 mg glukagonu (děti s tělesnou hmotností pod 25 kg) nebo 1 mg (děti s tělesnou hmotností 25 kg a vyšší). Všichni pacienti (100 %) v obou léčebných ramenech ve všech věkových skupinách dosáhli zvýšení glykémie o
≥ 1,1 mmol/l (≥ 20 mg/dl) v porovnání s nejnižší hodnotou (nadir) během 20 minut po podání glukagonu.
Průměrná doba do dosažení zvýšení glykémie o ≥ 1,1 mmol/l (≥ 20 mg/dl) byla ve všech věkových skupinách podobná u glukagonu ve formě nosního zásypu a intramuskulárněpodávaného glukagonu (viz tabulka 4).
Tabulka 4. Průměrná doba do dosažení zvýšení glykémie o ≥ 1,1 mmol/l (≥ 20 mg/dl) z nadir hodnoty v pediatrické pivotní studii
| Vzestup od nadir hodnoty | Průměrná doba po podání glukagonu (minuty) | |||||
| Malé děti(4 až < 8 let) | Děti(8 až < 12 let) | Dospívající(12 až < 17 let) | ||||
| Intramus- kulární glukagonan = 6 | glukago n nosní zásyp3 mgn = 12 | Intramus- kulární glukagonan = 6 | glukagon nosní zásyp3 mgn = 12 | Intramus- skulární glukagonan = 12 | glukagon nosní zásyp3 mgn = 12 | |
| ≥ 1,1 mmol/l(≥ 20 mg/dl) | 10 | 10,8 | 12,5 | 11,3 | 12,5 | 14,2 |
a 0,5 mg nebo 1 mg intramuskulárně podaného glukagonu (v závislosti na tělesné hmotnosti)
V pediatrické studii reálného použití trvající přibližně 6 měsíců bylo zahrnuto 26 pacientů s diabetem
1. typu ve věku od 4 do < 18 let (průměrný věk 11,7 let; rozmezí od 5 do 17 let). Pacienti a jejich pečovatelé dostali k dispozici glukagon 3 mg ve formě nosního zásypu pro léčbu středně závažných až závažných hypoglykemických příhod v domácím či školním prostředí. Celkem bylo do analýzy účinnosti zahrnuto 33 středně závažných hypoglykemických příhod hlášených u 14 pacientů. Příhoda závažné hypoglykémie byla definovaná jako příhoda doprovázená neuroglykopenickými příznaky a hladinou glukózy v krvi nižší než 2,8 mmol/l (50 mg/dl). Příhoda středně závažné hypoglykémie byla definovaná jako epizoda, při níž dítě/dospívající s diabetem měli příznaky a/nebo známky neuroglykopenie a hladinu glukózy v krvi ≤ 3,9 mmol/l (70 mg/dl ). Ve všech příhodách, včetně příhod závažné hypoglykémie (8 příhod u 5 pacientů), se pacienti navrátili do normálního stavu během 5 až 30 minut po podání glukagonu ve formě nosního zásypu.
V pediatrické fázi 1, otevřené, multicentrické studie, byla hodnocena bezpečnost a snášenlivost jednorázové dávky 3 mg nosního glukagonu (NG) u pediatrických pacientů ve věku 1 až < 4 let s diabetem 1. typu. Do studie bylo zařazeno 7 pacientů, všichni obdrželi plánovanou dávku 3 mg
studovaného léčiva a dokončili studii. Účastníkům bylo doporučeno, aby nic nejedli během noci před podáním dávky za účelem dosažení cílového rozmezí hodnot glykémie 70 až 140 mg/dl (3,9 až
7,8 mmol/l). Účinnost byla hodnocena na základě procenta pacientů, u nichž došlo ke zvýšení hladiny glukózy o ≥ 1,1 mmol/l (20 mg/dl) od nejnižší hodnoty glukózy během 30 minut po podání glukagonu. Průměrná doba k dosažení nárůstu glukózy o ≥ 1,1 mmol/l (20 mg/dl) po podání přípravku Baqsimi byla 15,6 minuty (viz bod 4.2 pro informace o použití u pediatrické populace).
Absorpce
Absorpce glukagonu po nosním podání dosáhla průměrné maximální plazmatické hladiny 6 130 pg/ml po 15 minutách.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem glukagonu při nosním podání byl přibližně 885 l. Biotransformace
Je známo, že je glukagon degradován v játrech, ledvinách a plazmě. Eliminace
Průměrný eliminační poločas glukagonu byl při nosním podání přibližně 38 minut. Porucha funkce ledvin
Nebyly provedeny žádné formální studie hodnotící poruchu funkce ledvin. Porucha funkce jater
Nebyly provedeny žádné formální studie hodnotící poruchu funkce jater. Pediatrická populace
U pediatrických pacientů (ve věku od 1 do < 17 let) dosáhla absorpce glukagonu po nosním podání průměrné maximální plazmatické hladiny za 10 až 20 minut.
Nachlazení a použití dekongescencií
.Na základě klických dat u dospělých a pediatrických pacientů se neočekává významný vliv na účinnost v případech nemožnosti uvolnit nosní cesty, například u malých dětí s rýmou, protože expozice glukagonu je dostatečná k vyvolání téměř maximální glukózové odpovědi, a to i navzdory nachlazení a/nebo ucpanému nosu.
Farmaceutické údaje - BAQSIMI 3MG
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Jednodávkový obal uchovávejte v tubě zatavené ve fólii až do samotného použití, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Jednodávkový obal je složen z polyethylenu a polypropylenu. Tuba zatavená ve folii je složena z polyethylenu a polypropylenu a obsahuje vysoušedlo.
Balení obsahuje 1 nebo 2 jednodávkové obaly. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Návod k zacházení s přípravkem
Jedná se o léčivý přípravek připravený k použití a k jednorázovému použití.
Jednodávkový obal obsahuje pouze jednu dávku, a proto se před použitím nesmí prostříkávat ani zkoušet.
Je nutné pečlivě dodržovat návod k použití léčivého přípravku uvedený v příbalové informaci.
Byla-li tuba otevřena, mohl být jednodávkový obal vystaven vlhkosti. To může způsobit, že léčivý přípravek nebude účinkovat tak, jak se očekává. Tubu v zatavené fólii pravidelně kontrolujte. Pokud byla tuba otevřena, vyměňte léčivý přípravek.
Likvidace přípravku
Jednodávkový obal nosního glukagonu a tubu po použití zlikvidujte.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.