ZIMBUS BREEZHALER 114MCG/46MCG/136MCG Prášek k inhalaci v tvrdé tobolce
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - ZIMBUS BREEZHALER 114MCG/46MCG/136MCG
Zimbus Breezhaler je indikován jako udržovací léčba astmatu u dospělých pacientů, kteří nejsou adekvátně kontrolováni udržovací léčebnou kombinací dlouhodobě působícího beta2-agonisty a vysokou dávkou inhalačního kortikosteroidu, kteří prodělali jednu nebo více exacerbací astmatu v předchozím roce.
Dávkování
Doporučená dávka je inhalace obsahu jedné tobolky jednou denně.
Maximální doporučená dávka je 114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně. Léčba by měla být podávána každý den ve stejnou dobu. Může být podávána bez ohledu na určitou
dobu dne. Pokud dojde k vynechání dávky, další dávka by měla být použita co nejdříve. Pacienti by měli být poučeni, aby nepoužívali více než jednu dávku denně.
Zvláštní populace Starší populace
U starších pacientů (65 let nebo starší) není třeba upravovat dávku (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není třeba upravovat dávku. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo onemocněním ledvin v konečném stádiu vyžadujícím dialýzu je třeba dbát opatrnosti (viz body 4.4 a 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není třeba upravovat dávku. Údaje
o použití tohoto léčivého přípravku u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou k dispozici, proto se má u těchto pacientů používat pouze tehdy, když očekávaný přínos převáží potenciální riziko (viz bod 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Zimbus Breezhaler u pediatrických pacientů do 18 let nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Pouze k inhalačnímu podání. Tobolky se nesmí polykat.
Tobolky musí být podány pouze s použitím inhalátoru, který je součástí (viz bod 6.6) každého nového předepsaného balení léku.
Pacienty je třeba poučit, jak léčivý přípravek správně používat. Pacientů, kteří nepozorují zlepšené
dýchání, je nutno se zeptat, zda léčivý přípravek namísto inhalace nepolykají.
Tobolky musí být vyjmuty z blistru pouze bezprostředně před použitím.
Po inhalaci by si pacienti měli vypláchnout svá ústa vodou a nepolykat ji (viz body 4.4 a 6.6). Návod k použití tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Zhoršení nemoci
Tento léčivý přípravek se nemá používat k léčbě příznaků akutního astmatu, včetně akutních epizod bronchospasmu, pro které je potřeba krátkodobě působící bronchodilatans. Zvýšené používání krátkodobě působících bronchodilatancií ke zmírnění příznaků signalizuje zhoršení kontroly astmatu a pacienti by měli být vyšetřeni lékařem.
Pacienti by neměli vysazovat léčbu bez lékařského dozoru, protože příznaky se mohou po přerušení léčby vrátit.
Doporučuje se léčbu tímto léčivým přípravkem nepřerušovat náhle. Pokud pacienti zjistí, že léčba není účinná, měli by v léčbě pokračovat, ale musí vyhledat lékařskou pomoc. Zvýšené používání úlevových bronchodilatancií ukazuje na zhoršení základního onemocnění a opravňuje k znovupřehodnocení léčby. Náhlé a progresivní zhoršení příznaků astmatu je potenciálně život ohrožující a pacient má podstoupit neodkladné lékařské vyšetření.
Hypersenzitivita
Po podání tohoto léčivého přípravku byly pozorovány okamžité reakce z hypersenzitivity. Pokud se
objeví příznaky svědčící o alergických reakcích, zejména angioedém (včetně obtíží při dýchání nebo
polykání, otoků jazyka, rtů a tváře), kopřivka nebo kožní vyrážka, je nutné okamžitě přerušit léčbu
a zahájit alternativní léčbu. Paradoxní bronchospasmus
Tak jako u jiné inhalační léčby, podání tohoto léčivého přípravku může vést k paradoxnímu bronchospasmu, který může být život ohrožující. Proto pokud dojde k paradoxnímu bronchospasmu, musí být léčba okamžitě přerušena a nahrazena alternativní léčbou.
Kardiovaskulární účinky
Podobně jako jiné léčivé přípravky obsahující beta2-adrenergní agonisty, může tento léčivý přípravek vyvolat klinicky významné kardiovaskulární účinky u některých pacientů, měřitelné jako zrychlený puls, zvýšený krevní tlak a/nebo jiné příznaky. Pokud se takové účinky objeví, může být nutné léčbu přerušit.
Při podávání tohoto léčivého přípravku je nutná opatrnost u pacientů s kardiovaskulárními poruchami (onemocnění koronárních tepen, akutní infarkt myokardu, srdeční arytmie, hypertenze), konvulzivními onemocněními nebo thyreotoxikózou, a u pacientů, kteří reagují neobvykle na beta2-adrenergní agonisty.
Pacienti s nestabilní ischemickou chorobou srdeční, anamnézou infarktu myokardu v posledních 12 měsících, levostranným srdečním selháním stupně III/IV podle klasifikace New York Heart
Association (NYHA), arytmií, nekontrolovanou hypertenzí, cerebrovaskulárním onemocněním nebo syndromem prodlouženého QT intervalu v anamnéze a pacienti léčení léčivými přípravky, u kterých je známo, že prodlužují QTc interval, byli vyřazeni ze studií z klinického výzkumného programu
s indakaterolem/glykopyrroniem/mometason-furoátem. Bezpečnostní výsledky u těchto populací jsou proto považovány za neznámé.
Zatímco u beta2-adrenergních agonistů bylo hlášeno, že způsobují elektrokardiografické (EKG) změny, jako jsou oploštění vlny T, prodloužení QT intervalu a deprese úseku ST, klinický význam těchto pozorování není znám.
Dlouhodobě působící beta2-adrenergní agonisté (LABA) nebo kombinované přípravky obsahující LABA, jako např. Zimbus Breezhaler, by proto měly být používány s opatrností u pacientů se známým nebo suspektním prodloužením QT intervalu, nebo u těch, kteří jsou současně léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími QT interval.
Hypokalemie způsobená beta-agonisty
Beta2-adrenergní agonisté mohou u některých pacientů způsobit významnou hypokalemii, která je schopná vyvolat nežádoucí kardiovaskulární účinky. Pokles sérového draslíku je obvykle přechodný, nevyžadující jeho suplementaci. U pacientů s těžkým astmatem může být hypokalemie potencována hypoxií a současnou léčbou, což může zvýšit náchylnost k srdečním arytmiím (viz bod 4.5).
Klinicky významné projevy hypokalemie nebyly v klinických studiích
s indakaterolem/glykopyrroniem/mometason-furoátem v doporučené terapeutické dávce pozorovány.
Hyperglykemie
Inhalace vysokých dávek beta2-adrenergních agonistů a kortikosteroidů může zvýšit hladiny glukózy v plazmě. U diabetických pacientů je nutné po zahájení léčby mnohem bedlivěji monitorovat glukózu v plazmě.
Tento léčivý přípravek nebyl zkoumán u pacientů s diabetes mellitus 1. typu nebo nekontrolovaným diabetes mellitus 2. typu.
Anticholinergní účinek spojený s glykopyrroniem
Podobně jako jiné anticholinergní léčivé přípravky by měl být tento léčivý přípravek používán
s opatrností u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem nebo urinární retencí.
Pacienti by měli být poučeni o známkách a příznacích akutního glaukomu s uzavřeným úhlem a o přerušení léčby, a měli by bezodkladně kontaktovat svého lékaře, pokud se některé z těchto známek a příznaků projeví.
Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (odhadovaný stupeň glomerulární filtrace
pod 30 ml/min/1,73 m2), včetně pacientů s onemocněním ledvin v konečném stádiu vyžadujícím
dialýzu je třeba dbát opatrnosti (viz bod 4.2 a 5.2). Prevence orofaryngeálních infekcí
Pro snížení rizika orofaryngeální kandidové infekce je pacientům po inhalaci předepsané dávky doporučeno si vypláchnout ústa nebo vykloktat vodou bez jejího polykání nebo si vyčistit zuby.
Systémové účinky kortikosteroidů
Mohou se objevit systémové účinky inhalačních kortikosteroidů, zvláště při vysokých dávkách předepisovaných pro dlouhodobá období. Výskyt těchto účinků je mnohem méně pravděpodobný než u perorálních kortikosteroidů a může se lišit u individuálních pacientů a mezi různými kortikosteroidními přípravky.
Možné systémové účinky mohou zahrnovat Cushingův syndrom, Cushingoidní vzhled, adrenální supresi, růstovou retardaci u dětí a dospívajících, snížení minerální kostní denzity, katarakty, glaukom, a vzácněji řadu psychologických nebo behaviorálních účinků zahrnujících psychomotorickou hyperaktivitu, poruchy spánku, úzkost, depresi nebo agresivitu (zvláště u dětí). Proto je důležité, aby byla dávka inhalačních kortikosteroidů titrována na co nejnižší dávku, při které je zachována účinná kontrola astmatu.
Při systémovém nebo topickém (včetně intranazálního, inhalačního a intraokulárního) použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. U pacientů s přítomnými příznaky, jako např. rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, by mělo být zváženo odeslání k očnímu lékaři, aby se vyšetřily možné příčiny poruchy zraku, které mohou zahrnovat kataraktu, glaukom nebo vzácná onemocnění, jako např. centrální serózní chorioretinopatii (CSCR), která byla hlášena po použití systémových a topických kortikosteroidů.
Tento léčivý přípravek je třeba podávat s opatrností u pacientů s plicní tuberkulózou nebo u pacientů
s chronickými nebo neléčenými infekcemi.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí s indakaterolem/glykopyrroniem/mometason- furoátem. Informace o možnosti vyvolat interakce vycházejí ze schopnosti každé komponenty vyvolat interakce v rámci monoterapie.
Léčivé přípravky prodlužující QTc interval
Podobně jako ostatní léčivé přípravky obsahující beta2-adrenergní agonisty, je třeba podávat tento léčivý přípravek opatrně u pacientů léčených inhibitory monoaminooxidázy, tricyklickými antidepresivy nebo léčivými přípravky prodlužujícími QT interval, jelikož jakýkoli účinek těchto léků na QT interval může být potencován. Léčivé přípravky se známým účinkem prodlužujícím QT interval mohou zvýšit riziko komorové arytmie (viz body 4.4 a 5.1).
Hypokalemická léčba
Souběžná hypokalemická léčba methylxantinovými deriváty, steroidy nebo diuretiky nešetřícími draslík může potencovat možný hypokalemický účinek beta2-adrenergních agonistů (viz bod 4.4).
Beta-adrenergní blokátory
Beta-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek beta2-adrenergních agonistů. Proto nemá být tento léčivý přípravek podáván společně s beta-adrenergními blokátory, ledaže zde jsou přesvědčivé důvody pro jejich použití. V případě potřeby by měly být preferovány kardioselektivní beta-adrenergní blokátory, ačkoli i ty by měly být podávány s opatrností.
Interakce s inhibitory CYP3A4 a P-glykoproteinu
Inhibice CYP3A4 a P-glykoproteinu (P-gp) nemá žádný vliv na bezpečnost terapeutických dávek přípravku Zimbus Breezhaler.
Inhibice klíčových součástí eliminace indakaterolu (CYP3A4 a P-gp) nebo eliminace mometason- furoátu (CYP3A4) zvyšuje systémovou expozici indakaterolu nebo mometason-furoátu
až na dvojnásobek.
Kvůli velmi nízkým plazmatickým koncentracím dosaženým po inhalování dávky jsou klinicky významné interakce s mometason-furoátem nepravděpodobné. Nicméně zde může být možnost zvýšení systémové expozice mometason-furoátu, pokud jsou silné inhibitory CYP3A4 (například ketokonazol, itrakonazol, nelfinavir, ritonavir, kobicistat) podány souběžně.
Cimetidin nebo jiné inhibitory transportu organického kationtu
V klinických studiích u zdravých dobrovolníků zvyšoval cimetidin, inhibitor transportu organického kationtu, u kterého se předpokládá, že se podílí na renální exkreci glykopyrronia, celkovou expozici (AUC) glykopyrronia o 22 % a snižoval vylučování ledvinami o 23 %. Na základě velikosti těchto změn se neočekává žádná klinicky relevantní léková interakce, když se glykopyrronium podává společně s cimetidinem nebo jinými inhibitory transportu organického kationtu.
Ostatní dlouhodobě působící antimuskarinika a dlouhodobě působící beta2-adrenergní agonisté
Společné podání tohoto léčivého přípravku s ostatními léčivými přípravky obsahujícími dlouhodobě působící muskarinové antagonisty nebo dlouhodobě působící beta2-adrenergní agonisty nebylo studováno a není doporučeno, protože to může potencovat nežádoucí účinky (viz body 4.8 a 4.9).
Těhotenství
Nejsou k dispozici dostatečné údaje z používání přípravku Zimbus Breezhaler nebo jeho individuálních složek (indakaterolu, glykopyrronia a mometason-furoátu) u těhotných žen ke stanovení, zda je přítomné riziko.
Následně po subkutánním nebo inhalačním podání nebyly indakaterol a glykopyrronium teratogenní u potkanů a králíků, v uvedeném pořadí (viz bod 5.3). Ve zvířecích reprodukčních studiích s březíma myšima, potkany a králíky, vyvolal mometason-furoát zvýšený výskyt fetálních malformací a snížené přežívání a růst plodu.
Jako ostatní léčivé přípravky obsahující beta2-adrenergní agonisty, indakaterol může inhibovat porod
v důsledku relaxačního účinku na hladké svalstvo dělohy.
Tento léčivý přípravek může být použit během těhotenství pouze tehdy, pokud očekávaný přínos
pro pacientku ospravedlňuje potenciální riziko pro plod. Kojení
Není k dispozici žádná informace ohledně přítomnosti indakaterolu, glykopyrronia nebo mometason- furoátu v lidském mléce, ohledně účinku na kojené dítě nebo účinku na tvorbu mléka. Ostatní inhalační kortikosteroidy podobné mometason-furoátu přestupují do lidského mléka. Indakaterol, glykopyrronium a mometason-furoát byly detekovány v mléce kojících potkanů. Glykopyrronium dosáhlo až 10násobně vyšších koncentrací v mléce kojících potkanů než v krvi samic
po intravenózním podání.
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání.
Fertilita
Reprodukční studie a další data u zvířat nenaznačují ovlivnění fertility u mužského ani ženského
pohlaví.
Tento léčivý přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky během 52 týdnů byly astma (exacerbace) (41,8 %), nazofaryngitida (10,9 %), infekce horního respiračního traktu (5,6 %) a bolest hlavy (4,2 %).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů MedDRA (Tabulka 1). Četnost nežádoucích účinků je stanovena na základě studie IRIDIUM. V každé třídě orgánových systémů jsou nežádoucí účinky řazeny podle četnosti tak, že nejčastější nežádoucí účinek je na prvním místě.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Četnost přiřazená ke každému nežádoucímu účinku je založena na následujících kategoriích (CIOMS III): velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000).
Tabulka 1 Nežádoucí účinky| Třída orgánových systémů | Nežádoucí účinky | Frekvence výskytu |
| Infekce a infestace | Nazofaryngitida | Velmi časté |
| Infekce horního respiračníhotraktu | Časté | |
| Kandidóza*1 | Časté | |
| Infekce močového ústrojí*2 | Časté | |
| Poruchy imunitního systému | Hypersenzitivita*3 | Časté |
| Poruchy metabolismu a výživy | Hyperglykemie*4 | Méně časté |
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy*5 | Časté |
| Poruchy oka | Katarakta (šedý zákal) | Méně časté |
| Srdeční poruchy | Tachykardie*6 | Časté |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Astma (exacerbace) | Velmi časté |
| Orofaryngeální bolest*7 | Časté | |
| Kašel | Časté | |
| Dysfonie | Časté | |
| Gastrointestinální poruchy | Gastroenteritida*8 | Časté |
| Sucho v ústech*9 | Méně časté | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Vyrážka*10 | Méně časté |
| Pruritus*11 | Méně časté | |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivovétkáně | Muskuloskeletální bolest*12 | Časté |
| Svalové křeče | Časté | |
| Poruchy ledvin a močových cest | Dysurie | Méně časté |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Pyrexie | Časté |
| * Označuje skupinu preferovaných názvů (PTs): | ||
-
Orální kandidóza, orofaryngeální kandidóza.
-
Asymptomatická bakteriurie, bakteriurie, cystitida, uretritida, infekce močového ústrojí, virová infekce močového ústrojí.
-
Léková vyrážka, léková hypersenzitivita, hypersenzitivita, vyrážka, svědivá vyrážka, kopřivka.
-
Zvýšená glukóza v krvi, hyperglykemie.
-
Bolest hlavy, tenzní bolest hlavy.
-
Sinusová tachykardie, supraventrikulární tachykardie, tachykardie.
-
Odynofagie, orofaryngeální potíže, orofaryngeální bolest, podráždění hrdla.
-
Chronická gastritida, enteritida, gastritida, gastroenteritida, gastrointestinální zánět.
-
Sucho v ústech, sucho v hrdle.
-
Léková vyrážka, vyrážka, papulózní vyrážka, svědivá vyrážka.
-
Svědění očí, pruritus, genitální pruritus.
-
Bolest v zádech, muskuloskeletální bolest na hrudníku, muskuloskeletální bolest, myalgie, bolest krku.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
V případech podezření na předávkování by měla být přijata obecná podpůrná opatření a zahájena
symptomatická léčba.
Předávkování bude pravděpodobně vyvolávat známky, příznaky nebo nežádoucí účinky spojené
s farmakologickým účinkem individuálních složek přípravku (např. tachykardii, tremor, palpitace,
bolest hlavy, nauzeu, zvracení, ospalost, komorové arytmie, metabolickou acidózu, hypokalemii,
hyperglykemii, zvýšený nitrooční tlak [způsobující bolest, poruchy vidění nebo zčervenání oka], zácpu
nebo potíže při močení, potlačení funkce hypotalamo-hypofyzární adrenální osy).
Použití kardioselektivních beta-blokátorů může být zváženo pro léčbu beta2-adrenergních účinků, ale pouze pod dohledem lékaře a s velkou opatrností, protože použití beta-adrenergních blokátorů může vyvolat bronchospazmus. V závažných případech by měli být pacienti hospitalizováni.
Farmakologické vlastnosti - ZIMBUS BREEZHALER 114MCG/46MCG/136MCG
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest, adrenergika v kombinaci s anticholinergiky, včetně trojité kombinace s kortikosteroidy, ATC kód: R03AL12
Mechanismus účinku
Tento léčivý přípravek je kombinace indakaterolu, dlouhodobě působícího beta2-adrenergního agonisty (LABA), glykopyrronia, dlouhodobě působícího antagonisty muskarinových receptorů (LAMA) a mometason-furoátu, inhalačního syntetického kortikosteroidu (ICS).
Indakaterol
Farmakologické účinky beta2-adrenoreceptorových agonistů, včetně indakaterolu, jsou alespoň zčásti přičitatelné zvýšeným hladinám cyklického 3’, 5’-adenosin monofosfátu (cyklický AMP), který způsobuje relaxaci bronchiální hladké svaloviny.
Při inhalaci působí indakaterol lokálně v plicích jako bronchodilatátor. Indakaterol je částečný agonista beta2-adrenergních receptorů u člověka účinkující v nanomolárním množství. V izolovaném lidském bronchu má indakaterol rychlý nástup a dlouhé trvání účinku.
Ačkoli jsou beta2-adrenergní receptory predominantní v bronchiální hladké svalovině
a beta1-adrenergní receptory jsou predominantní v lidském srdci, beta2-adrenergní receptory se vyskytují i v lidském srdci a představují 10-50 % celkového množství adrenergních receptorů.
Glykopyrronium
Glykopyrronium působí tak, že blokuje bronchokonstrikční působení acetylcholinu na hladké svalové buňky v dýchacích cestách, čímž dilatuje dýchací cesty. Glykopyrronium-bromid je antagonista muskarinového receptoru s vysokou afinitou. Ve studiích vazebné kompetice prokázal 4násobnou až 5násobnou selektivitu pro lidské receptory M3 a M1 nad lidským receptorem M2. Má rychlý nástup účinku, což bylo prokázáno pozorovanými kinetickými parametry receptorové asociace/disociace
a nástupem účinku po inhalaci v klinických studiích. Dlouhé trvání účinku může být zčásti přisuzováno trvalým lékovým koncentracím v plicích, jak bylo reflektováno prodlouženým terminálním poločasem vylučování glykopyrronia po inhalaci inhalátorem na rozdíl od poločasu po intravenózním podání (viz bod 5.2).
Mometason-furoát
Mometason-furoát je syntetický kortikosteroid s vysokou afinitou pro glukokortikoidní receptory a lokálními protizánětlivými vlastnostmi. Mometason-furoát in vitro inhibuje uvolnění leukotrienů
z leukocytů u alergických pacientů. Mometason-furoát v buněčné kultuře prokázal vysokou účinnost v inhibici syntézy a uvolnění IL-1, IL-5, IL-6 a TNF-alfa. Je to také silný inhibitor produkce leukotrienů a produkce Th2 cytokinů IL-4 a IL-5 z lidských CD4+ T-buněk.
Farmakodynamické účinky
Farmakodynamický profil odpovědi tohoto léčivého přípravku je charakterizován rychlým nástupem
účinku do 5 minut po podání dávky a trvalým účinkem po dobu 24hodinového dávkovacího intervalu.
Profil farmakodynamické odpovědi je dále charakterizován zvýšením průměrného vrcholu usilovně vydechnutého objemu za 1. sekundu (FEV1) 172 ml po podání indakaterolu/glykopyrronia/mometason-furoátu 114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně v porovnání se salmeterol/flutikasonem 50 mikrogramů/500 mikrogramů dvakrát denně.
V průběhu času nebyla pozorována žádná tachyfylaxe v přínosech pro plicní funkce po podání
přípravku Zimbus Breezhaler.
QTc interval
Účinek tohoto léčivého přípravku na QTc interval ve studii s průběžným měřením QT (TQT) nebyl stanoven. U mometason-furoátu není známo, že by prodlužoval QTc interval.
Klinická účinnost a bezpečnost
Srovnání přípravku Zimbus Breezhaler s fixními kombinacemi LABA/ICS
Bezpečnost a účinnost přípravku Zimbus Breezhaler u dospělých pacientů s přetrvávajícím astmatem byla posouzena v randomizované, dvojitě-zaslepené studii fáze III (IRIDIUM). Studie IRIDIUM byla 52týdenní studie hodnotící Zimbus Breezhaler 114 mikrogramů/46 mikrogramů/68 mikrogramů jednou denně (n=620) a 114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně (n=619)
v porovnání s indakaterolem/mometason-furoátem 125 mikrogramů/127,5 mikrogramů jednou denně (n=617) a 125 mikrogramů/260 mikrogramů jednou denně (n=618), v uvedeném pořadí. Třetí aktivní kontrolní rameno zahrnovalo pacienty léčené salmeterol/flutikason-propionátem
50 mikrogramů/500 mikrogramů dvakrát denně (n=618). U všech pacientů bylo požadováno, aby měli příznaky astmatu (ACQ-7 skóre ≥1,5) a byli na udržovací terapii astmatu s užíváním kombinované terapie střední nebo vysoké dávky inhalačních syntetických kortikosteroidů (ICS) a LABA po dobu alespoň 3 měsíců před vstupem do studie. Průměrný věk byl 52,2 roků. Ve screeningu hlásilo 99,9 % pacientů exacerbaci v anamnéze v minulém roce. Při vstupu do studie byly nejčastěji hlášenými léky na astma střední dávka ICS v kombinaci s LABA (62,6 %) a vysoká dávka ICS v kombinaci s LABA (36,7 %).
Primárním cílem studie bylo prokázat „superioritu“ buď přípravku Zimbus Breezhaler
114 mikrogramů/46 mikrogramů/68 mikrogramů jednou denně nad indakaterol/mometason-furoátem 125 mikrogramů/127,5 mikrogramů jednou denně nebo přípravku Zimbus Breezhaler
114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně nad indakaterol/mometason-furoátem 125 mikrogramů/260 mikrogramů jednou denně v podmínkách trough FEV1 v týdnu 26.
Zimbus Breezhaler 114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně prokázal statisticky významná zlepšení v trough FEV1 v týdnu 26 v porovnání s indakaterol/mometason- furoátem v odpovídající dávce. Klinicky významná zlepšení plicních funkcí (změna trough FEV1
z výchozí hodnoty v týdnu 26, ranní a večerní vrcholové výdechové rychlosti) byla také pozorována v porovnání se salmeterol/flutikason-propionátem 50 mikrogramů/500 mikrogramů dvakrát denně. Nálezy v týdnu 52 byly konzistentní s týdnem 26 (viz Tabulka 2).
Všechny léčebné skupiny vykazovaly klinicky relevantní zlepšení od výchozích hodnot v ACQ-7 v týdnu 26, nicméně nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly mezi skupinami. Průměrná
změna od výchozích hodnot v ACQ-7 v týdnu 26 (hlavní sekundární cíl) a v týdnu 52 byla okolo -1 pro všechny léčebné skupiny. Poměry respondérů v ACQ-7 (definované jako změna poklesu ve skóre
≥0,5) v různých časových bodech jsou popsány v Tabulce 2.
Exacerbace byly sekundárním endpointem (nebyly součástí potvrzující testovací strategie). Zimbus Breezhaler 114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně prokázal snížení v ročním počtu exacerbací v porovnání se salmeterol/flutikason-propionátem 50 mikrogramů/500 mikrogramů dvakrát denně a indakaterol/mometason-furoátem 125 mikrogramů/260 mikrogramů jednou denně (viz Tabulka 2).
Výsledky klinicky nejvíce významných závěrů jsou popsány v Tabulce 2.
Tabulka 2 Výsledky primárních a sekundárních endpointů ve studii IRIDIUM v týdnech 26 a 52| Endpoint | Časový cíl/Trvání | Zimbus Breezhaler1 vs IND/MF2 | Zimbus Breezhaler1 vs SAL/FP3 |
| Plicní funkce | |||
| 4Trough FEV1 | |||
| Léčebný rozdíl P-hodnota (95% CI) | Týden 26 (primárníendpoint) | 65 ml<0,001(31, 99) | 119 ml<0,001(85, 154) |
| Týden 52 | 86 ml<0,001(51, 120) | 145 ml<0,001(111, 180) | |
| Průměrný ranní vrcholový výdechový průtok (PEF) | |||
| Léčebný rozdíl(95% CI) | Týden 52* | 18,7 l/min(13,4, 24,1) | 34,8 l/min(29,5, 40,1) |
| Průměrný večerní vrcholový výdechový průtok (PEF) | |||
| Léčebný rozdíl(95% CI) | Týden 52* | 17,5 l/min(12,3, 22,8) | 29,5 l/min(24,2, 34,7) |
| Příznaky | |||
| ACQ respondéři (procento pacientů dosahující minimálního klinicky významného rozdílu (MCID) od výchozího stavu s ACQ ≥0,5) | |||
| Procento | Týden 4 | 66 % vs 63 % | 66 % vs 53 % |
| Poměrné riziko (Odds ratio) (95% CI) | 1,21(0,94, 1,54) | 1,72(1,35, 2,20) | |
| Procento | Týden 12 | 68 % vs 67 % | 68 % vs 61 % |
| Poměrné riziko (Odds ratio) (95% CI) | 1,11(0,86, 1,42) | 1,35(1,05, 1,73) | |
| Procento | Týden 26 | 71 % vs 74 % | 71 % vs 67 % |
| Poměrné riziko (Odds ratio) (95% CI) | 0,92(0,70, 1,20) | 1,21(0,93, 1,57) | |
| Procento | Týden 52 | 79 % vs 78 % | 79 % vs 73 % |
| Poměrné riziko (Odds ratio) (95% CI) | 1,10(0,83, 1,47) | 1,41(1,06, 1,86) | |
| Roční míra výskytu exacerbací astmatu | |||
| Středně těžké nebo těžké exacerbace | |||
| AR | Týden 52 | 0,46 vs 0,54 | 0,46 vs 0,72 |
| RR** (95% CI) | Týden 52 | 0,85(0,68, 1,04) | 0,64(0,52, 0,78) |
| Těžké exacerbace | |||
| AR | Týden 52 | 0,26 vs 0,33 | 0,26 vs 0,45 |
| RR** (95% CI) | Týden 52 | 0,78(0,61, 1,00) | 0,58(0,45, 0,73) |
| * Průměrná hodnota trvání léčby.** RR <1,00 ve prospěch indakaterol/glykopyrronium/mometason-furoátu.1 Zimbus Breezhaler 114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně.2 IND/MF: indakaterol/mometason-furoát vysoká dávka: 125 mikrogramů/260 mikrogramů jednou denně. Mometason-furoát 136 mikrogramů v přípravku Zimbus Breezhaler je srovnatelný s mometason- furoátem 260 mikrogramů v indakaterol/mometason-furoátu.3 SAL/FP: salmeterol/flutikason-propionát vysoká dávka: 50 mikrogramů/500 mikrogramů dvakrát denně(obsahová dávka).4 Trough FEV1: průměr dvou hodnot FEV1 měřený ve 23 hodin 15 minut a 23 hodin 45 minut po podánívečerní dávky.Primární endpoint (trough FEV1 v týdnu 26) a hlavní sekundární endpoint (ACQ-7 skóre v týdnu 26) byly součástí potvrzující testovací strategie, tudíž kontrolovaného velkého počtu. Všechny ostatní endpointy nebyly součástí potvrzující testovací strategie.RR = poměr míry výskytu (rate ratio), AR = roční míra výskytu (annualised rate) | |||
Srovnání přípravku Zimbus Breezhaler se současným otevřeným podáváním
salmeterol/flutikasonu + tiotropia
Randomizovaná, částečně zaslepená, aktivní léčbou kontrolovaná non-inferioritní studie (ARGON), srovnávající Zimbus Breezhaler 114 mikrogramů/46 mikrogramů/136 mikrogramů jednou denně (N=476) a 114 mikrogramů/46 mikrogramů/68 mikrogramů jednou denně (N=474) se současným podáváním salmeterol/flutikason-propionátu 50 mikrogramů/500 mikrogramů dvakrát denně
+ tiotropia 5 mikrogramů jednou denně (N=475) byla prováděna po dobu 24 týdnů léčby.
Zimbus Breezhaler prokázal non-inferioritu vůči salmeterol/flutikasonu + tiotropiu pro primární cílový ukazatel (změna z výchozí hodnoty v dotazníku Asthma Quality of Life Questionnaire [AQLQ-S]), u dříve symptomatických pacientů léčených ICS a LABA s rozdílem 0,073 (jednostranná nižší 97,5% mez spolehlivosti [CL]: -0,027).
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s indakaterol/glykopyrronium/mometason-furoátem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace s astmatem (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Absorpce
Po inhalaci přípravku Zimbus Breezhaler činil medián doby k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací indakaterolu, glykopyrronia a mometason-furoátu přibližně 15 minut, 5 minut a 1 hodinu, v uvedeném pořadí.
Na základě in vitro dat o účinnosti se předpokládá, že dávka každé monoterapeutické komponenty uvolněná do plic je podobná u kombinace indakaterol/glykopyrronium/mometason-furoát a přípravků v monoterapii. Expozice indakaterolu, glykopyrronia a mometason-furoátu v ustáleném stavu
po inhalaci této kombinace byla podobná systémové expozici po inhalaci indakaterol-maleinátu, glykopyrronia nebo mometason-furoátu jako přípravků v monoterapii.
Po inhalaci této kombinace byla absolutní biologická dostupnost odhadnuta na asi 45 % u indakaterolu, 40 % u glykopyrronia a méně než 10 % u mometason-furoátu.
Indakaterol
Koncentrace indakaterolu se zvyšovaly s opakovaným podáváním jednou denně. Rovnovážného stavu bylo dosaženo během 12 až 14 dní. Průměrná míra akumulace indakaterolu, tj. AUC během 24hodinového dávkovacího intervalu v den 14 v porovnání se dnem 1, byla v rozmezí 2,9 až 3,8
pro jednou denně inhalované dávky mezi 60 mikrogramy a 480 mikrogramy (podaná dávka). Výsledky systémové expozice složené z plicní a gastrointestinální absorpce; asi 75 % systémové expozice bylo z plicní absorpce a asi 25 % z gastrointestinální absorpce.
Glykopyrronium
Asi 90 % systémové expozice následně po inhalaci je způsobeno plicní absorpcí a 10 % je následkem gastrointestinální absorpce. Absolutní biologická dostupnost perorálně podaného glykopyrronia byla odhadovaná asi na 5 %.
Mometason-furoát
Koncentrace mometason-furoátu se zvyšovaly s opakovaným podáváním jednou denně pomocí inhalátoru Breezhaler. Rovnovážného stavu bylo dosaženo po 12 dnech. Průměrná míra akumulace mometason-furoátu, tj. AUC během 24hodinového dávkovacího intervalu v den 14 v porovnání
se dnem 1, byla v rozmezí 1,28 až 1,40 pro jednou denně inhalované dávky mezi 68 a 136 mikrogramy
jako součástmi kombinace indakaterol/glykopyrronium/mometason-furoát.
Po perorálním podání mometason-furoátu byla absolutní orální systémová biologická dostupnost mometason-furoátu odhadnuta jako velmi nízká (< 2 %).
Distribuce
Indakaterol
Po intravenózní infuzi byl distribuční objem (Vz) indakaterolu 2 361 až 2 557 litrů, což naznačuje značnou distribuci. Vazba na lidské sérové a plazmatické bílkoviny in vitro byla 94,1 až 95,3 % a 95,1 až 96,2 %, v uvedeném pořadí.
Glykopyrronium
Po intravenózním podání byl distribuční objem (Vss) glykopyrronia v rovnovážném stavu 83 litrů
a distribuční objem v terminální fázi (Vz) byl 376 litrů. Zdánlivý distribuční objem v terminální fázi po inhalaci (Vz/F) byl 7 310 litrů, což odpovídá mnohem pomalejšímu vylučování po inhalaci. Vazba glykopyrronia na lidskou plazmatickou bílkovinu in vitro byla 38 % až 41 % při koncentracích od 1 do 10 ng/ml. Tyto koncentrace byly alespoň 6násobně vyšší než průměrné vrcholové hladiny
v rovnovážném stavu dosažené v plazmě v dávkovacím režimu 44 mikrogramů jednou denně.
Mometason-furoát
Po intravenózním podání bolu je Vd 332 litrů. Vazba na bílkoviny in vitro je u mometason-furoátu vysoká, 98 % až 99 % v rozmezí koncentrace od 5 do 500 ng/ml.
Biotransformace
Indakaterol
Po perorálním podání radioaktivně značeného indakaterolu ve studii ADME (absorpce, distribuce, metabolismus, exkrece) provedené u lidí, byl nezměněný indakaterol hlavní složkou v séru, tvořil přibližně jednu třetinu celkové AUC0-24 léku. Nejvýznamnějším metabolitem v séru byl hydroxylovaný derivát. Dalšími významnými metabolity byly fenolické O-glukuronidy indakaterolu a hydroxylovaný indakaterol. Diastereomer hydroxylovaného derivátu, N-glukuronidu indakaterolu,
a C- a N-dealkylované produkty byly dalšími nalezenými metabolity.
Výzkumy in vitro naznačily, že UGT1A1 byla jediná UGT izoforma, která metabolizovala indakaterol na fenolický O-glukuronid. Oxidativní metabolity byly nalezeny při inkubaci s rekombinantním CYP1A1, CYP2D6 a CYP3A4. CYP3A4 je považován za hlavní izoenzym zodpovědný
za hydroxylaci indakaterolu. In vitro zkoušky dále prokázaly, že indakaterol je substrátem efluxní
pumpy P-gp s nízkou afinitou.
In vitro je izoforma UGT1A1 hlavním prvkem metabolické eliminace indakaterolu. Jak bylo nicméně prokázáno v klinické studii v populacích s rozdílnými genotypy UGT1A1, systémová expozice indakaterolu není významně ovlivněna genotypem UGT1A1.
Glykopyrronium
In vitro studie se sledováním metabolismu ukázaly, že metabolické cesty pro glykopyrronium-bromid jsou mezi zvířaty a lidmi shodné. Nebyly nalezeny žádné metabolity specifické pro člověka. Byly pozorovány hydroxylace vedoucí k různým mono- a bis-hydroxylovaným metabolitům a přímá hydrolýza, která vedla k vytvoření derivátu kyseliny karboxylové (M9).
Výzkumy in vitro ukázaly, že na oxidativní biotransformaci glykopyrronia se podílí mnohočetné
izoenzymy CYP. Hydrolýza na M9 je pravděpodobně katalyzována členy cholinesterázové rodiny.
Po inhalaci byla systémová expozice M9 v průměru ve stejném rozsahu z hlediska velikosti jako
expozice mateřskému léku. Protože in vitro studie neprokázaly plicní metabolismus a M9 byl v cirkulaci po intravenózním podání méně důležitý (asi 4 % Cmax a AUC mateřského léku), předpokládá se, že M9 je tvořen ze spolknuté části dávky orálně inhalovaného glykopyrronium
bromidu prostřednictvím pre-systémové hydrolýzy a/nebo přes metabolismus prvního průchodu
(first-pass metabolism). Po inhalaci stejně jako po intravenózním podání byla nalezena v moči pouze
minimální množství M9 (tj. ≤0,5 % dávky). Po opakované inhalaci byly nalezeny v moči lidí
glukuronid a/nebo sulfátové konjugáty glykopyrronia, představující asi 3 % dávky.
Inhibiční studie in vitro prokázaly, že glykopyrronium bromid nemá velkou kapacitu, aby inhiboval
CYP1A2, CYP2A6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6, CYP2E1 nebo CYP3A4/5, efluxní
transportéry MDR1, MRP2 nebo MXR, a transportéry vychytávání OATP1B1, OATP1B3, OAT1, OAT3, OCT1 nebo OCT2. Studie enzymové indukce in vitro nenaznačovaly klinicky významnou indukci u glykopyrronium-bromidu pro některé testované izoenzymy cytochromu P450, stejně jako pro UGT1A1 a transportéry MDR1 a MRP2.
Mometason-furoát
Část inhalované dávky mometason-furoátu, která je polknuta a absorbována v gastrointestinálním traktu, se přeměňuje extenzivním metabolismem na mnohočetné metabolity. V plazmě nejsou detekovatelné žádné významnější metabolity. Mometason-furoát je v lidských jaterních mikrozómech metabolizován pomocí CYP3A4.
Eliminace
Indakaterol
V klinických studiích, které zahrnovaly sběr moči, bylo množství indakaterolu vyloučeného
v nezměněné formě močí obecně nižší než 2 % uvolněné dávky. Renální clearance indakaterolu byla
v průměru mezi 0,46 a 1,20 l/hod. Při porovnání se sérovou clearance indakaterolu z 18,8
do 23,3 l/hod je zřejmé, že renální clearance hraje v eliminaci systémově dostupného indakaterolu pouze malou roli (přibližně 2 až 6 % systémové clearance).
Ve studii ADME provedené u lidí, ve které byl indakaterol podávaný perorálně, převažovalo vylučování stolicí nad vylučováním močí. Indakaterol byl vylučován do lidské stolice primárně jako nezměněná mateřská látka (54 % dávky) a v menším rozsahu jako hydroxylované metabolity indakaterolu (23 % dávky). Hmotnostní bilance byla kompletní s ≥90 % dávky získané zpět ze stolice.
Sérové koncentrace indakaterolu klesaly vícefázově s průměrným terminálním poločasem v rozmezí od 45,5 do 126 hodin. Efektivní poločas vypočtený z akumulace indakaterolu po opakovaných dávkách byl v rozmezí od 40 do 52 hodin, což je ve shodě s pozorovaným ustáleným stavem
po přibližně 12 až 14 dnech.
Glykopyrronium
Po intravenózním podání [3H]-značeného glykopyrronium-bromidu lidem činila průměrná exkrece radioaktivity močí za 48 hodin 85 % dávky. Dalších 5 % dávky bylo nalezeno ve žluči. Tak byla hmotnostní bilance téměř kompletní.
Renální vylučování mateřské látky zodpovídá asi za 60 až 70 % celkové clearance systémově dostupného glykopyrronia, zatímco procesy nerenální clearance zodpovídají asi za 30 až 40 %. Biliární clearance přispívá k nerenální clearance, ale uvažuje se, že většina nerenální clearance připadá na metabolismus.
Průměrná renální clearance glykopyrronia byla v rozmezí 17,4 a 24,4 litrů/hodinu. Aktivní tubulární sekrece přispívá k renální eliminaci glykopyrronia. Až 20 % dávky bylo nalezeno v moči jako mateřský lék.
Plazmatické koncentrace glykopyrronia klesly multifázickým způsobem. Průměrný terminální poločas vylučování byl mnohem delší po inhalaci (33 až 57 hodin) než po intravenózním (6,2 hodin)
a perorálním (2,8 hodin) podání. Charakter vylučování naznačuje trvalou plicní absorpci a/nebo přenos
glykopyrronia do systémové cirkulace za 24 hodin a za déle než 24 hodin po inhalaci.
Mometason-furoát
Po intravenózním podání bolu má mometason-furoát terminální eliminaci T½ přibližně 4,5 hodiny. Radioaktivně značená perorálně inhalovaná dávka je vylučována hlavně stolicí (74 %) a v menším rozsahu močí (8 %).
Interakce
Souběžné podání perorálně inhalovaného indakaterolu, glykopyrronia a mometason-furoátu za podmínek rovnovážného stavu neovlivnilo farmakokinetiku žádné z léčivých látek.
Zvláštní populace
Populační farmakokinetická analýza u pacientů s astmatem neprokázala po inhalaci přípravku Zimbus Breezhaler klinicky relevantní vliv věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, kouření, výchozí odhadované míry glomerulární filtrace (eGFR) a výchozího FEV1 na systémovou expozici indakaterolu, glykopyrronia nebo mometason-furoátu.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Vliv poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku indakaterolu, glykopyrronia a mometason-furoátu nebyl ve vyhrazených studiích s přípravkem Zimbus Breezhaler zkoumán. V populační farmakokinetické analýze nebyla odhadovaná míra glomerulární filtrace (eGFR) statisticky významný kovariát pro systémovou expozici indakaterolu, glykopyrronia a mometason-furoátu po podání přípravku Zimbus Breezhaler u pacientů s astmatem.
Kvůli velmi malému podílu vylučování močí na celkové tělesné eliminaci indakaterolu a mometason- furoátu nebyly účinky porušené funkce ledvin na jejich systémovou expozici zkoumány (viz body 4.2 a 4.4).
Porucha funkce ledvin má vliv na systémovou expozici glykopyrronia, podaného v monoterapii.
Průměrné zvýšení celkové systémové expozice (AUClast) až na 1,4násobek bylo pozorováno
u subjektů s lehkou a středně těžkou poruchou funkce ledvin, a až na 2,2násobek u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin a s onemocněním ledvin v konečném stádiu. Na základě populační farmakokinetické analýzy glykopyrronia u pacientů s astmatem se po podání přípravku Zimbus Breezhaler zvýšila AUC0-24h o 27 % nebo snížila o 19 % u pacientů s absolutní hodnotou GFR 58 nebo 143 ml/min, v uvedeném pořadí, v porovnání s pacienty s absolutní hodnotou GFR 93 ml/min.
Na základě populační farmakokinetické analýzy glykopyrronia u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí s lehkou a středně těžkou poruchou funkce ledvin (eGFR ≥30 ml/min/1,73 m2) může být glykopyrronium použito v doporučené dávce.
Pacienti s poruchou funkce jater
Vliv poruchy funkce jater na farmakokinetiku indakaterolu, glykopyrronia a mometason-furoátu nebyl zkoumán u subjektů s poruchou funkce jater po podání přípravku Zimbus Breezhaler. Nicméně byly provedeny studie s indakaterolem a mometason-furoátem jako jednotlivými složkami v monoterapii (viz bod 4.2).
Indakaterol
Pacienti s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater nevykazovali relevantní změny Cmax nebo AUC indakaterolu, ani se nelišila vazba na bílkoviny mezi subjekty s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater a zdravými kontrolními subjekty. Studie u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyly provedeny.
Glykopyrronium
Klinické studie u pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny. Glykopyrronium je odstraňováno ze systémové cirkulace převážně vylučováním ledvinami. Neuvažuje se, že by porucha jaterního metabolismu glykopyrronia vedla ke klinicky významnému zvýšení systémové expozice.
Mometason-furoát
Studie hodnotící podávání jednotlivé inhalované dávky 400 mikrogramů mometason-furoátu suchým práškovým inhalátorem subjektům s lehkou (n=4), středně těžkou (n=4) a těžkou (n=4) poruchou funkce jater vedla pouze k 1 nebo 2 subjektům v každé skupině, u kterých bylo možné detekovat vrcholové plazmatické koncentrace mometason-furoátu (v rozsahu od 50 do 105 pcg/ml). Zdálo se, že pozorovaný vrchol plazmatických koncentrací se zvyšuje se závažností poruchy funkce jater, nicméně co do počtu bylo detekovatelných hladin málo (spodní limit kvantifikace účinné látky byl 50 pcg/ml).
Jiné zvláštní populace
Mezi Japonci a kavkazskými (bělošskými) subjekty nebyly významnější rozdíly v celkové systémové expozici (AUC) u indakaterolu, glykopyrronia nebo mometason-furoátu. Pro ostatní etnika nebo rasy nejsou k dispozici dostatečné farmakokinetické údaje. Celková systémová expozice (AUC)
pro glykopyrronium může být až 1,8násobně vyšší u pacientů s astmatem s nízkou tělesnou hmotností (35 kg), a až 2,5násobně vyšší u pacientů s astmatem s nízkou tělesnou hmotností (35 kg) a nízkou úrovní úplné GFR (45 ml/min).
Farmaceutické údaje - ZIMBUS BREEZHALER 114MCG/46MCG/136MCG
Obsah tobolky
Monohydrát laktosy Magnesium-stearát
Obal tobolky
Hypromelosa Karagenan Chlorid draselný
Žlutý oxid železitý (E172) Indigokarmín (E132) Čištěná voda
Potiskový inkoust
Čištěná voda
Černý oxid železitý (E172) Isopropylalkohol Propylenglykol (E1520) Hypromelosa (E464)
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.
Tělo inhalátoru a víčko jsou vyrobeny z akrylonitril-butadien-styrenu, tlačítka jsou vyrobena
z metylmetakrylát-akrylonitril-butadien-styrenu. Jehly a pružiny jsou vyrobeny z nerezavějící oceli.
PA/Al/PVC//Al perforovaný jednodávkový blistr. Jeden blistr obsahuje 10 tvrdých tobolek. Jednotlivé balení, které obsahuje 10 x 1, 30 x 1 nebo 90 x 1 tvrdých tobolek, spolu s 1 inhalátorem.
Multipack, který obsahuje 150 (15 balení po 10 x 1) tvrdých tobolek a 15 inhalátorů. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Pro každé balení použijte přiložený nový inhalátor. Inhalátor v každém balení je třeba zlikvidovat
po použití všech tobolek v daném balení.
Tento léčivý přípravek může představovat riziko pro životní prostředí (viz bod 5.3).
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Návod a způsob použití
Před použitím přípravku Zimbus Breezhaler si, prosím, přečtěte celý Návod k použití.
Vložte Propíchněte
a uvolněte
Hluboce vdechujte (inhalujte)
Zkontrolujte tobolku, zda je prázdná
3
2
Zkontro- lujte
1
| Krok 1a:Sejměte víčko | Krok 2a:Jedenkrát propíchnětetobolkuDržte inhalátorve vzpřímené poloze. Propíchněte tobolku současným pevným stiskem obou postranních tlačítek. | Krok 3a:Zhluboka vydechněteDo náustku nefoukejte. | Zkontrolujte, zda je tobolka prázdná Otevřete inhalátora zjistěte, zda nějaký prášek nezůstal v tobolce.Pokud v tobolce zůstal nějaký prášek:3d. |
-
Uzavřete inhalátor.
-
Opakujte kroky 3a až
Krok 1b:
Otevřete inhalátor
Krok 1c:
Vyjměte tobolku Odtrhněte jeden z blistrů z karty blistru.
Ze zadní strany stáhněte ochrannou fólii a vyjměte tobolku.
Neprotlačujte tobolku skrz
krycí fólii.
Tobolku nepolykejte.
Měl(a) byste slyšet zvuk vzniklý propichováním tobolky.
Krok 3b:
Hluboce inhalujte lék Držte inhalátor tak, jak je znázorněno na obrázku.
Vložte náustek do úst a pevně kolem něho stiskněte rty.
Nemačkejte postranní tlačítka.
Vdechujte rychle a co nejhlouběji můžete. Během inhalace budete slyšet hrčivý zvuk.
Jak lék inhalujete, můžete pocítit jeho příchuť.
Krok 3c: Zadržte dech Zadržte dech na 5 sekund.
Krok 3d: Vypláchněte si ústa Vypláchněte si ústa vodou po každé dávce a vyplivněte ji.
Zbylý prášekPrázdná
Vyjměte prázdnou
tobolku
Prázdnou tobolku odložte
do domovního odpadu.
Uzavřete inhalátor
a nasaďte víčko.
Tobolku propíchněte
pouze jednou.
Krok 2b:
Uvolněte postranní tlačítka
| Krok 1d:Vložte tobolkuNikdy nevkládejte tobolkupřímo do náustku.Krok 1e:Uzavřete inhalátor | Důležité informacepřed použitím.Zimbus Breezhaler k užívání tobolek jiného léku.přes náustek. |
-
Tobolky přípravku Zimbus Breezhaler musí být vždy uchovávány v kartě blistru a vyjmuty pouze těsně
-
Neprotlačujte tobolku skrz krycí fólii, abyste ji vyjmul(a) z blistru.
-
Tobolku nepolykejte.
-
Nepoužívejte tobolky přípravku Zimbus Breezhaler s jiným inhalátorem.
-
Nepoužívejte inhalátor
-
Nikdy nevkládejte tobolku do úst nebo náustku inhalátoru.
-
Postranní tlačítka nemačkejte více než jednou.
-
Do náustku nefoukejte.
-
Nemačkejte postranní tlačítka, když inhalujete
-
Nedotýkejte se tobolek mokrýma rukama.
-
Nikdy nemyjte inhalátor vodou.
| Balení přípravku Zimbus Breezhaler s inhalátorem obsahuje:10 tobolek přípravku Zimbus Breezhaler k použití v inhalátoruKomůrka Náustek protobolkyVíčkoSítkoPostrannítlačítkaTělo inhalátoru Blistr | Časté dotazyProč inhalátor nedělal hluk, když jsem inhaloval(a)?Tobolka se mohlav komůrce vzpříčit. Pokud k tomu dojde, opatrně uvolněte tobolku poklepáváním na tělo inhalátoru. Opět inhalujte lék opakováním kroků 3a až 3d. | Čištění inhalátoruOtřete náustek zevnitři zvenku čistým, suchým kouskem látky, která nepouští vlákna, abyste odstranil(a) zbytky prášku.Uchovávejte inhalátor v suchu. Nikdy nemyjte inhalátor vodou. |
| Inhalátor Tělo inhalátoru Karta s blistry | Co mám dělat, pokud zůstane prášek uvnitř tobolky?Neinhaloval(a) jste dostatek léku. Uzavřete inhalátor a opakujte kroky 3a až 3d.Po inhalaci jsem kašlal(a) – vadí to něčemu?To se může stát. Pokud je tobolka prázdná, inhaloval(a) jste dostatek léku. | |
| Likvidace inhalátoru po použitíKaždý inhalátor je třeba zlikvidovat poté, co byly použity všechny tobolky. Zeptejte se svého lékárníka, jak zlikvidovat léky a inhalátory, které již nejsou více potřeba. | ||
| Cítil(a) jsem malé kousky tobolky na jazyku – vadí to něčemu?To se může stát. Není to škodlivé. Možnost roztříštění tobolky na malé kousky se zvyšuje, pokud je tobolka propíchnuta vícenež jednou. |
-
Jeden inhalátor Zimbus Breezhaler
-
Jednu nebo více karet blistru, každá obsahuje