XENETIX 300MGI/ML Injekční roztok

Tento přípravek je určen pouze k diagnostickým účelům.

XENETIX 300 mg I/ml injekční roztok: pro dospělé a děti:

• intravenózní urografie

• CT mozku a celotělová CT

• intravenózní digitální subtrakční angiografie (DSA)

• arteriografie

• angiokardiografie

  XENETIX 350 mg I/ml injekční roztok:

  pro dospělé a děti:

• intravenózní urografie

• CT mozku a celotělová CT

• intravenózní digitální subtrakční angiografie (DSA)

• arteriografie

• angiokardiografie

Dávky musí být upraveny podle užité metodiky a vyšetřovaného orgánu a individuálně stanoveny na základě zjištění tělesné hmotnosti, renálních funkcí pacienta a úměrně sníženy u dětí. Obvyklá rychlost podání se pohybuje mezi 0,5 a 5 ml/s v závislosti na způsobu

vyšetření.

Dávka nesmí překročit 4-5 ml/kg t. hm. při opakovaném podání u dospělých.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Větší bezprostřední reakce nebo opožděná kožní reakce na injekci Xenetixu v anamnéze (viz bod 4.8). Manifestní tyreotoxikóza.

Existuje riziko vzniku alergické reakce bez ohledu na cestu podání nebo dávku.

Riziko vzniku alergické reakce spojené s lokálně aplikovanými přípravky pro kontrastní zobrazení tělesných dutin není vyloučeno:

1. Podání určitými cestami (artikulární, biliární, nitroděložní atd.) způsobuje různý stupeň systémové difuze, tj. lze pozorovat systémové účinky.

2. Při ústním nebo rektálním podání dochází k velmi limitované systémové difuzi. Je-li normální střevní sliznice, v moči je nalezeno maximálně 5 % podané dávky a zbytek se vyloučí stolicí. Je-li sliznice poškozená, zvýší se vstřebávání. V případě perforace dochází k rychlé celkové absorpci s difuzí do peritoneální dutiny a přípravek je eliminován močí. Výskyt systémových účinků závislých na dávce proto závisí na stavu střevní sliznice.

3. Nicméně imunitní mechanismy vzniku alergických reakcí nejsou závislé na dávce a k imunoalergickým reakcím může dojít kdykoli, bez ohledu na cestu podání.

Co se týče frekvence a intenzity nežádoucích účinků, existuje tudíž rozdíl mezi:

• přípravky podávanými cévní cestou a některými lokálními cestami a

• přípravky podávanými GI traktem, které se za normálních okolností vstřebávají pouze

  nepatrně.

  Všeobecná upozornění ke všem jódovaným kontrastním látkám Upozornění

  Vzhledem k tomu, že nejsou-li k dispozici specifické studie, není myelografie indikací k použití přípravku Xenetix.

  Jódované kontrastní látky mohou způsobit menší nebo větší reakce, které mohou být život ohrožující. Mohou nastat okamžitě (do 60 minut) nebo mohou být opožděné (až do 7 dnů). Často jsou nepředvídatelné.

  Vzhledem v riziku závažnějších reakcí musí být pohotově k dispozici záchranné resuscitační zařízení.

  K vysvětlení výskytu těchto reakcí připadá v úvahu několik mechanismů:

• Přímá toxicita ovlivňující cévní endotel a tkáňové proteiny.

• Farmakologické působení modifikující koncentraci určitých endogenních faktorů (histaminu, komplementárních faktorů, zánětlivých mediátorů), pozorované častěji u hyperosmolárních kontrastních látek.

• Bezprostřední IgE mediované alergické reakce na kontrastní látku Xenetix (anafylaxe).

• Alergické reakce způsobované mechanismy buněčného typu (opožděné kožní reakce).

  U pacientů, u nichž již došlo k reakci během podávání jódované kontrastní látky, existuje vyšší riziko

  vzniku další reakce po podání stejné nebo i jiné jódované kontrastní látky; proto se tito pacienti

  považují za rizikové.

  Jódované kontrastní látky a štítná žláza (viz také bod Dystyreóza)

  Před podáním jódované kontrastní látky je důležité zajistit, aby pacient neměl plánované scintigrafické vyšetření ani laboratorní testy související se štítnou žlázou a aby nedostal radioaktivní jód k léčebným účelům.

  Podání kontrastní látky jakoukoli cestou narušuje koncentraci hormonů a vstřebávání jódu štítnou žlázou nebo metastázami nádorů štítné žlázy, dokud se hladina jódu v moči nevrátí na normální hodnotu.

  Další upozornění

  Nikoli výjimečnou komplikací intravenózních injekcí kontrastní látky (0,04 % až 0,9 %) je extravazace. K častějšímu výskytu dochází u produktů s vyšší osmolaritou; většina poranění je méně závažné povahy, nicméně v souvislosti s jakoukoli jódovanou kontrastní látkou se mohou vyskytnout závažná poranění, jako je ulcerace kůže, nekróza tkání a kompartment syndrom. Riziko a závažnost závisí na konkrétním pacientovi (špatný stav cév nebo fragilní cévy) a na použité technice (použití tlakového injektoru, velkého objemu). Je důležité tyto faktory identifikovat, podle toho optimalizovat místo a techniku aplikace a sledovat injekci před

  nástřikem, v průběhu nástřiku a po nástřiku přípravkem Xenetix.

  Opatření pro použití

  Intolerance jódovaných kontrastních látek:

  Před vyšetřením:

• Identifikujte rizikové pacienty pomocí pečlivého screeningu anamnézy.

  U pacientů s vyšším rizikem intolerančních reakcí (intolerance jódované kontrastní látky v anamnéze) se doporučuje premedikace kortikosteroidy a antihistaminiky typu H1. Nicméně ta nezabrání výskytu závažného nebo fatálního anafylaktického šoku.

  Během výkonu je nutno dodržovat následující opatření:

• Lékařský dohled.

• Trvalý žilní přístup.

  Po vyšetření:

• Po podání kontrastní látky je nutno pacienta monitorovat nejméně 30 minut, protože v této době se objevuje většina závažných nežádoucích účinků.

• Pacient musí být informován o možnosti vzniku opožděných reakcí (až do sedmi dnů) (viz

  bod 4.8 Nežádoucí účinky).

  Závažné kožní nežádoucí účinky

  U pacientů, kterým byl podán jobitridol, byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR), jako je vyrážka/léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndrom nebo TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), které mohou být život ohrožující (viz bod 4.8). Při zahájení léčby tímto přípravkem mají být pacienti poučeni o známkách a příznacích závažných kožních reakcí a mají být ohledně těchto reakcí pečlivě sledováni. V případě podezření na výskyt závažné hypersenzitivní reakce má být Xenetix okamžitě vysazen. Pokud došlo u pacienta po použití Xenetixu došlo k závažnému kožnímu nežádoucímu účinku, nesmí mu být Xenetix již nikdy znovu podán (viz bod 4.3).

  Nedostatečnost ledvin

  Jódované kontrastní látky mohou vyvolat přechodné změny funkce ledvin nebo zhoršení preexistující renální nedostatečnosti. Preventivní opatření jsou následující:

• Identifikace rizikových pacientů, což jsou pacienti s dehydratací nebo renální nedostatečností, diabetem, závažným srdečním selháváním, s monoklonální gamapatií (mnohočetným myelomem, Waldenstromovou makroglubulinémií), s renálním selháním po

  podání jódované kontrastní látky v anamnéze, děti do jednoho roku a starší pacienti s

  atheromem.

• Hydratace fyziologickým roztokem podle potřeby.

• Vyloučení kombinace s nefrotoxickými léky. Nelze-li vyloučit, je nutno posílit laboratorní monitorování renální funkce. K dotčeným lékům patří aminoglykosidy, sloučeniny organoplatiny, vysoké dávky methotrexátu, pentamidin, foskarnet a některá antivirotika [aciclovir, ganciclovir, valaciclovir, adefovir, cidofovir, tenofovir], vankomycin, amfotericin B, imunosupresiva, jako cyklosporin nebo takrolimus, ifosfamid).

• Mezi dvěma radiologickými vyšetřeními s injekcí kontrastní látky nechejte prodlevu nejméně 48 hodin, nebo každé nové vyšetření odložte, dokud se renální funkce nevrátí k výchozímu stavu.

• Zabraňte vzniku laktátové acidózy u diabetiků léčených metforminem, a to monitorováním sérových hladin kreatininu. Normální renální funkce: léčba metforminem musí být pozastavena před injekcí kontrastní látky nejméně na 48 hodin poté nebo do obnovení normální renální funkce. Abnormální renální funkce: metformin je kontraindikován. V případě nouze: je-li vyšetření nutné, je nutno přijmout opatření, tj. přerušení léčby metforminem, hydratace, monitorování renální funkce s ohledem na známky laktátové acidózy.

  Jódované kontrastní látky lze použít u hemodialyzovaných pacientů, protože látka se hemodialýzou odstraní. Je nutno získat předchozí svolení hemodialyzačního oddělení.

  Nedostatečnost jater

  Opatrně je nutno postupovat u pacientů se zhoršením funkce ledvin nebo jater, s diabetem nebo se srpkovitou anémií.

  U všech pacientů je nutno zajistit adekvátní hydrataci před podáním kontrastní látky a po něm, a to zejména u pacientů se zhoršením renální funkce nebo u diabetiků, kde je udržení hydratace důležité pro minimalizaci zhoršení renální funkce.

  Astma

  Před injekcí jódované kontrastní látky se doporučuje stabilizovat astma.

  Vzhledem ke zvýšenému riziku bronchospasmu je nutno postupovat zvlášť opatrně u pacientů, kteří měli astmatický záchvat v průběhu osmi dnů před vyšetřením.

  Dystyreóza

  Po injekci jódované kontrastní látky existuje zejména u pacientů se strumou nebo s dystyreózou v anamnéze riziko vzplanutí hypertyreózy nebo vývoje hypotyreózy. Existuje také riziko vzniku hypotyreózy u novorozenců, kteří dostávali nebo jejichž matce byla podána jódovaná kontrastní látka.

  Proto by měla být funkce štítné žlázy u těchto novorozenců vyšetřena a pečlivě sledována, aby byla zajištěna normální funkce štítné žlázy.

  Kardiovaskulární onemocnění

  U pacientů s časným nebo zřejmým srdečním selháním, koronaropatií, plicní hypertenzí, valvulopatií, těžkou srdeční arytmií, se po podání jodové kontrastní látky riziko

  kardiovaskulární reakce zvyšuje. Intravazální injekce kontrastní látky může způsobit edém

  plic u pacientů s manifestním nebo počínajícím srdečním selháním, zatímco podání při plicní

  hypertenzi a onemocnění srdečních chlopní může mít za následek výrazné změny

  hemodynamiky. Frekvence a stupeň závažnosti se objeví v souvislosti se závažností srdečních

  poruch. V případě závažné a chronické hypertenze, riziko poškození ledvin v důsledku podání

  kontrastní látky a také kvůli katetrizaci samotné může být zvýšeno. Ischemické změny na

  EKG a těžké poruchy rytmu, jsou nejčastěji pozorovány u starších osob a pacientů s

  onemocněním srdce. Velmi vzácné případy fibrilace komor, které nastaly bezprostředně po

  podání kontrastní látky, byly hlášeny mimo kontext reakcí z přecitlivělosti.

  (Viz bod 4.8 Nežádoucí účinky)

  U těchto pacientů je nutné zvážit poměr rizika k přínosu daného vyšetření.

  Poruchy centrálního nervového systému

  U každého případu je nutno zvážit poměr přínosů a rizik:

• vzhledem k riziku zhoršení neurologických příznaků u pacientů s transientní ischemickou atakou, akutní mozkovou mrtvicí, nedávným intrakraniálním krvácením, edémem mozku nebo idiopatickou či sekundární (nádor, jizva) epilepsií;

• je-li použita intraarteriální cesta u alkoholického pacienta (akutní nebo chronický

  alkoholismus) a u jiných pacientů závislých na psychotropních látkách.

• Encefalopatie byla hlášena při použití jobitridolu (viz bod 4.8). Kontrastní látkou indukovaná encefalopatie se může projevit příznaky a známkami neurologické dysfunkce, jako jsou bolest hlavy, poruchy vidění, kortikální slepota, zmatenost, křeče, ztráta koordinace, hemiparéza, afázie, bezvědomí, kóma a edém mozku. Příznaky se obvykle objeví během několika minut až hodin po podání jobitridolu a obvykle odezní během několika dní.

Faktory, které zvyšují propustnost hematoencefalické bariéry, usnadňují průnik kontrastní látky do mozkové tkáně, což může vést k reakcím centrálního nervového systému, např. k encefalopatii. Při podezření na kontrastní látkou indukovanou encefalopatii má být zahájena odpovídající lékařská péče a jobitridol nemá být znovu podáván.

Feochromocytom

U pacientů s feochromocytomem se může po podání kontrastní látky rozvinout hypertenzní

krize; tito pacienti musí být před vyšetřením monitorováni.

Myastenie

Podání kontrastní látky může zhoršit příznaky myasthenia gravis.

Zesílení nežádoucích účinků

Nežádoucí reakce související s podáním jódované kontrastní látky mohou být silnější u pacientů vykazujících výraznou agitovanost, úzkost a bolest. Může být nezbytná vhodná premedikace,například sedace.

Pediatrická populace

U dětí byla po expozici jodovanými kontrastními látkámi pozorována přechodná suprese štítné žlázy nebo hypotyreóza. Po diagnostickém zákroku bylo toto častěji pozorováno u novorozenců a předčasně narozených dětí a také po zákrocích spojených s vyššími dávkami. Novorozenci mohou být také vystaveni expozici prostřednictvím expozice matky (viz bod 4.6). U novorozenců, zejména předčasně narozených, kteří byli vystaveni iobitridolu, buď prostřednictvím matky během těhotenství nebo v novorozeneckém období, se doporučuje sledovat funkci štítné žlázy. Pokud je zjištěna hypotyreóza, je třeba zvážit nutnost léčby a sledovat funkci štítné žlázy až do normalizace.

Léčivé přípravky

Metformin u diabetiků (viz bod 4.4 Upozornění a opatření pro použití – nedostatečnost

ledvin).

Radiofarmaka (viz bod 4.4 Upozornění a opatření pro použití)

Jódované kontrastní látky mění vychytávání radioaktivního jódu štítnou žlázou na dobu několika týdnů, což může na jednu stranu způsobovat sníženou absorpci při scintigrafii štítné žlázy a na druhou stranu snížení účinnosti léčby jódem 131. U pacientů, u nichž je naplánována scintigrafie ledvin s injekcí radiofarmaka vylučovaného ledvinovými kanálky, se doporučuje toto vyšetření provést před injekcí jódované kontrastní látky.

Beta blokátory, vazoaktivní látky, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, antagonisté

receptoru angiotensinu.

Tyto léčivé přípravky snižují účinnost mechanismů kardiovaskulární kompenzace, které se vyskytují u poruch hemodynamiky. Lékař musí mít tuto skutečnost na paměti předtím, než aplikuje injekci jódované kontrastní látky, a musí mít k dispozici vhodné prostředky pro intenzivní péči.

Diuretika

Vzhledem k riziku dehydratace indukované diuretiky je nutno před vyšetřením provést

rehydrataci vodou a elektrolyty, aby se snížilo riziko akutního renálního selhání.

Interleukin 2

Riziko rozvoje reakce na kontrastní látky je zvýšené u pacientů nedávno léčených interleukinem 2 (intravenózní cestou); jedná se o vyrážku nebo méně často hypotenzi, oligurii nebo dokonce renální selhání.

Další formy interakcí

Vysoké koncentrace jódovaných kontrastních látek v plazmě a moči mohou ovlivňovat in vitrodiagnostiku bilirubinu, proteinů a anorganických látek (železa, mědi, vápníku a fosfátu). Tato stanovení se nedoporučuje provádět 24 hodin po vyšetření.

Těhotenství

Údaje o podávání iobitridolu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici (méně než

300 ukončených těhotenství).

Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

Podávání přípravku Xenetix v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Přechodné přetížení jódem po podání přípravku matce může vést k fetální dystyreóze, pokud se vyšetření uskuteční po 14 týdnech těhotenství. S ohledem na reverzibilitu účinku a očekávaný přínos pro matku je však jedno podání jodové kontrastní látky oprávněné, pokud byla u těhotné ženy pečlivě zhodnocena indikace k radiologickému vyšetření.

U novorozenců, kteří byli vystaveni iobitridolu in utero, se doporučuje sledovat funkci štítné žlázy (viz bod 4.4).

Kojení

Jodované kontrastní látky se vylučují do mateřského mléka pouze ve velmi malých množstvích. V důsledku toho izolované podání matce zahrnuje malé riziko nežádoucích účinků u dítěte.

Doporučuje se přestat kojit po dobu 24 hodin po podání jodované kontrastní látky.

Fertilita

Studie na potkanech nenaznačují účinky na reprodukční funkce.

Není relevantní.

Během klinické studie provedené na 905 pacientech došlo u 11 % pacientů k nežádoucím účinkům souvisejícím s podáním přípravku Xenetix (kromě pocitu tepla); nejčastěji se jednalo o bolest, bolest v místě injekce, pachuť v ústech a nevolnost.

Nežádoucí účinky spojené s použitím přípravku Xenetix jsou obecně mírně až středně závažné a přechodné.

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky při podání přípravku Xenetix od okamžiku registrace jsou pocit

tepla a bolest a edém v místě injekce.

Hypersenzitivní účinky jsou obvykle okamžité (během injekce nebo do hodiny po zahájení injekce) nebo někdy opožděné (jednu hodinu až několik dnů po injekci) a pak se projevují ve formě nežádoucíchúčinků na kůži.

K okamžitým reakcím patří jeden nebo několik po sobě jdoucích nebo současně se vyskytujících účinků, ke kterým obvykle patří kožní reakce a dýchací a/nebo kardiovaskulární poruchy, jež mohou být prvním příznakem šoku, který může být ve vzácných případech i fatální.

Závažné poruchy srdečního rytmu včetně fibrilace komor byly velmi vzácně hlášeny u pacientů se srdečním onemocněním, mimo kontext přecitlivělosti (viz bod 4.4 Opatření pro použití).

V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky podle třídy orgánových systémů a podle četnosti s následujícími pravidly: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až 1<1/10), méně časté (≥1/1000 až 1<1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Uvedené četnosti jsou odvozeny z dat observační studie provedené u 352 255 pacientů.

* Vyšetření, během kterých jsou v cerebrální arteriální krvi přítomny vysoké koncentrace jódovaných kontrastních látek.

** Častěji hlášeny v souvislosti s hypersenzitivní reakcí

*** Přechodná hypotyreóza byla hlášena u mladších dětí po expozici jodovanými kontrastními látkami (viz bod

4.4)

Po extravazaci lze pozorovat kompartment syndrom, jak je popsáno v bodě 4.4.

Následující nežádoucí reakce byly hlášeny pro ostatní jódované kontrastní látky rozpustné ve vodě.

Ke kardiovaskulárnímu kolapsu s různou závažností může dojít náhle bez varovných známek nebo

může dojít ke zkomplikování kardiovaskulárních manifestací, uvedených v tabulce výše.

Bolesti břicha spojené s průjmem, které nebyly hlášeny u přípravku Xenetix, jsou nejčastěji

spojeny s podáním perorální nebo rektální cestou.

V místě injekce se může vyskytnout lokální bolest nebo otok bez extravazace injikovaného přípravku; tyto nežádoucí účinky jsou benigní a přechodné.

Během intraarteriálního podání závisí pocit bolesti v místě injekce na osmolaritě injekčně aplikovaného přípravku.

Pediatrická populace

Očekávaná povaha nežádoucích účinků spojených s přípravkem Xenetix je podobná jako povaha

účinků hlášených u dospělých. Z dostupných údajů nelze určit jejich četnost.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Při podání velmi vysoké dávky kontrastní látky se musí kompenzovat ztráta vody a elektrolytů vhodnou rehydratací. Nejméně tři dny je nutno monitorovat funkci ledvin. V případě potřeby je možné provést hemodialýzu.