IMPAVIDO 50MG Tvrdá tobolka

Léčba viscerální leishmaniózy způsobené Leishmania donovani.

Léčba kožní leishmaniózy způsobené Leishmania brasiliensis complex nebo Leishmania mexicana complex.

Impavido tobolky jsou určeny pro perorální podání. Dávkování Impavido tobolek závisí na tělesné hmotnosti.

Viscerální leishmanióza

Denní dávka pro děti od 3 let věku, dospívající a dospělé je 1,5 - 2,5 mg/kg tělesné hmotnosti jak je uvedeno v následující tabulce:

Nejsou dostupná žádná data z klinických studií pro pacienty s tělesnou hmotností nižší než 9 kg a vyšší než 67 kg. Zvýšení denní dávky na 150 mg (3 tobolky Impavido 50 mg) by mělo být zváženo u pacientů s tělesnou hmotností nad 67 kg za současného sledování snášenlivosti.

Kožní leismanióza

Denní dávkování pro děti ve věku 12 let a starší s tělesnou hmotností alespoň 30 kg, dospívající a dospělé s tělesnou hmotností nižší než 45 kg je 100 mg miltefosinu (2 tobolky Impavido 50 mg).

Pacientům s tělesnou hmotností nad 45 kg se podá 150 mg miltefosinu denně (3 tobolky Impavido 50 mg).

Nejsou dostupná žádná data z klinických studií pro pacienty s váhou nižší než 30 kg. Léčbu lze zvažovat podle doporučeného dávkování pro viscerální leishmaniózu.

Tobolky by měly být podávány současně s jídlem. Dávka 2-8 tobolek může být rozdělena do 2-3 jednotlivých dávek (ráno-večer, resp. ráno-poledne-večer).

Délka léčby je 28 dní. Imunokompromitovaní pacienti mohou vyžadovat prodloužení léčby, viz bod 4.4.

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo jakoukoliv pomocnou látku.

• Preexistující závažné poškození funkce jater nebo ledvin (viz bod 4.4).

• Sjögrenův-Larssonův syndrom

• Těhotné ženy a ženy ve fertilním věku, které neužívají spolehlivou antikoncepci během léčby a do 3 měsíců po léčbě.

U imunokompromitovaných pacientů může být přípravek Impavido použit pouze po selhání standardní terapie, protože jsou omezené klinické zkušenosti s terapeutickým použitím přípravku Impavido u těchto pacientů.

U 39 pacientů s HIV infekcí s průměrnou tělesnou hmotností 59 kg (rozmezí 43-99 kg) byl přípravek Impavido použit v dávce 100 mg/den k léčbě koinfekce leishmaniózou, která byla rekurentní po léčbě nebo refrakterní na léčbu. Po léčbě trvající průměrně 55 dní (medián: 30 dní, v rozpětí 4–732 dní) 25 pacientů (65 %) reagovalo na léčbu; z nich 16 pacientů (43 %) mělo negativní parazitologický nález. 22 pacientů dostalo aspoň jeden další léčebný cyklus s podobnou léčebnou odpovědí a snášenlivostí.

Výsledky klinické studie u kožní leishmaniózy způsobené Leishmania brasiliensis naznačují, že účinnost přípravku Impavido proti tomuto patogenu může být o něco nižší než proti jiným druhům Leishmanií.

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater a ledvin nebyli vyšetřováni (viz bod 4.3).

Nejsou k dispozici dostatečné údaje u pacientů s mírnou až střední poruchou funkce jater a ledvin. Pacienti s víc než trojnásobně zvýšenými hodnotami ALT, AST, ALP, případně více než 1,5násobně zvýšenými hodnotami urey a kreatininu v séru nad horní limit normy byli z klinické studie vyřazeni.

Toxikologické studie ukázaly poruchy reprodukční funkce u samců potkanů (viz bod 5.3). Údaje o reprodukční schopnosti 300 pacientů mužského pohlaví, kteří byli léčeni dávkami do 200 mg přípravku Impavido za den po dobu 4 týdnů nenaznačují účinky na plodnost.

Léčba přípravkem Impavido může zvýšit hodnoty sérového kreatininu a jaterních enzymů. Funkce jater a ledvin funkce musí být kontrolovány 1x týdně. U pacientů s klinicky významnou abnormalitou renálních funkcí by mělo sledování pokračovat do normalizace stavu.

Zvracení a průjem jsou možné nežádoucí účinky léčby přípravkem Impavido (viz bod 4.8). Pacienti musí být poučeni, že v případě přetrvávání těchto příznaků musí být zajištěn dostatečný příjem tekutin k prevenci dehydratace a následného zhoršení renálních funkcí.

Pacienti s vzácnými dědičnými poruchami – intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy (Lapp lactase deficiency) nebo malaabsorpcí glukózy a galaktózy by neměli tento přípravek užívat.

Oční změny jsou dobře známé příznaky leishmaniózy. V kazuistikách převážně z jižní Asie, zejména při léčbě post-kala-azarové dermální leishmaniózy (PKDL), se však po několikadenním nebo několikatýdenním podávání miltefosinu objevily oční komplikace, jako je jednostranná nebo oboustranná keratitida a poruchy zraku, někdy trvalé. Ve většině těchto případů byl miltefosin při PKDL podáván po dobu 12 týdnů, což je déle, než je doporučená délka léčby (28 dní) při léčbě viscerální leishmaniózy. V publikovaných kazuistikách se u pacientů, u kterých se při léčbě miltefosinem objevily oční komplikace a kteří byli proto léčeni lokálními glukokortikoidy, projevilo zlepšení symptomů.^1,2,3 V případě současné nebo minulé anamnézy očních poruch by měl být pečlivě posouzen přínos a riziko léčby miltefosinem pro pacienta. Všichni pacienti by měli být před zahájením léčby informováni, že v případě výskytu očních problémů (např. zarudnutí očí, bolest očí, rozmazané vidění) by měli přerušit léčbu miltefosinem a okamžitě kontaktovat svého

lékaře. Pokud se vyskytnou oční komplikace a spojení s miltefosinem nelze vyloučit, je třeba léčbu miltefosinem okamžitě přerušit a v případě potřeby zahájit alternativní léčbu leishmaniózy. Vzhledem k tomu, že miltefosin má velmi dlouhý biologický poločas, je možné, že oční změny se bez léčby nezhojí ani po vysazení miltefosinu. Proto je potřeba takové případy konzultovat s očním specialistou, aby se předešlo možnému trvalému poškození. Viz také body 4.8 a 4.9.

1 https://dx.doi.org/10.1136/bjophthalmol-2020-317325

2 https://doi.org/10.1371/journal.pntd.0006781

3 https://doi.org/10.1177/0049475520929822

In vitro studie ukázaly, že jsou nepravděpodobné interakce s léčivými přípravky, které jsou metabolizovány cytochromem P450 nebo glukuronidací či konjugací. Možnost interakcí s běžně používanými léčivými přípravky však nelze zcela vyloučit.

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádná data z užívání miltefosinu těhotnými ženami. Studie u zvířat prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Přípravek Impavido je kontraindikován v těhotenství (viz bod 4.3). Ženy ve fertilním věku musí užívat účinnou antikoncepci během léčby a ještě do 3 měsíců po léčbě. Zvracení a průjem jsou velmi běžné nežádoucí účinky léčby přípravkem Impavido a mohou narušit účinnost perorální antikoncepce. Proto musí být pacientka poučena ošetřujícím lékařem. Pokud je to nezbytné, je nutno použít alternativní metody kontracepce.

Pacientka musí být svým lékařem odpovídajícím způsobem informována. V případě potřeby je třeba použít vhodné alternativní metody antikoncepce. Pacientka má být poučena, že je nutné ihned kontaktovat lékaře při podezření na těhotenství za účelem provedení těhotenského testu. Pokud je test gravidity pozitivní, lékař musí s pacientkou projednat rizika spojená s těhotenstvím.

Kojení

Není známo, zda miltefosin je vylučován do mateřského mléka. Během laktace nesmí být přípravek Impavido užíván; jinak musí být kojení přerušeno.

Fertilita

Studie na potkanech odhalily testikulární atrofie a poruchy plodnosti po léčbě miltefosinem. Poruchy byly reverzibilní po 10týdenní rekonvalescenci. Nejsou dostupná data týkající se dopadu miltefosinu na plodnost u mužů.

Přípravek Impavido může způsobit nežádoucí účinky jako nevolnost, která může zhoršit schopnost pacienta soustředit se a správně reagovat. V těchto případech by se pacient měl vyhnout řízení motorových vozidel a používání strojů.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou přechodné gastrointestinální poruchy, zvracení, průjem a zvýšení jaterních enzymů a kreatininu v séru. Tyto účinky jsou obvykle mírné až středně závažné a přechodné nebo reverzibilní, a proto nevyžadují přerušení léčby nebo snížení dávky.

V klinických studiích a během terapeutického použití byly pozorovány následující nežádoucí účinky:

*většina případů byla hlášena při léčbě PKDL (Post-kala-azarové dermální leishmaniózy; Post Kala-azar Dermal Leishmaniasis)

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Specifické antidotum proti miltefosinu není známo.

Při akutním předávkování lze očekávat gastrointestinální příznaky (nevolnost, zvracení, nechutenství). Při významném předávkování nelze vyloučit poškození na funkci jater, ledvin a sítnice.