KORYXA 2G Prášek pro injekční/infuzní roztok

Přípravek KORYXA je indikován k léčbě následujících infekcí způsobených stafylokoky produkujícími beta-laktamázu a jinými citlivými grampozitivními organismy, jako jsou streptokoky (viz body 4.2 a 5.1):

• infekce kůže a měkkých tkání, jako absces, flegmóna, infikované popáleniny, impetigo

• infekce horních cest dýchacích, jako faryngitida, tonzilitida, sinusitida

• infekce dolních dýchacích cest, jako pneumonie, bronchopneumonie, plicní absces

• infekce kostí a kloubů, jako osteomyelitida a artritida

• endokarditida

• profylaxe v kardiovaskulární chirurgii (chlopňové protézy, arteriální protézy) a v ortopedické

  chirurgii (artroplastika, osteosyntéza a artrotomie)

  Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení pro správné používání antibakteriálních látek.

Dávkování

Dávkování závisí na věku, tělesné hmotnosti a funkci ledvin pacienta a také na závažnosti a druhu infekce.

Dospělí a dospívající nad 12 let

Celková denní dávka je 1−4 g, rozdělená do tří až čtyř dílčích dávek, podané i.v. nebo jako i.m. injekce.

V případě závažných infekcí: Až 8 g denně podávaných ve 4 infuzích (během 20−30 minut). Jako jednotlivá bolusová injekce nebo infuze nemá být podáno více než 2 g.

Celková denní dávka nesmí překročit 12 g.

Při chirurgické profylaxi: 2 g i.v. (bolus nebo infuze) po zavedení anestezie, opakování každých 6 hodin po dobu 24 hodin v případě cévních a ortopedických chirurgických výkonů a po dobu 48 hodin v případě srdeční nebo koronární operace.

Staphylococcus aureus citlivý na meticilin. Endokarditida: 2 g flukloxacilinu každých 6 hodin,

u pacientů s tělesnou hmotností > 85 kg se zvyšuje na 2 g každé 4 hodiny.

Pediatrická populace

Děti do 12 let

U lehkých až středně závažných infekcí: 25−50 mg/kg/24 hodin podávaných ve 3−4 stejných dávkách

i.m. nebo i.v. injekcí.

V případě závažných infekcí: Až 100 mg/kg/24 hodin podávaných ve 3−4 dílčích dávkách. Jednotlivá bolusová injekce nebo infuze nemá překročit 33 mg/kg.

Staphylococcus aureus citlivý na meticilin. Endokarditida: 200 mg/kg/24 hodin flukloxacilinu

podávaných ve 3−4 dílčích dávkách.

Předčasně narozené děti, novorozenci, kojenci a batolata

Kvůli možnému vyvolání kernikteru má být flukloxacilin podán u nedonošených dětí a novorozenců pouze po pečlivém posouzení přínosu a rizika (viz bod 4.4).

Předčasně narozené děti stejně jako novorozenci, kojenci a batolata jsou obvykle léčeni dávkou 25−50 mg/kg/24 hodin podávaných ve 3−4 stejných dávkách. Denní dávku lze zvýšit maximálně na 100 mg/kg/24 hodin.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je vylučování flukloxacilinu zpomaleno. Nicméně v případě těžké poruchy funkce ledvin (clearance kreatininu <10 ml/min) má být zváženo snížení dávky nebo prodloužení intervalu mezi dávkami. Maximální doporučená dávka u dospělých je 1 g každých 8−12 hodin (u anurických pacientů je maximální dávka 1 g každých 12 hodin).

Flukloxacilin se nevylučuje významně dialýzou, proto není nutné podávat žádné další dávky během

nebo na konci dialýzy.

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater není nutné snižovat dávku. Způsob podání

Parenterální léčba je indikována, pokud je perorální cesta považována za neproveditelnou nebo

nevhodnou, jako je tomu v případě závažného průjmu nebo zvracení, zejména u akutní léčby závažné

infekce.

KORYXA se podává intravenózní nebo intramuskulární injekcí nebo infuzí. Intravenózní injekce/infuze má být podávána pomalu.

Pokyny k přípravě roztoku viz bod 6.6.

• Hypersenzitivita na léčivou látku

• Hypersenzitivita na beta-laktamová antibiotika (např. peniciliny, cefalosporiny) v anamnéze

• Ikterus/jaterní dysfunkce, které vznikly v souvislosti s flukloxacilinem v anamnéze

• Oční nebo subkonjunktivální podání

• Intratekální injekce

Před zahájením léčby flukloxacilinem je třeba pečlivě prověřit předchozí hypersenzitivitu na beta-laktamy. Byly dokumentovány případy zkřížené hypersenzitivity mezi peniciliny a cefalosporiny.

U pacientů léčených beta-laktamovými antibiotiky byly hlášeny závažné a občas fatální hypersenzitivní reakce (anafylaxe). Přestože je anafylaxe častější po parenterální léčbě, vyskytla se i u pacientů léčených perorálně. Tyto reakce se pravděpodobněji vyskytnou u jedinců s anamnézou hypersenzitivity na beta-laktamy. Dojde-li k alergické reakci, je třeba podávání flukloxacilinu přerušit a zahájit odpovídající

léčbu. Závažné anafylaktoidní reakce mohou vyžadovat okamžitou urgentní léčbu epinefrinem. Může

být nutné podat kyslík, i.v. steroidy a provést zajištění dýchacích cest včetně intubace.

Výskyt horečnatého generalizovaného erytému spojeného s výsevem pustul na začátku léčby může být příznakem akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) (viz bod 4.8). V případě diagnózy AGEP musí být flukloxacilin vysazen a jakékoli následné podávání flukloxacilinu je kontraindikováno.

Flukloxacilin má být používán s opatrností u pacientů s prokázanou poruchou funkce jater, u pacientů ve věku nad 50 let a u pacientů se závažným základním onemocněním. U těchto pacientů mohou být jaterní příhody závažné a extrémně vzácně byla hlášena úmrtí (viz bod 4.8).

Roztoky flukloxacilinu rekonstituované v lokálních anesteticích (lidokain) nesmí být podávány

intravenózně (viz bod 6.6).

Dávka má být upravena při poruše funkce ledvin (viz bod 4.2).

Zvláštní opatrnost je nezbytná u novorozenců z důvodu rizika hyperbilirubinemie. Studie prokázaly, že při vysokých dávkách po parenterálním podání může flukloxacilin vytěsnit bilirubin z vazebných míst na plazmatických bílkovinách a může proto predisponovat ke kernikteru u ikteru. U novorozence je navíc nezbytná zvláštní opatrnost vzhledem k možnosti vysokých sérových hladin flukloxacilinu v důsledku snížené rychlosti vylučování ledvinami.

Během dlouhodobé léčby (např. osteomyelitidy, endokarditidy) se doporučuje pravidelné sledování

krevního obrazu, jaterních a renálních funkcí.

Při podávání antibiotik může dojít k pseudomembranózní kolitidě. V případě vzniku pseudomembranózní kolitidy je třeba léčbu flukloxacilinem přerušit a zahájit odpovídající léčbu, jako je perorální podání vankomycinu.

Dlouhodobé používání může příležitostně vést k přemnožení necitlivých mikroorganismů.

Při současném podávání flukloxacilinu s paracetamolem je nutná opatrnost kvůli zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA). U pacientů je vysoké riziko HAGMA, zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí nebo malnutricí, zejména pokud jsou užívány maximální denní dávky paracetamolu.

Po současném podávání flukloxacilinu a paracetamolu se doporučuje pečlivé sledování, aby se zjistil

výskyt acidobazických poruch, zejména HAGMA, včetně 5-oxoprolinu v moči.

Pokud se v léčbě flukloxacilinem pokračuje i po ukončení léčby paracetamolem, je vhodné zajistit, aby neexistovaly žádné signály HAGMA, protože existuje možnost, že flukloxacilin udrží klinický obraz HAGMA (viz bod 4.5).

Zvláštní opatrnost se doporučuje, pokud jde o poruchu funkce jater vyvolanou léky u pacientů s haplotypem HLA-B*5701; v současnosti se zvyšuje frekvence těchto poruch u pacientů infikovaných HIV, kteří mohou být také vystaveni zvýšenému riziku expozice flukloxacilinu (viz bod 5.1).

Při používání flukloxacilinu, zejména při vyšších dávkách, může dojít k hypokalemii (potenciálně život ohrožující). Hypokalemie způsobená flukloxacilinem může být rezistentní k suplementaci draslíku. Během léčby vyššími dávkami flukloxacilinu se doporučuje pravidelné monitorování hladiny draslíku. Tomuto riziku je rovněž nutné věnovat pozornost při kombinování flukloxacilinu s diuretiky indukujícími hypokalemii nebo když jsou přítomny jiné rizikové faktory pro rozvoj hypokalemie (např. malnutrice, dysfunkce renálních tubulů).

Tuto kapitolu SPC se nepodařilo konvertovat. Zkontrolujte dokument PDF.

Fertilita

Nejsou k dispozici údaje o fertilitě u člověka, nicméně studie na zvířatech neodhalily žádná rizika.

Těhotenství

O použití flukloxacilinu u těhotných žen jsou k dispozici pouze omezené informace. Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní účinky. Flukloxacilin má být používán během těhotenství pouze pokud možný přínos léčby převažuje nad možnými riziky.

Kojení

Flukloxacilin lze podávat během období kojení. Stopová množství penicilinu lze nalézt v mateřském mléce s potenciálním rizikem hypersenzitivní reakce (např. léková vyrážka) u kojeného novorozence nebo s rizikem akutní změny střevní mikroflóry novorozence vedoucí k průjmu.

Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu tohoto léku na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Pro klasifikaci frekvencí nežádoucích účinků byla použita následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Pokud není uvedeno jinak, frekvence nežádoucích účinků byla odvozena z postmarketingových dat za více než 30 let.

1 Tyto události jsou reverzibilní po ukončení léčby.

2 Pokud dojde k hypersenzitivní reakci, je třeba léčbu přerušit.

3 Incidence těchto nežádoucích účinků byla odvozena z klinických studií zahrnujících celkem přibližně 929 dospělých a pediatrických pacientů dostávajících flukloxacilin.

4 Pokud se objeví pseudomembranózní kolitida, má být léčba flukloxacilinem přerušena a má být zahájena odpovídající léčba, např. je třeba zahájit perorální podávání vankomycinu.

5 Hepatitida a cholestatická žloutenka mohou být opožděny až o dva měsíce po léčbě. V některých případech byl průběh protrahovaný a trval několik měsíců. Jaterní příhody mohou být závažné a velmi vzácně byla hlášena úmrtí. Většina hlášení o úmrtí byla zaznamenána u pacientů ve věku >50 let a u pacientů se závažným základním onemocněním. Existují důkazy, že riziko poškození jater indukované flukloxacilinem se zvyšuje u pacientů nesoucích alelu HLA-B*5701. Navzdory této silné asociaci se pouze u 1 z 500–1000 nositelů vyvine poškození jater. Pozitivní prediktivní hodnota testování alely HLA-B*5701 na poškození jater je proto velmi nízká (0,12%) a rutinní screening této alely se nedoporučuje.

6 Reverzibilní po ukončení léčby.

7 Někdy se vyvíjí za více než 48 hodin po zahájení léčby.

8 Po ukončení léčby je reverzibilní.

9 Zkušenosti po uvedení na trh: velmi vzácné případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou, pokud je flukloxacilin podáván současně s paracetamolem, obvykle za přítomnosti rizikových faktorů (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

email: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Mohou se vyskytnout gastrointestinální obtíže, jako je nauzea, zvracení a průjem, které mohou vést

k poruchám tělních tekutin a elektrolytů, v těchto případech je třeba zahájit symptomatickou léčbu.

V případě neurologických poruch s křečemi je nezbytná symptomatická léčba (rehydratace a diazepam). Flukloxacilin není hemodialýzou odstraňován z krevního oběhu.