FORADIL 12MCG Prášek k inhalaci v tvrdé tobolce

• Profylaxe a léčba bronchokonstrikce u pacientů s astmatem a jako přídavná léčba k inhalačním kortikosteroidům (ICS) (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití).

• Profylaxe bronchospazmu vyvolaného inhalačními alergeny, studeným vzduchem nebo cvičením.

• Profylaxe a léčba bronchokonstrikce u pacientů s reverzibilní nebo ireverzibilní chronickou obstrukční chorobou dýchacích cest (CHOPN), včetně chronické bronchitidy a emfyzému.

Lék je určen pro léčbu dospělých a dětí od 6 let věku.
Tobolky jsou určeny pouze pro inhalační podání. Foradil inhalační tobolky se mohou aplikovat pouze pomocí inhalátoru Aerolizer, který je součástí balení přípravku Foradil.

Dávkování

Dospělí
Astma
Obvyklá udržovací terapie je 1 až 2 inhalační tobolky (ekvivalentní 12 až 24 mikrogramům formoterolu) 2x denně. Foradil by měl být předepisován pouze jako přídavná léčba k inhalačnímu kortikosteroidu.

Maximální doporučená udržovací dávka je 48 mikrogramů za den.

Pokud je to nutné, je možné přidat k denní udržovací terapii 1 až 2 tobolky pro úlevu od obvyklých symptomů za podmínky, že nebude překročena maximální doporučená denní dávka 48 mikrogramů. Jestliže je nutné přidávat tobolky častěji (např. více než 2 dny v týdnu), pak je třeba celou léčbu přehodnotit a dávkování upravit, protože je možné, že došlo ke zhoršení základního onemocnění. Foradil se nemá používat k úlevě od akutních příznaků astmatického záchvatu. V případě astmatického záchvatu je nutno použít krátkodobě působící beta2-sympatomimetika (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Profylaxe bronchospazmu vyvolaného námahou nebo před expozicí známému alergenu, kterému se nelze vyhnout
Obsah 1 inhalační tobolky (12 mikrogramů) se inhaluje 15 minut před plánovanou činností nebo expozicí. U pacientů s těžkým bronchospazmem v anamnéze může stav vyžadovat jako profylaxi aplikaci 2 inhalačních tobolek (24 mikrogramů).

U pacientů s perzistentním astmatem může být užívání Foradilu klinicky indikováno k prevenci bronchospazmu vyvolaného námahou nebo před expozicí známému alergenu, kterému se nelze vyhnout, ale léčba astmatu by měla zahrnovat také ICS.

Chronická obstrukční choroba dýchacích cest
Obvyklá udržovací terapie: 1 až 2 inhalační tobolky (12 až 24 mikrogramů) 2x denně

Děti ve věku 6 let nebo starší
Astma
Obvyklá pravidelná udržovací dávka je 1 inhalační tobolka (12 mikrogramů) 2x denně. Foradil by měl být předepisován pouze jako přídavná léčba k inhalačnímu kortikosteroidu.

U dětí ve věku 6 – 12 let je doporučována léčba kombinovaným přípravkem obsahujícím inhalační kortikosteroid a dlouhodobě působícího beta2-agonistu (LABA), kromě případů, kde je vyžadováno samostatné podávání inhalačního kortikosteroidu a dlouhodobě působícího beta2-agonisty (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití a bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Maximální doporučená denní dávka je 24 mikrogramů.

Foradil se nemá používat k úlevě od akutních příznaků astmatického záchvatu. V případě astmatického záchvatu je nutno použít krátkodobě působící beta2-agonisty (viz bod 4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Profylaxe bronchospazmu vyvolaného námahou nebo před expozicí známému alergenu, kterému se nelze vyhnout
Obsah 1 inhalační tobolky (12 mikrogramů) se inhaluje 15 minut před námahou nebo expozicí alergenu.

U pacientů s perzistentním astmatem může být užívání Foradilu klinicky indikováno k prevenci bronchospazmu vyvolaného námahou nebo před expozicí známému alergenu, kterému se nelze vyhnout, ale léčba astmatu by měla zahrnovat také ICS.

Foradil není vhodný pro děti mladší než 6 let.

Dospělí a děti ve věku 6 let nebo starší
Bronchodilatační účinek Foradilu je stále výrazný i za 12 hodin po inhalaci. U většiny pacientů s chronickým stavem bronchokonstrikce je udržovací dávka, podávaná dvakrát denně, dostačující pro zvládnutí onemocnění, a to jak ve dne, tak i v noci.

Speciální populace

Starší pacienti (ve věku 65 let a více)
U starších pacientů nebyla farmakokinetika formoterolu studována (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti). Dostupné údaje z klinických studií provedených u starších pacientů nenaznačují, že by dávka měla být jiná než u ostatních dospělých.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo laktózu (která obsahuje malé množství mléčných proteinů) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Úmrtí související s astmatem

Formoterol, léčivá látka obsažená ve Foradilu, patří do třídy dlouhodobě působících beta2-adrenergních agonistů. Ve studiích se salmeterolem, jiným dlouhodobě působícím beta2-agonistou, byl pozorován vyšší počet úmrtí souvisejících s astmatem u pacientů

léčených salmeterolem (13/13176) oproti placebu (3/13179). Žádná adekvátní studie, na

jejímž základě by bylo možno rozhodnout, zda je frekvence úmrtí souvisejících

s astmatem u Foradilu zvýšena, nebyla provedena.

Formoterol se nemá používat (není dostačující) jako první léčba u astmatu.

Doporučené dávkování

Dávkování Foradilu je nutno stanovit individuálně pro každého pacienta; mělo by se

jednat o nejnižší možnou dávku postačující k dosažení terapeutického cíle. Maximální

denní doporučená dávka se nesmí překročit (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Dlouhodobá bezpečnost pravidelné léčby dávkami vyššími než 36 mikrogramů denně u dospělých, 18 mikrogramů denně u dětí a 18 mikrogramů denně u pacientů s CHOPN nebyla stanovena.

Protizánětlivá léčba

Pokud léčíte pacienty s astmatem, používejte Foradil, dlouhodobě působícího beta2- agonistu (LABA), pouze jako přídavnou léčbu k inhalačnímu kortikosteroidu (ICS) u

pacientů, u kterých nebylo dosaženo dostatečné kontroly samotným ICS, nebo u kterých závažnost onemocnění ospravedlňuje zahájení léčby oběma přípravky, tedy ICS a LABA.

U dětí ve věku 6 – 12 let je doporučována léčba kombinovaným přípravkem obsahujícím ICS a LABA, kromě případů, kde je vyžadováno samostatné podávání ICS a LABA (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání a bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Děti do 6 let by neměly být léčeny formoterolem, protože nejsou dostatečné zkušenosti pro tuto věkovou skupinu.

Foradil se nemá používat současně s jiným LABA.

Kdykoli je předepsán Foradil, je nutné u pacientů zhodnotit současnou protizánětlivou léčbu. Pacienti musí být upozorněni, že po zahájení léčby Foradilem, a to i při zlepšení celkového stavu, mají pokračovat v nezměněné protizánětlivé terapii, kterou dosud

používali.

Jakmile jsou příznaky astmatu pod kontrolou, může být zváženo postupné snížení dávek Foradilu. Po snížení dávkování je důležité pravidelné monitorování pacientů. Měla by být použita nejnižší účinná dávka Foradilu.

Exacerbace astmatu

Klinické studie s Foradilem naznačovaly vyšší incidenci těžké exacerbace astmatu u pacientů, kteří užívali Foradil, než u těch, kteří dostávali placebo, zejména u pacientů ve věku 6 – 12 let (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). Tyto studie neumožňují přesné

kvantitativní vyjádření rozdílů ve frekvenci závažné exacerbace astmatu mezi léčenými

skupinami.

Pokud symptomy onemocnění přetrvávají nebo počet dávek Foradilu není dostatečný pro léčbu astmatu a symptomy se stupňují, znamená to obvykle zhoršení stavu základního

onemocnění a lékař by měl antiastmatickou terapii přehodnotit.

V průběhu exacerbace astmatu nesmí být zahájena léčba Foradilem ani nesmí být zvyšováno dávkování.

Foradil se nesmí užívat k úlevě od akutních astmatických obtíží. V případě akutního záchvatu je nutno použít krátkodobě působící beta2-sympatomimetikum. Pacienti musí být informováni, aby v případě náhlého zhoršení astmatu vyhledali okamžitě lékařskou pomoc.

Častá potřeba léků (to jest preventivní léčba např. kortikosteroidy a dlouhodobě působícími beta2-sympatomimetiky) pro prevenci námahou indukované

bronchokonstrikce několikrát týdně, a to i přes adekvátní udržovací léčbu, může být

známkou suboptimální kontroly astmatu a vyžaduje přehodnocení léčby astmatu a posouzení compliance.

Současná onemocnění

Zvýšená péče a dohled s důrazem na omezení dávky Foradilu je nutný u pacientů

s následujícími onemocněními:

ischemická choroba srdeční, srdeční arytmie (zejména III. stupeň AV blokády a tachyarytmie), závažné srdeční selhání, idiopatická subvalvulární stenóza aorty, těžká hypertenze, aneurysma, hypertrofická obstrukční kardiomyopatie, feochromocytom,

thyreotoxikóza, prokázané nebo předpokládané prodloužení intervalu QT (QTc > 0,44 sec.) viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce.

U pacientů s diabetem se vzhledem k hyperglykemickému účinku beta2-agonistů včetně

Foradilu doporučují častější kontrolní vyšetření glykemie.

Hypokalemie

Při léčbě beta2-agonisty včetně Foradilu je možnost vzniku těžké hypokalemie. Hypokalemie může zvyšovat náchylnost k srdeční arytmii. Zvláštní pozornost je nutná u pacientů s těžkým astmatem, protože hypokalemie může být potencována hypoxií a

souběžnou medikací (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy

interakce). U těchto případů se doporučuje monitorovat hladinu sérového kalia.

Paradoxní bronchospazmus

Stejně jako u ostatní inhalační terapie, je nutné pamatovat na možnost vzniku

paradoxního bronchospazmu. Pokud k tomuto stavu dojde, musí být léčba ihned přerušena a nahrazena jinou alternativní léčbou.

Nesprávný způsob podání

Byly zaznamenány případy pacientů, kteří omylem spolkli Foradil tobolky namísto vložení tobolek do inhalátoru Aerolizer. Většina těchto případů nebyla spojena s

výskytem nežádoucích účinků. Lékaři by měli pacienty poučit, jak správně Foradil

Aerolizer používat (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Pokud se u pacienta

užívajícího Foradil nedostaví zlepšení dechových potíží, měl by se lékař informovat, jak

pacient Foradil Aerolizer používá.

Formoterol obsahuje monohydrát laktózy (méně než 500 mikrogramů u podávané dávky). Toto množství normálně nezpůsobuje problémy u lidí s intolerancí laktózy.

Pacienti se vzácnými dědičnými poruchami s intolerancí galaktózy, nedostatkem laktázy

nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by neměli tento přípravek užívat.

Foradil, stejně jako jiná beta2-mimetika, by měl být podáván s opatrností u pacientů léčených léky, jako jsou např. chinidin, disopyramid, prokainamid, fenothiaziny,

antihistaminika, inhibitory monoaminoxidázy, makrolidy a tricyklická antidepresiva nebo

jakékoli jiné známé léky, které prodlužují interval QT, protože vliv sympatomimetik na

kardiovaskulární systém může být těmito přípravky zesílen. Léky známé tím, že

prodlužují interval QT, zvyšují riziko vzniku komorových arytmií (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Současné podání s jinými sympatomimetiky může zesílit nežádoucí účinky Foradilu.

Při současné terapii xantinovými deriváty, steroidy nebo diuretiky může dojít k umocnění možného hypokalemického účinku beta2-mimetik (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a

opatření pro použití). Hypokalemie může zvýšit vnímavost k srdečním arytmiím u

pacientů léčených digitalisovými glykosidy.

U pacientů podstupujících současně anestezii halogenovanými uhlovodíky je zvýšené riziko arytmií.

Bronchodilatační účinky formoterolu mohou být zesíleny anticholinergiky.

Beta-adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek Foradilu. Proto by Foradil neměl být podáván současně s beta-adrenergními blokátory (včetně očních

kapek), pokud pro jejich užití nejsou nezbytné důvody.

Těhotenství

U těhotných žen nebyly provedeny adekvátní nebo dobře kontrolované studie, které by informovaly o riziku spojeném s přípravkem. K dispozici jsou omezená data ohledně

užívání Foradilu u těhotných žen. Ve studiích na zvířatech formoterol způsobil

implantační ztráty stejně jako snížení časného postnatálního přežití a porodní hmotnosti. Tyto účinky se objevily při výrazně vyšší systémové expozici než jaká byla dosažena v průběhu klinického použití formoterolu. Užívání Foradilu v těhotenství je možné jedině ^{tehdy, pokud neexistuje žádná bezpečnější alternativa. Stejně tak jako jiná beta}2^- sympatomimetika, formoterol může svým relaxačním účinkem působit na hladké svaly dělohy, a tak inhibovat porod.

Kojení

Není dosud známo, zda formoterol přestupuje do mateřského mléka. Po perorálním podání přestupuje formoterol do mléka kojících potkanních samic. O podávání

formoterolu ženám v období kojení by se mělo uvažovat pouze tehdy, pokud očekávaný přínos pro matku převýší možné riziko pro dítě.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádná data o účinku formoterolu na lidskou fertilitu.

Pacienti, u kterých se při léčbě objevily závratě nebo jiné obdobné nežádoucí účinky, by

se měli vyvarovat řízení a obsluhování strojů.

Těžká exacerbace astmatu

Placebem kontrolované klinické studie s Foradilem trvající nejméně 4 týdny naznačují

vyšší výskyt závážné exacerbace astmatu u pacientů, kteří dostávali Foradil (0,9 % pro 10

až 12 mikrogramů 2x denně; 1,9 % pro 24 mikrogramů 2x denně) než u těch, kteří dostávali placebo (0,3 %), zejména u pacientů ve věku 6 – 12 let.

Mladiství a dospělí s astmatem

Ve dvou pivotních 12týdenních kontrolovaných klinických studiích (provedených pro registraci v USA) s kombinovaným náborem 1095 pacientů ve věku od 12ti let se těžká exacerbace astmatu (zhoršení astmatu vedoucí k hospitalizaci) objevila častěji s dávkou Foradilu 24 mikrogramů dvakrát denně (9/271, 3,3 %) než u Foradilu 12 mikrogramů

dvakrát denně (1/275; 0,4 %), placeba (2/277, 0,7 %) nebo albuterolu (2/272; 0,7 %).

Do další klinické studie, zaměřené na porovnání závažných nežádoucích účinků ve vztahu k astmatu ve skupinách s nízkým a vysokým dávkováním, bylo zahrnuto 2 085 pacientů. Výsledky této 16týdenní studie nevykazovaly zjevnou závislost na dávce

Foradilu. Procento pacientů s těžkou exacerbací astmatu bylo v této studii poněkud vyšší pro Foradil, nežli pro placebo (3 skupiny z dvojitě zaslepené části studie: Foradil 24 mikrogramů 2x denně (2/527, 0,4 %), Foradil 12 mikrogramů 2x denně (3/527; 0,6 %) a placebo (1/514; 0,2 %) a v otevřené skupině: Foradil 12 mikrogramů 2x denně plus

zvýšení až o dvě další dávky denně (1/517; 0,2 %).

Děti s astmatem ve věku 6 - 12 let

Bezpečnost Foradilu 12 mikrogramů dvakrát denně v porovnání s Foradilem 24

mikrogramů dvakrát denně a placebem byla sledována v jedné velké, multicentrické,

randomizované, dvojitě zaslepené, 52týdenní klinické studii, do které bylo zařazeno 518 dětí s astmatem (ve věku 6 až 12 let) potřebujících denně bronchodilatancia a

protizánětlivou terapii. Výskyt exacerbace astmatu byl častější u dětí, které dostávaly Foradil 24 mikrogramů 2x denně (11/171; 4 %) a u dětí léčených Foradilem 12

mikrogramů 2x denně (8/171; 4,7 %) než u dětí, které dostávaly placebo (0/176; 0,0 %).

Doporučená léčebná opatření viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání a bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití.

Další nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky (Tabulka 1) jsou řazeny v sestupném pořadí četnosti výskytu takto: Velmi časté: (≥ 1/10); Časté: (≥ 1/100, < 1/10); Méně časté: (≥ 1/1 000, < 1/100);

Vzácné: (≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné: (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit) včetně jednotlivých hlášených případů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1

* Tyto nežádoucí účinky byly hlášeny během postmarketingového sledování u pacientů léčených Foradilem.

Následující další nežádoucí účinky z postmarketingového sledování byly hlášeny

u pacientů léčených Foradilem. Protože tyto reakce jsou hlášeny dobrovolně z populace

neurčité velikosti, není možné spolehlivě odhadnout jejich četnost, která je proto

kategorizována jako není známo. Nežádoucí účinky jsou uvedené podle třídy orgánových systémů podle MedDRA. V každé třídě orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti:

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: kašel

Pomocná látka laktóza obsahuje malé množství mléčných proteinů, které mohou způsobit

alergické reakce.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.

Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Příznaky

Při předávkování Foradilem dochází k příznakům typickým pro beta2-sympatomimetika, jako je: nauzea, zvracení, bolesti hlavy, třes, ospalost, srdeční palpitace, tachykardie,

komorové arytmie, metabolická acidóza, hypokalemie, hyperglykemie, hypertenze,

prodloužení QT intervalu.

Léčba

Doporučuje se symptomatická a podpůrná léčba. Pacienty v těžkém stavu je nutné

hospitalizovat.

Použití kardioselektivních betablokátorů je možné jen s velkou opatrností a pod

dohledem lékaře, protože použití beta-sympatolytik může vyvolat bronchospazmus.

Hladina draslíku v séru by měla být monitorována.