Přípravek Cefepim MIP je indikován k léčbě závažných infekcí uvedených níže způsobených patogeny citlivými na cefepim (viz body 4.4 a 5.1).

U dospělých a dětí starších 12 let věku a s tělesnou hmotností ≥ 40 kg:

• Pneumonie

• Komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• Komplikované intraabdominální infekce

• Peritonitida související s dialýzou u pacientů na CAPD

  U dospělých:

• Akutní infekce žlučových cest

  U dětí ve věku od 2 měsíců do 12 let a s tělesnou hmotností ≤ 40 kg:

• Pneumonie

• Komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• Bakteriální meningitida (viz bod 4.4)

Léčba pacientů s bakteriemií, která se objevuje v souvislosti s jakoukoliv výše uvedenou infekcí nebo existuje podezření na takovou souvislost.

Cefepim se může používat při empirické léčbě dospělých, dospívajících a dětí od 2 měsíců do 12 let s febrilní neutropenií, u níž je podezření, že je důsledkem bakteriální infekce. U pacientů s vysokým rizikem závažných infekcí (např. pacienti s nedávnou transplantací kostní dřeně, hypotenzí při vyšetření, s probíhající hematologickou malignitou nebo závažnou nebo prolongovanou neutropenií), může být antimikrobiální monoterapie nevhodná. Neexistuje dostatek údajů pro podporu účinnosti monoterapie cefepimem u takových pacientů. Může být vhodná kombinovaná terapie s aminoglykosidy nebo glykopeptidovými antibiotiky při zohlednění individuálního profilu rizika pacienta.

Cefepim se má podávat společně s dalšími antimikrobiálními látkami, kdykoliv by možný rozsah kauzálních bakterií nezapadal do spektra účinku.

Pozornost je třeba věnovat oficiálním doporučením týkajícím se vhodného použití antibakteriálních léků.

Po rekonstituci cefepimu může být podáván intravenózně jako pomalá injekce po dobu 3 až 5 minut nebo jako krátká infuze během asi 30 minut.

Dávkování a způsob podání se řídí charakterem a závažností infekce, citlivostí patogenu, funkcí ledvin a celkovou konstitucí pacienta.

Dávkování u pacientů s normální funkcí ledvin:

Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností větší než 40 kg (přibližně více než 12 let):

• Bakteriemie

• Pneumonie

• Komplikované infekce močových cest (včetně

• Akutní infekce žlučových cest

• Komplikované intraabdominální infekce

• Empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií

Kojenci a děti (ve věku od 1 měsíce do 12 let anebo s tělesnou hmotností ≤ 40 kg s normální funkcí ledvin)

• Pneumonie

• Komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• Bakteriemie

• Bakteriální meningitida

• Empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií

Zkušenosti u dětí mladších než 2 měsíce jsou omezené. Doporučené dávkování 30 mg/kg každých 12 nebo 8 hodin bylo odvozeno z farmakokinetických údajů dětí starších než 2 měsíce a jsou považovány za vhodné pro děti od 1 do méně než 2 měsíců.

Pro děti s tělesnou hmotností > 40 kg je platné doporučené dávkování pro dospělé.

Pro pacienty starší než 12 let s tělesnou hmotností < 40 kg je platné doporučené dávkování pro mladší pacienty s tělesnou hmotností < 40 kg.

Maximální doporučená denní dávka 2 g každých 8 hodin jako pro dospělé s se nemá překračovat.

Dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce ledvin by se měla dávka cefepimu upravit, aby se kompenzovala pomalejší

rychlost eliminace ledvinami.

Dospělí a dospívající (>12 let a tělesná hmotnost více než 40 kg ):

Pro pacienty s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin se doporučuje iniciální dávka 2,0 g

cefepimu.

Následující tabulka uvádí následnou udržovací dávku:

• Bakteriemie

• Pneumonie

• Komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• Akutní infekce žlučových cest

• Komplikované intraabdominální infekce

• Empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií

Pacienti na dialýze:

U pacientů podstupujících hemodialýzu bude během 3 hodin trvající dialýzy eliminováno asi 68 % celkového objemu cefepimu přítomného v těle na začátku dialýzy. Farmakokinetické modelování naznačuje, že je u těchto pacientů nutná redukce dávky. Doporučuje se následující dávkování:

Jedna úvodní dávka 1 g v první den léčby cefepimem následovaná 500 mg denně s výjimkou febrilní neutropenie, pro kterou je doporučená dávka 1 g denně.

V den dialýzy se má cefepim podávat po proběhnutí dialýzy. Pokud je to možné, má se cefepim podávat ve stejnou dobu každý den.

U pacientů, kteří podstupují kontinuální ambulantní peritoneální dialýzu (CAPD) je doporučeno následující dávkování:

• 1 g cefepimu každých 48 hodin v případě závažných infekcí (bakteriemie, pneumonie, komplikovaná infekce močových cest (včetně pyelonefritidy), akutní infekce žlučových cest)

• 2 g cefepimu každých 48 hodin v případě velmi závažných infekcí (břišní infekce, peritonitida, empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií)

Kojenci od 1 měsíce a děti do 12 let věku s tělesnou hmotností ≤ 40 kg

Dávka 50 mg/kg pro pacienty mezi 2 měsíci a 12 lety (viz bod 5.2) a dávka 30 mg/kg pro kojence ve věku od 1 do 2 měsíců jsou srovnatelné s dávkou 2 g u dospělých včetně stejného prodloužení dávkovacího intervalu, jak ukazuje tabulka dole.

Děti od 2 měsíců do 40 kg tělesné hmotnosti (asi 12 let)

• Pneumonie

• Komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• Bakteriemie

• Bakteriální meningitida

• Empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií

Kojenci od 1 do méně než 2 měsíců věku

• Pneumonie

• Komplikované infekce močových cest (včetně pyelonefritidy)

• Bakteriemie

• Bakteriální meningitida

• Empirická léčba pacientů s febrilní neutropenií

Porucha funkce jater:

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávky (viz bod 5.2).

Starší pacienti:

Vzhledem k tomu, že u starších pacientů je zvýšené riziko snížené funkce ledvin, má se zvolit dávka s opatrností a funkce ledvin pacienta se má monitorovat. Pokud je funkce ledvin snížená, doporučuje se úprava dávkování (viz bod 4.4).

Trvání léčby:

Obvyklé trvání léčby je 7 až 10 dnů. Obecně se nemá cefepim podávat méně než 7 dnů a nikoliv déle než 14 dnů. Pro empirickou léčbu febrilní neutropenie je obvyklé trvání terapie 7 dnů nebo do ústupu neutropenie.

Způsob podání:

Po odpovídající rekonstituci je možné cefepim podávat přímou intravenózní injekcí po dobu 3 až 5 minut nebo injekčně do kanyly infuzního setu, popkud pacient dostává kompatibilní intravenózní roztoky nebo intravenózní infuzí po dobu 30 minut. Informace o inkompatibilitách a pokyny pro rekonstituci léčivého přípravku před podáním naleznete v bodech 6.2 a 6.6.

Cefepim je kontraindikován u pacientů, kteří měli předchozí hypersenzitivní reakce na cefepim nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. či na jiné cefalosporiny nebo na jiná beta-laktamová antibiotika (např. peniciliny, monobaktamy a karbapenemy).

V důsledku jeho obsahu argininu je tento přípravek dále kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na

arginin a acidózou. V případě hyperkalemie je proto doporučována obezřetnost.

Varování

Hypersenzitivní r eakce

Podobně jako u všech beta-laktamových antibiotik byly hlášeny závažné a občas fatální hypersenzitivní reakce. V případě závažné hypersenzitivní reakce je nutné léčbu cefepimem okamžitě ukončit a zahájit adekvátní nouzová opatření.

Před zahájením léčby je třeba se důkladně vyptat, aby bylo možné určit, zda pacient prodělal v minulosti hypersenzitivní reakce na cefepim, beta-laktamy nebo na jiné léčivé přípravky. V 10 % případů existuje zkřížená reaktivita s hypersenzitivitou na penicilin a cefalosporiny.

Cefepim se má podávat s opatrností pacientům s anamnézou astmatu nebo alergickou diatézou. Pacienty je třeba důkladně monitorovat během prvního podání.

Dojde-li k alergické reakci, musí být léčba okamžitě přerušena. Závažné hypersenzitivní reakce mohou vyžadovat podání epinefrinu (adrenalinu) a další podpůrnou léčbu.

Antibakteriální aktivita cefepimu

Vzhledem k relativně omezenému spektru antibakteriální aktivity cefepimu není vhodný pro léčbu některých typů infekcí, dokud není patogen identifikován a není známa jeho citlivost, nebo pokud neexistuje velmi silné podezření, že patogen bude velmi pravděpodobně pro léčbu cefepimem vhodný (viz bod 5.1).

Porucha ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 50 ml/min) nebo jiné stavy, které mohou narušovat renální funkci, se dávkování cefepimu má upravit tak, aby se kompenzovala pomalejší rychlost eliminace ledvinami. Vzhledem k tomu, že se vysoké a prolongované sérové koncentrace antibiotika mohou objevit v důsledku obvyklého dávkování u pacientů s renální insuficiencí nebo jiných stavů, které mohou narušovat funkci ledvin, má se udržovací dávka snížit, pokud se takovým pacientům cefepim podává.

Následné dávkování se má stanovit dle stupně poruchy funkce ledvin, závažnosti infekce a citlivosti na kauzální organismy (viz body 4.2 a 5.2). Během post-marketingového sledování byly hlášeny následující závažné nežádoucí účinky: reverzibilní encefalopatie (porucha vědomí, zahrnující zmatenost, halucinace, stupor a kóma), myoklonus, křeče (včetně nekonvulzivního status epilepticus) a/nebo renální selhání (viz bod 4.8). Většina případů se objevila u pacientů s poruchou funkce ledvin, kteří dostávali dávky cefepimu, které převyšovaly doporučení.

Obecně příznaky neurotoxicity ustoupily po ukončení podávání cefepimu a/nebo po hemodialýze, nicméně v některých případech zahrnovaly fatální výsledek.

Funkci ledvin je třeba důkladně monitorovat, pokud se spolu s cefepimem podávají léky s nefrotoxickým potenciálem, jako jsou aminoglykosidy a účinná diuretika.

Zvláštní opatření pro použití

Průjem spojený s infekcí Clostridium difficile (CDAD) byl hlášený při použití téměř všech antibakteriálních látek, včetně cefepimu, a může mít závažnost od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Na CDAD je třeba myslet u všech pacientů, kteří mají průjem po použití antibiotik. Je nutná důkladná zdravotní anamnéza, protože případ CDAD byl hlášen až dva měsíce po podání antibakteriálních léků. Pokud je podezření na CDAD nebo je tato diagnóza potvrzena, bude nutné ukončit probíhající léčbu antibiotiky, které nepůsobí proti C. difficile.

Podobně jako jiná antibiotika může použití cefepimu způsobovat přerůstání necitlivých organismů. Pokud se

v průběhu léčby objeví superinfekce, je třeba přijmout příslušná opatření.

Geriatrické použití

Z více než 6 400 dospělých pacientů léčených cefepimen v klinických studiích bylo 35 % ve věku 65 let nebo více, zatímco 16 % bylo ve věku 75 let nebo více. U geriatrických pacientů v klinických studiích, kteří dostávali obvyklou doporučenou dávku pro dospělé, byla klinická účinnost a bezpečnost srovnatelná s klinickou účinností a bezpečností u negeriatrických dospělých pacientů, pokud neměli pacienti renální insuficienci. Bylo pozorováno mírné prodloužení eliminačního poločasu a snížená renální clearance ve srovnání s nálezy u mladších osob. Úprava dávkování se doporučuje, pokud je narušená funkce ledvin (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání a 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

O cefepimu je známo, že se významně vylučuje ledvinami a riziko toxických reakcí na tento lék může být vyšší u pacientů s poruchou funkce ledvin. Vzhledem k tomu, že starší pacienti mají vyšší pravděpodobnost snížené funkce ledvin, je třeba opatrnosti při volbě dávky a je třeba sledovat funkce ledvin (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky a 5.2 Farmakokinetické vlastnosti). Závažné nežádoucí účinky zahrnující reverzibilní encefalopatii (porucha vědomí, zahrnující zmatenost, halucinace, stupor a kóma), myoklonus, křeče (včetně nekonvulzivního status epilepticus) a/nebo renální selhání se objevily u geriatrických pacientů s renální insuficiencí v důsledku obvyklé dávky cefepimu (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Interference se sérologickými testy

U pacientů léčených cefepimem dvakrát denně byl popsán pozitivní Coombsův test, aniž by se prokázala hemolýza.

Cefalosporinová antibiotika mohou způsobit falešně pozitivní reakci na glukózu v moči v testech založených na redukci mědi (Benediktův či Fehlingův roztok nebo test s tabletami Clinitest), ale ne v případě použití

enzymatických testů (glukózooxidáové testy) na glykosurii. Z tohoto důvodu se doporučuje použít glukózové testy na bázi enzymatické reakce glukózooxidázy.

Nebyly provedeny žádné studie interakce.

Případy pozitivity Coombsova testu bez důkazu hemolýzy byly zjištěny u pacientů léčených cefepimem

dvakrát denně (viz bod 4.8).

Výsledek stanovení glukózy z moči může být falešně pozitivní, proto se doporučuje glukózo-oxidázová

metoda.

Současná léčba bakteriostatickými antibiotiky může interferovat s působením beta-laktamových antibiotik.

Fertilita

Žádné zhoršení fertility nebylo u potkanů pozorováno. Žádné údaje o vlivu cefepimu na lidskou fertilitu

nejsou k dispozici.

Těhotenství

V reprodukčních studiích na myších, potkanech a králících nebyly zjištěno žádné poškození plodu, nicméně nejsou k dispozici žádné adekvátní a dobře kontrolované studie u těhotných žen. Vzhledem k tomu, že reprodukční studie u zvířat nejsou vždy prediktivní pro odpověď u člověka, měl by se tento lék používat během těhotenství pouze v případě, že je to jasně nutné.

Kojení

Cefepim se vylučuje do lidského mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích. Je třeba opatrnosti, pokud se cefepim podává kojícím ženám. Kojenec se pak má důkladně monitorovat.

Účinky léčivého přípravku na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly hodnoceny. Možné nežádoucí reakce, jako je změna stavu vědomí, závratě, zmatenost nebo halucinace však mohou změnit schopnost řídit a používat stroje (viz body 4.4, 4.8 a 4.9).

Nežádoucí účinky jsou klasifikovány do následujících kategorií dle třídy orgánových systémů, MedDRA terminologie a MedDRA frekvencí: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až

< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (≤ 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů

nelze určit).

V každé skupině frekvence jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí klesající závažnosti.

Tabulka: Nežádoucí lékové účinky hlášené během klinické nebo postmarketingové zkušenosti

i látkami v této třídě.

Pediatrie

Bezpečnostní profil cefepimu u kojenců a dětí je podobný jako u dospělých. Nejčastějším hlášeným nežádoucím účinkem souvisejícím s cefepimem v klinických studiích byla vyrážka.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Při závažném předávkování, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, pomůže hemodialýza odstranit cefepim z organizmu. Peritoneální dialýza není účinná. Náhodné předávkování se objevilo při podávání vysokých dávek pacientům s poruchou funkce ledvin (viz body 4.2 Dávkování a způsob podání a 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Příznaky předávkování zahrnují encefalopatii (poruchy vědomí včetně zmatenosti, halucinací, stuporu a kómatu), myoklonii, záchvaty křečí (viz bod 4.8).