KIMMTRAK 100MCG/0,5ML Koncentrát pro infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - KIMMTRAK 100MCG/0,5ML
Přípravek KIMMTRAK je indikován jako monoterapie pro léčbu dospělých pacientů
s neresekovatelným nebo metastazujícím uveálním melanomem s pozitivním lidským leukocytárním antigenem (HLA)-A*02:01.
Přípravek KIMMTRAK musí být podáván podle instrukcí a pod dohledem lékaře se zkušenostmi s použitím protinádorových látek, který je připraven léčit syndrom z uvolnění cytokinů v prostředí, kde je okamžitě k dispozici kompletní resuscitační vybavení. Hospitalizace se doporučuje po dobu nejméně prvních tří infuzí přípravku KIMMTRAK (viz bod 4.4).
Pacienti léčení přípravkem KIMMTRAK musí mít genotyp HLA-A*02:01, stanovený pomocí validované genotypizační analýzy HLA.
Dávkování
Doporučená dávka přípravku KIMMTRAK je 20 mikrogramů v den 1, 30 mikrogramů v den 8,
68 mikrogramů v den 15 a následně 68 mikrogramů jednou týdně (viz bod 6.6). V léčbě přípravkem KIMMTRAK se má pokračovat, dokud je pro pacienta klinickým přínosem a není přítomna nepřijatelná toxicita (viz bod 5.1).
Premedikace
Aby se minimalizovalo riziko hypotenze spojené se syndromem z uvolnění cytokinů (cytokine release syndrome, CRS), před zahájením aplikace infuze přípravku KIMMTRAK je třeba intravenózně podávat tekutiny na základě klinického posouzení a objemového stavu u daného pacienta.
U pacientů s již existující nedostatečností nadledvin užívajících udržovací dávky systémových kortikosteroidů je třeba zvážit úpravu dávky kortikosteroidů ke zvládnutí rizika hypotenze.
Úpravy dávkování
Není doporučeno žádné snížení dávek přípravku KIMMTRAK. Podávání přípravku KIMMTRAK musí být přerušeno nebo ukončeno, pokud je nutné léčit nežádoucí účinky, které jsou popsány
v tabulce 1 a v tabulce 2.
Při podezření na CRS je třeba diagnostikovat příznaky a okamžitě je léčit podle doporučení v tabulce 1. Pokyny k léčbě akutních kožních reakcí viz tabulka 2.
Tabulka 1: Stanovení stupně CRS a pokyny k léčbě| Stupeň CRS* | Léčba |
| 1. stupeňTeplota ≥ 38 °CNení přítomna hypotenze ani hypoxie | |
| 2. stupeňTeplota ≥ 38 °CHypotenze, která reaguje na podání tekutin a nevyžaduje podání vazopresorůPotřeba kyslíku vyžaduje zavedení nosní kanyly pro aplikaci nízkého průtoku kyslíku (dávka kyslíku ≤ 6 l/min) nebo zvýšení koncentrace kyslíku v okolí pacienta | vysoké dávky intravenózního kortikosteroidu (např. methylprednisolon 2 mg/kg/den nebo ekvivalent).2-3 hodiny) nebo recidivuje (výskyt CRS≥ 2. stupně při více než jedné dávce), podejte premedikaci kortikosteroidy (např. dexamethason 4 mg nebo ekvivalent)nejméně 30 minut před další dávkou. |
-
Pokračujte v léčbě a poskytněte symptomatickou podporu. Sledujte, zda nedojde k vystupňování závažnosti CRS.
-
Pokračujte v léčbě a podle potřeby podávejte intravenózní bolusové dávky tekutin a kyslík buď nosní kanylou pro aplikaci nízkého průtoku kyslíku, nebo zvýšením koncentrace kyslíku v okolí pacienta.
-
Pokud se hypotenze a hypoxie nezlepší do 3 hodin nebo se CRS zhorší, podávejte
-
U CRS 2. stupně, který perzistuje (trvá
| Stupeň CRS* | Léčba |
| 3. stupeňTeplota ≥ 38 °CVyžaduje podání vazopresoru, s vasopresinem nebo bez něhoVyžaduje zavedení nosní kanyly pro aplikaci vysokého průtoku kyslíku (dávka kyslíku> 6 l/min) nebo obličejovou masku, masku bez zpětného vdechování nebo Venturiho masku | |
| 4. stupeňTeplota ≥ 38 °CVyžaduje podání vazopresorů (s výjimkou vasopresinu)Vyžaduje přetlakovou ventilaci (např. CPAP, BiPAP, intubaci a mechanickou ventilaci). |
-
Přerušte podávání přípravku KIMMTRAK až do vyřešení CRS a jeho následků.
-
Podávejte vysoké dávky intravenózního kortikosteroidu (např. methylprednisolon 2 mg/kg/den nebo ekvivalent).
-
Podávejte tocilizumab podle potřeby
-
Hmotnost pacienta ≤ 30 kg: 12 mg/kg intravenózně po dobu 1 hodiny
-
Hmotnost pacienta ≥ 30 kg: 8 mg/kg intravenózně po dobu 1 hodiny (maximální dávka 800 mg).
-
-
Obnovte podávání přípravku KIMMTRAK při stejné úrovni dávkování (tj. dávku nezvyšujte, pokud CRS 3. stupně vznikl během zvyšování úvodní dávky; jakmile je dávkování tolerováno, znovu zvyšujte).
-
U CRS 3. stupně podejte premedikaci kortikosteroidy (např. dexamethason 4 mg nebo ekvivalent) nejméně 30 minut před další dávkou.
-
Přípravek KIMMTRAK trvale vysaďte.
-
Podávejte intravenózní kortikosteroid (např. methylprednisolon 2 mg/kg/den nebo ekvivalent).
* Založeno na konsensuální klasifikaci kritérií CRS Americké společnosti pro transplantační
a buněčnou terapii (American Society for Transplantation and Cellular Therapy, ASTCT) (Lee et.al 2019).
Tabulka 2: Doporučený postup a úpravy dávky pro léčbu akutních kožních reakcí| Nežádoucí účinky | Závažnosta | Léčba |
| Akutní kožní reakce (viz bod 4.4) | 2. stupeň | ≤ 1. stupně nebo výchozího stavu. |
| 3. stupeň | ≤ 1. stupně nebo výchozího stavu.2 mg/kg/den nebo ekvivalent). |
-
Přerušte podávání přípravku KIMMTRAK až do dosažení
-
Podávejte přípravky tlumící svědění (např. nesedativní dlouhodobě působící antihistaminikum).
-
Při symptomatické vyrážce, která nereaguje na přípravky tlumící svědění, podávejte léčbu topickými kortikosteroidy.
-
Při přetrvávajících příznacích podávejte systémově steroidy.
-
Obnovte zvyšování dávky přípravku KIMMTRAK, pokud je současná dávka nižší než 68 mikrogramů, nebo obnovte podávání stejné dávky, pokud bylo zvyšování dávky dokončeno.
-
Přerušte podávání přípravku KIMMTRAK až do dosažení
-
Podejte topický kortikosteroid a perorální kortikosteroidy.
-
Při perzistujících reakcích neodpovídajících na perorální podávání steroidů zvažte intravenózní podání kortikosteroidu (např. methylprednisolon
-
Obnovte podávání přípravku KIMMTRAK při stejné úrovni dávky (tj. dávku nezvyšujte, pokud vznikla kožní reakce 3. stupně během zvyšování úvodní dávky; jakmile je dávkování tolerováno, znovu zvyšujte).
| 4. stupeň | nebo ekvivalent). |
-
Přípravek KIMMTRAK trvale vysaďte.
-
Podávejte intravenózně kortikosteroid (např. methylprednisolon 2 mg/kg/den
a Založeno na Obecných terminologických kritériích pro nežádoucí účinky (Common Terminology Criteria for Adverse. Events, CTCAE) Národního onkologického institutu (National Cancer Institute) verze 4.03 (NCI CTCAEv4.03).
Zvláštní populace
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku KIMMTRAK u dětí ve věku do 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.
Starší pacienti
U starších pacientů (ve věku ≥ 65 let) nejsou vyžadovány žádné úpravy dávkování.
Porucha funkce ledvin
Na základě analýz bezpečnosti a účinnosti není u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nutná úprava dávkování. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování, protože farmakokinetické údaje nejsou k dispozici; dávkování
u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má proto probíhat s opatrností a za pečlivého sledování (viz bod 5.2).
Pacienti s anamnézou srdečního onemocnění
Přípravek KIMMTRAK nebyl hodnocen u pacientů s významným srdečním onemocněním
v anamnéze. Pacienti se srdečním onemocněním, prodloužením QT intervalu a rizikovými faktory srdečního selhání mají být pečlivě sledováni (viz bod 4.4).
Způsob podání
Přípravek KIMMTRAK je určen pro intravenózní podání. Doporučená doba podávání infuze je 15 až 20 minut.
Přípravek KIMMTRAK se musí naředit injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %)
s obsahem lidského albuminu pro intravenózní infuzi. Jedna injekční lahvička přípravku KIMMTRAK je určena pouze pro jednorázové použití. S injekční lahvičkou přípravku KIMMTRAK netřepejte.
Návod k naředění a podání tohoto léčivého přípravku je uveden v bodě 6.6.
První tři léčebné dávky
První tři léčebné dávky přípravku KIMMTRAK musí být podávány v nemocnici s nočním monitorováním známek a příznaků CRS po dobu nejméně 16 hodin. Základní životní funkce mají být monitorovány před podáním dávky a minimálně každé 4 hodiny až do vymizení příznaků. Pokud je to klinicky indikováno, má být prováděno častější monitorování nebo prodloužena hospitalizace.
Pokud se u pacientů během kterékoli z prvních tří infuzí přípravku KIMMTRAK vyskytne hypotenze
-
nebo 4. stupně, mají být tito pacienti během následujících tří infuzí sledováni každou hodinu po dobu nejméně 4 hodin v ambulantním prostředí.
Následující léčebné dávky
Poté, kdy pacient toleruje dávku ve výši 68 mikrogramů (tj. absence hypotenze ≥ 2. stupně vyžadující léčebný zásah), lze následující dávky podat ve vhodném prostředí pro ambulantní péči. Pacienty je třeba po každé infuzi minimálně 60 minut sledovat. U pacientů, kteří byli ambulantně léčeni přípravkem KIMMTRAK po dobu nejméně 3 měsíců a nedošlo u nich k přerušení léčby delšímu než 2 týdny, lze ambulantní sledování po podání infuze u následujících dávek snížit na minimálně
30 minut.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Syndrom z uvolnění cytokinů (CRS)
Většina pacientů měla po infuzích tebentafuspu CRS. Diagnóza CRS byla nejčastěji založena na pyrexii následované hypotenzí a vzácně hypoxií. Další často pozorované příznaky CRS zahrnovaly zimnici, nauzeu, zvracení, únavu a bolest hlavy. CRS je spojován s orgánovou dysfunkcí, včetně dysfunkce jater, ledvin, pankreatu, srdce a plic.
Ve většině případů CRS vznikl v den infuze s mediánem doby do vyřešení v délce 2 dny. Pyrexie byla zaznamenána téměř ve všech případech CRS; u těchto pacientů se zvýšení tělesné teploty obecně projevilo během prvních 8 hodin po infuzi tebentafuspu. CRS vzácně (v 1,2 % případů) vedl
k přerušení léčby.
U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky CRS po dobu nejméně 16 hodin po prvních třech infuzích tebentafuspu podaných v nemocničním prostředí s okamžitým přístupem k léčivým přípravkům a k vybavení pro resuscitaci, aby bylo možné CRS zvládnout. Pokud je zjištěn CRS, musí být zahájena okamžitá léčba s podpůrnou péčí zahrnující antipyretika, intravenózní podávání tekutin, tocilizumabu nebo kortikosteroidů, aby se zabránilo vystupňování k závažným nebo život ohrožujícím příhodám, a sledování musí pokračovat až do ústupu syndromu.
Při dalších dávkách mají být pacienti po léčbě pečlivě sledováni, aby byly včas rozpoznány známky a příznaky CRS (viz bod 4.2, Způsob podání). Pacienti s dalšími onemocněními, včetně kardiovaskulárních poruch, mohou mít zvýšené riziko následků souvisejících s CRS.
Léčba tebentafuspem nebyla studována u pacientů s klinicky významným srdečním onemocněním (viz bod 5.1). V závislosti na trvání a závažnosti CRS je třeba podávání tebentafuspu přerušit nebo ukončit (viz bod 4.2, tabulka 1).
Akutní kožní reakce
U infuzí tebentafuspu byly hlášeny akutní kožní reakce, které mohou být založeny na jeho mechanismu účinku a expresi gp100 v normálních melanocytech v kůži. Akutní kožní reakce zahrnovaly zejména vyrážku, svědění, erytém a kožní edém (viz bod 4.8).
Akutní kožní reakce se obvykle objevily po každé z prvních tří infuzí tebentafuspu a v průběhu času se snižovala jejich závažnost a četnost. Většina symptomů odezněla bez systémových kortikosteroidů nebo jakýchkoli dlouhodobých následků.
Akutní kožní reakce lze léčit antihistaminiky a topickými kortikosteroidy. Při přetrvávajících nebo závažných příznacích je třeba zvážit podávání systémových steroidů. Léčba známek a příznaků kožních reakcí může vyžadovat dočasné odložení další léčby tebentafuspem (viz bod 4.2, tabulka 2).
Srdeční onemocnění
U pacientů, kteří byli léčeni tebentafuspem, byly pozorovány srdeční příhody, jako je sinusová tachykardie a arytmie (viz bod 4.8). Pacienti s již existujícími kardiovaskulárními poruchami mohou být vystaveni zvýšenému riziku následků souvisejících s CRS a mají být pečlivě sledováni. Každý pacient se známkami nebo příznaky odpovídajícími srdečním příhodám má být vyšetřen a neprodleně léčen. Kromě toho má být zajištěna vhodná léčba jakéhokoli základního CRS jako spouštěcího faktoru.
Po léčbě tebentafuspem byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu (viz bod 4.8). Léčba tebentafuspem se má provádět s opatrností u pacientů s predispozicí k prodloužení QT intervalu nebo s prodloužením QT intervalu v anamnéze a u pacientů užívajících léčivé přípravky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval.
U všech pacientů má být před podáním tebentafuspu a po něm během prvních 3 týdnů léčby
a následně podle klinické indikace proveden elektrokardiogram (EKG). Pokud hodnota QTcF překročí 500 ms nebo se zvýší o ≥ 60 ms oproti výchozímu stavu, je třeba léčbu tebentafuspem přerušit
a zajistit léčbu všech základních spouštěcích faktorů včetně elektrolytových abnormalit. Léčba tebentafuspem se má obnovit, jakmile se interval QTcF zkrátí na < 500 ms nebo je < 60 ms oproti výchozímu stavu. Podávání tebentafuspu je třeba pozastavit nebo ukončit v závislosti na přetrvávání a závažnosti srdeční příhody a případného přidruženého CRS (viz bod 4.2, tabulka 1).
Antikoncepce
Ženy ve fertilním věku musí používat účinnou antikoncepci během léčby tebentafuspem a alespoň
1 týden po poslední dávce tebentafuspu (viz bod 4.6) Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jednom ml, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Nebyly provedeny žádné formální studie interakcí tebentafuspu s jinými léčivými přípravky.
Zahájení léčby tebentafuspem způsobuje přechodné uvolňování cytokinů, které mohou potlačit enzymy CYP450. Nejvyšší riziko vzniku lékových interakcí je během prvních 24 hodin po prvních třech dávkách tebentafuspu u pacientů, kteří současně užívají substráty CYP450, zejména léčivé přípravky s úzkým terapeutickým indexem. U těchto pacientů je třeba sledovat toxicitu (např.
u warfarinu) nebo koncentraci léčiva (např. u cyklosporinu). Podle potřeby se má dávka současně užívaných léků upravit.
Ženy ve fertilním věku/antikoncepce
Ženy ve fertilním věku musí během léčby tebentafuspem a alespoň 1 týden po poslední dávce tebentafuspu používat účinnou antikoncepci.
Těhotenství
Údaje o podávání tebentafuspu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nebyly s tebentafuspem provedeny (viz bod 5.3).
Podávání tebentafuspu se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje. Před zahájením léčby tebentafuspem u žen s reprodukčním potenciálem je třeba ověřit, zda nejsou těhotné.
Kojení
Informace o vylučování tebentafuspu/metabolitů do lidského mateřského mléka jsou nedostatečné. Riziko pro novorozence / kojence nelze vyloučit. Kojení má být během léčby tebentafuspem přerušeno.
Fertilita
Studie fertility s tebentafuspem na zvířatech nebyly provedeny (viz bod 5.3). Vliv tebentafuspu na mužskou a ženskou fertilitu není známý.
Tebentafusp nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky léčiva u pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK byly syndrom z uvolnění cytokinů (88 %), vyrážka (85 %), pyrexie (79 %), svědění (72 %), únava (66 %), nauzea (56 %), zimnice (55 %), bolest břicha (49 %), edém (49 %), hypo/hyperpigmentace (48 %), hypotenze (43 %), suchá kůže (35 %), bolest hlavy (32 %) a zvracení (34 %).
Nežádoucí účinky vedly k trvalému vysazení u 4 % pacientů, kteří užívali přípravek KIMMTRAK. Nejčastějším nežádoucím účinkem, který vedl k přerušení léčby přípravkem KIMMTRAK, byl syndrom z uvolnění cytokinů.
Nežádoucí účinky vedoucí nejméně k jednomu přerušení podávání dávky se vyskytly u 26 % pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK (podávaným jednou týdně) a vedly k vynechání v mediánu jedné dávky. Nežádoucí účinky, které vyžadovaly přerušení podávání u ≥ 2 % pacientů, zahrnovaly únavu (3 %; stupeň 1-3), pyrexii (2,7 %; stupeň 1-3), zvýšení alaninaminotransferázy (2,4 %; stupeň 1-4), zvýšení aspartátaminotransferázy (2,4 %; stupeň 1-3), bolest břicha (2,1 %; stupeň 1-3) a zvýšení lipázy (2,1 %; stupeň 1-3).
Nežádoucí účinky vedoucí nejméně k jedné úpravě dávky se vyskytly u 4,2 % pacientů ve skupině léčené přípravkem KIMMTRAK. Nežádoucí účinky, které vyžadovaly úpravu dávky u ≥ 1 % pacientů, zahrnovaly syndrom z uvolnění cytokinů (1,9 %; stupeň 1-3) a hypotenzi (1,1 %; stupeň 2-4).
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
V tabulce 3 jsou shrnuty nežádoucí účinky, které se vyskytly u 378 pacientů s metastazujícím uveálním melanomem ve dvou klinických studiích (IMCgp100-102 a IMCgp100-202), kteří dostávali doporučený režim dávkování přípravku KIMMTRAK 20 mikrogramů 1. den, 30 mikrogramů 8. den a 68 mikrogramů 15. den, a poté 68 mikrogramů jednou týdně.
Četnost nežádoucích účinků přípravku je uvedena podle tříd orgánových systémů (System Organ Class, SOC) MedDRA na úrovni preferovaného termínu. Četnosti výskytu nežádoucích účinků jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 3: Nežádoucí účinky u pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK v monoterapii| Nežádoucí účinky | |
| Infekce a infestace | |
| Časté | Nasofaryngitida |
| Poruchy imunitního systému | |
| Velmi časté | Syndrom z uvolnění cytokinů1 |
| Poruchy metabolismu a výživy | |
| Velmi časté | Snížená chuť k jídlu, hypomagnezémie, hyponatrémie,hypokalcémie, hypokalémie |
| Méně časté | Syndrom z rozpadu nádoru |
| Psychiatrické poruchy | |
| Velmi časté | Nespavost |
| Časté | Úzkost |
| Poruchy nervového systému | |
| Velmi časté | Bolest hlavy2, závrať, parestezie |
| Časté | Poruchy chuti |
| Srdeční poruchy | |
| Velmi časté | Tachykardie2 |
| Časté | Arytmie2, fibrilace síní2 |
| Méně časté | Angina pectoris2, srdeční selhání2 |
| Cévní poruchy | |
| Velmi časté | Hypotenze2, návaly horka se zčervenáním obličeje, hypertenze |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |
| Velmi časté | Kašel, dušnost |
| Časté | Orofaryngeální bolest, hypoxie2 |
| Gastrointestinální poruchy | |
| Velmi časté | Nauzea2, zvracení2, průjem, bolest břicha, zácpa, dyspepsie |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
| Velmi časté | Vyrážka, svědění, suchá kůže, hypo-/hyperpigmentace4, erytém |
| Časté | Alopecie, noční pocení |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
| Velmi časté | Bolest kloubů, bolest zad, bolest svalů, bolest končetin |
| Časté | Svalové spasmy |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
| Velmi časté | Pyrexie2, únava3, zimnice2, edém5, onemocnění podobné chřipce |
| Vyšetření | |
| Velmi časté | Zvýšená aspartátaminotransferáza, zvýšená alaninaminotransferáza, zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšená lipáza, anémie, snížený počet lymfocytů, sníženáhladina fosfátů v krvi, zvýšená hladina kreatininu v krvi |
| Časté | Zvýšená amyláza, zvýšená gamaglutamyltransferáza, zvýšený počet bílých krvinek, zvýšená krevní alkalická fosfatáza, zvýšená glykemie |
| Méně časté | Prodloužený QT interval na elektrokardiogramu |
1 CRS byl posuzován s použitím konsensu ASTCT ohledně kritérií CRS (Lee et.al 2019). Přisouzený CRS je uváděn namísto CRS hlášeného zkoušejícím lékařem.
2 Některé příhody mohou být sdruženy s CRS nebo se může jednat o izolované hlášené příhody.
3 Zahrnuje únavu a astenii.
4 Zahrnuje získanou achromotrichii, efelidy, změnu zbarvení očních řas, hypopigmentaci očních řas, změny barvy vlasů, lentigo, poruchu pigmentace, depigmentaci sítnice, depigmentaci kůže, změnu zbarvení kůže, hyperpigmentaci kůže, hypopigmentaci kůže, solární lentigo, vitiligo.
5 Zahrnuje oční edém, otok očí, edém očních víček, periorbitální otok, periorbitální edém, otok očních víček, faryngeální edém, edém rtů, otok rtů, edém obličeje, generalizovaný edém, lokalizovaný edém, edém, periferní edém, periferní otok, otok, otok obličeje.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Syndrom z uvolnění cytokinů (CRS)
V klinické studii IMCgp100-202 se vyskytoval syndrom z uvolnění cytokinů (posouzený na základě konsensuální klasifikace ASTCT z roku 2019) u 89 % pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK. Celková incidence CRS zahrnovala 12 % příhod 1. stupně, 76 % příhod 2. stupně a 0,8 %
příhod 3. stupně. Nejčastěji pozorované příznaky CRS zahrnovaly zimnici, nauzeu, zvracení, únavu, hypotenzi a bolest hlavy. Příhody 3. stupně, které lze pozorovat v souvislosti s CRS, zahrnují tachykardii, hypoxii, anginu pectoris, síňový flutter a dysfunkci levé komory.
Většina (84 %) epizod CRS vznikla v den infuze. Medián doby do ústupu CRS byl 2 dny. CRS vzácně (v 1,2 % případů) vedl k přerušení léčby. Všechny symptomy CRS byly reverzibilní a většinou byly zvládnuty podáním intravenózních tekutin, antipyretik nebo jedné dávky kortikosteroidu. Dva pacienti (0,8 %) dostali tocilizumab.
Informace o klinické léčbě CRS viz bod 4.2, tabulka 1.
Akutní kožní reakce
Ve studii IMCgp100-202 se u 91 % pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK vyskytovaly akutní kožní reakce, zahrnující vyrážku jakéhokoli stupně (83 %), svědění (69 %), erytém (25 %) a kožní edém (27 %). Většina kožních reakcí byla 1. stupně (28 %) nebo 2. stupně (44 %) a u některých pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK byly zaznamenány příhody 3. stupně (21 %). Mezi pacienty s pozorovanou vyrážkou byli pacienti s běžnou vyrážkou (55 %), s makulopapulární vyrážkou (31 %) a s kožní exfoliací (21 %). Nežádoucí účinky typu vyrážky 3. stupně byly hlášeny u 5 % pacientů a zahrnovaly vyrážku (2,4 %) a makulopapulární vyrážku (1,6 %).
Akutní kožní reakce se obvykle objevily po každé z prvních tří infuzí přípravku KIMMTRAK
a v průběhu času se snižovala četnost výskytu reakce ≥ 3. stupně (1. dávka: 17 %, 2. dávka: 10 %, 3. dávka; 8 %, 4. dávka: 3 %). Medián doby do vzniku akutní kožní reakce byl 1 den u pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK a medián doby do zlepšení na ≤ 1. stupeň byl 6 dnů.
Informace o klinické léčbě akutních kožních reakcí viz bod 4.2, tabulka 2.
Zvýšené jaterní enzymy
Ve studii IMCgp100-202, kde 95 % pacientů mělo již přítomné metastázy v játrech, bylo pozorováno zvýšení ALT/AST na ≥ 1. stupeň u 65 % pacientů léčených přípravkem KIMMTRAK. U 27 % pacientů bylo hlášeno zvýšení hladiny bilirubinu a u těchto pacientů byl tento nález převážně spojen se zvětšením velikosti jaterních metastáz. Obecně došlo k většině případů zvýšení ALT/AST 3. nebo
-
stupně v rámci prvních 3 infuzí přípravku KIMMTRAK. U většiny pacientů, kteří měli zvýšení ALT/AST 3. nebo 4. stupně, došlo ke zlepšení na ≤ 1 stupeň během 7 dnů.
Imunogenicita
Protilátky proti tebentafuspu (anti-drug anti-bodies, ADA), které se objevily během léčby, byly detekovány u 33 % pacientů ve studii IMCgp100-102, resp. u 29 % pacientů ve studii IMCgp100-202, přičemž se jednalo o pacienty, kteří dostali kteroukoli dávku tebentafuspu. Medián doby do začátku tvorby ADA byl 6 až 9 týdnů od zahájení léčby tebentafuspem.
Nebyl prokázán vliv ADA na bezpečnost nebo účinnost tebentafuspu, ačkoli malý počet pacientů,
u nichž se objevil vysoký titr ADA, neumožňuje vyslovit přesvědčivé závěry ve vztahu ke klinickému dopadu.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - KIMMTRAK 100MCG/0,5ML
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, jiná cytostatika, ATC kód: L01XX75 Mechanismus účinku
Tebentafusp je fúzní protein s dvojí specifičností, složený z receptoru pro T-buňky (TCR; targeting domain – cílová doména) fúzovaného na fragment protilátky zacílený na CD3 (cluster of differentiation 3; effector domain – efektorová doména). TCR-konec se s vysokou afinitou váže na peptid gp100, který je prezentován lidským leukocytárním antigenem – A*02:01 (HLA-A*02:01) na buněčném povrchu nádorových buněk uveálního melanomu, přičemž efektorová doména se váže na CD3 receptor polyklonálních T-buněk.
Imunitní synapse se vytváří, když se TCR cílová doména tebentafuspu naváže na buňky uveálního melanomu a CD3 efektorová doména se naváže na polyklonální T-buňky. Tato imunitní synapse vede k přesměrování a aktivaci polyklonálních T-buněk bez ohledu na nativní specificitu jejich TCR. Polyklonální T-buňky aktivované tebentafuspem uvolňují zánětlivé cytokiny a cytolytické proteiny, což vede k přímé lýze nádorových buněk uveálního melanomu.
Farmakodynamické účinky
Po léčbě tebentafuspem bylo pozorováno přechodné a klinicky nevýznamné snížení počtu lymfocytů v krvi. Počet lymfocytů poklesl v den po prvních třech dávkách a vrátil se na výchozí hodnotu před následujícími dávkami.
Po léčbě tebentafuspem bylo pozorováno přechodné zvýšení hladin prozánětlivých cytokinů
a chemokinů v séru ve vzorcích odebraných po prvních třech dávkách. Maximální hladiny byly pozorovány mezi 8 až 24 hodinami po léčbě tebentafuspem; hladiny se vrátily na výchozí hodnoty před následujícími dávkami.
Klinická účinnost a bezpečnost
Studie IMCgp100-202: Dříve neléčený metastazující uveální melanom
Studie IMCgp100-202 byla randomizovaná, nezaslepená, multicentrická studie, do které byli zařazeni pacienti s metastazujícím uveálním melanomem pozitivním na HLA-A*02:01 dosud neléčení
systémovou terapií. Pacienti nesměli být léčeni předchozí systémovou léčbou ani lokalizovanou terapií (cílenou na játra) zaměřenou na metastazující uveální melanom, s výjimkou předchozí chirurgické resekce při oligometastazujícím onemocnění. Pacienti byli vyloučeni z důvodu přítomnosti symptomatických nebo neléčených metastáz v mozku, symptomatického městnavého srdečního selhání, QT intervalu korigovaného podle vzorce podle Fridericii (QTcF) > 470 ms nebo syndromu kongenitálního dlouhého QT, akutního infarktu myokardu nebo nestabilní anginy pectoris méně než
6 měsíců před zahájením léčby.
Pacienti byli randomizováni (2:1) pro podávání tebentafuspu jednou týdně v intravenózní infuzi v souladu s dávkovacím režimem doporučeným u daného pacienta podle popisu v bodě 4.2 nebo s léčbou zvolenou zkoušejícím lékařem (pembrolizumab, ipilimumab nebo dakarbazin) při schválených dávkách těchto látek až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.
Pacienti mohli dostávat v rámci léčby tebentafusp, pembrolizumab nebo ipilimumab i po progresi onemocnění, pokud byli klinicky stabilní, léčba pro ně byla klinicky přínosná a neměli žádné známky nepřijatelné toxicity podle stanovení zkoušejícího lékaře. Přerušit léčbu bylo možné až na dva po sobě následující týdny. Randomizace byla stratifikována podle stavu laktátdehydrogenázy (LDH), což je známý prognostický faktor pro neresekovatelný nebo metastazující uveální melanom (UM).
Primárním kritériem účinnosti u všech pacientů randomizovaných do studie bylo celkové přežití (OS). Posouzení nádoru bylo provedeno každých 12 týdnů. Dalšími kritérii účinnosti bylo zkoušejícím lékařem posuzované přežití bez progrese (PFS). Bylo randomizováno celkem 378 pacientů; 252 do skupiny léčené tebentafuspem a 126 do skupiny léčené podle volby zkoušejícího lékaře (pembrolizumab: 82 %; ipilimumab: 12 %; dakarbazin: 6 %). Medián věku byl 64 let (rozmezí 23 až 92 let); 49,5 % pacientů bylo ve věku ≥ 65 let, 87 % byli běloši, 50 % byly ženy. Výchozí stav výkonnosti podle ECOG byl 0 (72 %) nebo 1 (20,4 %) nebo 2 (0,3 %), 36 % mělo zvýšenou hladinu LDH a 95 % mělo metastázy v játrech.
V této studii IMCgp100-202 dostávalo 43 % pacientů léčbu tebentafuspem po progresi, přičemž nebyly identifikovány žádné nové bezpečnostní signály. Medián trvání léčby tebentafuspem po progresi byl 8 týdnů. Z celkového počtu infuzí tebentafuspu podaných během studie bylo 21,5 % podáno po progresi.
Po dokončení primární analýzy účinnosti bylo pacientům z ramene zvoleného zkoušejícím umožněno přejít na léčbu tebentafuspem. Při mediánu délky následného sledování po dobu 22,4 měsíce svědčila aktualizovaná hodnota OS nadále ve prospěch ramene s tebentafuspem (HR = 0,58; 95% CI: 0,44; 0,77). V době analýzy přešlo na léčbu tebentafuspem 16 pacientů.
Výsledky účinnosti jsou shrnuty v tabulce 4 a na obrázku 1. Na obrázku 1 je znázorněna analýza
s obdobím 3letého následného sledování. V době této analýzy bylo 16 pacientů převedeno z kontrolní skupiny na léčbu tebentafuspem.
Tabulka 4: Výsledky účinnosti ve studii IMCgp100-202| Primární a sekundární cílové parametry | KIMMTRAK(n = 252) | Léčba podle volby zkoušejícího lékaře(n = 126) |
| Celkové přežití (OS) 1 | ||
| Počet úmrtí | 87 (34,5 %) | 63 (50 %) |
| Medián počtu měsíců (95% CI) | 21,7 (18,6; 28,6) | 16,0 (9,7; 18,4) |
| HR (95% CI)2,4 | 0,51 (0,37, 0,71) | |
| Stratifikovaná log-rank p-hodnota2 | p = < 0,0001 | |
| Přežití bez progrese (PFS)3, 4 | ||
| Počet (%) pacientů s příhodou | 198 (78,6 %) | 97 (77 %) |
| Medián v počtu měsíců (95% CI) | 3,3 (3,0; 5,0) | 2,9 (2,8; 3,0) |
| HR (95% CI) 4 | 0,73 (0,58; 0,94) | |
| Stratifikovaná log-rank p-hodnota2 | p = 0,0139 | |
| Míra objektivní odpovědi (ORR)6 | ||
| n (%) | 26 (10,3) | 6 (4,8) |
| 95% CI | 6,9; 14,8 | 1,8; 10,1 |
| Kompletní odpověď (CR) | 1 (0,4) | 0 |
| Částečná odpověď (PR) | 25 (9,9) | 6 (4,8) |
| Stabilní onemocnění (SD)5 | 52 (20,6) | 16 (12,7) |
| Medián trvání odpovědi | ||
| Měsíce (95% CI) | 9,9 (5,6; 22,1) | 9,7 (2,7; --) |
CI = Interval spolehlivosti (Confidence Interval), HR = Poměr rizik (Hazard Ratio)
1 Při předem specifikované průběžné analýze bylo pozorováno 150 událostí OS a hranice p-hodnoty pro deklaraci účinnosti (0,006) byla stanovena pomocí „funkce spotřebování hodnoty alfa“ (α-spending function) podle Lana-DeMetse s typem hranice podle O’Brien-Fleminga.
2 Dvoustranná p-hodnota založená na log rank testu stratifikovaném podle LDH.
3 Podle hodnocení zkoušejícího založeného na kritériích RECIST v1.1.
4 Poměr rizik je založen na modelu proporcionálních rizik stratifikovaném podle stavu LDH.
5Na základě ≥ 24 týdnů.
6 Aktualizováno na základě možnosti alespoň 3 radiologických vyšetření pro všechny pacienty.
Počet pacientů v riziku
2) Volba zkoušejícího lékaře
1) IMCgp100
Doba (měsíce)
+ CENZOROVÁNO
Mediány (95% CI)
1) 21,6 (19,0; 24,3)
2) 16,9 (12,9; 19,5)
HR (95% CI): 0,68 (0,54; 0,87)
Medián následného sledování (95% CI): 43,3 (40,6; 46,5)
Obrázek 1: Kaplanovy-Meierovy křivky celkového přežití ve studii IMCgp100-202 (analýza 3letého následného sledování) – populace podle původního léčebného záměru (ITT)
CI = interval spolehlivosti, HR = poměr rizik, IMCgp100 = tebentafusp, ITT = původní léčebný záměr (intent-to-treat)
Po 3 letech následného sledování přináší tebentafusp v porovnání s volbou zkoušejícího lékaře i nadále významný prospěch v aspektu doby přežití.
Studie IMCgp100-102: Dříve léčený metastazující uveální melanom
Studie IMCgp100-102 byla nezaslepená multicentrická studie fáze 2, prováděná u 127 pacientů, kteří byli léčeni podle dávkovacího schématu doporučeného v bodě 4.2. Bylo požadováno, aby pacienti byli pozitivní na HLA-A*02:01. Pacienti byli způsobilí, jestliže měli progresi onemocnění nejméně po jedné nebo více předchozích liniích terapie cílené na játra nebo systémové terapie, včetně inhibitorů kontrolních bodů imunitní odpovědi při onemocnění s metastázami. Pacienti byli vyloučeni při přítomnosti klinicky významného srdečního onemocnění a symptomatických nebo neléčených metastáz v mozku.
Hlavní kritéria účinnosti zahrnovala potvrzenou ORR podle posouzení nezávislého centrálního posuzovatele (Independent Central Review, ICR) za použití kritérií hodnocení odpovědi u solidních tumorů (Response Evaluation Criteria in Solid Tumours, RECIST) v1.1. Sekundární kritéria účinnosti zahrnovala PFS, DCR, DOR a OS.
Medián věku byl 61 let, 50 % byly ženy, 99 % byli běloši, skóre výkonnosti podle ECOG bylo 0 (70 %) nebo 1 (30 %) a 96 % pacientů mělo metastázy v játrech. Předchozí léčba zahrnovala imunoterapii (73 % pacientů), včetně inhibitorů kontrolních bodů imunitní odpovědi (PD-1/PD-L1;
65 %; CTLA-4; 31 %) a terapie cílené na játra (45 %). Výsledky účinnosti ze studie IMCgp100-102 jsou shrnuty v tabulce 5.
Tabulka 5: Výsledky účinnosti ve studii IMCgp100-102| Primární a sekundární cílové parametry | KIMMTRAK(n = 127) |
| Potvrzená míra objektivní odpovědi1 | 6 (4,7 %) |
| (95% CI) | (1,8 %; 10 %) |
| Kompletní odpověď (CR) | 0 |
| Částečná odpověď (PR) | 6 (4,7 %) |
| Stabilní onemocnění (SD)2 | 23 (18,1 %) |
| Medián trvání odpovědi | |
| Měsíce (95% CI) | 8,7 (5,6; 24,5) |
1 Podle hodnocení nezávislého centrálního posuzovatele založeného na kritériích RECIST v1.1.
2 Na základě ≥ 24 týdnů
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem KIMMTRAK u všech podskupin pediatrické populace v léčbě očního melanomu (informace o použití u dětí viz bod 4.2).
Absorpce
Farmakokinetika tebentafuspu se jeví jako lineární a úměrná dávce v dávkovém rozmezí
20 mikrogramů až 68 mikrogramů. Po každotýdenní intravenózní infuzi pacientům s metastazujícím uveálním melanomem dosahovaly maximální koncentrace v plazmě (Cmax) ihned po skončení infuze 4,2 ng/ml až 13,7 ng/ml (T = 0,5 hod). Při dávkovacím režimu s aplikací cílové terapeutické dávky jednou týdně nebyla pozorována žádná akumulace.
Distribuce
Tebentafusp nevykazoval žádnou rozsáhlou distribuci a jeho distribuční objem byl srovnatelný s objemem krve (5,25 l).
Biotransformace
Metabolická dráha tebentafuspu dosud nebyla charakterizována. Stejně jako je tomu u ostatních proteinových terapeutik, očekává se, že tebentafusp bude odbouráván na malé peptidy
a aminokyseliny prostřednictvím katabolických drah. Eliminace
Vylučování tebentafuspu dosud nebylo plně charakterizováno. Podle velikosti molekuly, která je blízká prahu velikosti pro vylučování glomerulární filtrací, se mohou malá množství tebentafuspu vylučovat do moči.
Po podání tebentafuspu pacientům s metastazujícím uveálním melanomem byla odhadovaná systémová clearance 4,29 l/den, při terminálním poločasu 6 až 8 hodin.
Zvláštní populace
Populační farmakokinetická analýza ukázala, že na clearanci tebentafuspu neměly významný vliv hmotnost (43 až 163 kg), pohlaví, rasa ani věk (23 až 91 let).
Porucha funkce ledvin
Nebyly provedeny žádné formální farmakokinetické studie tebentafuspu u pacientů s poruchou funkce ledvin.
U pacientů s mírnou (clearance kreatininu [CrCL] v rozsahu 60 až 89 ml/min) až středně závažnou (CrCL v rozsahu 30 až 59 ml/min) poruchou funkce ledvin nebyl zjištěn žádný vliv na parametry bezpečnosti nebo účinnosti a nejsou doporučeny žádné úpravy dávky. Pro pacienty se středně závažnou poruchou funkce ledvin (< 5 %) jsou informace omezené a pro pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin (CrCL < 30 ml/min) nejsou k dispozici žádné informace.
Porucha funkce jater
Nebyly provedeny žádné formální farmakokinetické studie tebentafuspu u pacientů s poruchou funkce jater. Populační analýzy FK prokázaly, že zvýšení ALT/AST při výchozím stavu a během léčby nemělo vliv na farmakokinetiku tebentafuspu. Nejsou doporučeny žádné úpravy dávkování na základě hladin ALT/AST.
Farmaceutické údaje - KIMMTRAK 100MCG/0,5ML
Monohydrát kyseliny citronové (E 330) Hydrogenfosforečnan sodný (E 339) Mannitol (E 421)
Trehalosa
Polysorbát 20 (E 432) Voda pro injekci
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
Neotevřená lahvička
3 roky.
Po otevření
Z mikrobiologického hlediska má být léčivý přípravek po otevření okamžitě naředěn a podán v infuzi.
Po přípravě infuzního roztoku
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 2 °C až 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
Uchovávejte a převážejte v chladu (2 °C – 8 °C).
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
Injekční lahvička ze skla třídy I se zátkou z brombutylové pryže a odtrhovacím krytem z hliníku/plastu, obsahující 0,5 ml koncentrátu.
Velikost balení 1 injekční lahvička.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Obecná opatření
Infuzní roztok má být připravován zdravotnickým pracovníkem za použití aseptické techniky po celou dobu manipulace s tímto léčivým přípravkem.
Při ředění a přípravě dávek roztoků použijte aseptickou techniku.
Pro přípravu dávek infuzního roztoku přípravku KIMMTRAK se nesmí používat zařízení s uzavřeným systémem pro přenos léků (closed system transfer devices, CSTD).
Parenterální léčivé přípravky a infuzní vaky mají být před podáním vizuálně zkontrolovány, zda neobsahují částice a zda nedošlo ke změně barvy, kdykoli to roztok a obal umožňují.
Příprava
Přípravek KIMMTRAK musí být před intravenózním podáním naředěn.
Před přípravou přípravku KIMMTRAK k podání se ujistěte, že máte k dispozici následující vybavení:
-
Sterilní injekční stříkačky o objemu 1 ml se stupnicí po 2 desetinných místech.
-
Sterilní jehly.
-
Lidský albumin; použijte koncentraci podle místní dostupnosti. Koncentrace dostupné v daném místě zahrnují (avšak nejsou na ně omezeny) 4% (40 g/l), 5% (50 g/l), 20% (200 g/l), 25%
(250 g/l).
-
Infuzní vak o objemu 100 ml obsahující injekční roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %):
-
Infuzní vak má být vyroben z polyolefinů (PO) [jako je polyethylen (PE) a polypropylen (PP)] nebo polyvinylchloridu (PVC).
-
-
Sterilní, nepyrogenní infuzní set s 0,2 mikrometru in-line filtrem s nízkou vazbou proteinů pro podávání finálního infuzního roztoku.
Ředění a podání
Příprava finální dávky přípravku KIMMTRAK vyžaduje provedení dvoukrokového postupu:
-
krok: Příprava infuzního vaku
Za použití aseptické techniky připravte infuzní vak podle následujících pokynů:
-
Pomocí injekční stříkačky o objemu 1 ml a sterilní jehly natáhněte vypočítaný objem lidského albuminu do stříkačky (viz tabulka 6 níže) a přidejte ho do infuzního vaku o objemu 100 ml obsahujícího injekční roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %), aby vznikla finální koncentrace lidského albuminu v rozmezí 225 mikrogramů/ml až 275 mikrogramů/ml.
Tabulka 6: Příklady koncentrací lidského albuminu a přijatelných objemů pro natažení
Koncentrace lidského albuminu Přijatelný rozsah objemů pro přidání do infuzního vaku o objemu 100 ml za účelem dosažení koncentrace lidského albuminu v rozmezí225 mikrogramů/ml až 275 mikrogramů/ml 4 % (40 g/l) 0,63 ml (0,57 ml až 0,69 ml) 5 % (50 g/l) 0,50 ml (0,45 ml až 0,55 ml) 20 % (200 g/l) 0,13 ml (0,12 ml až 0,14 ml) 25 % (250 g/l) 0,10 ml (0,09 ml až 0,11 ml) -
Naředěný roztok jemně homogenizujte provedením následujících kroků:
-
Infuzní vak převraťte tak, aby se vstupní port vaku nacházel nahoře, a poklepejte ze strany na hadičku portu, abyste zajistili uvolnění případného zbytku roztoku do hlavního objemu roztoku.
-
Obsah promíchejte opatrným otáčením vaku o 360 stupňů po délce z převrácené polohy nejméně 5krát. S infuzním vakem NETŘEPEJTE.
-
Opakujte krok (i) a (ii) ještě třikrát.
-
-
-
krok: Příprava infuzního roztoku přípravku KIMMTRAK
-
Pomocí injekční stříkačky o objemu 1 ml a sterilní jehly natáhněte požadovaný objem přípravku
KIMMTRAK 100 mikrogramů/0,5 ml tak, abyste dosáhli požadované dávky (uvedené
v tabulce 7 níže), a přidejte jej do připraveného infuzního vaku o objemu 100 ml obsahujícího injekční roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %) plus lidský albumin.
-
Při přenosu NEPROPLACHUJTE jehlu ani injekční stříkačku. Zlikvidujte injekční lahvičku obsahující nepoužitou část přípravku KIMMTRAK v souladu s místními požadavky. Z injekční lahvičky nepřipravujte více než jednu dávku.
Tabulka 7: Požadované objemy přípravku KIMMTRAK pro přidání do infuzního vaku
Den léčby Dávka (mikrogramy) přípravkuKIMMTRAK Objem (ml) přípravku KIMMTRAK 1. den 20 0,10 8. den 30 0,15 15. den a poté jednou týdně 68 0,34 -
Promíchejte infuzní vak podle stejného postupu, který je popsán v kroku 1b.
Podání
-
Přípravek KIMMTRAK podávejte pouze intravenózní infuzí.
-
Infuzi podejte okamžitě během 15 až 20 minut prostřednictvím vyhrazené intravenózní infuzní linky. Má být použit sterilní, nepyrogenní infuzní set s 0,2 mikrometru in-line filtrem s nízkou vazbou proteinů. Podejte pacientovi celý obsah infuzního vaku přípravku KIMMTRAK.
-
Po dokončení infuze přípravku KIMMTRAK propláchněte infuzní linku dostatečným objemem sterilního injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %), abyste zajistili podání celého obsahu infuzního vaku. Přípravek KIMMTRAK nepodávejte intravenózní injekcí ani jako bolus. Přípravek KIMMTRAK nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky, ani nesmí být stejnou intravenózní linkou podávány jiné léčivé přípravky.
Uchovávání připraveného infuzního vaku
-
Přípravek KIMMTRAK neobsahuje konzervační látku. Obsah připraveného infuzního vaku má být podán do 4 hodin od času přípravy, přičemž do této doby se počítá i doba trvání infuze. Během tohoto 4hodinového intervalu má být infuzní vak s přípravkem KIMMTRAK uchováván při teplotě nižší než 30 °C.
-
Není-li infuzní vak s přípravkem KIMMTRAK použit okamžitě, lze jej uchovávat v chladničce při teplotě 2 °C až 8 °C po dobu až 24 hodin od času přípravy, přičemž do této doby se počítá
i doba potřebná pro vytemperování infuzního vaku na pokojovou teplotu a doba trvání infuze.
-
Po vyjmutí z chladničky se infuzní vak s přípravkem KIMMTRAK nesmí znovu zchlazovat. Po uplynutí doporučené doby uchovávání nepoužitý roztok přípravku KIMMTRAK zlikvidujte.