PARALEN GRIP HORKÝ NÁPOJ POMERANČ A ZÁZVOR 500MG/10MG Prášek pro perorální roztok v sáčku

Přípravek je určen k odstranění příznaků chřipky a akutních zánětů horních cest dýchacích, včetně horečky, bolesti hlavy, bolesti v krku, bolesti kloubů a svalů, kongesce nosní sliznice, sinusitidy a s ní spojené bolesti a akutního katarálního zánětu nosní sliznice.

Dávkování

Dospělí, včetně starších osob a dospívajících od 12 let

Přípravek je určen pro osoby s tělesnou hmotností větší než 33 kg.

Podává se jeden sáček rozpuštěný v šálku horké (nikoliv vařící) vody až čtyřikrát denně. Interval mezi jednotlivými dávkami nemá být kratší než čtyři hodiny.

Nejvyšší jednotlivá dávka je 1 sáček (500 mg paracetamolu a 10 mg fenylefrinu). Maximální denní dávka jsou 4 sáčky (2 g paracetamolu a 40 mg fenylefrinu).

Pediatrická populace

Vzhledem k obsahu léčivé látky není přípravek vhodný pro děti do 12 let.

Pacienti s renální insuficiencí

Při renální insuficienci se doporučuje dávkovací interval prodloužit: při středně závažné renální insuficienci (clearance kreatininu 10–50 ml/min) je třeba dodržet 6hodinový interval mezi dávkami, při závažné renální insuficienci (clearance kreatininu <10 ml/min) je třeba dodržet 8hodinový interval mezi dávkami.

Pacienti se sníženou funkcí jater

Při stabilizované chronické hepatální insuficienci paracetamol obvykle nevyvolává poškození jater, pokud je podáván ve výše uvedeném dávkování. Přesto je vhodné u těchto pacientů nepodávat dávky maximální a dodržovat interval mezi jednotlivými dávkami minimálně 6 hodin.

Způsob podání

Přípravek je určen k perorálnímu podání. Obsah 1 sáčku se rozpustí v šálku horké vody. Teplý nápoj se vypije.

• Hypersenzitivita na paracetamol, fenylefrin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě

  6.1.

• Těžká porucha funkce jater, akutní selhání jater.

• Závažná hypertenze.

• Hyperthyreóza.

• Diabetes mellitus (obsahuje fenylefrin).

• Závažné kardiovaskulární onemocnění.

• Glaukom s uzavřeným úhlem.

• Retence moči.

• Feochromocytom.

• U nemocných, kteří užívají tricyklická antidepresiva, přípravky poškozující funkci jater nebo beta- blokátory a u těch nemocných, kteří užívají nebo během posledních dvou týdnů užívali inhibitory MAO (viz bod 4.5).

• Současné užívání jiných sympatomimetik (např. fenylpropanolamin, pseudoefedrin, oxymetazolin, efedrin, methylfenidát) (viz bod 4.5).

PARALEN GRIP horký nápoj pomeranč a zázvor má být používán se zvýšenou opatrností:

• u pacientů s Raynaudovým syndromem,

• u pacientů s astma bronchiale,

• u pacientů s hemolytickou anemií,

• u pacientů s granulocytopenií,

• u mužů s hypertrofií prostaty,

• u pacientů s deficitem enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy,

• u pacientů s nízkými zásobami glutathionu (viz bod 4.5),

• u pacientů s Gilbertovým syndromem,

• při alkoholizmu.

  Opatrnosti je třeba také u pacientů s mírným až středně těžkým poškozením jater nebo ledvin.

  Při renální insuficienci se doporučuje prodloužit dávkovací interval (viz bod 4.2). Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.

  U pacientů se změnami jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě (nad 10 dní) užívajících vyšší dávky paracetamolu se doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů.

  Užívání vyšších než doporučených dávek může vést k riziku závažného poškození jater. U pacientů s onemocněním jater je vyšší nebezpečí předávkování.

  Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.

  Na základě post-marketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že

  hepatotoxicita paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, při krátkodobém použití a u pacientů bez předchozího poškození jaterních funkcí. Jaterní poškození se může vyvinout

  při nižších dávkách, pokud spolupůsobí alkohol, induktory jaterních enzymů nebo jiné hepatotoxické látky (viz bod 4.5).

  Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko hepatotoxicity paracetamolu. Nejvyšší riziko bylo zaznamenáno u chronických alkoholiků, kteří před použitím paracetamolu abstinují krátkodobě (12 h).

  Případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (high anion gap metabolic acidosis, HAGMA) v důsledku pyroglutamové acidózy byly hlášeny u pacientů se závažným onemocněním, například těžkou poruchou funkce ledvin a sepsí, nebo u pacientů s malnutricí nebo jinými příčinami nedostatku glutathionu (např. chronický alkoholismus), kteří byli dlouhodobě léčeni paracetamolem v terapeutické dávce nebo kombinací paracetamolu a flukloxacilinu. Při podezření na HAGMA v důsledku pyroglutamové acidózy se doporučuje okamžité vysazení paracetamolu a pečlivé monitorování. U pacientů s vícečetnými rizikovými faktory může být měření 5-oxoprolinu v moči užitečné k identifikaci pyroglutamové acidózy jako základní příčiny HAGMA.

  Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola

  protrombinového času.

  Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo nesteroidní antirevmatika (NSAID) z důvodu možné zkřížené citlivosti na paracetamol, pozorované u pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou (ASA). Mohou se vyskytnout příznaky podobné jako po podání ASA (bronchospazmus, naso-okulární reakce).

  Závažné kožní nežádoucí účinky:

  Při užívání přípravků s obsahem paracetamolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevensův-

  Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná

  exantematózní pustulóza (AGEP). Pacienti musí být informováni o příznacích a symptomech a musí pečlivě sledovat výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví příznaky nebo symptomy SJS, TEN a AGEP (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), pacienti musí okamžitě přestat užívat přípravek a vyhledat lékařskou pomoc.

  Aby se zabránilo riziku předávkování, pacienti mají být upozorněni, že nemají současně s užíváním tohoto přípravku užívat jiné léky na chřipku a nachlazení nebo dekongestanty, zejména jiné přípravky obsahující paracetamol.

  Lékař nebo farmaceut má zkontrolovat, že pacient neužívá současně sympatomimeticky působící léky několika způsoby podání, např. perorálně a topicky (nosní, oční a ušní přípravky).

  Pediatrická populace

  Přípravek není určen pro děti mladší než 12 let.

  Přípravek obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharázo-isomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

  Tento léčivý přípravek obsahuje 121,39 mg sodíku v jedné dávce, což odpovídá 6,07 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Paracetamol

Současné užívání s přípravky ovlivňujícími jaterní funkce je kontraindikováno (viz bod 4.3).

PARALEN GRIP horký nápoj pomeranč a zázvor nesmí užívat pacienti, kteří současně užívají inhibitory MAO nebo byli léčeni inhibitory MAO během posledních 14 dnů (viz bod 4.3).

Při současném užívání látek, které způsobují indukci jaterních enzymů, jako je alkohol, barbituráty, inhibitory MAO a tricyklická antidepresiva, třezalka tečkovaná, antiepileptika (mj. glutethimid, fenobarbital, fenytoin, primidon, karbamazepin, topiramát) a rifampicin, se může zvyšovat pravděpodobnost toxických účinků paracetamolu. Indukce metabolismu má za následek zvýšenou produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické účinky se projeví, pokud tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.

Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený sklon k rozvoji neutropenie a hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván pouze po pečlivém

zvážení přínosu a rizika léčby.

Metoklopramid a domperidon mohou urychlit vstřebávání paracetamolu.

Kolestyramin může způsobit zpomalení vstřebávání paracetamolu a potenciálně snížit jeho účinnost, pokud je užíván současně. Paracetamol by měl být podáván nejméně 1 hodinu před nebo 4 – 6 hodin po kolestyraminu.

Současné užívání léků nebo prostředků snižujících vyprazdňování žaludku, např. propanthelinium, může vést ke zpomalení resorpce a opoždění nástupu účinku paracetamolu.

Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při zvýšení jeho jaterní clearance.

Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSAID (především acetylsalicylové kyseliny) ve vyšších dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.

Při souběžném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože současné užívání bylo zejména u pacientů s rizikovými faktory spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou v důsledku pyroglutamové acidózy (viz bod 4.4).

Dlouhodobé pravidelné denní užívání paracetamolu může zvyšovat antikoagulační účinky warfarinu a antagonistů vitamínu K, a tím i zvyšovat riziko krvácení. Uvedené interakce nejsou klinicky

signifikantní, pokud je přípravek užíván podle doporučeného dávkování a délky léčby. Pacienti

užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K mají být monitorováni, zda mají adekvátní koagulaci a nemají krvácivé komplikace.

Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu.

Fenylefrin

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)

Inhibitory MAO zvyšují účinek fenylefrinu. Současné užívání fenylefrinu s inhibitory MAO může zesílit srdeční a vazopresorické účinky a způsobit hypertenzní krizi.

Současné užívání tohoto přípravku aIMAO nebo užívání tohoto přípravku do dvou týdnů po ukončení léčby IMAO je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Tricyklická antidepresiva

Současné užívání fenylefrinu s tricyklickými antidepresivy může způsobit hypertenzní krizi.

Fenylefrin může zvýšit anticholinergní účinek tricyklických antidepresiv. Proto je současné užívání tohoto přípravku a tricyklických antidepresiv kontraindikováno (viz bod 4.3).

Fenylefrin může negativně interagovat s jinými sympatomimetiky a vazodilatancii. Současné užívání s fenylefrinem může vést k vazokonstrikci a/nebo hypertenzní krizi. Proto je současné užívání tohoto přípravku a jiných sympatomimetik kontraindikováno (viz bod 4.3).

Beta-adrenergní blokátory

Fenylefrin může snížit účinnost beta-blokátorů. Současné užívání fenylefrinu s těmito přípravky může způsobit zvýšení krevního tlaku a hypertenzní krizi.

Kromě toho může beta-adrenergní blokáda vést k neoponované alfa-adrenergní aktivitě s rizikem hypertenze a nadměrné bradykardie. Proto je současné užívání tohoto přípravku a beta-adrenergních blokátorů kontraindikováno (viz bod 4.3).

Současné užívání fenylefrinu s léky, které blokují jak alfa-, tak beta-adrenergní receptory, jako je

labetalol a karvedilol, může vést ke komplexním interakcím a zvýšit toxicitu v důsledku antagonismu beta receptorů. Podmínky, za kterých jsou tyto léky užívány, jsou kontraindikací pro užívání tohoto přípravku.

Antihypertenziva

Fenylefrin může snížit účinnost antihypertenziv, methyldopy a reserpinu. Současné užívání fenylefrinu s antihypertenzivy, zejména s těmi, které působí přes sympatický nervový systém (jako je

methyldopa), může vést k těžké hypertenzi antagonismem hypotenzních účinků. Podmínky, za kterých jsou tyto léky užívány, jsou kontraindikací pro užívání tohoto přípravku.

Současné užívání fenylefrinu a léků s podobnými účinky, jako je dihydroergotamin, methylergometrin, ergotaminy (léky na migrénu), se nedoporučuje, protože může zvýšit

vazokonstrikční účinky. Současné užívání s námelovými alkaloidy (ergotamin, methysergid) zvyšuje

riziko ergotismu.

Současné použití s digitalisovými glykosidy zvyšuje riziko poruch srdečního rytmu.

Atropin

Atropin blokuje reflexní bradykardii způsobenou fenylefrinem a zvyšuje presorickou odpověď na

fenylefrin.

Těhotenství

Přípravek není vhodné podávat během těhotenství, vzhledem k obsahu fenylefrinu.

Paracetamol prostupuje placentární bariérou. Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační toxicitu ani na toxický vliv na plod/novorozence. Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol podáván během těhotenství, nicméně měla by být použita nejnižší účinná dávka po co nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou frekvencí.

Vzhledem k vazokonstrikčním vlastnostem fenylefrinu má být přípravek používán s opatrností u žen

s výskytem preeklampsie v minulosti. Fenylefrin může snížit placentární perfusi, a proto má být používán v těhotenství pouze pokud benefity převáží rizika.

Kojení

Paracetamol se sice vylučuje do mateřského mléka, avšak v množstvích, která nejsou z klinického hlediska významná. Žádné nežádoucí účinky nebyly pozorovány u kojenců, dokonce ani při

dlouhodobé léčbě paracetamolem s výjimkou jednoho případu výskytu makulopapulární vyrážky. Během krátkodobé léčby paracetamolem není nutno za předpokladu pečlivého sledování kojence přerušit kojení.

Na základě dostupných publikovaných údajů o fenylefrinu není kontraindikován během kojení.

Fenylefrin snižuje tvorbu mléka u zvířat, proto jeho užívání není vhodné na počátku laktace, při kojení novorozenců a zejména nedonošenců.

Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné žádné údaje o používání kombinovaného přípravku PARALEN GRIP horký nápoj pomeranč a zázvor během kojení, užívání se nedoporučuje. Je vhodnější volit jednosložkové přípravky, které jsou během kojení ověřeny jako bezpečné. Pokud je nutné, aby kojící žena přípravek užívala, měla by jej užívat vždy jen krátkodobě.

Přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. U citlivých jedinců může způsobit závrať. Pacienti mají být upozorněni, aby neřídili vozidla a neobsluhovali stroje, pokud se u nich závrať vyskytne.

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky paracetamolu a fenylefrinu rozdělené do skupin

podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až

<1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000),

není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Paracetamol

Popis vybraných nežádoucích účinků

Metabolická acidóza s vysokou aniontovou mezerou

U pacientů s rizikovými faktory, kteří užívali paracetamol, byly pozorovány případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou v důsledku pyroglutamové acidózy (viz bod 4.4).

Pyroglutamová acidóza se může u těchto pacientů vyskytnout v důsledku nízkých hladin glutathionu.

Fenylefrin

⃰ U intravenózního podání fenylefrinu může hypertenze vyvolat reflexní bradykardii. Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Paracetamol

Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu. K poškození jater po požití 5 nebo více gramů paracetamolu může dojít u pacientů s rizikovými faktory, jako jsou:

• dlouhodobá léčba enzymovými induktory (karbamazepin, glutethimid, fenobarbital, fenytoin,

  rifampicin, primidon, třezalka tečkovaná),

• starší osoby, malé děti, pacienti s poruchou jater nebo chronickou podvýživou, pravidelná konzumace většího množství alkoholu,

• pokud je pravděpodobné, že jsou vyčerpány zásoby glutathionu (např. při poruše příjmu potravy, cystické fibróze, HIV infekci, hladovění, kachexii).

  Symptomy

  Do 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, anorexie, bledost, letargie, pocení a bolest břicha. Předávkování paracetamolem může způsobit jaterní cytolýzu vedoucí k jaternímu selhání,

  gastrointestinálnímu krvácení, encefalopatii, diseminované intravaskulární koagulaci, kómatu až smrti. Komplikace selhání jater představují acidóza, edém mozku, krvácivé projevy, hypoglykemie,

  hypotenze, infekce a renální selhání. Za 12 až 48 hodin po akutním předávkování se zvyšují hladiny jaterních transamináz, laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu s protrombinem. To může také vést

  k pankreatitidě, akutnímu selhání ledvin a pancytopenii.

  Léčba

  Zásadní je okamžité zahájení léčby. K doplnění zásob glutathionu lze doporučit podávání N- acetylcysteinu (NAC). I přes absenci výrazných časných příznaků by pacienti měli být neprodleně převezeni do nemocnice pro okamžitou lékařskou pomoc. Příznaky mohou být omezeny na nevolnost nebo zvracení a nemusí odrážet závažnost předávkování nebo riziko poškození orgánů.

  Pokud k předávkování došlo do 1 hodiny, je třeba zvážit použití aktivního uhlí. Plazmatické koncentrace paracetamolu mají být měřeny po 4 hodinách po požití nebo později (dřívější koncentrace jsou nespolehlivé). Léčba N-acetylcysteinem může být použita prvních 10 hodin po požití

  paracetamolu, ale maximálního ochranného účinku je dosaženo, pokud byl podán do 8 hodin po požití. Účinnost antidota po překročení této doby prudce klesá, stále může poskytovat určitý stupeň ochrany, pokud je podáno do 48 hodin po požití; v tomto případě to trvá déle. Při podezření na intoxikaci paracetamolem, má být podán pacientovi N-acetylcystein intravenózně v souladu se stanovenými

  dávkovacími schématy. Pokud pacient nezvrací, může být v odlehlých oblastech mimo nemocnici vhodnou alternativou perorální podání methioninu.

  Fenylefrin

  Očekávanými příznaky předávkování fenylefrinem jsou příznaky nadměrné sympatomimetické

  stimulace.

  Předávkování fenylefrinem může způsobit podrážděnost, nadměrnou stimulace sympatického nervového systému s účinky, jako je úzkost, strach, neklid, bolest hlavy, křeče, nespavost, zmatenost, třes, anorexie, psychóza s halucinacemi (častější u dětí), může také vyvolat pocit na zvracení a

  zvracení.

  Patří sem také účinky na kardiovaskulární systém, jako je hypertenze (následovaná selháním levé komory nebo plicním edémem, zvláště u dětí nebo krvácením do mozku), arytmie, tachykardie, palpitace, reflexní bradykardie, ischemie myokardu, infarkt myokardu, viscerální a periferní vazokonstrikce, snížený průtok krve do životně důležitých orgánů, případně se sníženou renální

  perfuzí a sníženým výdejem moči a metabolickou acidózou. Závažné vazokonstrikční účinky jsou pravděpodobnější u pacientů s hypovolemií a těžkou bradykardií.

  Může rovněž vyvolat nauzeu a zvracení. Léčba má být symptomatická v souladu s klinickými projevy.