MEROPENEM STERISCIENCE 1000MG Prášek pro injekční/infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - MEROPENEM STERISCIENCE 1000MG
Meropenem Steriscience je u dospělých, dospívajících a dětí od 3 měsíců indikován k léčbě
následujících infekcí (viz body 4.4 a 5.1):
-
závažná pneumonie, včetně nozokomiální pneumonie a ventilátorové pneumonie.
-
bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy.
-
komplikované infekce močových cest.
-
komplikované nitrobřišní infekce.
-
intrapartální a postpartální infekce.
-
komplikované infekce kůže a měkkých tkání.
-
akutní bakteriální meningitida.
Léčba pacientů s bakteriemií, která se objeví v souvislosti s infekcemi uvedenými výše nebo existuje podezření na takovou souvislost.
Meropenem Steriscience lze použít ke komplexní léčbě pacientů s febrilní neutropenií při podezření na bakteriální infekci.
Je nutné brát v úvahu oficiální doporučení o vhodném použití antibakteriálních látek.
Dávkování
Tabulky uvedené níže poskytují obecná doporučení pro dávkování.
Podávaná dávka meropenemu a délka léčby závisí na typu infekce, včetně závažnosti infekce, a klinické odpovědi.
Při léčbě některých typů infekcí, např. infekcí vyvolaných méně citlivými bakteriálními kmeny
(např. Enterobacteriaceae, Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter spp.) nebo velmi závažných infekcí, může být zvláště vhodná dávka až 2000 mg třikrát denně u dospělých a dospívajících a dávka až 40 mg/kg třikrát denně u dětí.
Při stanovování dávek k léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutná pečlivá rozvaha (viz níže).
Dospělí a dospívající
| Infekce | Dávka podaná každých 8 hodin |
| Závažná pneumonie včetně nozokomiální a ventilátorové pneumonie | 500 mg nebo 1000 mg |
| Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy | 2000 mg |
| Komplikované infekce močových cest | 500 mg nebo 1000 mg |
| Komplikované nitrobřišní infekce | 500 mg nebo 1000 mg |
| Intrapartální a postpartální infekce | 500 mg nebo 1000 mg |
| Komplikované infekce kůže a měkkých tkání | 500 mg nebo 1000 mg |
| Akutní bakteriální meningitida | 2000 mg |
| Komplexní léčba pacientů s febrilní neutropenií | 1000 mg |
Meropenem Steriscience se obvykle podává jako intravenózní infuze po dobu asi 15 až 30 minut
(viz body 6.2, 6.3 a 6.6).
Dávky meropenemu do 1000 mg lze alternativně podat jako intravenózní bolusovou injekci po dobu asi 5 minut. Existují pouze omezené bezpečnostní informace podporující podání dávky 2000 mg jako bolusové intravenózní injekce u dospělých.
Porucha funkce ledvin
U dospělých a dospívajících s clearance kreatininu nižší než 51 ml/min má být dávka upravena podle níže uvedených pokynů. O úpravě jednotkové dávky 2000 mg existují pouze omezené údaje.
| Clearance kreatininu (ml/min) | Dávka (na základě jednotkové dávky 500 mgnebo 1000 mg nebo 2000 mg, viz tabulka výše) | Frekvence |
| 26-50 | Jedna jednotková dávka | každých 12 hodin |
| 10-25 | Polovina jednotkové dávky | každých 12 hodin |
| < 10 | Polovina jednotkové dávky | každých 24 hodin |
Meropenem je odstraňován hemodialýzou a hemofiltrací. Požadovaná dávka má být podána po ukončení hemodialyzačního cyklu.
Není k dispozici doporučené dávkování pro pacienty na peritoneální dialýze.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování (viz bod 4.4).
Dávkování u starších pacientů
U starších pacientů s normální funkcí ledvin nebo clearance kreatininu vyšší než 50 ml/min není
nutná úprava dávkování.
Pediatrická populace
Novorozenci a kojenci ve věku do 3 měsíců
U novorozenců a kojenců ve věku do 3 měsíců nebyla stanovena bezpečnost a účinnost
meropenemu a nebyl určen optimální dávkovací režim. Omezené farmakokinetické údaje však naznačují, že by vhodným dávkovacím režimem mohlo být 20 mg/kg každých 8 hodin (viz bod 5.2).
Děti od 3 měsíců do 11 let a do 50 kg tělesné hmotnosti
Doporučené dávkovací režimy jsou uvedeny v tabulce níže:
| Infekce | Dávka podaná každých 8 hodin |
| Závažná pneumonie včetně nozokomiální a ventilátorová pneumonie | 10 nebo 20 mg/kg |
| Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy | 40 mg/kg |
| Komplikované infekce močových cest | 10 nebo 20 mg/kg |
| Komplikované nitrobřišní infekce | 10 nebo 20 mg/kg |
| Intrapartální a postpartální infekce | 10 nebo 20 mg/kg |
| Komplikované infekce kůže a měkkých tkání | 10 nebo 20 mg/kg |
| Akutní bakteriální meningitida | 40 mg/kg |
| Komplexní léčba pacientů s febrilní neutropenií | 20 mg/kg |
Děti a dospívající s tělesnou hmotností nad 50 kg
Stejná dávka jako u dospělých.
Nejsou žádné zkušenosti u dětí s poruchou funkce ledvin.
Způsob podání
Meropenem Steriscience se obvykle podává jako intravenózní infuze po dobu asi 15 až 30 minut
(viz body 6.2, 6.3 a 6.6). Dávky meropenemu do 20 mg/kg lze alternativně podat jako
intravenózní bolusovou injekci po dobu přibližně 5 minut. Existují pouze omezené bezpečnostní
údaje podporující podání dávky 40 mg/kg u dětí jako bolusové intravenózní injekce.
Pokyny k rekonstituci léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Hypersenzitivita na jiné karbapenemy.
Závažná hypersenzitivita (např. anafylaktická reakce, závažné kožní reakce) na jiná beta-laktamová antibiotika (např. peniciliny nebo cefalosporiny).
Při výběru meropenemu k léčbě jednotlivých pacientů je třeba brát v úvahu vhodnost použití karbapenemu na základě takových faktorů, jako je závažnost infekce, prevalence rezistence na jiná vhodná antibakteriální léčiva a riziko selekce rezistentních bakterií na karbapenem.
Rezistence kmenů Enterobacteriaceae, Pseudomonas aeruginosa a Acinetobacter spp.
Rezistence kmenů Enterobacteriaceae, Pseudomonas aeruginosa a Acinetobacter spp. na penemy se v rámci Evropské unie liší. Předepisující lékař má mít na zřeteli lokální prevalenci rezistence těchto bakterií na penemy.
Hypersenzitivní reakce
Podobně jako u všech beta-laktamových antibiotik byly hlášeny závažné a občas i fatální případy
hypersenzitivity (viz body 4.3 a 4.8).
Pacienti, kteří jsou hypersenzitivní na karbapenemy, peniciliny nebo jiná beta-laktamová
antibiotika, mohou být hypersenzitivní také na meropenem. Před zahájením léčby meropenemem je nutné pečlivě pátrat po předchozích hypersenzitivních reakcích na beta-laktamová antibiotika.
Pokud se objeví závažná alergická reakce, je nutné přerušit podávání přípravku a zahájit
odpovídající léčbu. U pacientů používajících meropenem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR), jako jsou Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN), lékové reakce doprovázené eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), erythema
multiforme (EM) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP) (viz bod 4.8). Pokud se objeví známky a příznaky nasvědčující takovýmto účinkům, podávání meropenemu je třeba ihned ukončit a zvážit jinou možnost léčby.
Kolitida související s antibiotiky
Antibiotiky navozená kolitida a pseudomembranózní kolitida byly hlášeny téměř u všech antibakteriálních léčiv, včetně meropenemu, a mohou být mírné až život ohrožující. Na tuto diagnózu je proto třeba myslet u pacientů, u nichž se v průběhu podávání nebo po podání
meropenemu (viz bod 4.8) vyskytne průjem. Je třeba uvažovat o přerušení léčby meropenemem a zahájení specifické léčby infekce bakterií Clostridium difficile. Nemají být podávána léčiva, která inhibují střevní peristaltiku.
Křeče
V průběhu léčby karbapenemy, včetně meropenemu, byly občas hlášeny křeče (viz bod 4.8).
Léky způsobené poškození jater (DILI)
Vzhledem k riziku DILI (viz bod 4.8) je v průběhu léčby meropenemem nutné pečlivě monitorovat jaterní funkce. Pokud dojde k závažnému DILI, má se zvážit přerušení léčby podle klinického nálezu. Znovuzahájení léčby meropenemem je možné pouze v případě, že je posouzeno jako nezbytné.
Použití u pacientů s onemocněním jater: v průběhu léčby meropenemem u pacientů s již existující poruchou jater je nutné monitorovat jaterní funkce. Není nutné upravovat dávkování (viz bod 4.2).
Sérokonverze přímého antiglobulinového testu (Coombsův test)
V průběhu léčby meropenemem se může vyvinout pozitivní přímý nebo nepřímý Coombsův test.
Souběžné podávání kyseliny valproové / natrium-valproátu / valpromidu
Souběžné podávání meropenemu a kyseliny valproové/ natrium-valproátu /valpromidu se
nedoporučuje (viz bod 4.5).
Meropenem Steriscience obsahuje sodík.
Meropenem Steriscience 500 mg: Tento léčivý přípravek obsahuje 45 mg sodíku v 500mg
lahvičce, což odpovídá 2,25 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou
podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Meropenem Steriscience 1000 mg: Tento léčivý přípravek obsahuje 90 mg sodíku v 1g lahvičce, což odpovídá 4,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Kromě studie s probenecidem nebyly provedeny žádné interakční studie. Probenecid kompetuje s meropenemem v procesu aktivní tubulární sekrece, a tak inhibuje renální exkreci meropenemu, prodlužuje eliminační poločas a zvyšuje plazmatické koncentrace meropenemu. Při současném podání probenecidu a meropenemu je nutná opatrnost.
Potenciální vliv meropenemu na vazbu jiných léčiv na bílkoviny nebo metabolismus nebyl studován. Vazba na bílkoviny je ale tak nízká, že se neočekává interakce s jinými léčivy na podkladě tohoto mechanismu.
Při současném podání s karbapenemy bylo hlášeno snížení sérových koncentrací kyseliny
valproové mající za následek 60-100% snížení hladin kyseliny valproové v průběhu 2 dnů.
Vzhledem k rychlému nástupu a rozsahu tohoto snížení se zdá být současné podávání kyseliny valproové / natrium-valproátu / valpromidu s karbapenemy obtížně zvládnutelné, a proto se
nedoporučuje (viz bod 4.4).
Perorální antikoagulancia
Souběžné podávání antibiotik a warfarinu může zvyšovat jeho antikoagulační účinek. Existuje mnoho hlášení o zvýšení antikoagulačního účinku perorálně podávaných antikoagulancií, včetně warfarinu, u pacientů, kteří byli současně léčeni antibakteriálními léčivy. Riziko se může měnit podle typu infekce, věku a celkového stavu pacienta, takže je těžké odhadnout podíl antibiotika na zvýšení hodnoty INR (mezinárodní normalizovaný poměr). Doporučuje se časté sledování
hodnoty INR v průběhu a krátce po současném podávání antibiotik a perorálních antikoagulancií.
Pediatrická populace
Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých.
Těhotenství
Neexistují, resp. existují pouze omezené údaje o použití meropenemu u těhotných žen. Studie na zvířatech nenaznačují žádný přímý nebo nepřímý škodlivý vliv s ohledem na reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Jako preventivní opatření je lépe se vyhnout podávání meropenemu v průběhu těhotenství.
Kojení
Bylo hlášeno, že malá množství meropenemu se vylučují do lidského mateřského mléka.
Meropenem se nemá používat u kojících žen, pokud potenciální prospěch pro matku nepřeváží nad potenciálním rizikem pro kojené dítě.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje ohledně fertility u lidí v souvislosti s meropenemem. U zvířat nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na fertilitu (viz bod 5.3.).
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Před řízením či obsluhováním strojů je však třeba mít na paměti, že u meropenemu byly hlášeny bolest hlavy, parestezie a křeče.
Souhrn bezpečnostního profilu
Z hodnocení u 4872 pacientů s celkem 5026 léčebnými kúrami meropenemem byly nejčastěji
hlášenými nežádoucími účinky vztahujícími se k meropenemu průjem (2,3 %), vyrážka (1,4 %),
nauzea/zvracení (1,4 %) a zánět v místě aplikace přípravku (1,1 %). Nejčastěji hlášeným laboratorně zjištěným nežádoucím účinkem vztahujícím se k léčbě meropenemem byla
trombocytóza (1,6 %) a zvýšení hladin jaterních enzymů (1,5-4,3 %).
Tabulkový přehled rizika nežádoucích účinků
V tabulce uvedené níže jsou nežádoucí účinky seřazeny podle orgánových tříd a frekvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé
skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 1
| Třída orgánových systémů | Frekvence | Nežádoucí účinek |
| Infekce a infestace | Méně časté | orální a vaginální kandidóza |
| Poruchy krve a lymfatického systému | Časté | trombocytemie |
| Méně časté | Eozinofilie, trombocytopenie leukopenie, neutropenie, agranulocytóza, hemolytická anemie, | |
| Poruchy imunitního systému | Méně časté | Angioedém, anafylaxe (viz body 4.3 a 4.4) |
| Psychiatrické poruchy | Vzácné | delirium |
| Poruchy nervového sytému | Časté | bolest hlavy |
| Méně časté | parestezie | |
| Vzácné | křeče (viz bod 4.4) | |
| Gastrointestinální poruchy | Časté | průjem, zvracení, nauzea bolestbřicha, |
| Méně časté | kolitida související s použitímantibiotika (viz bod 4.4) | |
| Poruchy jater a žlučovýchcest | Časté | Zvýšené koncentrace aminotransferáz, alkalické |
| fosfatázy alaktát dehydrogenázy v krvi | |||
| Méně časté | zvýšená koncentrace bilirubinuv krvi, léky způsobenépoškození jater* | ||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Časté | vyrážka, svědění | |
| Méně časté | toxická epidermální nekrolýza, Stevensův-Johnsonův syndrom, erythema multiforme (viz bod 4.4), kopřivka | ||
| Není známo | léková reakce s eozinofilií asystémovými příznaky, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (viz bod 4.4) | ||
| Poruchy ledvin a močovýchcest | Méně časté | Zvýšená koncentrace kreatininuv krvi, zvýšená koncentrace močoviny v krvi | |
| Poruchy metabolismu avýživy | Méně časté | Hypokalemie | |
| Celkové poruchy a reakce vmístě aplikace | Časté | zánět, bolest | |
| Méně časté | tromboflebitida,bolest v místě aplikace injekce | ||
* DILI zahrnuje hepatitidu a selhání jater. Pediatrická populace
Meropenem Steriscience je schválen pro použití u dětí ve věku od 3 měsíců. Neexistují důkazy o zvýšeném riziku jakéhokoliv nežádoucího účinku u dětí na základě omezených dostupných
údajů. Všechna obdržená hlášení byla konzistentní s příhodami pozorovanými u dospělých.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky
případně na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48
100 00 Praha 10
e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz
Relativní předávkování je možné u pacientů s poruchou funkce ledvin, pokud není dávka
upravena tak, jak je popsáno v bodě 4.2. Omezené zkušenosti z poregistračního období ukazují, že pokud se objeví nežádoucí účinky po předávkování, odpovídají profilu nežádoucích účinků
popsanému v bodě 4.8, jsou obvykle mírné a ustupují při přerušení léčby nebo snížení dávky. Je nutné uvažovat o symptomatické léčbě.
U lidí s normální funkcí ledvin dochází k rychlé eliminaci.
Meropenem a jeho metabolit lze odstranit hemodialýzou.
Farmakologické vlastnosti - MEROPENEM STERISCIENCE 1000MG
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy,
ATC kód: J01DH02
Mechanismus účinku
Meropenem vykazuje svou baktericidní aktivitu inhibicí syntézy bakteriální stěny vazbou na
proteiny vázající penicilin (PBP). Farmakokinetické/farmakodynamické (PK/PD) vztahy
Podobně jako u jiných beta-laktamových antibiotik bylo prokázáno, že čas, kdy je překročena MIC (T > MIC), nejlépe koreluje s účinností. V předklinických modelech prokázal meropenem aktivitu, pokud plazmatické koncentrace překročily MIC infekčního mikroorganismu po dobu asi 40 % dávkovacího intervalu. Tato cílová hodnota nebyla potvrzena v klinických podmínkách.
Mechanismus rezistence
Bakteriální rezistence na meropenem může vzniknout následkem: (1) snížené permeability vnější
membrány gramnegativních bakterií (v důsledku snížené syntézy porinů); (2) snížené afinity
k cílovým PBP; (3) zvýšené exprese komponent efluxních pump a (4) tvorby beta-laktamáz, které mohou hydrolyzovat karbapenemy.
V Evropské unii byla hlášena lokální ohniska infekcí v důsledku bakterií rezistentních na
meropenem.
Neexistuje zkřížená rezistence mezi meropenemem a chinolony, aminoglykosidy, makrolidy a tetracykliny, pokud jde o cílové mikroorganismy. Pokud však rezistence vznikla na podkladě neprostupnosti a/nebo efluxních pump, mohou bakterie vykazovat rezistenci k více než jedné třídě antibiotik.
Hraniční hodnoty
Klinické hraniční hodnoty pro testování MIC Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) jsou uvedeny níže.
EUCAST klinické hraniční hodnoty pro testování MIC pro meropenem (2022-01-01, v 12.0)
| Organismus | Citlivý (C) (mg/l) | Rezistentní (R) (mg/l) |
| Enterobacterales (ne meningitida) | ≤ 2 | > 8 |
| Enterobacterales (meningitida) | ≤ 2 | > 2 |
| Pseudomonas spp. (ne meningitida), P. aeruginosa | ≤ 2 | > |
| Pseudomonas spp. (meningitida), P. aeruginosa | ≤ 2 | > 2 |
| Acinetobacter spp. (ne meningitida) | ≤ 2 | > 8 |
| Acinetobacter spp. (meningitida) | ≤ 2 | > 2 |
| Staphylococcus spp. | poznámka 1 | poznámka 1 |
| Streptokoky skupiny A, B, C, G | poznámka 2 | poznámka 2 |
| Streptococcus pneumoniae (ne meningitida) | ≤ 2 | > 2 |
| Skupina viridujících střeptokoků | ≤ 2 | > 2 |
| Streptococcus pneumoniae (meningitida) | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Haemophilus influenzae (ne meningitida) | ≤ 2 | > 2 |
| Haemophilus influenzae (meningitida) | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Moraxella. catarrhalis3 | ≤ 2 | > 2 |
| Staphylococcus spp. | poznámka 3 | poznámka 3 |
| 3,4Neisseria meningitidis | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Bacteroides spp.5 | ≤ 1 | > 1 |
| Prevotella spp. | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Fusobacterium necrophorum | ≤ 0,03 | > 0,03 |
| Clostridium perfringens | ≤ 0,125 | > 0,125 |
| Cutibacterium acnes | ≤ 0,125 | > 0,125 |
| Listeria monocytogenes | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Aerococcus sanguinicola et urinae | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Kingella kingae | ≤ 0,03 | > 0,03 |
| Achromobacter xylosoxidans | ≤1 | > 4 |
| Vibrio spp. | ≤ 0,5 | > 0,5 |
| Bacillus spp. (kromě B. anthracis) | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Burkholderia pseudomallei | ≤ 2 | > 2 |
| Bacillus spp. (kromě B. anthracis) | ≤ 0,25 | > 0,25 |
| Burkholderia pseudomallei | ≤ 2 | > 2 |
| Hraniční hodnoty druhově nespecifické6 | ≤ 2 | > 8 |
1 Citlivost stafylokoků na karbapenemy je odvozena od citlivosti na cefoxitin.
2 Citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na cefalosporiny je odvozena z citlivosti na benzylpenicilin.
3 Rezistentní izoláty jsou velmi vzácné nebo ještě nebyl hlášeny. Identifikace a výsledek testu antimikrobiální citlivosti na jakýkoliv takový izolát musí být potvrzen a izolát musí být zaslán do referenční laboratoře.
4Hraniční hodnoty pro závažné systémové infekce způsobené bakterií N. meningitidis
(meningitida se septikemií nebo bez ní) byly stanoveny pouze pro meropenem.
5 Některé izoláty s MIC 1 mg/l mohou obsahovat gen cfiA.
6 Tyto hraniční hodnoty se používají pouze tehdy, když neexistují žádné druhově specifické hraniční hodnoty specifické pro určité druhy nebo jiná doporučení (pomlčka nebo
poznámka) v tabulkách pro specifické druhy. Pokud je MIC větší než PK-PD hraniční hodnota rezistence, použití agens se nedoporučuje. Pokud je MIC menší nebo rovna PK-PD hraniční hodnotě rezistence, uvede se, že agens může být použit s opatrností. MIC může být také uvedena, ačkoliv není nezbytná. Uvede se, že pokyn je založen pouze na hraničních hodnotách PK-PD, a uvede se dávkování, na které je hraniční hodnota PK-PD založena.
Prevalence získané rezistence u vybraných mikroorganismů se může lišit geograficky a v čase a je žádoucí získat místní informace, zvláště při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní
prevalence rezistence taková, že použití léčiva je, přinejmenším u některých typů infekcí, diskutabilní, je třeba si vyžádat expertní stanovisko.
Následující seznam patogenů je odvozen z klinických zkušeností a léčebných doporučení.
Všeobecně citlivé druhy
Grampozitivní aerobní mikroorganismy
Enterococcus faecalis$
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)£
Staphylococcus spp. (citlivý na meticilin) včetně Staphylococcus epidermidis Streptococcus agalactiae (skupina B)
Streptococcus milleri skupina (S. anginosus, S. constellatus a S. intermedius) Streptococcus pneumoniae
Streptococcus pyogenes (skupina A)
Gramnegativní aerobní mikroorganismy
Citrobacter freundii Citrobacter koseri Enterobacter aerogenes Enterobacter cloacae Escherichia coli Haemophilus influenzae Klebsiella oxytoca Klebsiella pneumoniae Morganella morganii Neisseria meningitidis Proteus mirabilis Proteus vulgaris Serratia marcescens
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy
Clostridium perfringens Peptoniphilus asaccharolyticus
Peptostreptococcus spp. (včetně P. micros, P anaerobius, P. magnus)
Gramnegativní anaerobní mikroorganismy
Bacteroides caccae Bacteroides fragilis skupina Prevotella bivia
Prevotella disiens
Druhy, u kterých může být problémem získaná rezistence
Grampozitivní aerobní mikroorganismy
Enterococcus faecium$†
Gramegativní aerobní mikroorganismy
Acinetobacter spp.† Burkholderia cepacia Pseudomonas aeruginosa
Mikroorganismy s přirozenou rezistencí Gram negativní anaerobní mikroorganismy Stenotrophomonas maltophilia
Legionella spp.
Jiné mikroorganismy Chlamydophila pneumoniae Chlamydophila psittaci Coxiella burnetii Mycoplasma pneumoniae
$Druhy, které vykazují intermediární citlivost.
£Všechny meticilin rezistentní stafylokoky jsou rezistentní na meropenem.
†Rozsah rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU
Vozhřivka a melioidóza
Použití meropenemu u lidí je založeno na údajích o citlivosti in vitro u Burkholderia mallei a
Burkholderia pseudomalei a na omezených údajích u lidí. Ošetřující lékař má konzultovat národní a/nebo mezinárodní doporučení ohledně léčby vozhřivky a melioidózy.
Průměrný plazmatický poločas u zdravých jedinců je přibližně 1 hodina, průměrný distribuční objem je přibližně 0,25 l/kg (11-27 l) a průměrná clearance je 287 ml/min při dávce 250 mg a klesá na 205 ml/min při dávce 2000 mg. Po podání dávek 500, 1000 a 2000 mg jako infuze po dobu 30 minut jsou průměrné hodnoty Cmax asi 23, 49 a 115 μg/ml, odpovídající hodnoty AUC jsou 39,3; 62,3 a 153 μg.h/ml. Při infuzi po dobu 5 minut jsou hodnoty Cmax 52 a 112 μg/ml po
podání dávek 500 mg, resp. 1000 mg. Při podávání opakovaných dávek po 8 hodinách nedochází
u jedinců s normální funkcí ledvin ke kumulaci meropenemu.
Studie se 12 pacienty, kterým byl po chirurgickém zákroku podáván meropenem 1000 mg
každých 8 hodin pro nitrobřišní infekce, ukázala, že hodnoty Cmax a poločasu jsou srovnatelné s hodnotami u normálních jedinců, distribuční objem se však zvětšil na 27 l.
Distribuce
Průměrná vazba meropenemu na plazmatické bílkoviny je asi 2 % a je nezávislá na koncentraci.
Po rychlém podání (5 minut a méně) je farmakokinetika biexponenciální, ale mnohem méně
vyznačená po 30minutovém podání. Meropenem dobře proniká do různých tělesných tekutin a
tkání: plíce, bronchiální sekret, žluč, cerebrospinální tekutina, gynekologické tkáně, kůže, fascie,
svaly a peritoneální exsudát.
Biotransformace
Meropenem je metabolizován hydrolýzou betalaktamového kruhu za vzniku mikrobiologicky
neaktivních metabolitů. V podmínkách in vitro je meropenem méně citlivý k hydrolýze lidskými
dehydropeptidázami-I (DHP-I) ve srovnání s imipenemem a není nutné současně přidávat
inhibitor DHP-I.
Eliminace
Meropenem je přednostně vylučován ledvinami v nezměněné formě, asi 70 % dávky (50-75 %)
se vyloučí v nezměněné podobě v průběhu 12 hodin. Dalších 28 % se vyloučí ve formě
mikrobiálně neaktivního metabolitu. Stolicí se vyloučí pouze asi 2 % dávky. Měřená renální clearance a vliv probenecidu ukazují, že meropenem je vylučován filtrací a tubulární sekrecí.
Porucha funkce ledvin
Porucha funkce ledvin vede ke zvýšení plazmatické AUC a prodloužení poločasu meropenemu. U pacientů se středně těžkou poruchou se AUC zvyšuje 2,4x (CrCl 33-74 ml/min), 5x s těžkou poruchou (CrCL 4-23 ml/min) a 10x u hemodialyzovaných pacientů (CrCL < 2 ml/min) ve
srovnání se zdravými jedinci (CrCL > 80 ml/min). Hodnota AUC mikrobiálně neaktivního metabolitu s otevřeným kruhem byla významně zvýšena u pacientů s poruchou funkce ledvin. U pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin se doporučuje úprava dávky (viz bod 4.2).
Meropenem je odstraňován hemodialýzou a hodnota clearance v průběhu hemodialýzy je asi 4x vyšší než u anurických pacientů.
Porucha funkce jater
Studie u pacientů s alkoholickou cirhózou neprokázala vliv onemocnění jater na farmakokinetiku
meropenemu po opakovaném podání.
Dospělí pacienti
Farmakokinetické studie provedené u pacientů neprokázaly významné farmakokinetické rozdíly ve srovnání se zdravými jedinci s ekvivalentní funkcí ledvin. Populační model vytvořený na
podkladě údajů od 79 pacientů s nitrobřišní infekcí nebo pneumonií prokázal závislost
centrálního objemu na tělesné hmotnosti a clearance na clearance kreatininu a věku.
Pediatrická populace
Farmakokinetika u malých dětí a dětí s infekcí v dávkách 10, 20 a 40 mg/kg ukázala, že hodnoty
Cmax se blíží hodnotám u dospělých po podání dávek 500, 1000 resp. 2000 mg. Srovnání
prokázalo konzistentní farmakokinetiku mezi dávkami a poločasy obdobně jako u dospělých s
výjimkou nejmenších dětí (< 6 měsíců, t1/2 1,6 h). Průměrné hodnoty clearance meropenemu byly 5,8 ml/min/kg (6-12 let), 6,2 ml/min/kg (2-5 let), 5,3 ml/min/kg (6-23 měsíců) a 4,3 ml/min/kg (2-5 měsíců). Asi 60 % dávky se v průběhu 12 hodin vyloučí do moči jako meropenem a dalších 12 % jako metabolit. Koncentrace meropenemu v CSF u dětí s meningitidou jsou asi 20 %
aktuální koncentrace v plazmě, i když existuje významná interindividuální variabilita.
Farmakokinetika meropenemu u novorozenců, u kterých byla nutná protiinfekční léčba, vykazuje vyšší clearance u novorozenců s vyšším časovým nebo gestačním věkem a celkový průměrný
poločas 2,9 hodiny. Simulace Monte-Carlo založená na populačním farmakokinetickém modelu
ukázala, že při dávkování 20 mg/kg každých 8 hodin je dosaženo 60 % T > MIC pro P.
aeriginosa u 95 % předčasně narozených novorozenců a u 91 % novorozenců narozených v
termínu.
Starší pacienti
Farmakokinetické studie u zdravých starších lidí (65-80 let) ukázaly snížení plazmatické
clearance, která korelovala se snížením clearance kreatininu závislé na věku a menším snížením extrarenální clearance. U starších pacientů není nutná úprava dávkování kromě případů středně
těžké a těžké poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2).
Farmaceutické údaje - MEROPENEM STERISCIENCE 1000MG
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
3 roky
Po rekonstituci:
Intravenózní bolusová injekce
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím připraveného roztoku pro bolusovou
injekci byla prokázána na dobu 3 hodin při teplotě 25 °C nebo 12 hodin v chladničce
(2 °C – 8 °C).
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob rekonstituce přípravku nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace, přípravek má být použít okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
Intravenózní infuze
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím připraveného roztoku pro infuzi za
použití 0,9% infuzního roztoku chloridu sodného byla prokázána na dobu 3 hodin při teplotě 25
°C nebo 6 hodin v chladničce (2 °C – 8 °C).
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob rekonstituce nevyloučí riziko mikrobiologické
kontaminace, přípravek má být použit okamžitě. Pokud není přípravek použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
Rekonstituovaný roztok přípravku Meropenem Steriscience za použití 5% roztoku glukosy má
být použit okamžitě.
Rekonstituované roztoky chraňte před mrazem.
Léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Podmínky uchovávání po rekonstituci léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.
Meropenem Steriscience 500 mg prášek pro roztok pro injekci/infuzi
Skleněná injekční lahvička s bromobutylovou pryžovou zátkou s hliníkovým uzávěrem modrým
plastovým odtrhovacím víčkem.
Meropenem Steriscience 1000 mg prášek pro roztok pro injekci/infuzi
Skleněná injekční lahvička s bromobutylovou pryžovou zátkou s hliníkovým a červeným plastovým odtrhovacím víčkem.
Léčivý přípravek je dodáván v balení po 1 nebo 10 injekčních lahvičkách. Na trhu nemusí
být k dispozici všechny velikosti balení.
Injekce
Léčivý přípravek Meropenem Steriscience, který má být použit pro bolusovou intravenózní injekci, musí být rekonstituován se sterilní vodou pro injekci. Roztok pro bolusovou injekci se připravuje naředěním léčivého přípravku Meropenem Steriscience ve sterilní vodě pro injekci na finální koncentraci 50 mg/ml.
Infuze
Pro intravenózní infuzi může být lahvička léčivého přípravku Meropenem Steriscience přímo rekonstituována s 0,9% roztokem chloridu sodného (9 mg/ml) nebo 5% infuzním roztokem glukózy (50 mg/ml). Infuzní roztok se připravuje rekonstitucí léčivého přípravku Meropenem Steriscience buďto v 9 mg/ml 0,9% infuzním roztoku chloridu sodného (9 mg/ml) nebo v 5% infuzním roztoku glukózy n (50 mg/ml) na finální koncentraci 1 až 20 mg/ml.
Každá lahvička je určena pouze k jednomu podání.
Pro přípravu a podání roztoku je třeba použít standardní aseptické techniky. Roztok je třeba před
použitím protřepat. Roztok je třeba před podáním vizuálně zkontrolovat, zda nejsou přítomny částice nebo zabarvení. Lze použít pouze čirý bezbarvý až žlutý roztok, ve kterém nejsou
přítomny částice.
Roztok má pH z rozmezí 7,3 až 8,3.
Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.