MINIRIN 0,1MG Tableta

Přípravek Minirin je indikován:

k léčbě centrálního diabetu insipidu

k léčbě primárního noční enurézy u dětí starších pěti let s normální koncentrační schopností

ledvin.

k symptomatické léčbě nykturie dospělých spojené s noční polyurií, tj. noční tvorbou moči překračující kapacitu močového měchýře.

Příjem potravy může redukovat intenzitu a délku antidiuretického účinku v nízkých dávkách perorálně podávaného desmopresisnu. Desmopressin-acetát se má vždy užívat ve stejnou dobu vzhledem k jídlu (viz bod 4.5).

V případě známek nebo příznaků retence vody a/nebo hyponatremie (bolest hlavy, nauzea/zvracení, přírůstek tělesné hmotnosti a v závažných případech i křeče) je třeba léčbu přerušit dokud se pacient plně nezotaví. Při obnovení léčby se má zajistit přísná restrikce příjmu tekutin (viz bod 4.4).

Jestliže se nedosáhne léčebného efektu v průběhu 4 týdnů po odpovídající titraci dávky, je nutno medikaci ukončit.

Centrální diabetes insipidus:

Optimální dávku je vždy třeba stanovit individuálně. Podle dosavadních klinických zkušeností se denní dávka pohybuje v rozmezí 0,2 mg až 1,2 mg. Vhodná počínající dávka pro děti a dospělé je 0,1 mg třikrát denně. Dávka se potom přizpůsobuje podle reakce pacienta. Pro většinu pacientů je 0,1 - 0,2 mg třikrát denně optimální dávkový režim.

V případě příznaků retence vody nebo hyponatremie má být léčba přerušena a dávka upravena.

Primární enuresis nocturna:

Vhodná počáteční dávka je 0,2 mg před spaním. Dávku je možné zvýšit na 0,4 mg v případě, že nižší dávkování nemá dostatečný efekt. Při léčbě je třeba dodržovat omezení příjmu tekutin na noc (viz 4.4).

Pokud se objeví příznaky retence vody a/nebo hyponatremie (bolest hlavy, nauzea a zvracení, přírůstek tělesné hmotnosti a, ve vážných případech křeče), je třeba léčbu přerušit až do úplné úpravy stavu. Při obnovení léčby je třeba striktně dodržovat restrikci příjmu tekutin.

V indikaci primární noční enurezy je možné přípravek aplikovat bez přerušení až po dobu 3 měsíců. Potřeba pokračovat v léčbě se musí znovu posoudit po uplynutí nejméně jednoho týdne bez aplikace přípravku Minirin.

Nykturie:

U pacientů s nykturií je nutno minimálně 2 dny před zahájením léčby sledovat četnost močení a měřit objem moče. Jestliže tvorba moče v noci převyšuje funkční kapacitu měchýře nebo 1/3 čtyřiadvacetihodinové tvorby, je to považováno za noční polyurii.

Doporučovaná počáteční dávka je 0,1 mg před spaním. Pokud tato dávka není dostatečně účinná po jednom týdnu, může být zvýšena na 0,2 mg a následně až na 0,4 mg při postupném zvyšování dávky vždy v týdenních intervalech až do žádoucího účinku. Při léčbě je třeba dodržovat omezení příjmu tekutin na noc (viz 4.4).

Starší pacienti:

Nedoporučuje se zahajovat léčbu u pacientů starších 65 let. Jestliže se lékař u takového pacienta rozhodne uskutečnit léčbu desmopressinem, musí před zahájením této léčby u něj změřit hladinu sodíku v séru a 3 dny po jejím zahájení či po zvýšení dávky měření zopakovat a provádět je také během léčby, kdykoliv to bude považovat za nutné.

Porucha funkce ledvin viz bod 4.3. Porucha funkce jater viz bod 4.5.

Pediatrická populace:

Přípravek je indikován k léčbě centrálního diabetu insipidu a primární noční enurézy u dětí starších pěti let (viz bod 5.1 a 4.2 výše). Dávkování je stejné jako pro dospělé.

Přípravek Minirin je kontraindikován v těchto případech:

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• habituální nebo psychogenní polydipsie (v jejímž důsledku dochází k vyšší tvorbě moči než

  40 ml/kg/24 hodiny);

• anamnéza známé srdeční insuficience nebo podezření na její existenci a jiné stavy vyžadující léčbu diuretiky;

• střední a těžká renální insuficience (clearance kreatininu nižší než 50 ml/min);

• opakovaná hyponatremie;

• syndrom nepřiměřené sekrece ADH;

Při léčbě primární noční enurézy a nykturie je třeba omezit příjem tekutin na minimum, a to 1 hodinu před podáním přípravku Minirin až do následujícího rána ( nejméně 8 hodin). Celkový příjem tekutin za tuto dobu by neměl přesáhnout 0,2 l. Léčba bez současného omezení příjmu tekutin může vést k retenci tekutin a hyponatremii spojené s možnými příznaky jako bolest hlavy, nauzea a zvracení, zvýšení tělesné hmotnosti a ve vážných případech křeče.

Přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Upozornění:

Před zahájením léčby je nutno vyloučit těžkou dysfunkci močového měchýře a neprůchodnost močových cest.

U pacientů starších 65 let je zvýšené riziko hyponatremie.

Léčbu desmopressinem je nutno přerušit při akutních onemocněních, pro něž je charakteristická dysbalance tekutin/elektrolytů (např.systémové infekce, horečnatá onemocnění a gastroenteritida).

Opatrnosti je třeba u pacientů s rizikem zvýšeného intrakraniálního tlaku.

Desmopressin se má podávat s opatrností u pacientů s možnou nerovnováhou tekutin a/nebo elektrolytů.

Při souběžné léčbě léky, o nichž je známo, že stimulují vylučování ADH z neurohypofýzy, například tricyklická antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), chlorpromazin a karbamazepin a při souběžné léčbě nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) , je zvýšené riziko hyponatremie, proto je nutné důkladně omezit příjem tekutin a častější kontrolovat hladinu sodíku v séru.

Látky, o nichž je známo, že že stimulují vylučování ADH z neurohypofýzy, například tricyklická antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, chlorpromazin a karbamazepin, stejně tak jako antidiabetika skupiny derivátů sulfonylurey např. chlorpropamide mohou vyvolávat doplňkový antidiuretický účinek vedoucí ke zvýšení nebezpečí retence vody nebo hyponatremie (viz 4.4).

Nesteroidní protizánětlivé léky zvyšují pravděpodobnost retence vody a hyponatremie (viz 4.4).

Souběžná léčba loperamidem může mít za následek trojnásobné zvýšení koncentrace desmopressinu v séru, což může vést ke zvýšenému nebezpečí retence vody či hyponatremie. Ačkoliv to nebylo zkoumáno, stejný účinek by mohla mít jiná léčiva zpomalující intestinální peristaltiku.

Interakce desmopressinu s léky působícími na látkovou přeměnu v játrech je nepravděpodobná, jak vyplývá ze studií in vitro s lidskými mikrozómy – bylo prokázáno, že se desmopressin látkové přeměny v játrech významně neúčastní. Formální interakční studie in vivo však nebyly provedeny.

Současný příjem potravy (standardizované jídlo s obsahem 27 % tuku) snižuje rychlost a rozsah

absorpce desmopressinu ve formě tablet o 40 %.

Nebyl pozorován žádný významný vliv na farmakodynamické parametry (objem moči ani osmolalitu moči).

Příjem potravy může při nízkých perorálních dávkách tablet desmopressinu snížit intenzitu a délku trvání antidiuretického účinku (viz bod 5.2).

desmopressin

Těhotenství:

Limitované údaje o počtu (n = 53) těhotných žen s diabetem insipidem, stejně tak jako údaje o limitovaném počtu (n=53) těhotných žen s von Willebrandovou chorobou, neprokazují žádný nepříznivý účinek desmopressinu na těhotenství nebo na zdraví plodu či novorozence. Zatím nejsou k dispozici žádné jiné relevantní epidemiologické údaje. Pokusy na zvířatech neprokázaly přímý ani nepřímý vliv na těhotenství, na vývoj embrya či plodu, na porod, ani na vývoj po narození. Při předepisování desmopressinu těhotným ženám je nutná opatrnost.

Fertilita:

Studie fertility nebyly provedeny. In vitro analýza modelu kotyledonu prokázala, že při podání terapeutické koncentrace odpovídající doporučené dávce desmopressin neprochází placentou

Kojení:

Výsledky analýz mléka kojících matek, které užívaly vysoké dávky desmopressinu (300 µg intranasálně) ukazují, že množství desmopressinu vyloučeného do mateřského mléka je značně nižší, než je potřebné k ovlivnění diurézy.

Přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje

Souhrn bezpečnostního profilu:

Nejzávažnější nežádoucí účinek u desmopressinu je hyponatremie, která může způsobit bolest hlavy, bolest břicha, nauzeu, zvracení, přírůstek tělesné hmotnosti, závratě, zmatenost, malátnost, poruchy paměti, vertigo, pády a v závažných případech křeče a kóma.

U většiny dospělých pacientů, léčených pro nykturii u kterých se vyskytla hyponatremie, byly pozorovány nízké hladiny sodíku po 3 dnech podávání přípravku.

Genderová analýza ukázala, že u žen se riziko hyponatremie zvyšuje se zvyšující se dávkou.

U dospělých byl nejčastější hlášený nežádoucí účinek bolest hlavy (12 %). Časté nežádoucí účinky byly hyponatremie (6 %), závratě (3 %), hypertenze (2 %) a gastrointestinální poruchy (nauzea (4 %), zvracení (1 %), bolest břicha (3 %), průjem (2 %) a zácpa (1 %)). Méně časté nežádoucí účinky jsou ovlivnění kvality spánku např. insomnie, somnolence nebo astenie. Anafylaktické reakce nebyly v rámci klinického hodnocení pozorovány, ale byly hlášeny spontánně.

U dětí byl nejčastější hlášený nežádoucí účinek bolest hlavy (1 %), méně časté byly psychické poruchy (ovlivnění lability, agrese, úzkost, výkyvy nálad, noční můry ), které většinou po přerušení léčby zmizí a gastrointestinální poruchy (bolest břicha, nauzea, zvracení a průjmy).

Anafylaktické reakce nebyly v rámci klinického hodnocení pozorovány, ale byly hlášeny spontánně.

Tabulka :

Dospělí:

Frekvence nežádoucích účinků podle klinických studií provedených s perorálně podaným desmopressinem u dospělých pacientů při léčbě nykturie (n=1557) kombinovaných s postmarketingovým sledováním všech indikací pro dospělé pacienty (vč. CDI) a zpráv z postmarketingového sledování (reakce pozorované pouze v postmarketingovém sledování jsou ve sloupci „Není známo“):

*Hyponatremie může způsobit bolest hlavy, bolest břicha, nauzeu, zvracení, přírůstek tělesné hmotnosti, závratě, zmatenost, malátnost, poruchy paměti, vertigo, pády a v závažných případech křeče a kóma.

** bylo pozorováno pouze u CDI indikace.

Děti a dospívající: Frekvence nežádoucích účinků podle klinických studií provedených s perorálně podaným desmopressinem u dětí a dospívajících při léčbě primární noční enurézy a nykturie (n=1923). Reakce, které byly pozorovány pouze v rámci postmarketingového hodnocení byly přidány do sloupce s označením „není známo“.

*Hyponatremie může způsobit bolest hlavy, bolest břicha, nauzeu, zvracení, přírůstek tělesné hmotnosti, závratě, zmatenost, malátnost, poruchy paměti, vertigo, pády a v závažných případech křeče a kóma.

** Postmarketingová hlášení byla stejně u dětí a dospívajících (<18 let)

***Postmarketingová hlášení téměř výlučně u dětí a dospívajících (<18 let)

**** Postmarketingová hlášení primárně u dětí (<12 let)

Zvláštní skupiny pacientů:

U starších pacientů a pacientů, u nich je hladina sodíku v séru ve spodní hladině normálu, se může vyskytovat zvýšené riziko hyponatremie.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha10 farmakovigilance@sukl.gov.cz

Předávkování přípravkem Minirin vede k prodlouženému působení a zvýšenému nebezpečí retence tekutin či hyponatremie.

Léčení

Ačkoliv by léčení hyponatremie mělo být individuální, lze doporučit přerušení aplikace

desmopressinu, omezení příjmu tekutin a v případě potřeby symptomatickou léčbu.