OXYKODON/NALOXON SANDOZ 80MG/40MG Tableta s prodlouženým uvolňováním

Silná bolest, kterou lze přiměřeně zvládnout pouze pomocí opioidních analgetik.

Opioidní antagonista naloxon se přidává proto, aby působil proti zácpě způsobené opioidem tím, že blokuje lokální působení oxykodonu na opioidních receptorech ve střevech.

Přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz je indikován k léčbě dospělých.

Dávkování

Analgetická účinnost přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz je ekvivalentní účinku oxykodon-hydrochloridu v lékových formách s prodlouženým uvolňováním.

Dávku je nutno upravit podle intenzity bolesti a citlivosti každého jednotlivého pacienta. Nebude-li předepsáno jinak, musí se přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz podávat následovně:

Dospělí

Obvyklá zahajovací dávka u pacientů, kteří opioidy dosud nedostávali, je 10 mg/5 mg oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu ve 12hodinových intervalech.

Nižší síly jsou určeny k titraci dávky při zahájení léčby opioidy a k individuálnímu přizpůsobení

dávky.

Pacienti, kteří již dostávají opioidy, mohou začít na vyšších dávkách kombinace oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu, a to v závislosti na jejich předchozích zkušenostech s opioidy.

Maximální denní dávka je 160 mg oxykodon-hydrochloridu a 80 mg naloxon-hydrochloridu.

Maximální denní dávka je vyhrazena pro pacienty, kterým již byla nastavena stabilní denní dávka a kteří potřebují zvýšení dávky. Pokud je zvažováno zvýšení dávky, má být pacientům s poruchou

funkce ledvin a pacientům s lehkou poruchou funkce jater věnována zvláštní pozornost.

U pacientů vyžadujících vyšší dávky je nutno zvážit podávání dodatečného oxykodon-hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním ve stejných časových intervalech, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální denní dávku 400 mg oxykodon-hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním. V případě

dodatečného dávkování oxykodon-hydrochloridu může dojít k narušení prospěšného účinku naloxon-hydrochloridu na funkci střev.

Po úplném ukončení léčby kombinací oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid s následným

přechodem na jiný opioid lze očekávat zhoršení funkce střev.

Někteří pacienti, kteří užívají tyto tablety s prodlouženým uvolňováním podle pravidelného časového rozvrhu vyžadují jako záchrannou medikaci při průlomové bolesti analgetika s okamžitým

uvolňováním. Přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz je přípravek s prodlouženým uvolňováním, proto není určen k léčbě průlomové bolesti. Při léčbě průlomové bolesti by se jedna dávka záchranné

medikace měla přibližně rovnat jedné šestině ekvivalentní denní dávky oxykodon-hydrochloridu. Potřeba více než dvou dávek záchranné medikace denně je obvykle signálem, že dávku přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz je třeba zvýšit. Toto zvýšení je třeba provádět každý den nebo každý druhý den o 5 mg/2,5 mg dvakrát denně, nebo v případě nezbytnosti o 10 mg/5 mg oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu až do dosažení stabilní dávky. Cílem je stanovit specifickou dávku podávanou pacientovi dvakrát denně, která bude udržovat adekvátní analgezii a při níž bude potřeba záchranné medikace po celou dobu léčby bolesti co nejmenší.

Přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz se užívá ve stanovené dávce dvakrát denně podle pevného časového rozvrhu. Zatímco pro většinu pacientů je vhodné symetrické podávání přípravku (ve

stejných dávkách ráno a večer) podle pevného časového rozvrhu (každých 12 hodin), u některých pacientů může být v závislosti na individuální bolesti vhodné asymetrické dávkování uzpůsobené podle modelu bolesti. Obecně platí, že má být zvolena nejnižší účinná analgetická dávka.

Při léčbě nemaligní bolesti obvykle postačí dávky do 40 mg/20 mg oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu, nicméně mohou být nutné i vyšší dávky.

Pro dávky nerealizovatelné těmito silami přípravků jsou k dispozici jiné síly přípravku. Délka léčby

Přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz se nemá podávat déle, než je absolutně nezbytné.

Zvláštní populace

Starší pacienti

Stejně jako u mladších dospělých je nutno dávkování upravit podle intenzity bolesti a citlivosti jednotlivých pacientů.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Klinické hodnocení prokázalo, že plazmatické koncentrace jak oxykodonu, tak naloxonu jsou u

pacientů s poruchou funkce ledvin zvýšené (viz bod 5.2). Koncentrace naloxonu byly ovlivněny vyšší měrou než koncentrace oxykodonu. Klinický význam relativně vysoké expozice naloxonu u pacientů s poruchou funkce ledvin není dosud znám. Při podávání kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid pacientům s poruchou funkce ledvin je nutná opatrnost (viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater

Klinické hodnocení prokázalo, že plazmatické koncentrace jak oxykodonu, tak naloxonu jsou u

pacientů s poruchou funkce jater zvýšené. Koncentrace naloxonu byly ovlivněny vyšší měrou než koncentrace oxykodonu (viz bod 5.2). Klinický význam relativně vysoké expozice naloxonu u

pacientů s poruchou funkce jater není dosud znám. Při podávání kombinace oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu pacientům s lehkou poruchou funkce jater je nutná opatrnost (viz bod 4.4). U pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater je přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz kontraindikován (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz nebyla u dětí a dospívajících do 18 let dosud stanovena. K dispozici nejsou žádné údaje.

Způsob podání

Perorální podání.

Oxykodon/Naloxon Sandoz se užívá ve stanovených dávkách dvakrát denně podle pevného časového

rozvrhu.

Tablety s prodlouženým uvolňováním je možné užívat s jídlem nebo bez jídla a s dostatečným množstvím tekutin.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. Přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz se musí zapít dostatečným množstvím tekutiny a nesmí se lámat, kousat nebo drtit (viz bod 4.4).

Cíle léčby a ukončení léčby

Před zahájením léčby přípravkem Oxykodon/Naloxon Sandoz má být s pacientem v souladu

s metodickými pokyny pro léčbu bolesti dohodnuta strategie léčby včetně délky léčby a cílů léčby a plán ukončení léčby. Během léčby má být lékař v častém kontaktu s pacientem, aby mohl vyhodnotit

potřebu další léčby, zvážit její ukončení a v případě potřeby upravit dávkování. Když pacient již léčbu oxykodonem nepotřebuje, může být prospěšné snižovat dávku postupně, aby se předešlo příznakům z vysazení. Není-li dosaženo požadované kontroly bolesti, má se zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a progrese primárního onemocnění (viz bod 4.4).

• Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• Těžká respirační deprese s hypoxií a/nebo hyperkapnií

• Těžká chronická obstrukční plicní nemoc

• Cor pulmonale

• Závažné bronchiální astma

• Paralytický ileus nevyvolaný opioidy

• Středně těžká až těžká porucha funkce jater

Je třeba podávat tyto tablety s opatrností u pacientů:

• se závažně zhoršenou funkcí plic

• se spánkovou apnoí

• užívajících léky tlumící CNS (viz níže a bod 4.5)

• užívajících inhibitory monoaminooxidázy (IMAO, viz níže a bod 4.5)

• s tolerancí, fyzickou závislostí a při vysazení (viz níže)

• s psychickou závislostí, zneužíváním a anamnézou zneužívání návykových látek a/nebo alkoholu (viz níže)

• starších a oslabených

• s poraněním hlavy, intrakraniální lézí nebo zvýšeným intrakraniálním tlakem, sníženou úrovní vědomí nejasného původu

• s epileptickými záchvaty nebo predispozicí ke křečím

• s hypotenzí

• s hypertenzí

• s pankreatitidou

• s lehkou poruchou funkce jater

• s poruchou funkce ledvin

• s paralytickým ileem vyvolaným opioidy

• s myxedémem

• s hypotyreózou

• s Addisonovou nemocí (nedostatečnost kůry nadledvin)

• s hypertrofií prostaty

• s toxickou psychózou

• s alkoholismem

• s deliriem tremens

• s cholelitiázou

• s preexistujícím kadiovaskulárním onemocněním

  Respirační deprese

  Hlavním rizikem nadměrného užití opioidů je respirační deprese.

  Poruchy dýchání související se spánkem

  Opioidy mohou způsobit poruchy dýchání související se spánkem, včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a hypoxemie související se spánkem. Užívání opioidů může zvýšit riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů s CSA je třeba zvážit snížení celkové dávky opioidů.

  Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky Současné užívání kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid a sedativ, jako jsou

  benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí.

  Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

  Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.

  V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

  Inhibitory MAO

  Kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid má být podávána s opatrností pacientům užívajícím inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) nebo v průběhu 14 dnů od jejich vysazení.

  Porucha funkce jater nebo ledvin

  Pozornost je třeba věnovat podávání kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid

  pacientům s lehkou poruchou funkce jater nebo ledvin. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je

  pečlivé lékařské sledování nezbytné.

  Průjem

  Průjem lze považovat za možný důsledek působení naloxonu.

  Porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)

  Tolerance a fyzická a/nebo psychická závislost se mohou vyvinout při opakovaném podávání opioidů,

  jako je oxykodon.

  Opakované používání přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz může vést k poruše z užívání opioidů

  (opioid use disorder, OUD). Vyšší dávkování a delší léčba opioidy mohou zvýšit riziko vývoje OUD.

  Zneužívání nebo úmyslné nesprávné použití přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz může vést k

  předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní nebo rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u

  současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.

  Před zahájením léčby přípravkem Oxykodon/Naloxon Sandoz i během ní je třeba s pacientem dohodnout cíle léčby a plán jejího ukončení (viz bod 4.2).

  Před léčbou i během ní má být pacient také informován o rizicích a známkách OUD. Pokud se tyto známky objeví, musí být pacienti poučeni, aby kontaktovali svého lékaře.

  Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku (např. příliš časté žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a psychoaktivních

  léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má zvážit konzultace se specialistou na léčbu závislostí.

  Přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz není vhodný k léčbě abstinenčních příznaků.

  Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. Aby se nezhoršilo prodloužené uvolňování, nesmí se tablety dále lámat, kousat ani drtit. Lámání, rozkousání nebo rozdrcení tablet s prodlouženým uvolňováním kvůli usnadnění spolknutí vede k rychlejšímu uvolnění léčivých látek a k absorpci možné letální dávky oxykodonu (viz bod 4.9).

  Pediatrická populace

  U dětí a dospívajících do 18 let se neprováděly studie bezpečnosti a účinnosti pro kombinaci oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid. Proto se použití tohoto přípravku u dětí a dospívajících do 18 let nedoporučuje.

  Alkohol

  Současné užívání alkoholu a přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz může zvýšit nežádoucí účinky přípravku; jejich současnému užívání je třeba se vyhnout.

  Nádorové onemocnění

  Nejsou žádné klinické zkušenosti u pacientů s nádorovým onemocněním spojeným s peritoneální karcinomatózou nebo subokluzivním syndromem v pokročilém stadiu karcinomu trávicího traktu nebo pánve. Proto se užívání kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid u těchto pacientů nedoporučuje.

  Chirurgie

  Kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid se nedoporučuje k předoperačnímu použití

  ani k pooperačnímu použití během prvních 12 až 24 hodin. Přesné načasování zahájení pooperační léčby pomocí kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid závisí na druhu a rozsahu chirurgického zákroku, na zvolené anestesii, další medikaci a individuálním stavu pacienta a na

  pečlivém posouzení rizik a prospěchu u každého jednotlivého pacienta.

  Abusus

  Zneužívání přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz drogově závislými osobami se důrazně nedoporučuje.

  Pokud je přípravek zneužit parenterálně, intranasálně nebo perorálně osobami závislými na agonistech opioidních receptorů, jako je heroin, morfin nebo methadon, očekává se, že kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid navodí výrazné abstinenční příznaky - kvůli antagonismu naloxonu na opioidních receptorech - anebo zesílí již přítomné abstinenční příznaky (viz bod 4.9).

  Tyto tablety jsou určené pouze k perorálnímu užití. Lze očekávat, že parenterální injekce složek tablet s prodlouženým uvolňováním (zejména mastku) povedou k lokální nekróze tkáně a plicním granulomům, nebo mohou vést k jiným závažným a případně fatálním nežádoucím účinkům.

  Prázdnou matrici (tablety) je možné vidět ve stolici.

  Endokrinní systém

  Opioidy, jako je oxykodon, mohou ovlivňovat hypotalamo-hypofyzárně-adrenální nebo gonadální osu.

  Některé změny, které jsou pozorovány, zahrnují vzestup množství prolaktinu v séru a snížení množství

  kortizolu a testosteronu v plazmě. Následkem těchto hormonálních změn může být manifestace klinických symptomů.

  Dlouhodobá léčba opioidy

  U pacientů léčených dlouhodobě opioidy může přechod na kombinaci oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid zpočátku vyvolat abstinenční příznaky nebo průjem.

  Hyperalgezie

  Hyperalgezie, která nebude reagovat na další zvýšení dávky oxykodonu, se může vyskytnout zejména při vysokých dávkách. Může být nutné snížit dávku oxykodonu nebo změnit opioid.

  Poruchy jater a žlučových cest

  Oxykodon může způsobit dysfunkci a spasmus Oddiho svěrače, a tím zvýšit riziko symptomů

  postihujících žlučové cesty a pankreatitidy. Proto se musí oxykodon/naloxon podávat s opatrností pacientům s pankreatitidou a onemocněním žlučových cest.

  Antidopingové upozornění: Sportovci si musí být vědomi toho, že tento léčivý přípravek může způsobit pozitivní výsledek při sportovních dopingových testech. Použití přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz jako dopingové látky může ohrozit zdraví.

  Sodík

  Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě s prodlouženým uvolňováním, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky:

Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Léky, které mají tlumivý účinek na CNS, zahrnují mimo jiné: další opioidy, gabapentinoidy jako je pregabalin, anxiolytika, hypnotika a sedativa (včetně benzodiazepinů), antidepresiva, antipsychotika, antihistaminika a antiemetika.

Současné podávání oxykodonu s anticholinergiky nebo s přípravky s anticholinergní aktivitou (např. tricyklická antidepresiva, antihistaminika, antipsychotika, myorelaxancia, antiparkinsonika) může vést ke zvýšení nežádoucích anticholinergních účinků.

Kombinace oxykodon hydrochlorid/naloxon hydrochlorid musí být podávána s opatrností u pacientů užívajících IMAO nebo pacientů, kteří dostávali IMAO během předchozích dvou týdnů.

Současné podávání oxykodonu se serotoninovými látkami, jako je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), může způsobit serotoninovou toxicitu. Příznaky serotoninové toxicity mohou zahrnovat

změny v psychickém stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), nestabilitu autonomního nervového systému (např. tachykardie, nestálý tlak krve, hypertermie), neuromuskulární abnormality (např. hyperreflexie, ztráta koordinace, ztuhlost) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea, zvracení, průjem). U pacientů užívajících tyto přípravky je třeba používat oxykodon s opatrností a může být

nutné snížit jeho dávku.

Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz; současnému užívání je nutno se vyhnout.

Při současném podávání oxykodonu a kumarinových antikoagulancií byly pozorovány klinicky relevantní změny v mezinárodním normalizovaném poměru (INR nebo Quick) v obou směrech.

Oxykodon se metabolizuje primárně prostřednictvím CYP3A4 a částečně prostřednictvím CYP2D6 (viz bod 5.2). Aktivity těchto metabolických drah mohou být inhibovány nebo indukovány podáváním různých léčivých přípravků nebo doplňků stravy. Proto může být nutné dávky přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz upravit.

Inhibitory CYP3A4, jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin, telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol), inhibitory proteáz (např. ritonavir, indinavir, nelfinavir, sachinavir), cimetidin a grapefruitová šťáva, mohou způsobit

snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v plazmě. Může být

nezbytné snížení dávky přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz a následná opakovaná titrace.

Induktory CYP3A4, jako rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná, mohou indukovat metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance léčivé látky, což má za následek snížení koncentrací oxykodonu v plazmě. Doporučuje se zvýšená opatrnost, přičemž k dosažení odpovídající úrovně tlumení bolesti může být nutná další titrace.

Teoreticky mohou léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako paroxetin, fluoxetin a

chinidin, způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu v plazmě. Současné podávání s CYP2D6 inhibitory nemělo na eliminaci oxykodonu významný vliv a stejně tak nemělo vliv na farmakodynamické účinky oxykodonu.

In vitro studie metabolismu ukazují, že se mezi oxykodonem a naloxonem neočekávají žádné klinicky významné interakce. Pravděpodobnost klinicky relevantních interakcí mezi paracetamolem, kyselinou acetylsalicylovou nebo naltrexonem a kombinací oxykodonu a naloxonu je v případě terapeutických koncentrací minimální.

Těhotenství

O užívání kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid těhotnými ženami a při porodu

neexistují žádné klinické údaje. Omezené klinické údaje o užívání oxykodonu v těhotenství u člověka nepřinášejí důkaz o zvýšení rizika vrozených vad. U naloxonu nejsou o exponovaných těhotenstvích k dispozici dostatečné klinické údaje. Systémová expozice žen naloxonu po užívání přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz je však poměrně nízká (viz bod 5.2).

Jak oxykodon, tak naloxon přecházejí do placenty. Studie kombinace oxykodonu a naloxonu na zvířatech nebyly provedeny (viz bod 5.3). Studie oxykodonu nebo naloxonu podávaných jako samostatné léčivé látky zvířatům žádné teratogenní ani embryotoxické účinky neprokázaly.

Dlouhodobé užívání oxykodonu v těhotenství může vést k abstinenčním příznakům u novorozence. Pokud se podává při porodu, může oxykodon způsobit u novorozence respirační depresi.

Přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz se v těhotenství smí užívat pouze v případě, kdy prospěch převáží nad možnými riziky pro nenarozené dítě nebo novorozence.

Kojení

Oxykodon přechází do mateřského mléka. Poměr koncentrace mezi mlékem a plazmou byl naměřen 3,4:1, a proto jsou účinky oxykodonu na kojence představitelné. Není známo, zda do mateřského mléka přechází též naloxon. Po užití přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz jsou však systémové hladiny naloxonu velmi nízké (viz bod 5.2).

Riziko pro kojence však nelze vyloučit, především pokud kojící matka užila více dávek přípravku

Oxykodon/Naloxon Sandoz.

Během léčby přípravkem Oxykodon/Naloxon Sandoz má být kojení přerušeno.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o účinku oxykodonu a naloxonu na fertilitu člověka. Při užívání přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz nebyl u potkanů pozorován žádný účinek na páření nebo fertilitu (viz bod 5.3).

Kombinace oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid má mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. To je zvláště pravděpodobné na počátku léčby přípravkem Oxykodon/Naloxon Sandoz, po zvýšení dávky nebo změně přípravku a pokud se přípravek Oxykodon/Naloxon Sandoz kombinuje s jinými látkami tlumícími CNS. Pacienti, kteří jsou stabilizováni na dané dávce, nemusí být nutně omezováni. Proto se pacienti mají poradit se svým lékařem, zda mohou řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.

Následující četnosti jsou podkladem pro posouzení nežádoucích účinků:

velmi časté ≥1/10

časté ≥1/100 až <1/10

méně časté ≥1/1 000 až <1/100

vzácné ≥1/10 000 až <1/1 000

velmi vzácné <1/10 000

není známo z dostupných údajů nelze určit

V rámci každé četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny podle klesající závažnosti.

1 zejména u osob s epileptickou poruchou nebo sklonem ke křečím

2 zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční v anamnéze

U léčivé látky oxykodon-hydrochlorid jsou známy následující další nežádoucí účinky

Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může oxykodon-hydrochlorid způsobit respirační

depresi, miózu, bronchiální spasmus a spasmus hladkého svalstva a potlačit kašlací reflex.

Závislost

Opakované používání přípravku Oxykodon/Naloxon Sandoz, a to i v terapeutických dávkách, může vést k závislosti. Riziko závislosti se u jednotlivých pacientů může lišit podle rizikových faktorů,

dávkování a délky léčby opioidy (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:

http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Symptomy intoxikace

Podle anamnézy pacienta se předávkování kombinací oxykodon-hydrochlorid/naloxon-hydrochlorid může projevit symptomy, které jsou způsobeny buď oxykodonem (agonista opioidních receptorů) nebo naloxonem (antagonista opioidních receptorů).

Symptomy předávkování oxykodonem zahrnují toxickou leukoencephalopatii, miózu, respirační depresi, somnolenci přecházející do stuporu, hypotonii, bradykardii a hypotenzi. V závažnějších případech se může vyskytnout kóma, nekardiogenní plicní edém a oběhové selhání, které mohou mít fatální následky.

Symptomy předávkování samotným naloxonem nejsou pravděpodobné. Léčba intoxikace

Abstinenční příznaky z předávkování naloxonem je třeba léčit symptomaticky v dobře kontrolovaném

prostředí.

Klinické symptomy naznačující předávkování oxykodonem lze léčit podáním opioidních antagonistů (např. 0,4 až 2 mg naloxon-hydrochloridu intravenózně). Podání je třeba opakovat ve dvou až tříminutových intervalech dle klinické potřeby. Také je možné aplikovat infuzi 2 mg naloxon-hydrochloridu v 500 ml 0,9 % roztoku chloridu sodného nebo 5 % roztoku glukózy (0,004 mg/ml

naloxonu). Infuzi je třeba podat v poměru k dříve podaným bolusovým dávkám a podle odpovědi

pacienta.

Lze zvážit výplach žaludku.

V případě potřeby je nutno ke zvládnutí oběhového šoku při předávkování použít podpůrná opatření (umělá ventilace, kyslík, vazopresorické látky a infuze tekutin). Srdeční zástava nebo arytmie mohou vyžadovat srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je nutno zavést umělou ventilaci. Je třeba udržet metabolismus tekutin a elektrolytů.