DZUVEO 30MCG Sublingvální tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - DZUVEO 30MCG
Přípravek Dzuveo je indikován ke zvládání akutní středně silné až silné bolesti u dospělých pacientů.
Přípravek Dzuveo má podávat zdravotnický pracovník pouze v prostředí monitorovaném lékařem. Prostředí monitorované lékařem musí mít vybavení a personál vyškolený v detekci a zvládání hypoventilace a musí být dostupná suplementace kyslíkem a antagonisté opioidů, jako je naloxon. Přípravek Dzuveo smí předepisovat a podávat pouze zdravotničtí pracovníci, kteří mají zkušenosti s vedením opioidní terapie; zejména s řešením nežádoucích účinků opioidů, jako je respirační deprese (viz bod 4.4).
Dávkování
Přípravek Dzuveo je dodáván v jednodávkovém aplikátoru na jedno použití, má být podán zdravotnickým pracovníkem dle potřeby individuálního pacienta, ne však vícekrát než jednou za hodinu, z čehož vyplývá maximální dávka 720 mikrogramů/den. Pacienti, kteří měli jednu hodinu po zahájení léčby sufentanilem vyšší intenzitu bolesti, vyžadovali častější opětovné podání dávky v porovnání s pacienty s nižším skóre intenzity bolesti jednu hodinu po zahájení léčby.
Přípravek Dzuveo se nemá používat déle než 48 hodin.
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná specifická úprava dávky. Starší pacienty je však nutné pečlivě sledovat s ohledem na nežádoucí účinky sufentanilu (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater nebo ledvin
Pacientům se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater nebo závažnou poruchou funkce ledvin se má sufentanil podávat s obezřetností (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost sufentanilu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Pouze k sublingválnímu podání.
Přípravek Dzuveo má podávat zdravotnický pracovník z jednodávkového aplikátoru na jedno použití (viz bod 6.6). Aplikátor slouží jako pomůcka, která zdravotníkovi pomůže umístit tabletu pod jazyk, a to dle potřeby, na žádost pacienta, s minimálním odstupem 1 hodiny mezi dávkami.
Podanou sublingvální tabletu je třeba nechat rozpustit pod jazykem a nesmí se kousat ani polykat.
Při spolknutí tablety, je perorální biologická dostupnost přípravku Dzuveo pouze 9 %, což by vedlo
k subterapeutické dávce. Pacienti po dobu 10 minut po každé dávce sublingvální tablety sufentanilu 30 µg nemají pít a mají omezit mluvení na minimum. V případě nadměrného sucha v ústech mohou pacienti dostat kostky ledu. Některé nerozpustné pomocné látky tablety mohou po rozpuštění zůstat
v ústech. To je normální a neznamená to nedostatečnou absorpci sufentanilu z tablety.
Pokud jde o pokyny ohledně manipulace se sublingvální tabletou přípravku Dzuveo a aplikátorem, viz bod 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Významná
respirační deprese nebo oslabení funkce plic.
Respirační deprese
Sufentanil může způsobit respirační útlum, jehož stupeň/závažnost souvisí s dávkou. Účinky sufentanilu na dýchací systém se stanoví pomocí klinického monitorování, např. dechové frekvence, úrovně sedace a saturace kyslíkem. Vyššímu riziku jsou vystaveni pacienti s respirační poruchou nebo sníženou dechovou rezervou. Respirační útlum způsobený sufentanilem lze zvrátit antagonisty opioidů. Může být nutné opakované podání antagonistů, neboť doba trvání respiračního útlumu může být delší než doba trvání účinků antagonisty (viz bod 4.9).
Riziko plynoucí ze souběžného podání sedativ, jako jsou benzodiazepiny či podobné léčivé přípravky
Souběžné podání sufentanilu a sedativ, jako jsou benzodiazepiny či podobné léčivé přípravky, může vést k sedaci, respiračnímu útlumu, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům má být současné předepsání sufentanilu spolu se sedativy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou vhodné alternativní možnosti léčby, nebo pro případy, kdy je sufentanil použit v urgentní situaci.
Nitrolební tlak
U pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví na cerebrální účinky retence CO2, například u pacientů s prokázaným zvýšeným nitrolebním tlakem nebo poruchou vědomí, je sufentanil třeba používat
s opatrností. U pacientů s poraněním hlavy může sufentanil zastřít klinický průběh. U pacientů s
nádory mozku je třeba sufentanil používat s opatrností. Kardiovaskulární účinky
Sufentanil může vyvolat bradykardii. Proto se má u pacientů s předchozími nebo preexistujícími bradyarytmiemi používat s opatrností.
Sufentanil může způsobit hypotenzi, zejména u hypovolemických pacientů. Je zapotřebí přijmout
vhodná opatření k udržení stabilního arteriálního tlaku. Porucha funkce jater nebo ledvin
Sufentanil je metabolizován především v játrech a vylučuje se močí a stolicí. U pacientů se závažnou
poruchou funkce jater a ledvin může být doba trvání jeho účinku prodloužená. Ohledně použití sufentanilu u takových pacientů jsou k dispozici pouze omezené údaje. Pacienti se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater nebo závažnou poruchou funkce ledvin mají být pečlivě sledováni, s ohledem na symptomy předávkování sufentanilem (viz bod 4.9).
Tolerance a porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Při opakovaném podávání opioidů se může vyvinout tolerance, fyzická a psychická závislost a porucha z užívání opioidů (opioid used disorder, OUD).
Zneužívání nebo úmyslné nesprávné používání přípravku Dzuveo může způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní či rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.
Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku (např. příliš časné žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a psychoaktivních léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má zvážit konzultace se specialistou na léčbu závislosti.
Gastrointestinální účinky
Sufentanil jakožto agonista μ-opioidních receptorů může zpomalit gastrointestinální motilitu. Proto je u pacientů s rizikem ileu zapotřebí sufentanil používat s opatrností.
Sufentanil jako agonista μ-opioidních receptorů může způsobit spasmus Oddiho svěrače. Proto je u pacientů s onemocněním žlučových cest, včetně akutní pankreatitidy, zapotřebí používat sufentanil s opatrností.
Opioidy indukovaná hyperalgezie
Stejně jako u jiných opioidů je třeba v případě nedostatečné kontroly bolesti v reakci na zvýšenou dávku sufentanilu vzít v úvahu možnost opioidy indukované hyperalgezie. Může být indikováno snížení dávky, nebo ukončení léčby sufentanilem, nebo přehodnocení léčby.
Poruchy dýchání související se spánkem
Opioidy mohou způsobit poruchy dýchání související se spánkem včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a hypoxemie související se spánkem. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Interakce s enzymem cytochromu P450-3A4
Sufentanil je metabolizován především lidským enzymem cytochromu P450-3A4. Ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4, může významně zvýšit systémovou expozici sublingválně podávanému sufentanilu (19 % zvýšení maximální plazmatické hladiny (Cmax), 77 % zvýšení celkové expozice léčivé látce (AUC) a prodloužení doby do dosažení maximální koncentrace o 41 %). Nelze vyloučit podobné účinky u jiných silných inhibitorů CYP3A4 (např. itrakonazol, ritonavir). Jakákoli změna účinnosti/snášenlivosti spojená se zvýšenou expozicí se v praxi kompenzuje prodloužením doby mezi jednotlivými dávkami (viz bod 4.2).
Interakce s blokátory vápníkových kanálů a/nebo betablokátory
Incidence a míra bradykardie a hypotenze při použití sufentanilu může být vyšší u pacientů dlouhodobě léčených blokátory vápníkových kanálů a/nebo betablokátory.
U pacientů souběžně užívajících tyto léčivé přípravky je třeba postupovat s opatrností a mají být
pečlivě monitorováni.
Přípravky tlumící centrální nervový systém (CNS)
Souběžné podávání přípravků tlumících CNS, včetně barbiturátů, benzodiazepinů, neuroleptik či jiných opioidů, plynných halogenů nebo jiných neselektivních látek tlumících CNS (např. alkoholu) může zvýšit respirační útlum.
Souběžné užívání opioidů a gabapentinoidů (gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese a úmrtí.
Při zvažování použití sufentanilu u pacienta užívajícího přípravek tlumící CNS je třeba vyhodnotit délku užívání přípravku tlumícího CNS a odpověď pacienta, včetně míry tolerance, která se u něj rozvinula vůči útlumu CNS. Pokud se přijme rozhodnutí zahájit léčbu sufentanilem, je třeba pacienta pečlivě monitorovat a zvážit nižší dávku souběžně podávaného přípravku tlumícího CNS.
Současné podávání sufentanilu se serotonergní látkou, jako je například selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), může zvýšit riziko serotoninového syndromu, což je stav potenciálně ohrožující život. Inhibitory monoaminooxidázy se nesmí užívat 2 týdny před nebo v tutéž dobu, kdy je podáván přípravek Dzuveo.
Ostatní
Interakce s jinými sublingválně podávanými přípravky nebo s přípravky určenými
k naředění/nastolení účinku v ústní dutině nebyly hodnoceny a je třeba vyvarovat se jejich souběžného
podání.
Těhotenství
Údaje o podávání sufentanilu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Sufentanil se nemá podávat v těhotenství, protože prostupuje placentou a dechové centrum plodu je citlivé na opiáty. Jestliže se matce v tuto dobu podá sufentanil, má být okamžitě k dispozici antidotum pro dítě. Dlouhodobá léčba sufentanilem může následně způsobit abstinenční příznaky u novorozence.
Podávání sufentanilu se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.
Kojení
Sufentanil se vylučuje do lidského mateřského mléka v takovém množství, že účinky na kojené novorozence/děti jsou pravděpodobné. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení, nebo ukončit/přerušit podávání sufentanilu.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o účincích sufentanilu na fertilitu. Studie na potkanech
ukázaly sníženou fertilitu a zvýšenou mortalitu embryí (viz bod 5.3).
Sufentanil má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienty je třeba upozornit, aby neřídili ani neobsluhovali stroje, pokud se u nich při užívání sufentanilu nebo po léčbě sufentanilem vyskytne ospalost, závrať nebo porucha vidění. Řídit a obsluhovat stroje by pacienti měli pouze
v případě, že již uplynula dostatečná doba od posledního podání sufentanilu.
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejzávažnějším nežádoucím účinkem sufentanilu je respirační útlum, který se v klinických studiích sufentanilu vyskytoval s četností 0,6 %.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky pozorovanými u přípravků obsahujících sufentanil
v klinických studiích a po jejich uvedení na trh byly nauzea, zvracení a pyrexie (≥ 1/10 pacientů) (viz bod 4.4).
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
V tabulce níže jsou shrnuty nežádoucí účinky zjištěné buď v klinických studiích, nebo po uvedení jiných léčivých přípravků obsahujících sufentanil na trh. Frekvence jsou definovány následovně:
Velmi časté ≥1/10
Časté ≥1/100 až <1/10
Méně časté ≥1/1 000 až <1/100
Vzácné ≥1/10 000 až <1/1 000 Velmi vzácné <1/10 000
není známo z dostupných údajů nelze určit
| Třídy orgánových systémů podledatabáze MedDRA | Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo |
| Infekce a infestace | BronchitidaInfekční konjunktivitida Faryngitida | |||
| Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) | Lipom | |||
| Poruchy krvea lymfatického systému | Anemie Leukocytóza | Trombocytopenie | ||
| Poruchy imunitního systému | Hypersenzitivita | Anafylaktický šok | ||
| Poruchy metabolismu avýživy | Hypokalcemie Hypoalbuminemie Hypokalemie Hyponatremie | Hypomagnesemie Hypoproteinemie Hyperkalemie Diabetes mellitus Hyperglykemie Hyperlipidemie Hypofosfatemie Hypovolemie |
| Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA | Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo |
| Psychiatrické poruchy | Nespavost ÚzkostStav zmatenosti | Agitace ApatieKonverzní porucha Dezorientace Euforická nálada HalucinaceZměny duševního stavu Nervozita | ||
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy Závrať Somnolence Sedace | Třes Ataxie DystonieHyperreflexieTřesPálivý pocit Presynkopa Parestezie Hypestezie Letargie Porucha paměti MigrénaTenzní bolest hlavy | Křeče Kóma | |
| Poruchy oka | Bolest oka Porucha zraku | Mióza | ||
| Srdeční poruchy | Tachykardie Sinusová tachykardie | Bradykardie Angina pectoris Atriální fibrilaceKomorové extrasystoly | ||
| Cévní poruchy | Hypotenze Hypertenze | Ortostatická hypertense ZrudnutíDiastolická hypotenze Ortostatická hypotenze | ||
| Respirační, hrudnía mediastinální poruchy | Hypoxie Faryngolaryngeální bolestRespirační útlum | Bradypnoe Epistaxe Škytání Apnoe Atelektáza Hypoventilace Plicní embolie Plicní edémRespirační tíseň Respirační selhání Sípot | Zástava dechu |
| Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA | Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo |
| Gastrointestinální poruchy | Nauzea Zvracení | Zácpa Dyspepsie Flatulence Sucho v ústech | Průjem ŘíháníPocit na zvracení Břišní diskomfort Břišní distenze Bolest v epigastriuEpigastrický diskomfort GastritidaRefluxní choroba jícnu Orální hypestezie | |
| Poruchy jatera žlučových cest | Hyperbilirubinemie | |||
| Poruchy kůžea podkožní tkáně | Pruritus | Hyperhidróza Hypestezie tváře Generalizovaný pruritus PuchýřVyrážkaSuchá kůže | Erytém | |
| Poruchy svalovéa kosterní soustavy a pojivové tkáně | Svalové křečeSvalové fascikulace | Bolest zad Muskuloskeletální bolest Muskuloskeletální bolest hrudníkuBolest končetiny | ||
| Poruchy ledvin amočových cest | Retence moči | Opožděný začátek močeníOligurie Renální selháníBolest močových cest | ||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Pyrexie | Pocit horka Únava Astenie Zimnice Lokální otokNekardiální bolest na hrudiHrudní diskomfort | Syndrom z vysazení léku |
| Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA | Velmi časté | Časté | Méně časté | Není známo |
| Vyšetření | Snížená saturace kyslíkem Zvýšená tělesná teplota | Zvýšený krevní tlak Snížená dechová frekvenceZvýšená hladina glukózy v krviZvýšený bilirubin v krvi Snížený výdej moči Zvýšená aspartátaminotransferáza Zvýšená močovinav krviAbnormální T vlna na elektrokardiogramu Abnormální elektrokardiogram Zvýšené jaterní enzymy Abnormální funkční jaterní testy | ||
| Poranění, otravy a procedurální komplikace | Pooperační anemie | Nauzea spojená se zákrokem Pooperační ileus Zvracení spojené se zákrokem Komplikacegastrointestinální stomie Bolest spojená se zákrokem |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Známky a příznaky
Předávkování sufentanilem se projevuje nadměrným zesílením jeho farmakologických účinků.
V závislosti na individuální citlivosti je klinický obraz určen stupněm respiračního útlumu. Ten se může pohybovat od hypoventilace až po zástavu dechu. Další příznaky, které se mohou vyskytnout, jsou ztráta vědomí, kóma, kardiovaskulární šok a svalová rigidita.
Léčba
Léčba předávkování sufentanilem má být zaměřena na léčbu příznaků agonistického působení na μ-opioidní receptory, včetně podání kyslíku. Hlavní pozornost je třeba věnovat obstrukci dýchacích cest a nutnosti asistované nebo kontrolované ventilace.
V případě respiračního útlumu je třeba podat antagonistu opioidů (např. naloxon). To nevylučuje cílenější protiopatření. Je třeba vzít v úvahu kratší dobu trvání účinku antagonisty opioidů v porovnání s dobou trvání účinku sufentanilu. V tomto případě je možné podávat antagonistu opioidů opakovaně
nebo infuzí.
Farmakologické vlastnosti - DZUVEO 30MCG
Farmakoterapeutická skupina: Anestetika, opioidní anestetika, ATC kód: N01AH03. Mechanismus účinku
Sufentanil je syntetický, silný opioid, který se s vysokou selektivitou váže na μ-opioidní receptory. Sufentanil působí na μ-opioidních receptorech jako úplný agonista. Sufentanil nenavozuje uvolnění histaminu. Všechny účinky sufentanilu lze okamžitě a úplně blokovat podáním specifického antagonisty, jako je naloxon.
Primární farmakodynamické účinky
Analgezie
Má se za to, že analgezie navozená sufentanilem je zprostředkována aktivací μ-opioidních receptorů především v CNS, čímž se změní procesy vnímání bolesti i reakce na bolest. U lidí je jeho účinnost 7 až 10krát vyšší než účinnost fentanylu a 500 až 1000krát vyšší než účinnost morfinu (perorálně podávaného). Vysoká lipofilita sufentanilu umožňuje podávat ho sublingválně a dosáhnout rychlého nástupu analgetického účinku.
Sekundární farmakodynamické účinky
Respirační deprese
Sufentanil může způsobit respirační útlum (viz bod 4.4) a rovněž tlumí kašlací reflex.
Další účinky na CNS
Je známo, že vysoké dávky intravenózně podávaného sufentanilu způsobují svalovou rigiditu, pravděpodobně v důsledku účinku na substantia nigra a nucleus striatum. Hypnotické působení lze prokázat změnami na EEG.
Gastrointestinální účinky
Analgetické plazmatické koncentrace sufentanilu mohou vyvolat nauzeu a zvracení podrážděním
chemoreceptorové spouštěcí zóny.
Gastrointestinální účinky sufentanilu zahrnují sníženou propulzní motilitu, sníženou sekreci a zvýšený svalový tonus (až křeče) svěračů gastrointestinálního traktu (viz bod 4.4).
Kardiovaskulární účinky
Nízké dávky intravenózně podávaného sufentanilu spojené pravděpodobně s vagální (cholinergní) aktivitou mohou způsobit mírnou bradykardii a mírně sníženou systémovou vaskulární rezistenci bez významného snížení krevního tlaku (viz bod 4.4).
Kardiovaskulární stabilita je rovněž výsledkem minimálních účinků na srdeční předtížení (preload), rychlost průtoku krve srdcem a myokardiální spotřebu kyslíku. Přímé účinky sufentanilu na funkci myokardu nebyly pozorovány.
Klinická účinnost a bezpečnost
Analgezie
Účinnost přípravku Dzuveo byla hodnocena ve dvou dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích zahrnujících 221 pacientů se středně silnou až silnou akutní pooperační bolestí (intenzita bolesti ≥ 4 na stupnici 0–10) po břišní (studováni až po dobu 48 hodin) nebo ortopedické (odstranění hallux valgus) operaci (studováni až po dobu 12 hodin). Z 221 pacientů jich 147 dostávalo účinnou léčbu a 74 dostávalo placebo. Pacienti byli převážně ženského pohlaví (63 %), průměrný věk byl 41 let (rozmezí 18–74 let), BMI 15,8 až 53,5 kg/m2, převládající rasa byla bělošská (69 %) a černošská nebo afroamerická (21 %). Průměrná (SEM) výchozí intenzita bolesti v těchto klinických hodnoceních byla ve 12 hodinovém hodnocení po operaci hallux valgus 6,48 (0,21) u pacientů léčených sufentanilem a 5,98 (0,30) u pacientů léčených placebem. V hodnocení po břišní operaci byla průměrná výchozí intenzita bolesti 5,61 (0,13) u pacientů léčených sufentanilem a 5,48 (0,18)
u pacientů léčených placebem.
V obou hodnoceních byl primárním cílovým ukazatelem účinnosti časově vážený součet rozdílu intenzity bolesti (sum of pain intensity difference, SPID) od výchozí hodnoty (měřeno na 11bodové numerické hodnotící stupnici, NRS) za 12 hodin (SPID12). Pacienti užívající přípravek Dzuveo měli průměrné skóre SPID12 vyšší než pacienti užívající placebo po břišní operaci (25,8 oproti 13,1,
p < 0,001) i po operaci hallux valgus (5,93 oproti –6,7, p = 0,005).
V obou studiích byla povolena záchranná analgezie, přičemž ve skupině s placebem vyžadovalo záchrannou medikaci v důsledku nedostatečné analgezie větší procento pacientů (64,8 % břišní operace; 100 % operace hallux valgus) než ve skupině se sufentanilem (27,1 % břišní operace; 70,0 % operace hallux valgus). Nástup analgezie měřený na základě rozdílu intenzity bolesti od výchozího skóre byl u sufentanilu oproti placebu po první dávce větší (p < 0,05) o 15 minut ve studii po břišní operaci a o 30 minut ve studii po operaci hallux valgus. Většina (> 90 %) zdravotnických pracovníků považovala přípravek Dzuveo za snadno použitelný.
Ve dvou placebem kontrolovaných klinických studiích činil průměrný počet dávek užitých během prvních 6 hodin podávání přípravku 2,8 tablety, přičemž v následujících 6 hodinách se přípravek podával méně často (průměr 1,7 tablety). Průměrný počet dávek přípravku Dzuveo podaný za
24 hodin činil 7,0 (210 mikrogramů/den). Pacienti, kteří měli jednu hodinu po zahájení léčby přípravkem Dzuveo vyšší intenzitu bolesti, vyžadovali častější opětovné podání dávky v porovnání s pacienty s nižším skóre intenzity bolesti jednu hodinu po zahájení léčby.
Respirační deprese
Analgetické dávky sufentanilu vedly u některých pacientů v klinických studiích k tlumivým účinkům na dýchací systém, nicméně u žádného pacienta léčeného přípravkem Dzuveo nebylo nutné podání léku na zvrácení účinku opioidů (např. naloxonu).
Absorpce
Farmakokinetiku sufentanilu po podání přípravku Dzuveo lze popsat jako dvoukompartmentový model s absorpcí prvního řádu. Tato cesta podání vede k vyšší absolutní biologické dostupnosti než perorální podání (spolknutí) tím, že se obejde metabolizace enzymem 3A4 ve střevech a při prvním průchodu játry. Průměrná absolutní biologická dostupnost po jednorázovém sublingválním podání tablety sufentanilu v porovnání s jednominutovou intravenózní infuzí stejné dávky sufentanilu byla 53 %.
Ve studii prováděné s 15 mikrogramovou sublingvální tabletou sufentanilu (stejná léková forma jako 30 mikrogramová tableta) byla po perorálním podání (spolknutí) pozorována podstatně nižší biologická dostupnost, a sice 9 %. Bukální podání ukázalo zvýšenou biologickou dostupnost ve výši 78 %, když byly tablety umístěny před přední dolní zuby.
Maximálních koncentrací sufentanilu je dosaženo přibližně 60 minut po jednorázové dávce. Tato doba se zkracuje na přibližně 40 minut po opakovaném podávání jednou za hodinu. Když se přípravek Dzuveo podává každou hodinu, dosáhne se plazmatických koncentrací v ustáleném stavu pomocí
7 dávek.
Distribuce
Centrální distribuční objem po intravenózní aplikaci sufentanilu je přibližně 14litrů a distribuční objem v ustáleném stavu je přibližně 350 litrů.
Biotransformace
K biotransformaci dochází převážně v játrech a tenkém střevě. Sufentanil je u lidí metabolizován hlavně enzymovým systémem cytochromu P450-3A4 (viz bod 4.5). Sufentanil je rychle metabolizován na řadu neaktivních metabolitů, přičemž hlavními cestami eliminace jsou N- a O- dealkylace.
Eliminace
U typického pacienta o hmotnosti 78,5 kg a ve věku 47 let je clearance první dávky přípravku Dzuveo 84,2 l/h. Clearance v ustáleném stavu je 129,3 l/h. Hmotnost a věk pacienta jsou hlavními kovariátami clearance.
Po jednorázovém podání přípravku Dzuveo byl pozorován průměrný poločas terminální fáze
13,4 hodiny (rozmezí 2,5 až 34,4 hodiny). Po vícero podáních byl pozorován delší průměrný terminální poločas 12,68 hodiny (rozmezí 5,30 až 26,91 hodiny) v důsledku vyšších plazmatických koncentrací sufentanilu dosažených po opakovaném podání dávky a díky možnosti kvantifikovat tyto koncentrace v průběhu delšího časového období.
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Při podání přípravku Dzuveo je klinická doba trvání analgezie z velké míry určena spíše dobou, za kterou plazmatická koncentrace sufentanilu poklesne z Cmax na 50 % Cmax po ukončení podávání přípravku (kontext senzitivní poločas, CST½) nežli terminálním poločasem. Po buď jediné dávce, nebo vícero dávkách podávaných každou hodinu v průběhu 12 hodin zůstal medián CST½ na hodnotě
2,3 hodiny: sublingvální cesta podání tedy podstatně prodlužuje dobu trvání účinku spojenou s intravenózním podáním sufentanilu (CST½ = 0,1 hodiny). Jak po jednorázovém, tak po opakovaném podání byly pozorovány podobné hodnoty CST½, což prokazuje, že po opakovaném podání sublingvální tablety existuje předvídatelná a konzistentní doba trvání účinku.
Pacienti vyžadovali dávkování přípravku Dzuveo k udržení plazmatických koncentrací sufentanilu v průměru 40–50 pg/ml po 12 hodinách, a to bez ohledu na věk nebo index tělesné hmotnosti (BMI) či mírné až středně závažné poruchy funkce ledvin nebo jater.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
Populační farmakokinetická analýza plazmatických koncentrací sufentanilu po podání přípravku Dzuveo neukázala funkci ledvin jako významnou kovariátu pro clearanci. Vzhledem k omezenému počtu studovaných pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin však je nutné přípravek Dzuveo používat u takových pacientů s opatrností (viz bod 4.4).
Porucha funkce jater
Na základě populační farmakokinetické analýzy přípravku Dzuveo nebyla funkce jater určena jako významná kovariáta pro clearanci. Vzhledem k omezenému počtu pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater nemusel být detekován potenciální účinek dysfunkce jater jakožto kovariáty na clearanci. Proto je nutné přípravek Dzuveo používat u takových pacientů s opatrností (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
U pediatrických pacientů neexistují o sufentanilu žádné farmakokinetické údaje.
Starší pacienti
Nebyly provedeny žádné speciální populační studie použití přípravku Dzuveo u starších pacientů. Populační farmakokinetická analýza přípravku Dzuveo ukázala vliv věku, kdy u starších pacientů (ve věku od 65 let) dochází k 18 % snížení clearance.
Vliv BMI na dávkování
Populační farmakokinetická analýza, ve které byla jako kovariáta použita tělesná hmotnost, ukázala, že
pacienti s vyšší hodnotou BMI užívali častější dávky přípravku.
Farmaceutické údaje - DZUVEO 30MCG
Mannitol (E 421) Hydrogenfosforečnan vápenatý Hypromelosa
Sodná sůl kroskarmelózy Indigokarmín (E 132) Kyselina stearová Magnesium-stearát
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a kyslíkem.
Přípravek Dzuveo je balen v polypropylenovém jednodávkovém aplikátoru, který je balen do vícevrstvého sáčku z polyester/LDPE/Al/LDPE s absorbérem kyslíku.
Přípravek Dzuveo bude k dispozici v krabicích s 5 a 10 kusy. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Návod k použití jednodávkového aplikátoru (Single Dose Applicator, SDA)
Přípravek na jedno použití / nepoužívejte opakovaně
Nepoužívejte, pokud je spoj sáčku porušený
Nepoužívejte, pokud je jednodávkový aplikátor (SDA) poškozený
Poučte pacienta, aby tabletu nekousal ani nepolykal.
Poučte pacienta, aby po dobu 10 minut po podání tablety nejedl a nepil a omezil mluvení na minimum.
-
Když chcete lék podat, otevřete sáček roztržením v místě zářezu v jeho horní části. Sáček obsahuje jeden průhledný plastový SDA s jednou modře zbarvenou tabletou umístěnou ve špičce a sáček s absorbérem kyslíku. Sáček s absorbérem kyslíku je třeba zlikvidovat.
Obsah sáčku je zobrazen níže:
tableta
píst
zámek
-
Sejměte bílý zámek ze zeleného pístu tím, že jeho strany stlačíte k sobě a oddělíte ho od pístu.
Zámek zlikvidujte.
-
Řekněte pacientovi, aby se – pokud to jde – špičkou jazyka dotkl patra.
-
Opřete SDA lehce o pacientovy zuby nebo rty.
-
Umístěte špičku SDA pod jazyk a namiřte ji směrem ke spodině ústní. POZNÁMKA: Zamezte přímému kontaktu sliznice se špičkou SDA.
-
Stlačením zeleného pístu podejte pacientovi tabletu do sublingválního prostoru a umístění tablety
zkontrolujte.
Jednodávkový aplikátor (SDA) musí být zlikvidován v souladu s postupy příslušného zdravotnického
zařízení a místními požadavky.