SORBIMON 40MG Tableta

Dlouhodobá léčba ischemické choroby srdeční. Prevence záchvatů anginy pectoris.

Doléčování srdečního infarktu při přetrvávajících anginózních obtížích.

Léčba chronické srdeční insuficience ve spojení se srdečními glykosidy a/nebo diuretiky. Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

Dávkování

Obvyklá denní dávka isosorbid-mononitrátu se pohybuje v závislosti na klinických obtížích v rozmezí 40-120 mg. U pacientů s lehčí formou anginy pectoris a u pacientů dosud neléčených organickými nitráty se většinou začíná dávkou 2krát 20 mg denně. U středně těžkých forem anginy pectoris se podává dávka 2krát 40 mg. Při nedostatečném účinku či u těžších forem anginy pectoris lze zvýšit dávku na 120-160 mg denně, tj. 60 mg nebo 80 mg 2krát denně.

Aby byl zachován plný účinek přípravku, je třeba užít druhou dávku nejpozději 8 hodin po první dávce. Obvyklé podávání je: první dávka ráno a druhá dávka odpoledne mezi čtrnáctou a patnáctou hodinou.

U variantní anginy pectoris s častými nočními stenokardiemi je vhodnější užívat lék ráno a těsně před spaním.

U nemocných se sklonem k hypotenzi nebo s ortostatickými kolapsy v anamnéze, eventuálně u nemocných s přetrvávajícími potížemi (bolest hlavy, závratě apod.) vyvolanými podáním léku, se dávka snižuje na 2krát 10 mg (1/2 tablety Sorbimon 20 mg) denně.

Maximální denní dávka je 160 mg.

Délka léčby závisí na závažnosti a průběhu onemocnění.

Způsob podání

Tablety se užívají nerozkousané s dostatečným množstvím tekutiny po jídle.

Hypersenzitivita na nitrosloučeniny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Akutní infarkt myokardu s nízkým plnícím tlakem. Levostranná srdeční insuficience s nízkým plnícím tlakem. Šokové stavy (akutní oběhové selhání). Velmi nízký krevní tlak (systolický tlak nižší než 90 mm Hg). Současná léčba sildenafilem (přípravek Viagra). Současné podávání s riociguátem (viz bod „Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce“).

Isosorbid-mononitrát se nehodí k léčbě akutního záchvatu anginy pectoris.

Přerušení terapie isosorbid-mononitrátem nemá být náhlé, ale pozvolné, protože se nedá vyloučit reakce z vysazení.

Zvlášť pečlivý lékařský dohled je třeba při obstrukční hypertrofické kardiomyopatii, konstriktivní perikarditidě, tamponádě perikardu, aortální a/nebo mitrální stenóze, sklonu k ortostatickým poruchám regulace oběhu, onemocněních, která jsou provázena zvýšeným intrakraniálním tlakem (dosud byl pozorován další vzestup tlaku jenom při vysokých intravenózních dávkách nitroglycerinu), závažných poruchách funkce ledvin nebo jater, těžké anémii a u glaukomu.

Při podávání isosorbid-mononitrátu může pro relativní přerozdělení krevního toku do málo ventilovaných alveolárních oblastí vzniknout přechodná hypoxémie a u pacientů s koronární srdeční chorobou ischémie srdečního svalu.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Současné podávání antihypertenziv, betablokátorů, blokátorů vápníkových kanálů, vazodilatancií, neuroleptik, tricyklických antidepresiv nebo alkoholu může zesílit hypotenzivní účinek isosorbid-mononitrátu.

Isosorbid-mononotrát může zesílit zvýšení krevního tlaku vyvolané ergotaminem.

Nedá se vyloučit snížení účinku isosorbid-mononitrátu nesteroidními protizánětlivými látkami. K výraznému snížení krevního tlaku může též dojít při současném užívání se sildenafilem - současné užívání sildenafilu a nitrátu je proto kontraindikováno. Použití isosorbid-mononitrátu s riociguátem, stimulátorem rozpustné guanylátcyklázy, je kontraindikováno (viz bod

„Kontraindikace“), protože současné užívání může způsobit hypotenzi.

Ačkoli v pokusech na zvířatech nemohly být prokázány žádné embryotoxické účinky, měl by

být isosorbid-mononitrát během těhotenství a kojení podáván pouze po pečlivém zvážení

poměru přínosu a rizika, neboť s použitím u těhotných a kojících žen nejsou dostatečné zkušenosti.

Isosorbid-mononitrát může i při použití podle doporučení ovlivnit schopnost reakce tak silně, že je zhoršena schopnost aktivní účasti na silničním provozu a obsluhy strojů nebo při dalších činnostech vyžadujících zvýšenou pozornost, soustředění, koordinaci pohybů atd. To platí ve zvýšené míře při začátku terapie, zvýšení dávek a změně přípravku, a i při současném působení alkoholu.

Nežádoucí účinky, jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů databáze MedDRA, upřednostněných názvů a četnosti. Jsou používány tyto kategorie četnosti: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Zvláště při prvním použití, ale také při zvýšení dávky, dochází často k poklesu krevního tlaku, který je provázen reflektorickou tachykardií, závratěmi a pocitem slabosti.

Vývoj tolerance a i vznik zkřížené tolerance proti jiným nitrosloučeninám byl popsán při chronické kontinuální léčbě isosorbid-mononitrátem ve velikých dávkách. K zamezení oslabení účinku nebo ztráty účinku by se neměly vysoké dávky isosorbid-mononitrátu kontinuálně podávat.

Při podávání isosorbid-mononitrátu může pro relativní přerozdělení krevního toku do málo ventilovaných alveolárních oblastí vzniknout přechodná hypoxémie a u pacientů s koronární srdeční chorobou ischémie srdečního svalu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím

webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Příznaky

Hypotenze s reflektorickou tachykardií, pocit slabosti, závratě a útlum vědomí a bolesti hlavy, astmoidní stavy, návaly, nevolnost, zvracení a průjem.

U výrazné intoxikace cyanóza, dušnost, stavy zmatenosti, zpomalení dýchání a srdeční frekvence a příznaky ochrnutí.

Při velmi vysokých dávkách může dojít ke zvýšení intrakraniálního tlaku s cerebrálními příznaky.

Při chronickém předávkování je možná methemoglobinémie.

Léčba

Kromě všeobecných opatření, jako je výplach žaludku a uložení pacienta do horizontální polohy se zvednutými nohami, musí být na JIP sledovány vitální parametry a v případě potřeby korigovány.

Při výrazné hypotenzi a/nebo šoku je třeba provádět objemovou substituci. Jako přídavek se může k objemové terapii infundovat noradrenalin a/nebo dopamin. Podání adrenalinu je kontraindikováno.

Methemoglobinémie

Podle závažnosti se při methemoglobinémii mohou podat následující antidota: Vitamin C 1 g perorálně nebo jako sodná sůl i.v, metylenová modř až 50 ml 1% roztoku i.v., toluidinová modř; na začátku 2-4mg/kg, přísně i.v, je-li třeba, je možné několikanásobné opakování v intervalech 1 hodiny v dávce 2 mg/kg.

Kyslíková terapie, hemodialýza, výměna krve.