OSVAREN 435MG/235MG Potahovaná tableta

Léčba hyperfosfatemie při chronické poruše funkce ledvin u pacientů léčených dialýzou (hemodialýza, peritoneální dialýza).

OsvaRen je indikován k léčbě dospělých.

Dávkování

3 až 10 potahovaných tablet denně, v závislosti na hladině fosfátů v plazmě. Denní dávka má být rozdělena podle počtu jídel za den (obvykle 3x denně).

Doporučená počáteční dávka jsou 3 tablety denně.

Pokud je to nezbytné, může být dávka zvýšena na maximálně 12 potahovaných tablet denně.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku OsvaRen u dětí a dospívajících nebyla stanovena. Proto se přípravek OsvaRen nemá používat u dětí a dospívajících ve věku do 18 let.

Způsob podání

Pro dosažení maximálního účinku vázání fosfátů musí být OsvaRen užíván pouze s jídlem a nemá být drcen ani žvýkán.

Pro snazší polykání se mají tablety zapít přiměřeným množstvím tekutiny.

Jsou-li tablety příliš velké na to, aby je pacient spolkl, je možné je rozlomit podél půlicí rýhy a to bezprostředně před spolknutím, aby se zabránilo vzniku chuti po kyselině octové.

OsvaRen může být užíván dlouhodobě.

OsvaRen je kontraindikován u pacientů s:

• hypofosfatemií

• hyperkalcemií

• zvýšenou hladinou magnesia v séru o více než 2 mmol/l a/nebo se symptomy hypermagnesemie

• AV-blokádou III. stupně

• myastenií gravis

• hypersenzitivitou na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Užívání vazačů fosfátů by měla předcházet konzultace lékaře s pacientem o dietě s ohledem na příjem fosfátů; užívání vazačů fosfátů může záviset na druhu dialyzační léčby, kterou je pacient léčen.

S opatrností (s kontinuálním sledováním sérové koncentrace kalcia, magnesia a fosfátů) má být OsvaRen podáván v případě těžké hyperfosfatemie se zvýšením kalcio-fosfátového produktu nad 5,3 mmol²/l², pokud platí některá z následujících podmínek:

• je pacient refrakterní na léčbu

• je přítomná refrakterní hyperkalemie

• je přítomná klinicky významná bradykardie nebo AV-blokáda II. stupně s bradykardií.

  Mají být kontinuálně sledovány sérové hladiny fosfátů, magnesia, kalcia a kalcio-fosfátový produkt, zvláště pak v případě současného užívání přípravků s vitamínem D a thiazidových diuretik.

  Vysoké dávky a dlouhodobé podávání přípravku OsvaRen můžou vést k hypermagnesemii. Hypermagnesemie je většinou asymptomatická, ale v určitých případech se mohou projevit systémové účinky.

  Pokud pacienti s chronickou poruchou funkce ledvin užívají OsvaRen, může u nich dojít k rozvoji hyperkalcemických epizod, zvláště při kombinaci s podáváním metabolitů vitamínu D.

  Pacienti mají být upozorněni na možný výskyt symptomů hyperkalcemie. Příznaky a léčba hypermagnesemie a hyperkalcemie viz bod 4.9.

  Během dlouhodobé léčby přípravkem OsvaRen je třeba věnovat pozornost progresi nebo objevení se kalcifikací cév a měkkých tkání. Riziko klesá se snížením kalcio-fosfátového produktu na

  < 4,5 mmol²/l².

  Pacienti užívající digitalisové glykosidy mají dostávat OsvaRen jen při kontrole EKG a monitorování hladiny kalcia v séru.

  Zvýšený příjem solí kalcia může mít za následek precipitaci mastných kyselin a žlučových kyselin při vápenném zmýdelnění, čímž může dojít k zácpě.

  Při průjmu má být dávka přípravku OsvaRen snížena.

  OsvaRen obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

  Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě "bez sodíku".

Aby se předešlo interakcím mezi přípravkem OsvaRen a dalšími léčivými přípravky při jejich současném užívání, nemají být užívány žádné další perorální léčivé přípravky uvedené v tomto bodě 2 hodiny před a 3 hodiny po podání přípravku OsvaRen

Kalcium a magnesium mají schopnost vytvářet nerozpustné komplexy s řadou aniontových látek. To může být nutné vzít v úvahu, když je pozorováno snížení nebo zvýšení účinku léku.

OsvaRen ovlivňuje absorpci antibiotik (jako jsou tetracykliny, doxycyklin, některé cefalosporiny, jako je cefpodoxim a cefuroxim, některé chinolony jako je ciprofloxacin a norfloxacin, nitrofurantoin), bisfosfonátů, fluoridů, ketokonazolu, přípravků s estramustinem, anticholinergik, zinku, urso-a chenodeoxycholové kyseliny a halofantrinu.

Při léčbě dalšími perorálními přípravky s obsahem železa musí být věnována pozornost skutečnosti, že současný příjem magnesia může ovlivnit absorpci železa.

Hořečnaté soli mohou adsorbovat v gastrointestinálním traktu digoxin, a tím snižovat jeho biologickou dostupnost.

Dále může být snížena gastrointestinální absorpce penicilaminu, a tím potencionálně sníženy jeho farmakologické účinky.

Soli kalcia nebo magnesia samotné nebo v kombinaci s hydroxidem hlinitým mohou způsobit sníženou absorpci levothyroxinu.

Souběžné podávání inhibitorů prolylhydroxylázy hypoxií indukovatelného faktoru (HIF-PHI) a vazačů fosfátů je při léčbě anemie u pacientů s chronickou insuficiencí ledvin běžné. Byly pozorovány interakce mezi HIF-PHI a vazači fosfátů obsahujícími kalcium. Tyto interakce lze omezit opožděným podáním, jak je popsáno na začátku tohoto bodu.

Vitamín D a jeho deriváty zvyšují absorpci kalcia. Thiazidová diuretika snižují vylučování kalcia ledvinami. V případě současného podávání přípravku OsvaRen a thiazidů nebo derivátů vitamínu D je proto nezbytné kontrolovat hladiny kalcia v séru (viz bod 4.4).

Současné užívání estrogenů nebo přípravků s vitaminem A s přípravkem OsvaRen může zvýšit hladinu kalcia v séru.

Pacientům má být doporučeno, aby se před užitím antacid a/nebo doplňků stravy obsahujících soli kalcia nebo magnesia poradili s lékařem, aby nedošlo ke zvýšení zátěže kalciem nebo magnesiem.

Citlivost na glykosidy a tedy i riziko arytmie se zvyšuje při zvýšených hladinách kalcia v séru (viz bod 4.4).

Podání adrenalinu pacientům se zvýšenou hladinou kalcia v séru může vést k těžkým arytmiím. Může být snížen účinek kalciových antagonistů.

Těhotenství

Údaje o podávání přípravku OsvaRen těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3). OsvaRen lze v těhotenství používat pouze tehdy, když klinický stav ženy vyžaduje léčbu kalcium-acetátem a uhličitanem hořečnatým.

Kojení

Kalcium a magnesium se vylučují do lidského mateřského mléka v takovém množství, že účinky na kojené novorozence/děti jsou pravděpodobné (viz bod 5.2). Přípravek OsvaRen se v období kojení nemá podávat.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje.

Není relevantní.

Velmi časté (≥ 1/10)

Časté (≥ 1/100 až <1/10)

Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100) Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácné (< 1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy metabolismu a výživy

Časté: Hyperkalcemie asymptomatická i symptomatická, asymptomatická hypermagnesemie.

Méně časté: Středně těžká až těžká symptomatická hyperkalcemie, symptomatická hypermagnesemie.

Velmi vzácné: Hyperkalemie, poruchy kostní mineralizace vyvolané magnesiem. Příznaky hypermagnesemie a hyperkalcemie viz bod 4.9.

Gastrointestinální poruchy

Časté: Měkká stolice, gastrointestinální podráždění jako nauzea, anorexie, pocit plnosti, říhání a zácpa, průjem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Akutní hypermagnesemie (buď asymptomatická nebo s projevy akutní systémové toxicity) potlačuje inhibicí uvolňování acetylcholinu jak centrální, tak periferní nervovou aktivitu. Systémovou toxicitu lze očekávat od sérové koncentrace 2,5 mmol/l, těžké nežádoucí účinky neurotoxicity se objevují od 3 mmol/l výše. Při koncentracích 2,5–5,0 mmol/l byly pozorovány gastrointestinální poruchy (nauzea, nechutenství, obstipace), cystospazmus, svalová slabost, letargie, vymizení hlubokých šlachových reflexů, poruchy AV-převodu a vedení komorového vzruchu. V případě sérových hladin magnesia 5– 10 mmol/l byly pozorovány vazodilatací vyvolaná arteriální hypotenze, paralytický ileus, svalová paralýza a kóma. Při hladinách nad 10 mmol/l dochází k respirační a srdeční zástavě.

Počátečními příznaky hyperkalcemie jsou svalová slabost a gastrointestinální poruchy (bolest břicha, obstipace, nauzea a zvracení). Těžká hyperkalcemie je charakterizována poruchami vědomí (např. letargie, dezorientace, stupor a v extrémních případech i kóma). U pacientů s hladinou kalcia v séru nad 3,5 mmol/l může dojít k hyperkalcemické krizi s příznaky např.:

• polyurie, polydipsie

• nauzea, anorexie, obstipace, pankreatitida (méně častá)

• arytmie, zkrácení QT-intervalu, adynamie, hypertenze

• svalová slabost až pseudoparalýza

• psychóza, somnolence až kóma.

  Dlouhodobé předávkování může vést k rozvoji adynamické osteopatie. Naléhává léčba

  Kromě léčby symptomů spočívá léčba hypermagnesemie ve snížení koncentrace magnesia v dialyzátu

  a ve snížení dávky přípravku OsvaRen.

  Při zvýšení sérových hladin kalcia nad 2,5 mmol/l je třeba zvážit kromě symptomatické léčby též snížení dávky a/nebo snížení kalcia v dialyzátu na 1,25 mmol/l. Při hyperkalcemii (sérová hladina kalcia > 2,75 mmol/l) má být léčba přípravkem OsvaRen dočasně přerušena a v případě potřeby musí být použity vazače fosfátů bez obsahu kalcia.

  U pacientů s hladinou kalcia v séru nad 3,5 mmol/l spočívá terapeutická intervence v hemodialyzační léčbě s dialyzátem bez obsahu kalcia. Během léčby s dialyzátem bez kalcia je nutné podrobné monitorování koncentrace kalcia v séru, aby bylo minimalizováno riziko hypokalcemie a nežádoucích kardiovaskulárních reakcí.