Bolesti mírné a střední intenzity různého původu, např. bolest hlavy, kloubů a svalů provázející chřipková onemocnění, bolest zubů, neuralgie, bolest vertebrogenního původu a bolest při menstruaci. Snižování horečky, zejména při onemocněních chřipkového charakteru a akutních zánětech horních cest dýchacích.

Při zánětech kloubů a svalů především revmatického původu, febris rheumatica. Acylpyrin se nesmí podávat dětem a dospívajícím do 16 let v průběhu horečnatého onemocnění.

Dávkování

Dávkování je vždy individuální v závislosti na charakteru základního onemocnění, intenzitě a frekvenci bolesti nebo na průběhu febrilního stavu.

Dospělí a dospívající od 16 let

Obvykle se podává dospělým a dospívajícím nad 16 let 500 - 1000 mg ASA v jednorázové dávce, kterou je možno opakovat v intervalu 4 - 8 hodin. Maximální denní dávka je 4 g kyseliny acetylsalicylové.

Děti a dospívající 7-16 let

Přípravek se podává dětem a dospívajícím do 16 let výjimečně v odůvodněných případech po zvážení poměru rizika a benefitu. Dávkování u dětí je 50-60 mg/kg/den v analgetické indikaci a 100 mg/kg/den při léčbě febris reumatica.

Zvláštní populace

U pacientů s renální insuficiencí a u starších pacientů nutno dávkování individuálně upravit.

Způsob podání:

Tablety se užívají po rozpadu v malém množství vody, anebo celé. Při podávání vyšších

dávek se doporučuje zapít tablety alkalickou minerálkou.

Užití léku při jídle nebo bezprostředně po něm snižuje incidenci žaludečních potíží.

Hypersenzitivita na léčivou látku, salicyláty nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v

bodě 6.1

Akutní vředová choroba žaludku nebo dvanáctníku Bronchiální astma

Krvácivé stavy nekonzumpčního charakteru Chirurgické výkony spojené s masivnějším krvácením, Třetí trimestr těhotenství

Přípravek se nesmí podávat dětem a dospívajícím ve věku do 16 let při současně probíhajícím horečnatém onemocnění. Při podání kyseliny acetylsalicylové dětem a dospívajícím

v průběhu horečnatého onemocnění hrozí vznik Reyova syndromu.

Přípravek se užívá jen na doporučení lékaře a po přísném zvážení poměru rizika a benefitu v prvním a v druhém trimestru gravidity, při kojení, při současné léčbě antikoagulancii a u

pacientů s vředovou chorobou gastrointestinálního traktu v anamnéze.

U pacientů s bronchiálním astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí, sennou rýmou a nosními polypy může podání ASA provokovat vznik astmatického záchvatu, Quinckeho edému nebo urtiky častěji než u ostatních pacientů.

Riziko alergické reakce je vyšší u pacientů se známou alergií na nesteroidní antirevmatika. Přípravky s obsahem ASA není vhodné podávat pacientům s arthritis uratica, protože při podávání v doporučených dávkách zpomaluje vylučování kyseliny močové a urikosurik.

Riziko vzniku nežádoucích účinků se zvyšuje u pacientů s renální nebo hepatální poruchou funkce.

Pediatrická populace

Při podávání kyseliny acetylsalicylové dětem a dospívajícím do 16 let v průběhu horečnatého onemocnění hrozí riziko vzniku velmi vzácného, život ohrožujícího Reyova syndromu. Reyův syndrom je charakterizován neinfekční encefalopathií a jaterním selháním. Typicky se objevuje po odeznění akutních příznaků horečnatého infekčního onemocnění (varicela, chřipkové onemocnění). Mezi klinické projevy patří protrahované profúzní zvracení, bolest hlavy, poruchy vědomí.

Přípravek zvyšuje riziko krvácení u pacientů užívajících antikoagulancia tím, že zvyšuje podíl volného léčiva jeho vytěsněním z vazby na proteiny. Stejným mechanismem zvyšuje účinek sulfonylurey.

Současné podávání jiných léčiv ze skupiny nesteroidních antiflogistik nebo kortikosteroidů zvyšuje riziko negativního účinku na sliznici gastrointestinálního traktu důsledkem inhibice syntézy cytoprotektivních prostaglandinů a vlivem na hemostázu.

Kyselina acetylsalicylová zvyšuje plazmatickou koncentraci fenytoinu, kyseliny valproové,

barbiturátů, lithia, digoxinu a metotrexátu.

Současné podávání kyseliny acetylsalicylové s cyklosporinem nebo takrolimem zvyšuje riziko nefrotoxicity.

Kyselina acetylsalicylová může snižovat účinek antihypertenziv a urikosurik (např. probenecid). ASA zvyšuje nežádoucí účinky sulfonamidů a kombinovaných léků s obsahem sulfonamidů.

Kombinace s diuretiky může způsobit akutní selhání ledvin.

Současné podávání kortikoidů zvyšuje riziko krvácení z gastrointestinálního traktu. Alkohol

zvyšuje toxicitu kyseliny acetylsalicylové.

Účinek kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů může být při současném podávání s metamizolem snížen. U pacientů užívajících nízké kardioprotektivní dávky kyseliny acetylsalicylové je proto zapotřebí tuto kombinaci podávat s opatrností.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkodávkovanou kyselinou acetylsalicylovou (ASA) může tlumit její vliv na agregaci destiček. Tyto údaje však mají své limity a není znám jejich dopad na klinickou praxi.

Zejména při ojedinělém krátkodobém podávání ibuprofenu není klinicky významný vliv

pravděpodobný (viz 5.1).

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.

Nízké dávky (do 100 mg/den včetně):

Klinické studie ukazují, že dávky do 100 mg/den pro omezené porodnické použití, které vyžadují specializované sledování, se zdají být bezpečné.

Dávky nad 100 mg/den až do 500 mg/den:

Neexistují dostatečné klinické zkušenosti s použitím dávek nad 100 mg/den až do 500 mg/den. Proto níže uvedená doporučení pro dávky 500 mg/den a vyšší platí také pro toto rozmezí dávek.

Dávky 500 mg/den a vyšší:

Od 20. týdne těhotenství může Acylpyrin způsobit oligohydramnion v důsledku fetální renální dysfunkce. K tomuto stavu může dojít krátce po zahájení léčby a je obvykle

reverzibilní po ukončení léčby. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny

případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a druhého trimestru těhotenství kyselina acetylsalicylová podávána, pokud to není nezbytně nutné. Pokud přípravek Acylpyrin užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, dávka má být co nejnižší a délka léčby co nejkratší.

Při podávání kyseliny acetylsalicylové po dobu několika dní od 20. gestačního týdne je třeba zvážit prenatální monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a

konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus

arteriosus má být léčba kyselinou acetylsalicylovou ukončena.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů

vystavit plod:

• kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/ uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze)

• renální dysfunkci (viz výše);

  vystavit matku a novorozence na konci těhotenství:

• možnému prodloužení doby krvácivosti v důsledku antiagregačního účinku, který se může objevit i po velmi nízkých dávkách;

• inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Proto je podávání kyseliny acetylsalicylové v dávkách vyšších než 100 mg/den během třetího

trimestru kontraindikováno (viz bod 4.3). Dávky do 100 mg/den včetně mohou být použity pouze za přísného porodnického sledování.

Kojení

Léčivá látka prochází placentární bariérou a do mateřského mléka. Po příležitostném podání matkám nebyly u kojenců pozorovány žádné nežádoucí účinky. Jestliže je nezbytné opakované podávání vysokých dávek, doporučuje se přerušit kojení.

Fertilita

Existují důkazy o tom, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syntézu

prostaglandinů ovlivňují ovulaci a tím mohou způsobovat poškození ženské

plodnosti. Poškození je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

Přípravek neovlivňuje schopnost řídit motorová vozidla ani obsluhovat stroje.

Výskyt a závažnost nežádoucích účinků (s výjimkou alergických reakcí) závisí na velikosti podané dávky.

Nežádoucí účinky jsou rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až

<1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z

dostupných údajů nelze určit).

Gastrointestinální poruchy

Časté: bolesti břicha, pyróza, nauzea, vomitus.

Vzácné: hematemeza, meléna nebo skryté gastrointestinální krvácení, které může

vést k anemii z nedostatku železa, gastroduodenální vředy a perforace.

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné: zvýšení jaterních testů (aminotransferáz).

Poruchy nervového systému

Není známo: vertigo, tinitus, které obvykle svědčí o předávkování.

Poruchy krve a lymfatického systému

Není známo: vzhledem k vlivu na krevní srážlivost může být kyselina acetylsalicylová spojována se zvýšeným rizikem krvácení.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: urtica, alergické kožní reakce.

Poruchy imunitního systému

Vzácné: anafylaktická reakce, astma, Quinckeho edém.

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících do 16 let s virovým onemocněním se po podání ASA může rozvinout

Reyův syndrom.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.

Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme

zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48 100 00, Praha 10

Webové stránky: sukl.gov.cz/nezadouciucinky

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Chronická intoxikace ASA se projevuje hučením v uších, bolestmi hlavy, závratí a zmateností. Závažnější intoxikaci charakterizuje hyperpnoe, nauzea, zvracení, poruchy acidobazické rovnováhy, petechie, delirium, křeče a kóma. Úmrtí je způsobené respiračním selháním.

Při intoxikaci je nutno odstranit zbytek nevstřebaného léku výplachem žaludku aktivním uhlím. Léčba intoxikace se zakládá na korekci rozvratu vnitřního prostředí, zvládnutí hypertermie.