ROVAMYCINE 3MIU Potahovaná tableta
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - ROVAMYCINE 3MIU
Terapeutické indikace vycházejí z antimikrobiální aktivity a farmakokinetické charakteristiky spiramycinu a jsou omezeny jeho postavením ve spektru současně dostupných mikrobiálních přípravků.
Mezi indikace spiramycinu patří:
-
Infekce vyvolané mikroorganismy citlivými na spiramycin (viz bod 5.1), zejména infekce horních i dolních dýchacích cest (ušní a krční infekce, stomatologické infekce, bronchopulmonální
infekce), infekce kostí a měkkých tkání (včetně kožních) a negonokokové genitální infekce.
-
Chemoprofylaxe relapsu revmatické horečky u pacientů s alergií na penicilin.
-
Toxoplazmóza u těhotných žen.
Při výběru antibiotika je nutné brát v úvahu oficiální doporučení o vhodném použití antibakteriálních látek.
Přípravek Rovamycine je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí od 20 kg tělesné
hmotnosti.
Dávkování
Dospělí
Obvyklá dávka je 6 až 9 MIU denně, která se rozděluje do 2 či 3 dílčích dávek v intervalu 12, ev. 8 hodin.
U těžších infekcí je dávka až 15 MIU denně ve 2–4 dílčích dávkách.
Léčba toxoplazmózy
Obvykle 5–7 tablet o obsahu 3 MIU (15–21 MIU, tj. 5–7 g) denně po dobu 3 týdnů, nebo 2 tablety o obsahu 3 MIU (2 g) denně po dobu 6 týdnů.
Porucha funkce ledvin
Vzhledem k velmi malému poměru odbourávání přípravku ledvinami není nutná žádná úprava dávky
Porucha funkce jater
Podávání spiramycinu u těchto pacientů vyžaduje zvýšenou opatrnost (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Pro děti nad 20 kg je obvyklá dávka 75-150 tis. IU (25–50 mg)/kg/den, která se rozděluje do
2–4 dílčích dávek. Ve výjimečných případech je možné podat až 125 mg/kg/den. Tablety o obsahu 3 MIU nejsou vhodné pro děti mladší než 6 let.
Způsob podání
Tablety se polykají celé, nerozkousané a zapíjejí se malým množstvím tekutiny. Přípravek se doporučuje užívat alespoň 1 hodinu po jídle.
-
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
-
Používání přípravku Rovamycine je kontraindikováno u osob s biliární obstrukcí.
Porucha funkce jater
Vzhledem k nedostatečným klinickým údajům u nemocných s poruchou funkce jater, má být spiramycin této skupině nemocných podáván se zvýšenou opatrností.
Porucha funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že se spiramycin vylučuje ledvinami pouze v malé míře, dávkování je nutné upravovat až při velmi těžké poruše funkce ledvin.
Přípravek Rovamycine není dialyzovatelný.
Deficit glukoso-6-fosfát dehydrogenázy
U pacientů s deficitem glukoso-6-fosfát dehydrogenázy velmi vzácně došlo k akutní hemolýze. Použití spiramycinu u těchto pacientů se nedoporučuje.
Prodloužení QT intervalu
Byly nahlášeny případy prodloužení QT intervalu u pacientů, kteří užívali makrolidy, včetně
spiramycinu. Pacientům, u nichž existuje riziko prodloužení QT intervalu, má být spiramycin podáván se zvýšenou opatrností:
-
u pacientů s nekorigovanou elektrolytovou rovnováhou (např. hypokalemie, hypomagnesemie),
-
u pacientů s vrozeným syndromem prodloužení QT intervalu,
-
u pacientů s onemocněním srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie, dysfunkcí levé srdeční komory),
-
u pacientů, kteří současně užívají léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika I.a a III. třídy, tricyklická antidepresiva, některá antiinfektiva, některá antipsychotika, domperidon, cisaprid, hydroxychlorochin a chlorochin),
-
u pacientů s onemocněním jater (snížená schopnost eliminace).
Starší pacienti, novorozenci a ženy mohou být více náchylní k prodloužení QT intervalu (viz body 4.2, 4.5, 4.8, 4.9).
Závažné kožní reakce
Byly hlášeny případy závažných kožních nežádoucích reakcí, včetně Stevensova-Johnsonova
syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a akutní generalizované exantematózní
pustulózy (AGEP) v souvislosti s podáváním přípravku Rovamycine. Pacienti mají být informováni o známkách a příznacích a mají být pečlivě sledováni pro kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky SJS, TEN (např. progredující kožní vyrážka často s puchýři nebo lézemi sliznice) či AGEP, léčba přípravkem Rovamycine má být ukončena (viz bod 4.8).
Kojení
Nedoporučuje se užívání přípravku během kojení (viz bod 4.6).
Přípravek Rovamycine obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to
znamená, že je v podstatě je „bez sodíku“.
Spiramycin v kombinaci s levodopou vede k inhibici absorpce karbidopy s následným snížením hladin levodopy. Vhodné je klinické monitorování a eventuální úprava dávky levodopy.
Hydroxychlorochin nebo chlorochin
Spiramycin má být používán s opatrností u pacientů užívajících tato léčiva, o nichž je známo, že prodlužují QT interval, a to kvůli potenciálu vyvolat závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (včetně prodloužení QT intervalu, srdečních arytmií a torsade de pointes) a zvyšovat riziko kardiovaskulární mortality.
Léčiva, která prodlužují QT interval
Spiramycin, jako ostatní makrolidy, má být užíván se zvýšenou opatrností u pacientů, kteří užívají léčiva, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (antiarytmika I.a a III. třídy, tricyklická antidepresiva, některá antiinfektiva, některá antipsychotika, domperidon a cisaprid) (viz bod 4.4).
Užití spolu se stravou vede ke snížení jeho biologické dostupnosti, proto je nutné ho podávat nejméně 1 hodinu po jídle.
Těhotenství
Přípravek je možné užívat během těhotenství a je indikován pro léčbu toxoplazmózy u žen v průběhu těhotenství. Bezpečnost spiramycinu podávaného v těhotenství nebyla v kontrolovaných studiích stanovena.
Kojení
Spiramycin se vylučuje do lidského mateřského mléka, proto se užívání přípravku během kojení nedoporučuje.
Přípravek Rovamycine nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány podle následující konvence:
Četnost výskytu je definována následovně: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté
(≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo
(z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy krve a lymfatického systému
Není známo: akutní hemolýza u pacientů s deficitem glukoso-6-fosfát dehydrogenázy (viz bod 4.4), leukopenie, neutropenie.
Poruchy imunitního systému
Není známo: anafylaktický šok, vaskulitida včetně Henoch-Schönleinovy purpury.
Poruchy nervového systému
Velmi časté: přechodná parestezie. Časté: přechodná dysgeuzie.
Srdeční poruchy
Není známo: komorové arytmie, komorová tachykardie, „torsade de pointes“, které mohou vést
k srdeční zástavě (viz bod 4.4).
Gastrointestinální poruchy
Časté: bolest břicha, nauzea, zvracení, průjem, pseudomembranózní kolitida.
Poruchy jater a žlučových cest
Není známo: cholestatická hepatitida a smíšené poškození jater.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: vyrážka.
Není známo: kopřivka, pruritus, angioneurotický edém, Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (viz bod 4.4).
Vyšetření
Není známo: prodloužení QT intervalu na EKG, abnormality ve funkčních jaterních testech.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
Farmakologické vlastnosti - ROVAMYCINE 3MIU
Farmakoterapeutická skupina: makrolidy, linkosamidy a streptograminy
ATC kód: J01FA02
Spiramycin je přirozené makrolidové antibiotikum s bakteriostatickým účinkem proti většině gram-
pozitivních koků a tyček, treponemám a atypickým mikroorganismům, některým anaerobním bakteriím a některým gramnegativním bakteriím. Jeho účinek je dán blokádou bakteriální proteosyntézy.
Antibakteriální spektrum spiramycinu je následující:
-
Mezi dobře citlivé mikroorganismy (MIC ≤ 1 mg/l) patří: Streptococcus spp. (streptokoky skupiny A, S. mitis, S. sanguis, pneumokoky), meningokoky, gonokoky, Bordetella pertussis, Corynebacterium diphteriae, Listeria monocytogenes, Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia trachomatis, Chlamydia psittaci, Legionella pneumophilla, Leptospira spp., Treponema pallidum a Toxoplasma gondii.
-
Nejednotnou citlivost ke spiramycinu mají: Haemophilus influenzae, Vibrio cholerae, Staphylococcus aureus, Bordetella pertusis, Campylobacter spp., Streptococus pneumoniae.
-
Mezi rezistentní mikroorganismy (MIC ≥ 4 mg/l) patří: střevní gramnegativní tyčky
(Enterobacteriacae), Pseudomonas aeruginosa, Bacteroides fragilis.
Citlivost jednotlivých mikroorganismů ke spiramycinu se může lišit a je nutné citlivost ověřit stanovením MIC pro daný bakteriální kmen.
Po perorálním podání spiramycinu dochází k rychlé absorpci 30–40 % podané dávky. Strava sníží biologickou dostupnost, proto je nutné podávat přípravek Rovamycine nejméně 1 hodinu po jídle.
Maximálních koncentrací spiramycinu v séru je po perorálním podání dosaženo přibližně za
2–3 hodiny po podání. Vazba na plazmatické bílkoviny je klinicky nevýznamná a nepřesahuje 30 %. Velmi dobře proniká do většiny tkání a orgánů s výjimkou CNS. Tkáňové koncentrace výrazně přesahují koncentrace plazmatické.
Po perorálním podání 6 MIU spiramycinu se maximální plazmatické koncentrace pohybují okolo
3,3 mg/l.
Koncentrace v některých tkáních uvádí následující tabulka:
| Tkáň | Maximální koncentrace (cmax) |
| Plicní tkáň | 20–60 mg/kg |
| Tonzily | 20–80 mg/kg |
| Infikované vedlejší nosní dutiny | 75–110 mg/k |
| Kostní tkáň | 5–100 mg/kg |
Deset dní po ukončení léčby přetrvávají tkáňové koncentrace v rozmezí 5–7 mg/kg v plicní, ledvinné tkáni a ve slezině.
Spiramycin je pomalu metabolizován v játrech na neznámé metabolity, je vylučován převážně játry do žluče a prodělává enterohepatální oběh. Do moči se vylučuje pouze 10 % podané dávky.
Plazmatický poločas spiramycinu je 8 hodin a prodlužuje se při anurii, poruše hepatálních funkcí a při obstrukci žlučových cest.
Makrolidová antibiotika jsou obvykle bakteriostatická. Ve vysokých dávkách mohou být i
baktericidní. Makrolidy se vážou na 50S podjednotku prokaryotických ribozomů a interferují
s proteosyntézou. Předpokládá se, že tohoto efektu dosahují dvěma mechanismy:
-
Makrolidová antibiotika inhibují tvorbu peptidových vazeb a/nebo translokaci ribozomálních řetězců účastnících se na tvorbě peptidů.
-
Disociací peptidyl-tRNA z ribozomů.
V případě spiramycinu se uplatňuje především druhý mechanismus.
Makrolidy jsou liposolubilní antibiotika, která mohou postihovat fakultativní i obligatorní
intracelulární patogeny. Existují důkazy o tom, že se tato antibiotika akumulují v hostitelských buňkách, tedy i ve fagocytech (v neutrofilech, monocytech, alveolárních a peritoneálních
makrofázích). Následkem toho jsou mikroorganismy jako legionelly, mykoplazmata a chlamydie
citlivé na makrolidy.
Intrafagocytární koncentrace spiramycinu jsou u člověka zvýšené, tato vlastnost vysvětluje účinnost spiramycinu na intracelulární bakterie.
Farmaceutické údaje - ROVAMYCINE 3MIU
-
Jádro tablety:
předbobtnalý kukuřičný škrob, částečně substituovaná hyprolosa, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy
-
Potahová vrstva:
hypromelosa, makrogol 6000, oxid titaničitý (E 171)
Čirý, bezbarvý Al/PVC blistr, krabička. 10 a 16 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.