MEDROL 4MG Tableta

Přípravek Medrol tablety je indikován u těchto onemocnění:

ENDOKRINNÍ PORUCHY

Primární nebo sekundární insuficience kůry nadledvin. (V těchto indikacích jsou lékem první volby hydrokortizon nebo kortizon. V případě potřeby lze syntetická analoga glukokortikoidů použít v kombinaci s mineralokortikoidy. V raném dětství je přívod mineralokortikoidů zvláště důležitý).

• kongenitální hyperplazie nadledvin

• nehnisavá thyreoiditida

• hyperkalcemie doprovázející zhoubné nádory

  OSTATNÍ PORUCHY

  • Revmatické poruchy

    Jako doplňková terapie pro krátkodobé podávání (pro převedení pacienta přes akutní fázi nebo

    exacerbaci) při těchto onemocněních:

    • psoriatická artritida

    • revmatoidní artritida včetně juvenilní revmatoidní artritidy (u vybraných případů může být nutná udržovací terapie nízkými dávkami)

    • ankylozující spondylitida

    • akutní a subakutní bursitida

    • akutní nespecifická tendosynovitida

    • akutní dnavá artritida

    • posttraumatická osteoartritida

    • synovitida při osteoartritidě

    • epikondylitida

  • Systémová onemocnění pojiva

    Při exacerbaci nebo jako udržovací terapie ve vybraných případech u:

    • systémového lupus erythematodes

    • systémové dermatomyositidy (polymyositidy)

    • akutní revmatické karditidy

    • revmatické polymyalgie velkobuněčné arteritidy

  • Kožní onemocnění

    • pemfigus

    • bulózní herpetiformní dermatitida

    • těžké případy erythema multiforme (Stevens-Johnsonův syndrom)

    • exfoliativní dermatitida

    • mycosis fungoides

    • těžká forma psoriázy

    • těžká forma seborrhoické dermatitidy

  • Alergické stavy

    Léčba závažných nebo invalidizujících alergických stavů, nezvládnutelných běžnými terapeutickými

    postupy:

    • sezónní nebo celoroční alergická rhinitida

    • sérová nemoc

    • bronchiální astma

    • hypersenzitivní reakce na léky

    • kontaktní dermatitida

    • atopická dermatitida

  • Oční onemocnění

    Těžké akutní a chronické alergické a zánětlivé procesy postihující oko a oční adnexa, jako jsou

    například:

    • marginální vřed rohovky alergické etiologie

    • herpes zoster ophthalmicus

    • záněty předního segmentu oka

    • difúzní zadní uveitida a chorioiditida

    • sympatická oftalmie

    • alergická konjunktivitida

    • keratitida

    • chorioretinitida

    • zánět zrakového nervu

    • iritida a iridocyklitida

  • Respirační onemocnění

    • symptomatická sarkoidóza

    • Löfflerův syndrom nezvládnutelný jiným způsobem

    • berylióza

    • fulminantní nebo diseminovaná plicní tuberkulóza, při současném podávání vhodných antituberkulotik

    • aspirační pneumonie

  • Hematologická onemocnění

    • idiopatická trombocytopenická purpura u dospělých

    • sekundární trombocytopenie u dospělých

    • získaná (autoimunitní) hemolytická anémie

    • erythroblastopenie (erythroblastová anémie)

    • kongenitální (erythroidní) hypoplastická anémie

  • Onkologická onemocnění

    K paliativní terapii u:

    • leukémií a lymfomů u dospělých

    • akutních leukémií v dětství

  • Edematózní stavy

    K navození diurézy nebo remise proteinurie u nefrotického syndromu bez urémie, u idiopatického

    nefrotického syndromu nebo u nefrotického syndromu při lupus erythematodes.

  • Gastrointestinální onemocnění

    K převedení pacienta přes kritické období choroby u:

    • ulcerózní kolitidy

    • Crohnovy choroby

  • Nervový systém

    • akutní exacerbace roztroušené sklerózy

    • terapie mozkového edému při mozkových nádorech

  • Ostatní

    Tuberkulózní meningitidas přítomnou nebo hrozící blokádou arachnoideálního prostoru, současně s

    podáváním vhodné antituberkulózní chemoterapie.

    Trichinóza s neurologickým postižením nebo s postižením myokardu.

  • Transplantace orgánů

Úvodní dávka tablet methylprednisolonu se různí podle indikace. V méně závažných případech bývají obvykle dostačující nižší dávky, zatímco u určitých pacientů je nutné podávat vyšší počáteční dávky. Mezi klinické jednotky, při nichž mohou být indikovány vysoké dávky, patří edém mozku (200-1000 mg/den), orgánové transplantace (až 7 mg/kg/den) a roztroušená skleróza. Při léčbě akutních exacerbací

roztroušené sklerózy se ukázalo být účinné perorální podávání methylprednisolonu v dávce 500 mg/den po dobu 5 dnů nebo 1000 mg/den po dobu 3 dnů. Pokud se po uplynutí přiměřené doby neobjeví uspokojivá klinická odpověď na léčbu, podávání tablet methylprednisolonu by mělo být ukončeno a pacient převeden na jinou vhodnou terapii. Při ukončení dlouhodobé léčby se doporučuje lék vysazovat postupně, nikoliv najednou.

Po dosažení příznivé odezvy na léčbu je třeba stanovit vhodnou udržovací dávku postupným snižováním úvodní dávky po malých množstvích a ve vhodných časových intervalech, dokud není dosaženo nejnižší dávky, která ještě vyvolá adekvátní klinickou odpověď. Pro správné stanovení dávky je zapotřebí neustálé sledování pacienta. Mezi situace, ve kterých může být zapotřebí dávkování upravit, patří změny klinického stavu v důsledku remise nebo exacerbace choroby, individuální reakce pacienta na podávání léku a vliv vystavení nemocného zátěžovým situacím, které nesouvisí přímo s léčeným onemocněním. V naposled jmenované situaci může být zapotřebí dávky methylprednisolonu zvýšit na dobu danou stavem pacienta.

Je třeba zdůraznit, že požadavky jednotlivých pacientů na dávkování se různí a dávky musí být stanoveny individuálně podle charakteru léčeného onemocnění a podle reakce pacienta na terapii.

LÉČBA KAŽDÝ DRUHÝ DEN

Léčba každý druhý den je režimem podávání kortikosteroidů, při kterém je dvojnásobek obvyklé denní dávky kortikosteroidů podáván každý druhý den v ranních hodinách. Účelem tohoto způsobu léčby je poskytnout nemocným na dlouhodobé léčbě příznivé účinky kortikoidů a současně minimalizovat některé nežádoucí projevy, včetně potlačení osy hypofýza-nadledviny, vývoje cushingoidního habitu, příznaků z vysazení kortikoidů a zpomalení růstu u dětí.

Přípravek Medrol je kontraindikován u pacientů se:

• systémovými mykózami

• hypersenzitivitou na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

  Podávání živých nebo živých oslabených vakcín je kontraindikováno u pacientů užívajících imunosupresívní dávky kortikosteroidů.

Imunosupresivní účinky/zvýšená náchylnost k infekcím.

Kortikosteroidy mohou zvyšovat náchylnost k infekcím, mohou maskovat některé projevy infekčních onemocnění, exacerbovat stávající infekce, zvyšovat riziko reaktivace nebo exacerbace latentních infekcí a během jejich podávání může dojít k rozvoji nových infekcí. Během léčby kortikosteroidy se může projevit snížení odolnosti organismu vůči infekcím a neschopnost lokalizovat infekční procesy. Infekce v jakékoliv lokalizaci, způsobené různými patogeny, včetně virových, bakteriálních, plísňových, protozoálních nebo helmintických organizmů, mohou vzniknout ve spojitosti s užíváním samotných kortikosteroidů i jejich kombinací s jinými imunosupresivními látkami ovlivňujícími buněčnou imunitu, humorální imunitu nebo funkci neutrofilů. Tyto infekce mohou být mírné, závažné a někdy i smrtelné. Se stoupající dávkou kortikosteroidů stoupá i výskyt infekčních komplikací.

Monitorujte, zda nedochází k rozvoji infekce, a dle potřeby zvažte vysazení kortikosteroidů nebo snížení dávky.

Pacienti, kteří užívají léky potlačující imunitní odpověď organismu, jsou více náchylní k infekcím než zdraví jedinci. Varicela a spalničky mohou mít například závažnější nebo dokonce i fatální průběh u neimunních dětí nebo dospělých, kteří užívají kortikosteroidy.

Podávání živých nebo živých oslabených vakcín je kontraindikováno u pacientů užívajících imunosupresivní dávky kortikosteroidů. Usmrcené nebo inaktivované vakcíny mohou být pacientům užívajícím imunosupresivní dávky kortikosteroidů podány, ale odpověď na tuto vakcinaci může být snížena. Indikované imunizační postupy mohou být provedeny u pacientů užívajících neimunosupresivní dávky kortikosteroidů.

Použití kortikosteroidů u nemocných s aktivní tuberkulózou by mělo být vyhrazeno pro případy fulminantní nebo diseminované tuberkulózypři současné léčbě vhodnými antituberkulózními chemoterapeutiky. Pokud jsou kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo s tuberkulinovou reaktivitou, je nezbytné pečlivé sledování nemocných, jelikož může dojít k reaktivaci onemocnění. V průběhu dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat chemoprofylaxi.

U pacientů užívajících kortikosteroidy byl zaznamenán výskyt Kaposiho sarkomu. Přerušení užívání kortikosteroidův takových případech může vést ke klinické remisi.

Role kortikosteroidů při septickém šoku je kontroverzní. Rané studie hlásily jak pozitivní, tak škodlivé účinky. V poslední době se ukázalo, že by doplňkové užívání kortikosteroidů mohlo být prospěšné pacientům s diagnostikovaným septickým šokem, kteří trpí insuficiencí nadledvin. Přesto se doplňkové používání kortikosteroidů v běžné praxi při septickém šoku nedoporučuje. Systematické přezkoumání nevedlo k průkazu prospěšnosti krátkodobého podávání vysokých dávek kortikosteroidů a nepodpořilo tedy jejich užívání. Meta-analýzy a přezkoumání závěrů nicméně naznačují, že delší užívání (5-11 dní) nízkých dávek kortikosteroidů může snížit úmrtnost, především u jedinců s vasopresor-dependentním septickým šokem.

Imunitní systém

Mohou se vyskytnout alergické reakce (např. angioedém).

Vzhledem k tomu, že u pacientů užívajících kortikosteroidní léčbu byly pozorovány vzácné případy kožních a anafylaktických a pseudoanafylaktických reakcí, je třeba před podáním léčby provést příslušná preventivní opatření, zvláště pokud anamnéza pacienta obsahuje alergii na přípravek.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu získanou z kravského mléka. U pacientů se známou nebo suspektní hypersenzitivitou na bílkovinu kravského mléka, jeho složky nebo jiné mléčné výrobky, je třeba postupovat opatrně, protože přípravek může obsahovat stopová množství mléčných složek.

Endokrinní systém

Pacientům léčeným kortikosteroidy, kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, se doporučuje zvýšené dávkování kortikosteroidů s rychlým nástupem účinku před, během i po stresové situaci.

Farmakologické dávky dlouhodobě podávaných kortikosteroidů mohou vést k supresi hypotalamo-hypofyzární-adrenální (HPA) osy (sekundární adrenokortikální insuficience). Stupeň a trvání vzniklé adrenokortikální insuficience se mezi pacienty liší. Závisí na dávce, frekvenci, času podání a celkovém trvání glukokortikoidové léčby. Tento nežádoucí účinek lze minimalizovat použitím léčby každý druhý den (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání, léčba každý druhý den).

V případě, že je glukokortikoidová léčba vysazena náhle, může dojít k rozvoji akutní adrenální insuficience s fatálním následkem.

Vznik polékové insuficience kůry nadledvin lze minimalizovat postupným snižováním dávek. Tento typ relativní insuficience může po přerušení terapie přetrvávat po dobu několika měsíců. Pokud je pacient vystaven jakékoliv zátěži během tohoto období, měla by být opět zavedena hormonální terapie.

V případě náhlého vysazení glukokortikoidů se může vyskytnout „syndrom z vysazení“ steroidů, který zdánlivě nesouvisí s adrenokortikální nedostatečností. Tento syndrom zahrnuje symptomy jako: anorexie, nevolnost, zvracení, letargie, bolest hlavy, horečka, bolest kloubů, deskvamace, myalgie, ztráta hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto projevy jsou spíše považovány za následek náhlé změny v koncentraci glukokortikoidů než za důsledek jejich nízkých hladin.

Jelikož glukokortikoidy mohou vyvolat nebo zhoršit Cushingův syndrom, neměly by být podávány

pacientům, kteří trpí Cushingovou chorobou.

Kortikosteroidy vykazují silnější účinky u pacientů s hypotyreózou.

Metabolismus a výživa

Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvyšovat hladinu glukosy v krvi, zhoršit již existující diabetes a predisponovat pacienty dlouhodobě léčené kortikosteroidy ke vzniku diabetes mellitus.

Psychiatrické poruchy

Během léčby glukokortikoidy se mohou objevit psychické poruchy jako například euforie, nespavost, změny nálad, změny osobnosti až těžká deprese či manifestace pravé psychózy. Kortikosteroidy mohou rovněž prohloubit již existující emoční labilitu a zesílit psychotické sklony.

Při užívání systémových steroidů se mohou objevit potencionálně závažné psychiatrické nežádoucí účinky (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky, Psychiatrické nežádoucí účinky). Symptomy se obvykle objeví během několika dnů či týdnů od začátku léčby. Většina účinků vymizí se snížením dávky nebo s vysazením léku, nicméně v některých případech je zapotřebí specifická léčba. Psychologické nežádoucí účinky byly hlášeny po vysazení kortikosteroidů, četnost není známa. V případě výskytu psychologických symptomů by pacienti/ošetřovatelé měli vyhledat lékařskou pomoc, a to především při podezření na depresivní stavy nálad nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti/ošetřovatelé by měli být připraveni na možnost výskytu psychiatrických poruch během léčby nebo okamžitě po snížení dávky/vysazení systémových steroidů.

Nervový systém

Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů se záchvatovitými onemocněními. Kortikosteroidy by měly být užívány s opatrností u pacientů s myastenií gravis (viz prohlášení o

myopatii v části Muskuloskeletální poruchy).

Ačkoliv se v rámci kontrolovaných klinických studií ukázalo, že kortikosteroidy jsou účinné v urychlení léčby akutní exacerbace roztroušené sklerózy, tyto studie neukazují, že kortikosteroidy ovlivňují celkový výsledek nebo přirozenou anamnézu onemocnění. Studie ukazují, že k dosažení výrazného účinku jsou potřeba relativně vysoké dávky kortikosteroidů (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání).

1. pacientů užívajících kortikosteroidy, typicky při dlouhodobém podávání vysokých dávek, byly

   hlášeny případy epidurální lipomatózy.

   Oční poruchy

   U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů. Centrální serózní chorioretinopatie může vést k odchlípení sítnice.

   Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit vznik zadních subkapsulárních katarakt, nukleárních katarakt (především u dětí), exoftalmu nebo zvýšení nitroočního tlaku, které může vyústit v glaukom s možným poškozením zrakových nervů. U pacientů užívajících glukokortikoidy je zvýšené riziko výskytu sekundárních plísňových a virových infekcí oka.

   Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů trpících herpes simplex ophthalmicus

   z důvodu možné perforace rohovky.

   Srdeční poruchy

   Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidémie a hypertenze, mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit ještě náchylnějšími pro další kardiovaskulární onemocnění, pokud jsou tyto kortikoidy podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě. Proto se u těchto pacientů doporučuje používat kortikosteroidy uváženě a doporučuje se věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby dalšímu monitorování srdeční činnosti.

   Nízké dávky a podávání obden mohou snížit výskyt komplikací u léčby kortikosteroidy.

   Systémové kortikosteroidy by měly být v případech městnavého srdečního selhání užívány s opatrností

   a pouze pokud je to nezbytně nutné.

   Cévní poruchy

   Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie. Proto se kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými poruchami nebo k nim mohou mít predispozici.

   Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s hypertenzí.

   Gastrointestinální poruchy

   Vysoké dávky kortikosteroidů mohou vyvolat akutní zánět slinivky břišní.

   Neexistuje jednoznačný všeobecně přijímaný názor na to, zda jsou kortikosteroidy samy o sobě zodpovědné za vznik peptických vředů během terapie. Nicméně je zřejmé, že podávání glukokortikoidů může maskovat symptomy peptického vředu, takže jeho perforace a krvácení mohou proběhnout bez výraznější bolestivosti. Léčba glukokortikoidy může maskovat zánět pobřišnice nebo jiné známky či příznaky spojené s gastrointesinálními poruchami jako je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní. V kombinaci s nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) existuje zvýšené riziko rozvoje gastrointestinálních vředů.

   Kortikosteroidy je nutné podávat opatrně pacientům s nespecifickou ulcerózní kolitidou, pokud existuje riziko perforace, abscesu nebo jiné pyogenní infekce, divertikulitidy, čerstvé střevní anastomózy či aktivního nebo latentního peptického vředu.

   Hepatobiliární poruchy

   Byly hlášeny hepatobiliární poruchy, které byly ve většině případů po vysazení léčby reverzibilní. Proto je vyžadováno příslušné sledování.

   Muskuloskeletální poruchy

   Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie. Nejčastěji se tyto případy vyskytovaly u pacientů s poruchami nervosvalového přenosu (např. myasthenia gravis) nebo u pacientů souběžně užívajících anticholinergika, jako například přípravky blokující nervosvalový přenos

   (např. pankuronium). Tato forma akutní myopatie má generalizovanou formu, může postihovat oční a dýchací svalstvo a může vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatinkinázy. Po vysazení kortikosteroidů může klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až roky.

   Častým, avšak nepříliš často rozpoznaným nežádoucím účinkem, který doprovází dlouhodobé podávání vysokých dávek glukokortikoidů, je osteoporóza.

   Účinky na játra a žlučové cesty

   Vzácně byly hlášeny poruchy jater a žlučových cest, které byly ve většině případů reverzibilní po přerušení léčby. Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.

   Poruchy ledvin a močových cest

   U pacientů se systémovou sklerózou je nutná obezřetnost z důvodů zvýšené incidence sklerodermické renální krize pozorované u kortikoidů, včetně methylprednisolonu.

   Kortikosteroidy by měly být používány s opatrností u pacientů s renální insuficiencí.

2. případě renálního selhání není potřeba upravovat dávky. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný.

Vyšetření

Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou vyvolat vzestup krevního tlaku, retenci solí a tekutin a zvýšené vylučování draslíku. Výskyt těchto účinků je méně pravděpodobný při použití syntetických derivátů, pokud nejsou podávány ve vysokých dávkách. Může být zapotřebí snížený přísun solí v potravě a náhrada draslíku. Všechny kortikosteroidy vedou ke zvýšenému vylučování vápníku.

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Systémové kortikosteroidy nejsou indikovány k léčbě traumatického poranění mozku, a proto by se u těchto případů neměly rutinně používat. Výsledky multicentrické studie odhalily zvýšenou mortalitu za 2 týdny nebo 6 měsíců po zranění u pacientů, kterým byl podáván natrium-methylprednisolon-sukcinát v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná souvislost s léčbou natrium-methylprednisolon-sukcinátem.

Jiné

Výskyt komplikací léčby glukokortikoidy závisí na výši dávky a na době trvání léčby. V každém individuálním případě je proto nutné zvážit poměr rizika a možného přínosu terapie, a to jak z hlediska výše dávky a délky trvání terapie, tak z hlediska rozhodnutí o každodenním nebo intermitentním podávání.

K léčbě by měly být použity nejnižší možné dávky kortikosteroidů, a pokud je možné dávku snížit, snížení by mělo být postupné.

Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat, zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů (viz bod 4.5).

Aspirin a nesteroidní protizánětlivá agens by měly být používány s opatrností, pokud jsou podávány

společně s kortikosteroidy.

Současné užívání perorálních antikoagulancií a methylprednisolonu může zvýšit riziko krvácení. Hlášeny jsou také snížené účinky perorálních antikoagulancií. U pacientů léčených antagonisty vitaminu K je doporučeno časté sledování protrombinového času (INR), a to zvláště během zahájení léčby nebo úpravy dávky methylprednisolonu (viz bod 4.5).

Feochromocytomová krize, která může být fatální, byla hlášena po podání systémových kortikosteroidů. Kortikosteroidy by se měly podávat pacientům s podezřením nebo identifikovaným feochromocytomem pouze po zhodnocení přínosu a rizika.

Po uvedení přípravku na trh byl u pacientů s malignitami, včetně hematologických malignit a solidních nádorů, hlášen syndrom nádorového rozpadu (TLS) po použití systémových kortikosteroidů samotných nebo v kombinaci s dalšími chemoterapeutiky. Pacienty s vysokým rizikem TLS, např. pacienty s nádory, které mají vysokou proliferační rychlost, s vysokou nádorovou zátěží a vysokou citlivostí na cytotoxické látky, je třeba pečlivě sledovat a je třeba přijmout příslušná opatření.

U pacientů s hypertyreózou a s hypokalemií vyvolanou methylprednisolonem se může vyskytnout

tyreotoxická periodická paralýza (TPP).

Podezření na TPP je nutno zvážit u pacientů léčených methylprednisolonem, kteří vykazují známky nebo příznaky svalové slabosti, zejména pak u pacientů s hypertyreózou.

Pokud existuje podezření na TPP, je nutno ihned sledovat hladiny draslíku v krvi a adekvátně je upravit,

aby se zajistilo obnovení normálních hladin draslíku v krvi.

Použití u dětí

U kojenců i starších dětí podstupujících dlouhodobou kortikosteriodovou léčbu je třeba pečlivě sledovat růst a vývoj.

U dětí, které jsou dlouhodobě léčeny glukokortikoidy a každý den dostávají několik dílčích dávek, může dojít ke zpomalení růstu. Použití tohoto dávkovacího schématu by proto mělo být omezeno pouze na nejzávažnější indikace. Těmto nežádoucím účinkům lze obvykle předejít nebo je minimalizovat podáním glukokortikoidů každý druhý den (Viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání, léčba každý druhý den).

Kojenci a děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního

tlaku.

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní. Přípravek obsahuje monohydrát laktosy.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, nedostatečností laktázy nebo malabsorpcí glukózy by tento přípravek neměli užívat.

Methylprednisolon je substrátem enzymu cytochrom P450 (CYP), kterým je také převážně metabolizován.CYP3A4 je dominantní enzym nejpočetnější podskupiny CYP v játrech dospělého člověka. Katalyzuje 6β-hydroxylaci steroidů, základní 1. fázi metabolismu endogenních i syntetických kortikosteroidů. Mnohé jiné sloučeniny jsou také substráty CYP3A4. U některých z nich bylo prokázáno (stejně jako u jiných léků), že mění metabolismus glukokortikoidů indukcí (zvýšenou aktivizací) nebo inhibicí enzymu CYP3A4.

INHIBITORY CYP3A4 – léky, které inhibují aktivitu CYP3A4, obecně snižují hepatickou clearance a

zvyšují plazmatickou koncentraci léků, které jsou substráty CYP3A4, například methylprednisolon. Je

možné, že v přítomnosti inhibitorů CYP3A4, bude potřeba dávku methylprednisolonu titrovat, aby se

předešlo steroidní toxicitě.

INDUKTORY CYP3A4 – léky, které indukují aktivitu CYP3A4, obecně zvyšují hepatickou clearance, což má za následek snížení plazmatické koncentrace léků, které jsou substráty pro CYP3A4. Současné podávání může vyžadovat zvýšení dávky methylprednisolonu, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

SUBSTRÁTY CYP3A4 – v přítomnosti dalšího substrátu CYP3A4 může být hepatická clearance methylprednisolonu ovlivněna, což vyžaduje odpovídající úpravu dávek. Při současném užívání je více pravděpodobný výskyt nežádoucích účinků spojených s užitím každého z léků samostatně.

ÚČINKY NEZÁVISLÉ NA CYP3A4 – další interakce a účinky, které se

vyskytujíu methylprednisolonu jsou popsány níže v tabulce 1.

Tabulka 1 - seznam a popis nejčastějších a/nebo klinicky významných lékových interakcí nebo účinků

methylprednisolonu.

1. Při současném podání vysokých dávek kortikosteroidů a anticholinergik, jako například léků blokujících nervosvalový přenos, byl hlášen rozvoj akutní myopatie (více informací viz bod

2. U pacientů užívajících kortikosteroidy byl hlášen antagonismus účinku neuromuskulární blokády pankuronia a vekuronia. Tyto vzájemné účinky mohou být očekávány u všech kompetitivních

1. Inhibitory proteázy, jako například indinavir a ritonavir, mohou zvyšovat plazmatické koncentrace kortikosteroidů.

2. Kortikosteroidy mohou indukovat metabolismus inhibitorů HIV proteázy s následkem snížení její plazmatické koncentrace.

1. Při současném užívání cyklosporinu a methylprednisolonu se uplatňuje vzájemná inhibice metabolismu CYP3A4, což může vést ke zvýšení plazmatické koncentrace některého z léků nebo obou. Je proto možné, že při současném podání se mohou s větší pravděpodobností vyskytnout nežádoucí účinky spojené s užitím každého z léků samostatně.

2. Při současném užití cyklosporinu a methylprednisolonu byl

1. Při současném užívání kortikosteroidů s NSA může častěji docházet k tvorbě vředů a gastrointestinálnímu krvácení.

2. Methylprednisolon může zvyšovat clearance aspirinu podávaného ve vysokých dávkách, což může vést ke snížení sérových hladin salicylátu. Vysazení methylprednisolonu může vést ke zvýšení sérových hladin salicylátu a zvýšenému riziku

Fertilita

Studie na zvířatech prokázaly, že kortikosteroidy nepříznivě ovlivňují plodnost (viz bod 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná.

Těhotenství

V některých studiích provedených na zvířatech se prokázalo, že podávání vysokých dávek kortikosteroidů během březosti může způsobit malformace plodu. Ačkoliv se nezdá, že by podání kortikosteroidů těhotným ženám vedlo ke vzniku kongenitálních abnormalit, výsledky studií při léčbě těhotných žen poškození plodu zcela nevylučují.

Protože nebyly provedeny adekvátní reprodukční studie s metylprednisolonem u lidí, měl by být tento léčivý přípravek použit v těhotenství pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika pro matku a plod.

Některé kortikosteroidy rychle pronikají placentou. V jedné retrospektivní studii byl zjištěn častější výskyt nižší porodní váhy u dětí narozených ženám užívajícím kortikosteroidy. Ukazuje se, že u lidí je riziko nízké porodní váhy závislé na dávce a může být minimalizováno podáváním nižších dávek kortikosteroidů. Přestože se neonatální adrenální insuficience u novorozenců vystavených kortikosteroidům v děloze jeví vzácná, novorozenci narození matkám, které během těhotenství užívaly značné dávky kortikosteroidů, by měli být pečlivě sledováni a vyšetřeni s ohledem na projevy nedostatečnosti funkcí nadledvin.

Vliv kortikosteroidů na průběh porodu není znám.

U dětí narozených ženám léčených dlouhodobě kortikoidy během těhotenství byl pozorován šedý zákal. Kojení

Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka. Kortikosteroidy, které se dostávají do mateřského

mléka, mohou u kojených dětí zpomalit růst a zasahovat do tvorby endogenních glukokortikoidů. Tento léčivý přípravek by se měl používat během kojení pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika pro matku a plod.

Účinky kortikosteroidů na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny. Při léčbě kortikosteroidy se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, například nevolnost, závrať, poruchy vidění a únava. Pokud pacienti takové příznaky pocítí, neměli by řídit a obsluhovat stroje.

Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků

Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků

† Peritonitida může být primárně projevenou známkou či příznakem gastrointestinální poruchy jako je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní (viz bod 4.4).

* Bylo hlášeno několik případů panikulitidy po snížení dávky nebo ukončení léčby, zejména po dlouhodobé léčbě

vysokými dávkami. Panikulitida je častější u pediatrických pacientů než u dospělých a ve většině případů spontánně odezní

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Neexistuje klinický syndrom akutního předávkování kortikosteroidy. Hlášení akutní otravy a/nebo smrti po akutním předávkování kortikosteroidy jsou vzácné. V případě předávkování neexistuje žádný specifický protilék. Léčba při předávkování má být podpůrná a symptomatická. Methylprednisolon je dialyzovatelný.