1. Závažná, aktivní revmatoidní artritida včetně juvenilní idiopatické artritidy

2. Wilsonova choroba (hepatolentikulární degenerace) u dospělých a dětí (0 – 18 let)

3. Cystinurie – rozpouštění a prevence tvorby cystinových kamenů u dospělých a dětí (0-18 let)

4. Otrava olovem u dospělých a dětí (0-18 let)

Dávkování

Dospělí

Revmatoidní artritida: podává se dávka 150 mg penicilaminu denně po dobu prvních dvou týdnů, ve 3. a 4. týdnu 300 mg denně, v 5. a 6. týdnu 450 mg denně a od 7. do 16. týdne 600 mg denně.

Pokud není po 16 týdnech léčby touto denní dávkou dosaženo požadovaného účinku, je možno denní dávku zvyšovat v intervalu po dvou týdnech o 150 mg až na 900 mg denně, eventuálně přechodně až na 1200 mg denně. Po nástupu terapeutického účinku se dávka postupně snižuje na individuální udržovací dávku 300 až 600 mg penicilaminu denně.

Denní dávka má být rovnoměrně rozdělena.

Wilsonova choroba: 10 - 20 mg/kg tělesné hmotnosti denně.

Otrava olovem: doporučená počáteční denní dávka je 4 x denně 300 mg. Při delším podávání by dávka neměla překročit 40 mg/ kg tělesné hmotnosti denně.

Cystinurie: podle množství močí vyloučeného cystinu je obvyklá denní dávka 4 x 150 až 450

mg.

Děti a dospívající

Vzhledem k lékové formě není přípravek vhodný k léčbě dětí do 3 let, protože hrozí riziko aspirace tablety. Protože nejnižší možná jednotlivá dávka, kterou lze vytvořit za pomoci tohoto přípravku, je 150 mg, není přípravek rovněž vhodný k léčbě dětí s nízkou hmotností, u kterých nelze zachovat doporučené dávkování.

J uvenilní idiopatická artritida: obvyklá udržovací dávka je 15 – 20 mg/kg tělesné hmotnosti denně. Počáteční dávka je nižší (2,5 – 5 mg/kg tělesné hmotnosti denně) a zvyšuje se každé 4 týdny po dobu 3 až 6 měsíců.

Wilsonova choroba: 20 mg/kg tělesné hmotnosti denně rozdělená do 2 nebo 3 dávek, které se podávají 1 hodinu před jídlem. Pro dospívající od 12 let je obvyklá udržovací dávka 0,75 -1 g denně.

Otrava olovem: penicilamin se užívá pouze v případech, kdy je hladina olova v krvi nižší než

45 μg/dl. Celková dávka je 15 – 20 mg/kg/den rozdělená do 2 – 3 dávek.

Cystinurie: 20 až 30 mg/kg/den ve dvou nebo třech rozdělených dávkách, podávaných 1

hodinu před jídlem, upravené pro udržení hladin cystinu v moči pod 200 mg/l.

Způsob podání

Tablety se užívají nalačno, alespoň půl hodiny před jídlem (u dětí s Wilsonovou chorobou

nebo cystinurií jednu hodinu před jídlem) a zapijí se vodou.

Tablety se polykají celé, nesmějí se kousat ani půlit, aby se neporušil potah tablety, odolný proti působení žaludečních šťáv.

Po dlouhodobém vymizení příznaků revmatoidní artritidy je možno terapii přípravkem

Metalcaptase úplně vysadit.

Metalcaptase se nesmí podávat při:

• hypersenzitivitě na léčivou látku a na penicilin nebo na kteroukoli pomocnou látku

  uvedenou v bodě 6.1

• poruchách funkce ledvin

• poruchách kostní dřeně

• systémovém lupus erythematodes (SLE) nebo přítomnosti vyššího titru antinukleárních protilátek

• poruše funkce jater

• současné léčbě deriváty zlata nebo chlorochinem.

Před zahájením terapie penicilaminem jsou nutná následující vyšetření: krevní obraz, moč, kreatinin, sérové aminotransferázy, parametry cholestázy, neurologický status, aby se identifikovala specifická rizika.

Krevní obraz (počet trombocytů a leukocytů) a moč (proteinurie a erytrocyty v sedimentu) mají být pravidelně vyšetřeny v průběhu léčby: na počátku léčby jednou za 1 - 2 týdny, od 3. měsíce léčby jednou za maximálně 4 týdny.

Pokud by z jakéhokoliv důvodu byla léčba přerušena, je třeba pacienta sledovat až do dosažení normálních hodnot.

Z důvodu možného vlivu na kolagenní a elastinová vlákna by u pacientů podstupujících chirurgický výkon měla být léčba přípravkem Metalcaptase přerušena nebo by měla být snížena dávka 6 týdnů před větším výkonem až do kompletního zhojení operační rány.

Sérové aminotransferázy a GGT mají být kontrolovány jednou za 4 týdny. Pacient má být vyšetřen nebo dotazován každé 4 týdny kvůli časné detekci neurologických komplikací.

Zvláště intenzivní péči vyžadují pacienti se sklonem k alergickým reakcím (senná rýma, ekzémy, kopřivka, astmatické záchvaty).

Kritéria pro ukončení léčby přípravkem Metalcaptase:

proteinurie, kreatinin přes 2 mg %, leukopenie pod 3000/mm³, pokles granulocytů pod 1500/ mm³ nebo trombocytů pod 120 000/ mm³, popř. pokles výchozích hodnot o 50 %, kožní projevy, u nichž není známa příčina, ochrnutí očního svalu, zvýšení ANA titru, zhoršení biochemických příznaků cholestázy, eventuálně zvýšení aktivity aminotransferáz.

Současná terapie indometacinem může zvýšit plazmatickou hladinu penicilaminu. Kombinace s azathioprinem může zhoršit snášenlivost přípravku Metalcaptase.

Přípravky obsahující železo se mají podávat nejméně 2 hodiny před nebo po podání přípravku Metalcaptase. Současné podání snižuje absorpci penicilaminu až o 70 %. Totéž platí pro antacida obsahující hořčík nebo hliník a sukralfát.

Při déle trvající terapii penicilaminem může dojít ke změně obsahu vitaminu B6 v těle, vyžadující podávání přípravků obsahujících tento vitamin (80 až 160 mg denně).

Předchozí terapie přípravky obsahujícími zlato zvyšuje riziko výskytu poškození kostní dřeně

po terapii penicilaminem.

Současná terapie fenylbutazonem nebo oxyphenylbutazonem může zvýšit riziko poškození kostní dřeně nebo poruchy funkce ledvin.

U žen ve fertilním věku je třeba během léčby zajistit účinnou antikoncepci.

Během těhotenství se nesmí přípravek Metalcaptase podávat k léčbě revmatické artritidy. U jiných onemocnění se smí přípravek Metalcaptase podávat pouze v případě, že není dostupná jiná léčba s lepším poměrem prospěšnosti a rizika.

Během léčby penicilaminem se má kojení přerušit (viz též bod 5.3d „Reprodukční toxicita“).

Není dosud známo.

Přípravek Metalcaptase může způsobit mnoho nežádoucích účinků, některé z nich mohou být závažné.

Při hodnocení nežádoucích účinků byly použity následující odhady četnosti výskytu: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000) včetně jednotlivých případů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nejsou známy žádné případy předávkování. Při akutním jednorázovém náhodném nebo úmyslném předávkování je dostačující výplach žaludku. Došlo-li již k resorpci penicilaminu, může být jeho vyloučení urychleno forsírovanou diurézou nebo dialýzou.