VIMIZIM 1MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - VIMIZIM 1MG/ML
Vimizim je indikován k léčbě mukopolysacharidózy typu IVA (syndrom Morquio A, MPS IVA) u pacientů jakéhokoli věku.
Léčba se musí uskutečnit pod dohledem lékaře se zkušenostmi v oblasti péče o pacienty s MPS IVA nebo s jinými dědičnými metabolickými chorobami. Podávání přípravku Vimizim má provádět odpovídajícím způsobem proškolený zdravotnický pracovník, který je schopen zvládat situace vyžadující naléhavou zdravotní péči. U pacientů, kteří dobře snášejí infúze přípravku, lze zvážit podávání doma pod dohledem náležitě zaškoleného zdravotníka.
Dávkování
Doporučená dávka elosulfasy alfa je 2 mg/kg tělesné hmotnosti podávaná jednou týdně. Celkový objem infuze se podává přibližně po dobu 4 hodin (viz tabulka 1).
Z důvodu možných hypersenzitivních reakcí na elosulfasu alfa mají pacienti dostat antihistaminika s antipyretiky nebo bez nich přibližně 30 až 60 minut před zahájením infuze (viz bod 4.4).
Zvláštní populace
Starší pacienti (≥ 65 let věku)
Bezpečnost a účinnost přípravku Vimizim u pacientů starších 65 let nebyla dosud stanovena a u těchto pacientů nelze doporučit žádný alternativní režim léčby. Není známo, zda starší pacienti reagují jinak než mladší pacienti.
Pediatrická populace
Dávkování u pediatrické populace je stejné jako u dospělých. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 4.8 a 5.1.
Způsob podání
Pouze k nitrožilní infuzi.
Pacienti s tělesnou hmotností méně než 25 kg mají dostat celkový objem 100 ml. Pokud je přípravek rozředěn ve 100 ml, má být počáteční rychlost infuze 3 ml/h. Rychlost infuze lze zvyšovat v závislosti na snášenlivosti každých 15 minut následujícím způsobem: první zvýšení rychlosti na 6 ml/h, poté zvyšování rychlosti každých 15 minut v přírůstcích po 6 ml/h, dokud nebude dosaženo maximální rychlosti 36 ml/h.
Pacienti s tělesnou hmotností 25 kg a více mají dostat celkový objem 250 ml. Pokud je přípravek rozředěn v 250 ml, má být počáteční rychlost infuze 6 ml/h. Rychlost infuze lze zvyšovat v závislosti na snášenlivosti každých 15 minut následujícím způsobem: první zvýšení rychlosti na 12 ml/h, poté zvyšování rychlosti každých 15 minut v přírůstcích po 12 ml/h, dokud nebude dosaženo maximální rychlosti 72 ml/h.
Tabulka 1: Doporučované objemy a rychlosti infuze*
| Hmotnost pacienta (kg) | Celkový objem infuze (ml) | Krok 1 Počáteční rychlost infuze 0–15 minut (ml/h) | Krok 215–30minut (ml/h) | Krok 330–45minut (ml/h) | Krok 445–60minut (ml/h) | Krok 560–75minut (ml/h) | Krok 675–90minut (ml/h) | Krok 790 a více minut (ml/h) |
| < 25 | 100 | 3 | 6 | 12 | 18 | 24 | 30 | 36 |
| ≥ 25 | 250 | 6 | 12 | 24 | 36 | 48 | 60 | 72 |
* Rychlost infuze lze zvyšovat v závislosti na tom, jak je pacientem snášena.
Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Život ohrožující hypersenzitivita (anafylaktická reakce) na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 (viz bod 4.4).
Anafylaxe a závažné alergické reakce
V klinických studiích byla hlášena anafylaxe a závažné alergické reakce. Z tohoto důvodu musí být při podávání elosulfasy alfa pohotově k dispozici vhodná lékařská péče. Pokud se tyto reakce objeví, okamžitě infuzi zastavte a zahajte odpovídající léčbu. Je nutno postupovat dle současných lékařských standardů pro akutní léčbu. U pacientů, u nichž se během infuze vyskytly alergické reakce, je třeba při opětovném podání zvláštní opatrnosti.
Reakce na infuzi
Reakce na infuzi byly v klinických studiích nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky. Reakce na infuzi mohou zahrnovat alergické reakce. Pacienti mají před infuzí dostat antihistaminika s antipyretiky nebo bez nich (viz bod 4.2). Zvládání reakcí na infuzi se má zakládat na závažnosti reakce a má zahrnovat zpomalení nebo dočasné přerušení infuze a/nebo podání dalších antihistaminik, antipyretik a/nebo kortikosteroidů. Pokud se objeví závažné reakce na infuzi, okamžitě infuzi zastavte a zahajte odpovídající léčbu. Opětovné podání po závažné reakci se má provádět opatrně a za bedlivého sledování ošetřujícím lékařem.
Komprese míchy / krční míchy
V klinických studiích byla pozorována spinální/cervikální komprese míchy (SCC) jak u pacientů, jimž byl podáván přípravek Vimizim, tak u pacientů, jimž bylo podáváno placebo. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky komprese míchy (včetně bolesti zad, parézy končetin pod úrovní komprese, močové inkontinence a inkontinence stolice) a má jim být poskytnuta odpovídající klinická péče.
Dieta s omezeným příjmem sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje 8 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 0,4 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku, a je podáván v infuzním roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) (viz bod 6.6).
Sorbitol (E420)
Tento léčivý přípravek obsahuje 100 mg sorbitolu v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 40 mg/kg. Pacientům s hereditární intolerancí fruktózy (HIF) nesmí být tento léčivý přípravek podán, pokud to není nezbytně nutné.
U malých dětí (do 2 let) nemusí být hereditární intolerance fruktózy (HIF) ještě diagnostikována. Léčivé přípravky obsahující sorbitol/fruktózu podávané intravenózně mohou být život ohrožující. Před léčbou se musí kompletně vyhodnotit léčebný přínos pro dítě v porovnání se souvisejícími riziky.
U každého pacienta musí být před podáním tohoto léčivého přípravku zjištěna podrobná anamnéza se zaměřením na symptomy HIF.
Těhotenství
Údaje o podávání přípravku Vimizim těhotným ženám nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na průběh těhotenství nebo embryonální/fetální vývoj (viz bod 5.3). Nicméně relevance těchto studií je omezená. Podávání přípravku Vimizim v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud to není nezbytně nutné.
Kojení
Dostupné reprodukční údaje u zvířat prokázaly vylučování elosulfasy alfa do mateřského mléka. Není známo, zda dochází k vylučování elosulfasy alfa do lidského mateřského mléka, ale systémová expozice prostřednictvím mateřského mléka se neočekává. Vzhledem k nedostatku údajů týkajících se
použití u člověka má být přípravek Vimizim podáván kojícím ženám pouze, pokud potenciální přínos převáží potenciální riziko pro dítě.
Fertilita
V neklinických studiích (viz bod 5.3) s elosulfasou alfa nebylo pozorováno žádné zhoršení fertility.
Přípravek Vimizim má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Byly hlášeny závratě během infuzí přípravku Vimizim; dojde-li k závrati po infuzi, může to ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Souhrn bezpečnostního profilu
Vyhodnocení nežádoucích účinků je založeno na expozici 176 pacientů s MPS IVA ve věku 5 až
57 let dávce 2 mg/kg elosulfasy alfa jednou týdně (n=58), 2 mg/kg elosulfasy alfa každý druhý týden (n=59) nebo placebu (n=59) v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii.
Většinu nežádoucích účinků v klinických studiích představovaly reakce na infuzi, které jsou definovány jako reakce vyskytující se v době od zahájení infuze do konce dne následujícího po infuzi. V klinických studiích byly pozorovány závažné reakce na infuzi; mezi ně patřila anafylaxe, hypersenzitivita a zvracení. Nejčastějšími symptomy reakcí na infuzi (vyskytujícími se u ≥ 10 % pacientů léčených přípravkem Vimizim a o ≥ 5 % více v porovnání s placebem) byly bolesti hlavy, nauzea, zvracení, pyrexie, zimnice a bolest břicha. Obecně byly reakce na infuzi mírné nebo středně závažné a četnost byla vyšší během prvních 12 týdnů léčby s tím, že se v průběhu doby vyskytovaly méně často.
Tabulka nežádoucích účinků
Údaje v níže uvedené tabulce 2 popisují nežádoucí účinky z klinických studií u pacientů léčených přípravkem Vimizim.
Četnosti jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 2: Nežádoucí účinky u pacientů léčených přípravkem Vimizim
| Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA | Upřednostňovaný termín podle databáze MedDRA | Četnost |
| Poruchy imunitního systému | Anafylaxe | Méně časté |
| Hypersenzitivita | Časté | |
| Poruchy nervového systému | Bolest hlavy | Velmi časté |
| Závrať | Velmi časté | |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Dyspnoe | Velmi časté |
| Gastrointestinální poruchy | Průjem, zvracení, orofaryngeální bolest,bolest v horní části břicha, bolest břicha, nauzea | Velmi časté |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a | Myalgie | Časté |
| pojivové tkáně | Zimnice | Velmi časté |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Pyrexie | Velmi časté |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Imunogenita
U všech pacientů v klinických studiích se vyvinuly protilátky proti elosulfase alfa. Přibližně u 80 % pacientů se vyvinuly neutralizační protilátky schopné inhibovat vazbu elosulfasy alfa na receptor manozy-6-fosfátu nezávislý na kationtech. V průběhu času bylo napříč studiemi pozorováno trvalé zlepšení měřítek účinnosti a snížení keratansulfátu (KS) v moči bez ohledu na přítomnost protilátek proti elosulfase alfa. Nebyly zjištěny žádné korelace mezi vyššími titry protilátek nebo pozitivitou neutralizační protilátek a snížením měřítek účinnosti nebo vznikem anafylaxe nebo jiných hypersenzitivních reakcí. IgE protilátky proti elosulfase alfa byly zjištěny u ≤ 10 % léčených pacientů a nesouvisely důsledně s anafylaxí ani jinými hypersenzitivními reakcemi a/nebo ukončením léčby.
Pediatrická populace
U pacientů ve věku < 5 let byl celkový bezpečnostní profil přípravku Vimizim při 2 mg/kg/týdně shodný s bezpečnostním profilem přípravku Vimizim pozorovaným u starších dětí.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Farmakologické vlastnosti - VIMIZIM 1MG/ML
Farmakoterapeutická skupina: Trávicí trakt a metabolizmus, jiná léčiva, enzymy. ATC kód: A16AB12.
Mechanismus účinku
Mukopolysacharidózy zahrnují skupinu lysozomálních střádavých onemocnění způsobených deficitem specifických lysozomálních enzymů potřebných pro katabolismus glykosaminoglykanů (GAG).
MPS IVA je charakterizována absencí nebo značným snížením aktivity N-acetylgalaktosamin-6- sulfatázy. Důsledkem deficitu aktivity sulfatázy je akumulace glykosaminoglykanových substrátů, KS a chondroitin-6-sulfátu (C6S), v lysozomálních kompartmentech buněk celého těla. Tato akumulace vede k rozsáhlé buněčné, tkáňové a orgánové dysfunkci. Elosulfasa alfa je určena k zajištění exogenního enzymu N-acetylgalaktosamin-6-sulfatázy, který bude vázán do lysozomů a zvýší katabolismus GAG, KS a C6S. Vázání enzymu buňkami do lysozomů je zprostředkováno receptory manozy-6-fosfátu nezávislými na kationtech, což vede k obnovení aktivity GALNS a ke clearance KS a C6S.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinické studie prováděné s přípravkem Vimizim hodnotily dopad léčby na systémové projevy
MPS IVA v různých oblastech, včetně vytrvalosti, funkce dýchání, rychlosti růstu, pohyblivosti a také KS v moči.
Do šesti klinických studií bylo zařazeno a působení přípravku Vimizim bylo vystaveno celkem 235 pacientů s MPS IVA.
Bezpečnost a účinnost přípravku Vimizim byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii fáze 3 u 176 pacientů s MPS IVA, ve věkovém rozmezí od 5 do 57 let. U většiny pacientů se projevovaly poruchy růstu, zhoršená vytrvalost a muskuloskeletální symptomy. Do studie byli zařazeni pacienti, kteří ve výchozím stavu dokázali ujít více než 30 metrů (m), ale méně než 325 m během šestiminutového testu chůze (6 MWT).
Pacientům byla podávána elosulfasa alfa 2 mg/kg každý týden (n=58) nebo 2 mg/kg každý druhý týden (n=59) nebo placebo (n=59) celkem po dobu 24 týdnů. Všichni pacienti byli před každou infuzí předléčeni antihistaminiky. Primárním cílovým parametrem byla změna od výchozího stavu v týdnu 24 při testu 6 MWT v porovnání s placebem. Sekundárními cílovými parametry byly změny od výchozího stavu při tříminutovém testu chůze do schodů (3 MSCT) a hladiny KS v moči v týdnu 24. Celkem 173 pacientů bylo následně zařazeno do prodloužené studie, v níž pacienti dostávali 2 mg/kg elosulfasy alfa každý týden nebo 2 mg/kg každý druhý týden a poté byli všichni převedeni na základě dostupnosti výsledků týdne 24 na 2 mg/kg každý týden.
Primární a sekundární cílové parametry byly vyhodnoceny v týdnu 24 (viz tabulka 3). Modelovaný léčebný účinek ve vzdálenosti ušlé za 6 minut byl v porovnání s placebem 22,5 m (CI95, 4,0, 40,9; p=0,0174) u režimu 2 mg/kg týdně. Modelovaný léčebný účinek u schodů vystoupaných za minutu byl v porovnání s placebem 1,1 schodu/minutu (CI95, -2,1, 4,4; p=0,4935) u režimu 2 mg/kg týdně.
Modelovaný léčebný účinek u procentuální změny KS v moči byl v porovnání s placebem -40,7 % (CI95, -49,0, -32,4; p<0,0001) u režimu 2 mg/kg týdně. Rozdíl byl u všech cílových parametrů největší mezi skupinou léčenou placebem a skupinou léčenou týdně. Výsledky při režimu dávkování každý druhý týden ve vzdálenosti ušlé za 6 minut nebo u schodů vystoupaných za minutu byly srovnatelné s placebem.
Tabulka 3: Výsledky z placebem kontrolované klinické studie při 2 mg na kg týdně
| Vimizim | Placebo | Vimizim versus placebo | |||||
| Výchozí stav | Týden 24 | Změna | Výchozí stav | Týden 24 | Změna | Rozdíl ve změnách | |
| n | 58 | 57* | 57 | 59 | 59 | 59 | |
| 6minutový test chůze (metry) | |||||||
| Průměr± SD | 203,9±76,32 | 243,3±83,53 | 36,5±58,49 | 211,9±69,88 | 225,4±83,22 | 13,5±50,63 | 22,5(CI95, 4,0, 40,9)(p = 0,0174) |
| Průměr založený na modelu‡(95% CI)p-hodnota | |||||||
| 3minutový test chůze do schodů (schody/minuta) | |||||||
| Průměr± SD | 29,6±16,44 | 34,9± 18,39 | 4,8± 8,06 | 30,0± 14,05 | 33,6± 18,36 | 3,6± 8,51 | 1,1(CI95, -2,1, 4,4)(p = 0,4935) |
| Průměr založený na modelu‡(95% CI)p-hodnota | |||||||
* Jeden pacient ze skupiny léčené přípravkem Vimizim ukončil svoji účast po 1 infuzi
‡ Průměr založený na modelu Vimizim versus placebo, upravený na výchozí stav
V dalších prodloužených studiích vykazovali pacienti, jimž byla podávána elosulfasa alfa v dávce 2 mg/kg každý týden, udržení počátečního zlepšení ve vytrvalosti a trvalé snížení KS v moči až do týdne 156.
Pediatrická populace
Důležité je zahájit léčbu co nejdříve.
Většina pacientů, jimž byl přípravek Vimizim během klinických studií podáván, byla ve věku dětí a dospívajících (5 až 17 let). V otevřené klinické studii dostávalo 15 pediatrických pacientů s MPS IVA ve věku do 5 let (9 měsíců až <5 let) 2 mg/kg přípravku Vimizim jednou týdně po dobu 52 týdnů.
Pacienti pokračovali v dlouhodobé observační studii trvající minimálně dalších 52 týdnů, po celkovou dobu 104 týdnů. Výsledky bezpečnosti a farmakodynamické výsledky u těchto pacientů jsou ve shodě s výsledky pozorovanými během prvních 52 týdnů (viz bod 4.8). Průměrný výchozí stav (±SD) normalizované stabilní výše z-skóre byl -1,6 (±1,61). Po prvních 52 týdnech ošetření byla normalizovaná stabilní výše z-skóre -1,9 (±1,62). Průměr 104. týdne (±SD) normalizované stabilní výše z-skóre byl -3,1 (±1,13).
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Vimizim u jedné nebo více podskupin pediatrické populace s MPS IVA. Informace o použití u dětí viz bod 4.2.
Farmakokinetické parametry elosulfasy alfa byly hodnoceny u 23 pacientů s MPS IVA, kteří dostávali týdenní intravenózní infuze 2 mg/kg elosulfasy alfa trvající přibližně 4 hodiny po dobu 22 týdnů, a byly porovnány parametry v týdnu 0 a v týdnu 22. Průměrná hodnota AUC0-t se za toto období zvýšila o 181 %, hodnota Cmax o 192 %.
Tabulka 4: Farmakokinetické vlastnosti
| Farmakokinetický parametr | Týden 0 průměr (SD) | Týden 22 průměr (SD) |
| AUC0-t, minuta • µg/ml* | 238 (100) | 577 (416) |
| Cmax, µg/ml† | 1,49 (0,534) | 4,04 (3,24) |
| CL, ml/minuta/kg‡ | 10,0 (3,73) | 7,08 (13,0) |
| t1/2, minuta§ | 7,52 (5,48) | 35,9 (21,5) |
| Tmax, minuta¶ | 172 (75,3) | 202 (90,8) |
* AUC0-t, plocha pod časovou křivkou koncentrace v plazmě od času nula do času poslední měřitelné koncentrace;
† Cmax, maximální pozorovaná plazmatická koncentrace;
‡ CL, celková clearance elosulfasy alfa po intravenózním podání;
§ t1/2, poločas eliminace;
¶ Tmax, čas od nuly po maximální plazmatickou koncentraci
Biotransformace
Elosulfasa alfa je bílkovina a očekává se, že se bude metabolicky rozkládat pomocí peptidové hydrolýzy. Proto se neočekává, že by zhoršená funkce jater ovlivňovala farmakokinetiku elosulfasy alfa.
Eliminace
Renální vylučování elosulfasy alfa se považuje za vedlejší dráhu clearance. Průměrný poločas (t1/2) se zvýšil ze 7,52 minuty v týdnu 0 na 35,9 minuty v týdnu 22. U mužských i ženských pacientů byla clearance elosulfasy alfa srovnatelná a clearance v týdnu 22 nevykazovala žádný trend v závislosti na věku či tělesné hmotnosti. Byl posouzen vliv protilátek na farmakokinetiku elosulfasy alfa. Nebyla zjevná žádná souvislost mezi celkovým titrem protilátek a clearance elosulfasy. Nicméně pacienti s pozitivitou neutralizačních protilátek měli snížené hodnoty celkové clearance (CL) a prodloužený t1/2. Navzdory změně farmakokinetického profilu neovlivnila přítomnost neutralizačních protilátek farmakodynamiku, účinnost ani bezpečnost pacientů, kteří byli léčeni elosulfasou alfa. Po týdenním dávkování nebyla zjevná žádná akumulace elosulfasy alfa v plazmě.
Farmaceutické údaje - VIMIZIM 1MG/ML
Trihydrát natrium-acetátu;
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného; Arginin-hydrochlorid;
Sorbitol (E 420);
Polysorbát 20; Voda pro injekci
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
3 roky
Po naředění
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C, po čemž následovalo až 24 hodin při teplotě 23 °C–27 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být naředěný roztok použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 °C – 8 °C následovaných až 24 hodinami při 23 °C – 27 °C během podávání.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
Injekční lahvička z bezbarvého skla (třídy I) se zátkou z butylové pryže a hliníkovým odtrhávacím (flip-off) těsnicím uzávěrem s krytkou z plastu.
Velikost balení: 1 injekční lahvička
Jedna injekční lahvička přípravku Vimizim je určena pouze k jednorázovému použití. Přípravek Vimizim se musí naředit infuzním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) za použití aseptické techniky. Naředěný roztok je pacientům podáván pomocí infuzní soupravy. Lze použít infuzní soupravu vybavenou in-line filtrem 0,2 μm.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Příprava infuze přípravku Vimizim
Musí se použít aseptická technika. Vimizim se musí před podáním naředit.
Počet injekčních lahviček, které se mají naředit, závisí na tělesné hmotnosti jednotlivého pacienta. Doporučená dávka je 2 mg na kg.
-
Počet injekčních lahviček, které se mají naředit na základě tělesné hmotnosti jednotlivého pacienta a doporučené dávky 2 mg/kg, je určen pomocí následujícího výpočtu:
-
tělesné hmotnost pacienta (kg) násobeno 2 (mg/kg) = dávka pro pacienta (mg)
-
dávka pro pacienta (mg) děleno 1 (mg/ml koncentrát přípravku Vimizim) = celkový počet ml přípravku Vimizim
-
celkový počet ml přípravku Vimizim děleno 5 ml na injekční lahvičku = celkový počet injekčních lahviček
-
-
Vypočítaný celkový počet injekčních lahviček je zaokrouhlen nahoru na další celou injekční lahvičku. Příslušný počet injekčních lahviček se vyndá z chladničky. Injekční lahvičky nezahřívejte ani neohřívejte v mikrovlnné troubě. Lahvičky neprotřepávejte.
-
Použije se infuzní vak obsahující infuzní roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) vhodný pro intravenózní podávání. Celkový objem infuze je určen tělesnou hmotností pacienta.
-
Pacienti s tělesnou hmotností méně než 25 kg mají dostat celkový objem 100 ml.
-
Pacienti s tělesnou hmotností 25 kg nebo více mají dostat celkový objem 250 ml.
-
-
Před nasátím přípravku Vimizim z injekční lahvičky se musí každá lahvička vizuálně zkontrolovat kvůli přítomnosti částic nebo zbarvení. Protože se jedná o proteinový roztok, může se vyskytovat mírná flokulace (tenká průsvitná vlákénka). Roztok přípravku Vimizim má být čirý až mírně opalescentní a bezbarvý až světle žlutý. Roztok nepoužívejte, jestliže je zabarven nebo obsahuje viditelné částice.
-
Z infuzního vaku se natáhne a odstraní takový objem infuzního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%), který se rovná celkovému objemu koncentrátu přípravku Vimizim, jenž se má přidat.
-
Vypočítaný objem přípravku Vimizim z odpovídajícího počtu injekčních lahviček se pomalu opatrně natahuje tak, aby se zabránilo nadměrnému protřepávání.
-
Do infuzního vaku se pomalu přidává přípravek Vimizim, aby se zabránilo protřepávání.
-
Infuzním vakem se zvolna otáčí, aby byla zajištěna řádná distribuce přípravku Vimizim. Roztok neprotřepávejte.
-
Naředěný roztok se pacientům podává pomocí infuzní soupravy. Lze použít infuzní soupravu vybavenou in-line filtrem 0,2 μm.