AMPICILLIN/SULBACTAM NORIDEM 2G/1G Prášek pro infuzní roztok

Ampicillin/Sulbactam Noridem je vhodný k léčbě následujících infekcí u dospělých a pediatrických pacientů (od narození do 18 let věku) (viz body 4.2, 4.4, 5.1):

• závažné akutní infekce ucha, nosu a krku, jako je otitis media, sinusitida a epiglotitida s doprovodnými systémovými známkami a příznaky;

• akutní exacerbace chronické bronchitidy (po adekvátní diagnostice);

• komunitní pneumonie;

• infekce ledvin a dolních močových cest, včetně pyelonefritidy;

• intraabdominální infekce;

• gynekologické infekce;

• infekce kůže a měkkých tkání, zejména infekce hlubších vrstev kůže, infekce po kousnutí

  zvířetem, závažné zubní abscesy s lokálně difúzní infekcí.

  Perioperační profylaxe při břišních a pánevních operacích u dospělých.

  Je třeba řídit se oficiálními doporučení ohledně správného používání antibiotik.

Dávkování

Při volbě dávky ampicilinu/sulbaktamu k léčbě konkrétní infekce je třeba zohlednit následující

faktory:

− předpokládané patogeny a jejich pravděpodobnou citlivost na antibakteriální látky;

− závažnost a lokalizaci infekce;

− věk pacienta, tělesná hmotnost a renální funkce, jak je uvedeno níže.

Dospělí a dospívající > 40 kg tělesné hmotnosti:

Doporučená dávka ampicilinu/sulbaktamu pro dospělé je 0,5 g/0,25 g až 2 g/1 g každých 6 až 8 hodin. Maximální denní dávka pro dospělé je 8 g ampicilinu/4 g sulbaktamu.

V závislosti na závažnosti onemocnění může být indikováno častější nebo méně časté podání přípravku Ampicillin/Sulbactam Noridem. Méně závažné stavy lze léčit dávkou přípravku Ampicillin/Sulbactam Noridem každých 12 hodin.

Profylaxe chirurgických infekcí:

K profylaxi chirurgických infekcí má být podán ampicilin/sulbaktam v dávce 1 g/0,5 g až 2 g/1 g při indukci anestezie, aby byl během výkonu dostatek času na dosažení účinných koncentrací v séru a tkáních. Dávku přípravku Ampicillin/Sulbactam Noridem lze opakovat každých 6 až 8 hodin.

Profylaktické podání přípravku Ampicillin/Sulbactam Noridem se obvykle ukončuje 24 hodin po operaci, pokud není indikováno terapeutické podání přípravku Ampicillin/Sulbactam Noridem.

Pediatrická populace

Dospívajícím s tělesnou hmotností < 40 kg, dětem, batolatům, kojencům a novorozencům od druhého týdne života je obvykle podána denní dávku 100 mg ampicilinu/kg těl. hm. a 50 mg sulbaktamu/kg těl. hm. rozdělená do dílčích dávek podaných každých 6 nebo 8 hodin.

V prvním týdnu života se podává novorozencům (zejména předčasně narozeným) 50 mg ampicilinu/

kg těl. hm. denně a 25 mg sulbaktamu/kg těl. hm. denně rozdělené do dílčích dávek každých 12 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin:

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu rovná nebo nižší než 30 ml/min) se kinetika exkrece ampicilinu a sulbaktamu chová identicky, takže příslušné plazmatické poměry také zůstávají konstantní. U těchto pacientů mají být intervaly dávkování přípravku Ampicillin/Sulbactam Noridem prodlouženy v souladu se standardním postupem pro léčbu ampicilinem.

Doporučené dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin:

Dialyzovaní pacienti

Ampicilin a sulbaktam jsou ve stejné míře eliminovány z krevního oběhu hemodialýzou. Přípravek Ampicillin/Sulbactam Noridem má být podán ihned po dialýze a poté v 48hodinových intervalech až do další dialýzy.

Pacienti s poruchou funkce jater:

Není potřeba žádná úprava dávky u pacientů s poruchou funkce jater.

Starší pacienti:

Není potřeba žádná úprava dávky u starších pacientů bez poruchy funkce ledvin.

Délka léčby závisí na průběhu onemocnění. V závislosti na závažnosti infekce trvá léčba obvykle 5 až 14 dní. V závažných případech onemocnění lze léčbu prodloužit. Léčba má pokračovat až 48 hodin po odeznění horečky a dalších příznaků onemocnění. Při léčbě infekcí způsobených beta-hemolytickými

streptokoky je z bezpečnostních důvodů indikováno prodloužení léčby na minimálně 10 dní, aby se předešlo pozdním komplikacím (revmatická horečka, glomerulonefritida).

Způsob podání

Intravenózní podání po rekonstituci/naředění

Instrukce k rekonstituci/naředění léčivého přípravku před podáním viz body 6.6 a 6.3.

Hypersenzitivita na léčivé látky a na peniciliny z důvodu rizika anafylaktického šoku. Je třeba zmínit, že může existovat i zkřížená alergie na cefalosporiny.

Přípravek Ampicillin/Sulbactam Noridem je rovněž kontraindikován u infekční mononukleózy a lymfatické leukemie, jelikož u těchto pacientů je vyšší náchylnost ke kožním reakcím podobným spalničkám.

Hypersenzitivní reakce

U pacientů léčených peniciliny, včetně intramuskulárního a intravenózního podání

ampicilinu/sulbaktamu, byly pozorovány závažné a příležitostně fatální hypersenzitivní reakce (anafylaktické reakce). U pacientů se známou anamnézou hypersenzitivních reakcí na penicilin a

cefalosporiny a/nebo více alergenů je vyšší pravděpodobnost, že se tyto reakce vyskytnou. Pokud se

vyskytnou alergické reakce, je nutné podávání antibiotika ukončit a zahájit vhodná terapeutická opatření. Závažné akutní hypersenzitivní reakce vyžadují okamžitou urgentní léčbu epinefrinem, kyslíkem, intravenózním podáním steroidů a opatřeními k zajištění průchodnosti dýchacích cest, případně s externí ventilací pomocí intubace (zajištění dýchacích cest).

Kožní mykózy a penicilin

Vzhledem k tomu, že mezi kožními plísněmi a penicilinem může existovat společná antigenita, nelze vyloučit hypersenzitivní reakce podobné těm, které se vyskytují po opakovaném kontaktu, a to ani při prvním podání penicilinu u osob, které v současné době trpí nebo v minulosti trpěly mykotickou kožní infekcí.

Laboratorní kontrolní testy/vyšetření

Z preventivních důvodů je třeba kontrolovat hodnoty jaterních enzymů a metabolismus sacharidů, pokud léčba trvá déle než 1 týden, i když při použití ampicilinu/sulbaktamu u pacientů s diabetem mellitem nebyl zjištěn žádný klinicky relevantní účinek na dostupnost glukózy.

Během dlouhodobé léčby (déle než 14 dní) je třeba pravidelně kontrolovat krevní obraz a funkci

ledvin. Takové sledování je zvláště důležité u novorozenců, zejména předčasně narozených dětí.

Léčba ampicilinem/sulbaktamem může ovlivnit následující laboratorní vyšetření: neenzymatické metody stanovení cukru v moči mohou poskytnout pozitivní výsledek. Může dojít k interferenci s testem na urobilinogen. Po podání ampicilinu těhotným ženám bylo pozorováno přechodné snížení plazmatické koncentrace různých estrogenů. Tento účinek se může vyskytnout také během léčby ampicilinem/sulbaktamem.

Necitlivé mikroorganismy

Stejně jako při jakékoli antibiotické léčbě je třeba věnovat pozornost příznakům nadměrného růstu necitlivých mikroorganismů (včetně plísní). Jakmile dojde k infekci těmito organismy, je třeba léčbu ukončit a/nebo zahájit vhodnou léčbu.

Závažné kožní reakce

U pacientů léčených ampicilinem/sulbaktamem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce, jako jsou toxická epidermální nekrolýza (TEN), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), exfoliativní dermatitida, erythema multiforme a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Pokud se u pacientů objeví závažná kožní reakce, je třeba léčbu ampicilinem/sulbaktamem ukončit a zahájit odpovídající terapeutická opatření (viz bod 4.8).

Pokud se objeví příznaky alergických reakcí (např. kožní vyrážka, pruritus, výsev kopřivky, makulopapulární vyrážka, morbiliformní vyrážka), je nutné léčbu tímto přípravkem ukončit.

Vyrážka po ampicilinu

Typická morbiliformní vyrážka po ampicilinu, která se objevuje 5 až 11 dní po zahájení léčby, umožňuje další terapii deriváty penicilinu.

Průjem/pseudomembranózní kolitida vyvolaná bakterií Clostridioides difficile

Bylo hlášeno, že průjem vyvolaný bakterií Clostridioides difficile (CDAD) se vyskytuje při používání téměř všech antibiotik, včetně ampicilinu/sulbaktamu, a jeho závažnost se pohybuje od mírného

průjmu po těžký a přetrvávající průjem. V takových případech je třeba zvážit antibiotiky související

pseudomembranózní kolitidu, která se vyskytuje zřídka, ale může být život ohrožující nebo fatální. Léčba antibiotiky mění normální střevní flóru, což může vést k nadměrnému růstu bakterií C. difficile. V těchto případech je proto nutné okamžitě ukončit podání ampicilinu/sulbaktamu a zahájit vhodnou léčbu (např. vankomycin perorálně v dávce 250 mg čtyřikrát denně). Antiperistaltika jsou kontraindikována.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Kmeny bakterie C. difficile produkující hypertoxiny jsou spojeny se zvýšenou morbiditou a mortalitou, protože takové infekce mohou být terapeuticky refrakterní na antibiotickou léčbu a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD je proto nutné zvážit u všech pacientů, u kterých se po použití antibiotik objeví průjem. V takových případech je nutné pečlivě zaznamenat anamnézu, protože CDAD se může objevit až 2 měsíce po

ukončení antibiotické terapie.

Léčivé přípravky způsobující poškození jater

Poškození jater vyvolané léčivými přípravky, včetně cholestatické hepatitidy se žloutenkou, bylo spojeno s používáním ampicilinu/sulbaktamu. Pacientům má být doporučeno, aby informovali svého lékaře, pokud se u nich objeví známky a příznaky jaterního onemocnění (viz bod 4.8).

Záchvaty křečí

Záchvaty křečí se mohou vyskytnout u používání všech penicilinů v důsledku velmi vysokých sérových koncentrací. Proto je třeba dávkování provádět s opatrností, zejména pokud je porušena funkce ledvin.

Ampicillin/Sulbactam Noridem obsahuje sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje 230,2 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 11,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Maximální denní dávka tohoto léčivého přípravku 8 g ampicilinu/4 g sulbaktamu obsahuje 920,8 mg sodíku, což odpovídá 46 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku podle WHO pro dospělého. Ampicillin/Sulbactam Noridem má vysoký obsah sodíku. Je to nutno vzít v úvahu při podání u pacientů s dietou s nízkým obsahem sodíku.

Významné jsou následující interakce mezi tímto léčivým přípravkem a jinými léčivými látkami:

Jiná antibiotika nebo chemoterapeutika

Kombinace ampicilin/sulbaktam nemá být kombinována s bakteriostatickými chemoterapeutiky nebo antibiotiky, jako jsou tetracykliny, erythromycin, sulfonamidy nebo chloramfenikol, protože může dojít k oslabení účinku.

Aminoglykosidy

Studie in vitro prokázaly, mísení ampicilinu s aminoglykosidy vede k významné vzájemné inaktivaci; pokud se tyto dvě skupiny léčiv podají souběžně, mají být podány na různých místech a s odstupem nejméně 1 hodiny (viz bod 6.2).

Alopurinol

U pacientů se dnou léčených alopurinolem se při souběžném podání ampicilinu/sulbaktamu častěji

vyskytují nežádoucí kožní reakce.

Antikoagulancia

Změny v agregaci trombocytů a protrombinovém čase, ke kterým dochází při parenterálním podání penicilinů, mohou být zesíleny při souběžném podání antikoagulancií.

Methotrexát

Souběžné podání methotrexátu a penicilinů vedlo ke snížení clearance methotrexátu a odpovídajícímu zvýšení toxicity methotrexátu. Pacienti mají být pečlivě sledováni; je třeba zvážit zvýšení dávky a prodloužené podání leukovorinu.

Probenecid

V důsledku inhibice renální exkrece (tubulární sekrece) vede souběžné podání probenecidu k vyšším a déle trvajícím koncentracím ampicilinu a sulbaktamu v séru a koncentracím ampicilinu v žluči, jakož i k prodloužení eliminačního poločasu a zvýšenému riziku toxicity.

Těhotenství

Údaje o použití kombinace ampicilinu a sulbaktamu u těhotných žen jsou omezené (mezi 200 a 300 těhotenstvími se známým výsledkem). Ampicilin a sulbaktam procházejí placentární bariérou.

Studie na zvířatech neprokázaly žádné přímé ani nepřímé nežádoucí účinky z hlediska reprodukční

toxicity (viz bod 5.3).

Z preventivních důvodů je vhodné se během těhotenství vyhnout podávání přípravku Ampicillin/Sulbactam Noridem, pokud klinický stav nevyžaduje léčbu kombinací ampicilinu/sulbaktamu.

Kojení

Ampicilin (~0,11 až 3 mg/l) a sulbaktam (~0,13 až 2,8 mg/l) se v malém množství vylučují do mateřského mléka. Neočekávají se žádné účinky na kojené novorozence/děti, protože systémová expozice kojící ženy ampicilinu/sulbaktamu je zanedbatelná.

Ampicilin/sulbaktam lze podávat v období kojení.

Nicméně, u kojených dětí se však mohou vyskytnout hypersenzitivní reakce, průjem nebo kolonizace sliznic kvasinkami, což v některých případech může vyžadovat přerušení kojení.

Fertilita

Reprodukční studie na zvířatech neprokázaly žádné poškození fertility spojené s podáváním ampicilinu a sulbaktamu.

Neuplatňuje se.

Pokud se vyskytnou následující příznaky:

• závažné hypersenzitivní reakce

  • jako jsou angioedém, otok obličeje, otok jazyka, otok vnitřní části hrtanu se zúžením

    dýchacích cest, palpitace, edyspnoe, léková horečka, eozinofilie, sérová nemoc,

    hemolytická anémie, alergická vaskulitida, nefritida, pokles krevního tlaku, Kounisův syndrom, anafylaktoidní reakce včetně anafylaktického šoku.

• závažné kožní reakce;

  • jako jsou erythema exsudativum multiforme, Stevensův-Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza [Lyellův syndrom]

• závažný a přetrvávající průjem;

• s antibiotiky související pseudomembranózní kolitida, která se vyskytuje zřídka, ale může být život ohrožující.

  Léčba ampicilinem/sulbaktamem má být ukončena a má být zahájena vhodná léčba (viz bod 4.4).

  Všechny nežádoucí účinky jsou zde uvedeny samostatně podle tříd orgánových systémů MedDRA. V

  rámci každé skupiny frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny podle stupně závažnosti. Tabulka nežádoucích účinků

  Třídyorgánovýchsystémů	Časté(≥1/100 až <1/10)	Méně časté (≥1/1 000 až<1/100)	Vzácné(≥1/10 000 až<1/1 000)	Velmi vzácné (<1/10 000)	Není známo (zdostupných údajů nelze určit)
  Infekce ainfestace					Pseudomembranózníkolitida
  Poruchy krve a lymfatického systému	Anémie,trombocytopenie, eozinofilie	Leukopenie, neutropenie		Myelosuprese, pancytopenie	Hemolytická anémie, agranulocytóza,trombocytopenickápurpura
  Poruchy imunitního systému					Anafylaktický šok,anafylaktická reakce, anafylaktoidní šok,anafylaktoidní reakce, hypersenzitivita,edém laryngu, léková horečka,sérová nemoc
  Poruchy nervového systému		Bolest hlavy			Záchvaty křečí, závrať,somnolence,sedace
  Srdeční poruchy					Kounisův syndrom, palpitace
  Cévní poruchy	Flebitida

  Třídyorgánovýchsystémů	Časté(≥1/100 až <1/10)	Méně časté (≥1/1 000 až<1/100)	Vzácné(≥1/10 000 až<1/1 000)	Velmi vzácné (<1/10 000)	Není známo (zdostupných údajů nelze určit)
  Respirační, hrudní a mediastinálníporuchy					Dyspnoe
  Gastrointesti-nální poruchy	Průjem	Zvracení	Bolest břicha, nauzea, glositida,flatulence		Enterokolitida, stomatitida,změna barvy jazykamelena, dyspepsie,otok jazyka
  Poruchy jater ažlučových cest	Hyperbilirubinemie (viz bod 4.4)				Cholestatická hepatitida, cholestáza,hepatální cholestáza, jaterní dysfunkce,žloutenka (viz bod 4.4)
  Poruchy kůže a podkožní tkáně		Kožní vyrážka (exantém), pruritus			Stevensův-Johnsonův syndrom,toxická epidermálnínekrolýza,erythema multiforme, akutní generalizovaná exantematická pustulóza (AGEP), exfoliativní dermatitida, angioedém,kopřivka,výsev kopřivky, erytém,dermatitida,makulopapulárnívyrážka,morbiliformní vyrážka,alergická vaskulitida (viz bod 4.4)
  Poruchy ledvin amočových cest					Tubulointersticiální nefritida
  Celkové poruchy a reakce v místěaplikace	Bolest v místěvpichu (pointramuskulárním podání)	Únavamalátnost, mukozitida	Pyrexie		Reakce v místě vpichu, edém obličeje
  Vyšetření	Zvýšená hladinaalaninaminotrans-ferázy,Zvýšená hladinaaspartátaminotrans-ferázy (viz bod 4.4)			Prodloužená doba krvácivosti*, prodloužený protrombinovýčas*	Pokles krevního tlaku

  *Tyto projevy jsou reverzibilní.

  Známé nežádoucí účinky při použití samotného ampicilinu se mohou vyskytnout také při

  intravenózním podání sodné soli ampicilinu a sodné soli sulbaktamu.

  Hlášení podezření na nežádoucí účinky

  Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosu a rizika léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového

  formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

  případně na adresu:

  Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

  100 00 Praha 10

  e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Zkušenosti s akutní toxicitou ampicilinu/sulbaktamu jsou omezené. V případě předávkování se mohou vyskytnout příznaky odpovídající profilu nežádoucích účinků (viz bod 4.8) ampicilinu/sulbaktamu. V takových případech mohou být popsané nežádoucí účinky pozorovány častěji a v intenzivnější formě. Při velmi vysokých dávkách mohou beta-laktamová antibiotika vést k epileptickým záchvatům.

Jelikož ampicilin a sulbaktam lze odstranit hemodialýzou, lze v případě předávkování u pacientů s

poruchou funkce ledvin dosáhnout zvýšené eliminace hemodialýzou.

Velmi vzácný, ale vždy akutně život ohrožující je nástup anafylaktického šoku, který nepředstavuje skutečnou otravu.

Léčba

Sedace diazepamem při záchvatech křečí způsobených předávkováním. V případě anafylaktického šoku je třeba okamžitě zahájit adekvátní opatření k jeho léčbě.