PARACETAMOL FRESENIUS 10MG/ML Infuzní roztok

Paracetamol Fresenius je indikován ke krátkodobé léčbě středně silné bolesti, zejména po

chirurgickém výkonu a ke krátkodobé léčbě horečky, pokud je podání intravenózní cestou klinicky

odůvodněné urgentní potřebou léčby bolesti nebo hypertermie a/nebo když jiné způsoby podání nejsou možné.

Tento léčivý přípravek je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí s tělesnou hmotností vyšší než 33 kg.

Intravenózní podání

Tento léčivý přípravek je určen výhradně dospělým, dospívajícím a dětem s tělesnou hmotností vyšší než 33 kg.

Dávkování

Dávkování podle tělesné hmotnosti pacienta (viz tabulka dávkování níže)

* Maximální denní dávka: Maximální denní dávka, jak je uvedeno v tabulce výše, je určena pro pacienty, kteří neužívají jiné léčivé přípravky obsahující paracetamol. Pokud takové přípravky užívají, je třeba vzít to v úvahu a dávku odpovídajícím způsobem upravit.

** U pacientů s nižší tělesnou hmotností bude potřeba menší objem.

• Minimální interval mezi jednotlivými dávkami musí být nejméně 4 hodiny.

• Nepodávat více než 4 dávky za 24 hodin.

Porucha funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce ledvin musí být minimální interval mezi jednotlivými dávkami upraven podle následujícího schématu:

Porucha funkce jater:

U dospělých pacientů s chronickým nebo kompenzovaným aktivním jaterním onemocněním, hepatocelulární insuficiencí, chronickým alkoholismem, chronickou malnutricí (nízké rezervy glutathionu v játrech), dehydratací, Gilbertovým syndromem nebo u pacientů s tělesnou hmotností menší než 50 kg nesmí maximální denní dávka přesáhnout 3 g (viz bod 4.4).

Starší pacienti:

U starších pacientů není obvykle nutná žádná úprava dávky. Je však třeba vzít v úvahu, že renální a/nebo jaterní insuficience je častější u pacientů starších 65 let (viz bod 5.2).

Způsob podání

Pouze k jednorázovému podání. Veškerý nepoužitý roztok musí být zlikvidován.

Před podáním je třeba přípravek vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje částice a zda nedošlo ke změně barvy.

Roztok paracetamolu se podává formou 15minutové intravenózní infuze.

Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

• Hypersenzitivita na léčivou látku, na propacetamol-hydrochlorid (proléčivo paracetamolu) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• Těžká hepatocelulární insuficience (skóre dle Childa a Pugha > 9).

  RIZIKO CHYB V MEDIKACI

  Dbejte na to, aby se zabránilo chybám v dávkování v důsledku záměny miligramů (mg) a mililitrů (ml), což může vést k náhodnému předávkování a k úmrtí (viz bod 4.2).

Upozornění

Doporučuje se použít vhodnou perorální analgetickou léčbu ihned, jakmile je tento způsob podání možný.

Aby se zabránilo riziku předávkování, zkontrolujte, že žádné další podávané léky neobsahují paracetamol nebo propacetamol-hydrochlorid.

Dávky vyšší než doporučené jsou spojeny s rizikem velmi závažného poškození jater. Klinické

známky a příznaky poškození jater (včetně fulminantní hepatitidy, jaterního selhání, cholestatické hepatitidy, cytolytické hepatitidy) se obvykle objeví nejdříve dva dny po podávání léčivého přípravku, maximálně však do 4 – 6 dnů. Léčba antidotem se musí zahájit co nejdříve (viz bod 4.9).

Paracetamol může způsobit závažné kožní reakce. Pacienti mají být informováni o časných příznacích závažných kožních reakcí a užívání přípravku musí být přerušeno při prvním výskytu kožní vyrážky nebo jakýchkoli jiných známek přecitlivělosti.

Případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (high anion gap metabolic acidosis, HAGMA) v důsledku pyroglutamové acidózy byly hlášeny u pacientů se závažným onemocněním, například těžkou poruchou funkce ledvin a sepsí, nebo u pacientů s malnutricí nebo jinými příčinami nedostatku glutathionu (např. chronický alkoholismus), kteří byli dlouhodobě léčeni paracetamolem v terapeutické dávce nebo kombinací paracetamolu a flukloxacilinu. Při podezření na HAGMA v

důsledku pyroglutamové acidózy se doporučuje okamžité vysazení paracetamolu a pečlivé monitorování. U pacientů s vícečetnými rizikovými faktory může být měření 5-oxoprolinu v moči užitečné k identifikaci pyroglutamové acidózy jako základní příčiny HAGMA.

Pokud se v podávání flukloxacilinu pokračuje i po ukončení používání paracetamolu, je vhodné se ujistit, že se neobjevují žádné známky HAGMA, protože existuje možnost, že flukloxacilin udrží klinický obraz HAGMA (viz bod 4.5).

Stejně jako u všech infuzních roztoků je nutné pečlivé sledování, zejména na konci infuze, aby se

zabránilo vzduchové embolii (viz bod 6.6).

Paracetamol je třeba používat se zvláštní opatrností v případech:

• abnormální funkce jater a hepatocelulární insuficience (skóre dle Childa a Pugha ≤ 9),

• poruchy jater a žlučových cest,

• Gilbert-Meulengrachtův syndrom (familiární nehemolytická žloutenka),

• těžká renální insuficience (clearance kreatininu 10–30 ml/min) (viz body 4.2 a 5.2),

• chronického zneužívání alkoholu,

• chronické malnutrice (nízké rezervy gluthationu v játrech),

• používání totální parenterální výživy (TPN),

• používání enzymových induktorů,

• používání hepatotoxických látek,

• pacientů s geneticky způsobenou deficiencí G-6-PD (favismus), kdy je možný výskyt

  hemolytické anemie z důvodu redukované alokace glutathionu po podání paracetamolu,

• dehydratace.

Vliv na laboratorní testy

Paracetamol může ovlivnit testy na kyselinu močovou prováděných pomocí kyseliny fosfowolframové a testy na hladiny cukru v krvi prováděných pomocí glukózooxidázy-peroxidázy.

Pomocné látky se známým účinkem

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

• Probenecid způsobuje téměř dvojnásobné snížení clearance paracetamolu inhibicí jeho konjugace

  s kyselinou glukuronovou. Pokud se má paracetamol užívat současně s probenecidem, je třeba zvážit snížení dávky paracetamolu.

• Salicylamid může prodloužit poločas eliminace paracetamolu.

• Opatrnost je třeba při současném podání látek indukujících enzymy. Mezi takové látky patří mimo jiné rifampicin a barbituráty. Další léčivé přípravky, které interagují s jaterními cytochromovými enzymy nebo jsou jejich substráty, jako například tricyklická antidepresiva, isoniazid a některá

  antiepileptika (včetně karbamazepinu, fenytoinu, fenobarbitalu a primidonu), mají být také podávány s opatrností.

• Ojediněle je popisována neočekávaná hepatotoxicita u pacientů konzumujících alkohol nebo

  užívajících léčivé přípravky indukující enzymy (viz bod 4.9).

• Současné podávání paracetamolu a chloramfenikolu může prodloužit účinek chloramfenikolu.

• Současné podávání paracetamolu a AZT (zidovudin) zvyšuje sklon k neutropenii.

• Současné podávání paracetamolu a perorální antikoncepce může zkrátit eliminační poločas

  paracetamolu.

• Současné používání paracetamolu (4 g denně po dobu nejméně 4 dnů) a perorálních

  antikoagulancií může vést k mírným výkyvům hodnot INR. V tomto případě se má provádět zvýšené monitorování hodnot INR během současného používání i po dobu jednoho týdne po ukončení léčby paracetamolem.

• Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože

  současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou

  v důsledku pyroglutamové acidózy, a to zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Těhotenství

Klinické zkušenosti s intravenózním podáváním paracetamolu jsou omezené. Nicméně, velké množství dat týkající se perorálního podávání paracetamolu těhotným ženám neukazuje na malformační, ani feto/neonatální toxicitu.

Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol v průběhu těhotenství používán, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou frekvencí.

Kojení

Po perorálním podání se paracetamol vylučuje do lidského mateřského mléka v malém množství. U

kojenců nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky.

Přípravek Paracetamol Fresenius může být kojícím matkám podán.

Fertilita

Reprodukční toxicita nebyla plně hodnocena (viz bod 5.3).

Paracetamol Fresenius 10 mg/ml infuzní roztok nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit

nebo obsluhovat stroje.

Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následující definici frekvence:

Velmi časté ≥1/10

Časté ≥1/100 až <1/10

Méně časté ≥1/1 000 až <1/100

Vzácné ≥1/10 000 až <1/1 000

Velmi vzácné <1/10 000

Není známo frekvenci z dostupných údajů nelze určit

Stejně jako u všech přípravků obsahující paracetamol, jsou nežádoucí účinky vzácné nebo velmi vzácné. Jsou popsány v tabulce níže:

* Byly hlášeny velmi vzácné případy hypersenzitivních reakcí ve formě anafylaktického šoku, kopřivky a kožní vyrážky, které vyžadují ukončení léčby.

** Metabolická acidóza s vysokou aniontovou mezerou: U pacientů s rizikovými faktory, kteří užívali paracetamol, byly pozorovány případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou v důsledku pyroglutamové acidózy (viz bod 4.4). Pyroglutamová acidóza se může u těchto pacientů vyskytnout v důsledku nízkých hladin glutathionu.

*** Byly hlášeny velmi vzácné případy závažných kožních reakcí, které vyžadují ukončení léčby.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

Existuje riziko poškození jater (včetně fulminantní hepatitidy, selhání jater, cholestatické hepatitidy, cytolytické hepatitidy), zejména u starších pacientů, u malých dětí, u pacientů s onemocněním jater, v případě chronického alkoholismu, u pacientů s chronickou malnutricí a u pacientů, kterým jsou

současně podávány enzymové induktory. V těchto případech může být předávkování fatální.

Symptomy předávkování

Příznaky se obvykle objeví v průběhu prvních 24 hodin a zahrnují: nauzeu, zvracení, anorexii, bledost a bolest břicha.

Předávkování 7,5 g nebo větším množstvím paracetamolu v jedné dávce u dospělých nebo 140 mg/kg tělesné hmotnosti v jedné dávce u pediatrických pacientů způsobí nekrózu jaterních buněk, která může vyústit v kompletní a ireverzibilní nekrózu vedoucí k hepatocelulární insuficienci, metabolické acidóze a encefalopatii. To může následně vést ke kómatu někdy s fatálním výsledkem. Současně jsou pozorovány zvýšené hladiny jaterních aminotransferáz (AST, ALT), laktát-dehydrogenázy a bilirubinu, spolu s poklesem hladin protrombinu, které se mohou objevit 12 až 48 hodin po podání.

Klinické příznaky poškození jater jsou obvykle patrné po dvou dnech a dosahují maxima po 4 až 6 dnech.

Může se také rozvinout akutní selhání ledvin s akutní tubulární nekrózou. Také byly hlášeny srdeční

arytmie a pankreatitida.

Léčba předávkování

• Okamžitá hospitalizace.

• Před zahájením léčby odeberte co nejdříve po předávkování vzorek krve pro stanovení hladiny

  paracetamolu v plazmě.

• Léčba zahrnuje podávání antidota, N-acetylcysteinu (NAC) intravenózní nebo perorální cestou, pokud možno během prvních 10 hodin od předávkování. N-acetylcystein může poskytnout jistou míru ochrany i po 10 hodinách, avšak v těchto případech je třeba jej podávat dlouhodobě.

• Symptomatická léčba.

• Jaterní testy je nutno provést na počátku léčby a opakovat každých 24 hodin. Ve většině případů se jaterní aminotransferázy normalizují během jednoho až dvou týdnů s úplným návratem k normální funkci jater. Ve velmi těžkých případech však může být nutná transplantace jater.

• Hemodialýza může snížit plazmatickou koncentraci paracetamolu, ale její účinky jsou omezené.