COLDREX 500MG/25MG/5MG/20MG/30MG Tableta

Krátkodobá léčba příznaků chřipky a akutního zánětu horních cest dýchacích včetně horečky, bolesti hlavy, bolesti v krku, bolestí kloubů a svalů, kongesce nosní sliznice, sinusitidy a s ní spojené bolesti a akutního katarálního zánětu nosní sliznice.

Přípravek je určen pro dospělé a dospívající od 12 let s tělesnou hmotností nad 34 kg.

Dávkování

Dospělí a dospívající od 15 let:

1-2 tablety po 4-6 hodinách podle potřeby až 4x během 24 hodin.

1 tableta je vhodná u osob s tělesnou hmotností 34-60 kg, 2 tablety u osob s tělesnou hmotností nad

60 kg.

Nejvyšší jednotlivá dávka je 1 g paracetamolu (2 tablety), maximální denní dávka je 6 tablet (3 g paracetamolu) a minimální odstup mezi jednotlivými dávkami 4 hodiny.

Dospívající ve věku 12-15 let s tělesnou hmotností nad 34 kg:

1 tableta, podle potřeby až 4x denně, v časovém odstupu nejméně 4-6 hodin mezi jednotlivými dávkami. Maximální denní dávka jsou 4 tablety (2 g paracetamolu) během 24 hodin.

Děti mladší 12 let a dospívající s tělesnou hmotností nižší než 34 kg:

COLDREX není určen pro děti mladší než 12 let a dospívající s tělesnou hmotností nižší než 34 kg.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů se sníženou funkcí ledvin se doporučuje snížit dávku a prodloužit minimální interval mezi dávkami. Při glomerulární filtraci 10-50 ml/min se doporučuje prodloužit interval mezi jednotlivými dávkami na 6 hodin, při hodnotě filtrace nižší než 10 ml/min se interval prodlužuje až na 8 hodin.

Pacienti s poruchou funkce jater

Pacienti, u kterých byla diagnostikována porucha funkce jater nebo Gilbertův syndrom, se musí před užitím tohoto léčivého přípravku poradit s lékařem. Vzhledem k obsahu paracetamolu má být tento léčivý přípravek používán s opatrností u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.4). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je použití tohoto léčivého přípravku

kontraindikováno (viz bod 4.3).

Starší pacienti

U starších pacientů se obvykle úprava dávky nevyžaduje. Nicméně u slabých nebo imobilních starších pacientů může být vyžadováno snížení celkové denní dávky nebo frekvence dávkování (viz bod 4.4).

Způsob podání:

Přípravek je určen pouze k perorálnímu podání.

Tablety se polykají celé a zapíjejí dostatečným množstvím vody (sklenice vody).

Pokud se příznaky (bolest nebo horečka) do 3 dnů nezlepší nebo se zhorší, nebo pokud se objeví jiné příznaky, pacient se má poradit s lékařem.

• Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku

  uvedenou v bodě 6.1

• Závažná hypertenze

• Závažná hypertyreóza

• Feochromocytom

• Glaukom s uzavřeným úhlem

• Závažná porucha funkce jater

• Akutní hepatitida

• Použití u pacientů, kteří se v současné době léčí inhibitory monoaminooxidázy nebo do dvou týdnů po ukončení této léčby (viz bod 4.5).

• Použití u pacientů léčených tricyklickými antidepresivy nebo betablokátory a dalšími

  antihypertenzivy (viz bod 4.5).

• Použití u pacientů, kteří v současné době užívají jiná sympatomimetika, jako jsou

  dekongestiva, látky potlačující chuť k jídlu, psychostimulanty podobné amfetaminu.

Pacienty je třeba upozornit, aby neužívali jiné přípravky obsahující paracetamol, dekongestiva nebo jiné léky proti nachlazení a chřipce.

Tento léčivý přípravek musí být podáván se zvláštní opatrností za následujících okolností:

• Porucha funkce ledvin

• Lehká až středně těžká porucha funkce jater

• Chronický alkoholismus

• Gilbertův syndrom (familiární nehemolytická žloutenka)

• Současná léčba léčivými přípravky ovlivňujícími funkci jater

• Nedostatek glukóza-6-fosfátdehydrogenázy

• Hemolytická anemie

• Nedostatek glutathionu

• Dehydratace

• Chronická podvýživa

• Starší osoby, dospělí a dospívající s nízkým BMI (Body Mass Index)

• Retence moči nebo hypertrofie prostaty

• Okluzivní cévní onemocnění (např. Raynaudův syndrom)

• Diabetes mellitus

• Kardiovaskulární onemocnění

• Těžká ischemická choroba srdeční

  Základní onemocnění jater zvyšuje riziko poškození jater v souvislosti s paracetamolem. Pacienti, u kterých byla diagnostikována porucha funkce jater nebo ledvin, se musí před užitím tohoto léku poradit s lékařem.

  Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje. Paracetamol může být již v dávkách nad 6-8 g denně hepatotoxický. Jaterní poškození se však může vyvinout i při mnohem nižších dávkách, pokud

  spolupůsobí alkohol, induktory jaterních enzymů nebo jiné hepatotoxické léky. Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko hepatotoxicity paracetamolu.

  Při léčbě perorálními antikoagulancii a současném podávání vyšších dávek paracetamolu je nutná kontrola protrombinového času.

  Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.

  U pacientů s astmatem, kteří jsou citliví na kyselinu acetylsalicylovou, je třeba postupovat opatrně, protože v souvislosti s paracetamolem jsou hlášeny mírné bronchospasmy (zkřížená reakce).

  Případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (high anion gap metabolic acidosis, HAGMA) v důsledku pyroglutamové acidózy byly hlášeny u pacientů se závažným onemocněním, například těžkou poruchou funkce ledvin a sepsí, nebo u pacientů s malnutricí nebo jinými příčinami nedostatku glutathionu (např. chronický alkoholismus), kteří byli

  dlouhodobě léčeni paracetamolem v terapeutické dávce nebo kombinací paracetamolu a

  flukloxacilinu. Při podezření na HAGMA v důsledku pyroglutamové acidózy se doporučuje

  okamžité vysazení paracetamolu a pečlivé monitorování. U pacientů s vícečetnými rizikovými faktory může být měření 5-oxoprolinu v moči užitečné k identifikaci pyroglutamové acidózy jako základní příčiny HAGMA.

  Doporučuje se vyhnout se požívání nadměrného množství kávy nebo čaje spolu s tabletami tohoto léčivého přípravku. Nadměrné požívání kávy nebo čaje může způsobit u pacientů pocit napětí a podrážděnost.

  Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je

  v podstatě „bez sodíku“.

  Tento léčivý přípravek obsahuje barvivo oranžovou žluť (E 110), které může způsobit alergické

  reakce.

Současné užívání je kontraindikováno s následujícími léčivými látkami (viz bod 4.3):

• Inhibitory monoaminooxidázy: Mezi sympatomimetickými aminy, jako je fenylefrin, a inhibitory monoaminooxidázy probíhají hypertenzní interakce.

• Sympatomimetické aminy: Současné podávání fenylefrinu se sympatomimetickými aminy může zvýšit riziko kardiovaskulárních nežádoucích účinků.

• Beta-blokátory a další antihypertenziva (včetně debrisochinu, guanethidinu, reserpinu, methyldopy): Fenylefrin může snižovat účinnost beta-blokátorů a antihypertenziv. Riziko hypertenze a dalších kardiovaskulárních nežádoucích účinků se může zvýšit.

• Tricyklická antidepresiva (např. amitriptylin): Současné užívání s fenylefrinem může zvýšit riziko kardiovaskulárních nežádoucích účinků.

  Nedoporučuje se současné užívání s následující léčivou látkou:

• Probenecid: snižuje clearance a výrazně prodlužuje biologický poločas paracetamolu.

  Současné užívání je třeba zvážit s následujícími léčivými látkami:

• Digoxin a srdeční glykosidy: Současné užívání fenylefrinu může zvýšit riziko nepravidelného srdečního rytmu nebo infarktu myokardu.

• Námelové alkaloidy (např. ergotamin a methysergid): Současné užívání fenylefrinu může způsobit zvýšené riziko ergotismu.

• Metoklopramid: zvyšuje rychlost absorpce paracetamolu a zvyšuje jeho maximální

  plazmatické hladiny. Vzhledem k tomu, že celkové množství absorbovaného paracetamolu zůstává nezměněno, není pravděpodobné, že by tato interakce byla klinicky významná.

• Domperidon: může zrychlit vstřebávání paracetamolu.

• Cholestyramin: snižuje absorpci paracetamolu a se nemá podávat během jedné hodiny po jeho podání.

• Zidovudin: Současné podávání paracetamolu a zidovudinu zvyšuje riziko neutropenie.

• Isoniazid: Současné podávání paracetamolu a isoniazidu zvyšuje riziko hepatotoxicity.

• Kyselina acetylsalicylová a jiné nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): Současné

  dlouhodobé užívání paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSAID může vést

  k poškození ledvin.

• Warfarin: Antikoagulační účinek warfarinu a jiných kumarinových derivátů může být zvýšen dlouhodobým pravidelným užíváním paracetamolu a může tak být zvýšeno riziko krvácení. Při příležitostném užívání paracetamolu však tato interakce není klinicky

  signifikantní.

• Potenciálně hepatotoxické léky nebo léky, které indukují jaterní mikrozomální enzymy: Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů, kteří užívají jiná potenciálně hepatotoxická léčiva nebo léky, které indukují jaterní mikrozomální enzymy. Induktory

  mikrozomálních enzymů (rifampicin, fenobarbital) mohou zvýšit toxicitu paracetamolu při jeho biotransformaci vznikem vyššího podílu toxického epoxidu.

• Chloramfenikol: Existují omezené důkazy naznačující, že paracetamol může ovlivnit

  farmakokinetiku chloramfenikolu.

• Lamotrigin: Paracetamol může snížit biologickou dostupnost lamotriginu s možným snížením jeho účinku, z důvodu možné indukce jeho metabolismu v játrech.

• Flukloxacilin: Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože současné užívání bylo zejména u pacientů s rizikovými faktory spojeno

  s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou v důsledku pyroglutamové acidózy

  (viz bod 4.4).

Těhotenství

Přípravek není vhodné podávat během těhotenství, vzhledem k obsahu fenylefrinu. K dispozici nejsou

dostatečné údaje o tom, zda fenylefrin má škodlivé účinky na plod během těhotenství u lidí.

Epidemiologické studie prováděné během těhotenství neprokázaly škodlivé účinky kofeinu užívaného

v doporučených dávkách.

Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto/neonatální toxicitu paracetamolu. Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné.

Kojení

Není známo, zda se fenylefrin vylučuje do mateřského mléka. Vzhledem k nedostatku údajů je

vhodnější se podávání přípravku během kojení vyhnout. Nelze vyloučit vliv fenylefrinu na snížení tvorby mléka.

Paracetamol je vylučován do mateřského mléka, ale v množstvích, která nejsou klinicky signifikantní. Podle dostupných publikovaných údajů není nutné při krátkodobé léčbě paracetamolem a současném pečlivém sledování kojence kojení přerušit.

Kofein je vylučován do mateřského mléka a může mít stimulační efekt na kojené dítě. Při

krátkodobém užívání kofeinu v dávce do 200 mg/den není očekáváno významné ovlivněné dítěte.

Fertilita

Neexistují žádné dostupné údaje o vlivu přípravku COLDREX na lidskou plodnost.

Přípravek COLDREX může u některých pacientů vyvolat závrať. Pokud se závrať vyskytne, pacienti nemají řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.

V následujících tabulkách jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle tříd orgánových systémů a frekvence. Frekvence výskytu nežádoucích účinků je řazena podle následující konvence: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až

<1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Paracetamol

Frekvence nežádoucích účinků spojených s paracetamolem je uvedena v následující tabulce:

* u pacientů senzitivních na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná NSAID

Fenylefrin

Frekvence nežádoucích účinků spojených s fenylefrinem je uvedena v následující tabulce:

* s větší pravděpodobností se objeví u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem

** s větší pravděpodobností se objeví u pacientů s močovou obstrukcí, jako např. při hypertrofii prostaty

Kofein

Frekvence nežádoucích účinků spojených s kofeinem je uvedena v následující tabulce:

Pokud je přípravek COLDREX kombinován s kofeinem v potravě (v nápojích apod.), zvyšuje se pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků kofeinu jako je nespavost, neklid, úzkost, podrážděnost, bolest hlavy, gastrointestinální podráždění a palpitace.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Metabolická acidóza s vysokou aniontovou mezerou

U pacientů s rizikovými faktory, kteří užívali paracetamol, byly pozorovány případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou v důsledku pyroglutamové acidózy (viz bod 4.4). Pyroglutamová acidóza se může u těchto pacientů vyskytnout v důsledku nízkých hladin glutathionu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

V případě předávkování je nezbytná okamžitá lékařská pomoc, i když nejsou přítomny žádné příznaky předávkování.

Paracetamol

Předávkování paracetamolem může vést k poškození jater, které může být smrtelné. Poškození jater je možné u pacientů, kteří užívali vyšší než doporučené množství. Má se za to, že nadměrné množství

toxického metabolitu se nevratně naváže na jaterní tkáň. Někteří pacienti mohou být vystaveni zvýšenému riziku poškození jater toxicitou paracetamolu:

Mezi rizikové faktory patří:

1. pacienti s onemocněním jater;

2. starší pacienti;

3. malé děti;

4. pacienti, kteří jsou dlouhodobě léčeni karbamazepinem, fenobarbitalem, fenytoinem, primidonem, rifampicinem, třezalkou tečkovanou nebo jinými léky, které indukují jaterní enzymy;

5. pacienti, kteří pravidelně nadměrně konzumují alkohol;

6. pacienti s deplecí glutathionu, např. porucha příjmu potravy, cystická fibróza, HIV infekce,

hladovění, kachexie.

Příznaky

Příznaky předávkování paracetamolem se obvykle objevují během prvních 24 hodin a mohou

zahrnovat: bledost, nevolnost, zvracení, anorexii a bolest břicha, nebo mohou být pacienti

asymptomatičtí. Poškození jater, např. zvýšené hladiny jaterních transamináz (AST, ALT), laktát dehydrogenázy a bilirubinu spolu se zvýšenými hladinami protrombinu se mohou projevit 12 až 48 hodin po požití. Mohou se objevit abnormality metabolismu glukózy a metabolická acidóza.

Předávkování paracetamolem může způsobit nekrózu jaterních buněk, která pravděpodobně vyvolá úplnou a ireverzibilní nekrózu vedoucí k hepatocelulární insuficienci, která může progredovat

v encefalopatii, krvácení, hypoglykémii, edém mozku a smrt. Při počátečním projevu mohou být

symptomy pacienta omezeny na nevolnost nebo zvracení a nemusí odrážet závažnost předávkování nebo riziko poškození orgánů. K akutnímu selhání ledvin s akutní tubulární nekrózou, projevující se silnými bolestmi v bedrech, hematurií a proteinurií, může dojít i bez závažného poškození jater. Byly hlášeny srdeční arytmie a pankreatitida.

Léčba

Při předávkování paracetamolem je nezbytná okamžitá léčba. I při absenci významných časných příznaků mají být pacienti neodkladně odesláni do nemocnice k okamžitému zahájení léčby, která musí být v souladu se zavedenými léčebnými postupy.

Může být vyžadováno podávání N-acetylcysteinu a methioninu.

Kofein

Příznaky

Předávkování kofeinem může vyvolat bolest břicha v oblasti epigastria, zvracení, diurézu, tachykardii nebo srdeční arytmii a stimulaci nervového systému (nespavost, neklid, vzrušení, agitovanost, nervozitu, třes a konvulze).

Léčba

Pacientům je třeba poskytnout celkovou podpůrnou péči.

Fenylefrin

Příznaky

Předávkování fenylefrinem pravděpodobně povede k podobným příznakům, jaké jsou uvedeny

u nežádoucích účinků (viz bod 4.8). Další příznaky mohou zahrnovat podrážděnost, neklid, bolest

hlavy, vzestup krevního tlaku a někdy reflexní bradykardii. V závažných případech se může objevit zmatenost, halucinace, záchvaty křečí a arytmie. Množství vyžadované k projevům výrazné toxicity fenylefrinu by však bylo výrazně vyšší než množství, které vyvolá jaterní toxicitu v souvislosti

s paracetamolem.

Léčba

Léčba má být symptomatická v souladu s klinickými projevy.

Kyselina askorbová

Příznaky

Vysoké dávky kyseliny askorbové (> 3000 mg) mohou vyvolat přechodný osmotický průjem a gastrointestinální účinky, jako jsou nevolnost a abdominální diskomfort.

Monohydrát terpinu

Příznaky

Předávkování může způsobit gastrointestinální příznaky, jako je nauzea, zvracení a bolest břicha.