XENLETA 150MG Koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok
Preskripční informace
Vykazovací limit
Režim výdeje
Doporučení
Specializace předepisujícího lékaře
Indikační omezení úhrady
Interakce s
Omezení
Další informace
Název LP
Složení
Léková forma
Držitel registrace
Poslední aktualizace SmPC
Používejte aplikaci Mediately
Získávejte informace o léčivech rychleji.
Více než 36k hodnocení
SPC - XENLETA 150MG
Přípravek Xenleta je přípravek určený k léčbě komunitní pneumonie u dospělých, je-li nasazení antibakteriálních přípravků běžně doporučovaných pro počáteční léčbu komunitní pneumonie považováno za nevhodné nebo pokud tyto přípravky selhaly (viz bod 5.1).
Je nutné věnovat pozornost oficiálním doporučením pro správné používání antibakteriálních přípravků.
Dávkování
Doporučené dávkování přípravku Xenleta je uvedeno v tabulce 1.
Pacienti mohou být dle svého klinického stavu léčeni po celou dobu intravenózně podávaným lefamulinem. Pacienti, u kterých je zahájena léčba intravenózní cestou (viz souhrn údajů o přípravku pro 600mg tablety přípravku Xenleta), mohou přejít na perorální léčbu tabletami, je-li k tomu klinická indikace.
Tabulka 1: Dávkování přípravku Xenleta
| Dávkování | Doba trvání léčby |
| Pouze intravenózní podávání lefamulinu:150 mg přípravku Xenleta každých 12 hodin intravenózní infuzí trvající 60 minut přímou infuzí nebo s použitím soupravy pro intravenózní infuzní typu Y, která již může být zavedena. | 7 dnů |
| Intravenózní léčba lefamulinem s možností přejít na perorální léčbu lefamulinem: | 7 dnů celkové léčby intravenózní cestou |
| Dávkování | Doba trvání léčby |
| 150 mg přípravku Xenleta každých 12 hodin intravenózní infuzí trvající 60 minut s možností přejít na 600mg tabletu přípravku Xenletapodávanou perorálně každých 12 hodin | nebo kombinací intravenózní cesty a perorálního podávání |
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Pro starší pacienty není nutná žádná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin, a to ani u pacientů léčených hemodialýzou, není nutná žádná úprava dávkování (viz body 4.4 a 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování (viz body 4.4 a 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost lefamulinu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Intravenózní podání.
Přípravek Xenleta je podáván intravenózní infuzí trvající 60 minut v objemu infuze 250 ml. Nesmí být překročena doporučená rychlost infuze.
Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Hypersenzitivita na kteroukoli jinou látku, která patří do skupiny pleuromutilinů.
Souběžné podávání se středně silnými nebo silnými induktory CYP3A (např. efavirenz, fenytoin, rifampicin) (viz bod 4.5).
Souběžné podávání se substráty CYP3A (např. antipsychotika, erythromycin, tricyklická antidepresiva), které prodlužují interval QT (viz bod 4.5).
Souběžné podávání s léčivými přípravky, které prodlužují interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA (např. chinidin, prokainamid) nebo třídy III (např. amiodaron, sotalol) (viz bod 4.5).
Známé prodloužení intervalu QT.
Poruchy rovnováhy elektrolytů, zejména nekorigovaná hypokalemie.
Klinicky významná bradykardie, nestabilní městnavé srdeční selhání nebo anamnéza symptomatických ventrikulárních arytmií.
Souběžné podávání s citlivými substráty CYP2C8 (např. repaglinid) (viz bod 4.5).
Prodloužení intervalu QTc a potenciální klinické stavy související s prodloužením intervalu QTc
Neklinické a klinické studie s lefamulinem zjistily změny v srdeční elektrofyziologii. V klinických studiích u pacientů s komunitní pneumonií byla průměrná hodnota změny QTcF od zahájení studie až do třetího až čtvrtého dne 11,4 milisekundy. Prodloužení QTcF po zahájení studie na více než
30 milisekund bylo zaznamenáno u 17,9 % pacientů a na více než 60 milisekund u 1,7 % pacientů, přičemž bylo častější po intravenózním podávání lefamulinu ve srovnání s perorálním podáváním.
Rozsah prodloužení intervalu QT se může zvýšit s rostoucími koncentracemi lefamulinu nebo zvyšující se rychlostí infuze intravenózní lékové formy. Proto nesmí být překročena doporučená dávka a rychlost infuze.
Lefamulin je třeba používat opatrně u pacientů se selháním ledvin, kteří potřebují dialýzu, protože metabolické poruchy spojené se selháním ledvin mohou vést k prodloužení intervalu QT.
Lefamulin je třeba používat opatrně u pacientů s lehkou, středně těžkou nebo těžkou cirhózou, protože metabolické poruchy spojené s jaterní insuficiencí mohou vést k prodloužení intervalu QT.
Průjem spojený s bakterií Clostridioides (dříve známou jako Clostridium) difficile
Průjem spojený s bakterií C. difficile (CDAD) byl zaznamenán v souvislosti s podáváním lefamulinu a jeho závažnost se může pohybovat v rozmezí od mírného průjmu až po fatální kolitidu. O CDAD je nutné uvažovat u všech pacientů, u kterých se během podávání lefamulinu nebo po něm vyskytne průjem (viz bod 4.8). Je nezbytné odebrat pečlivě anamnézu, neboť CDAD byl zaznamenán v průběhu dvou měsíců po podávání antibakteriálních léčivých přípravků.
Pokud existuje podezření na CDAD nebo je CDAD potvrzen, může být nutné přerušit probíhající podávání antibakteriálního léčivého přípravku, který není určen proti bakterii C. difficile. Je třeba zvážit odpovídající podpůrná opatření spolu s nasazením specifické léčby proti bakterii Clostridioides difficile.
Necitlivé mikroorganismy
Dlouhodobé používání může mít za následek nadměrný růst necitlivých organismů, což může vyžadovat přerušení léčby nebo jiná odpovídající opatření.
Účinky na jaterní aminotransferázy
Doporučuje se monitorování hladin jaterních aminotransferáz (ALT, AST) v průběhu léčby, zejména u pacientů, jejichž hladiny aminotransferáz jsou oproti výchozím hodnotám zvýšené (viz bod 4.8).
Porucha funkce jater
Pacienti se středně těžkou (třída B Childovy-Pughovy klasifikace) nebo s těžkou (třída C Childovy-Pughovy klasifikace) poruchou funkce jater mají sníženou vazbu lefamulinu na proteiny ve srovnání se zdravými jedinci nebo jedinci s lehkou (třída A Childovy-Pughovy klasifikace) poruchou funkce jater. U pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater je třeba léčbu zahájit až po pečlivém vyhodnocení poměru přínosů a rizik z důvodu možných nežádoucích účinků spojených
s vyššími koncentracemi nevázaného lefamulinu, včetně prodloužení intervalu QTcF. Pacienti mají být během léčby důkladně sledováni.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 1 055 mg sodíku v jedné dávce, což odpovídá 52,75 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospěl4ého, který činí 2 g sodíku.
Farmakodynamické interakce
Souběžné podávání s jinými léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují interval QT, je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Farmakokinetické interakce
Účinky jiných přípravků na lefamulin
Používání se středně silnými a silnými induktory CYP3A/P-gp
Léčivé přípravky, které jsou středně silné nebo silné induktory CYP3A (např. rifampicin, třezalka tečkovaná [Hypericum perforatum], karbamazepin, fenytoin, bosentan, efavirenz, primidon), by mohly významně snížit plazmatickou koncentraci lefamulinu a mohou vést ke sníženému terapeutickému účinku lefamulinu. Souběžné podávání těchto léčivých přípravků s lefamulinem je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Možnost ovlivnění jiných léčivých přípravků lefamulinem
Souběžné podávání lefamulinu s citlivými substráty CYP2C8, např. repaglinidem, může mít za následek zvýšené plazmatické koncentrace těchto léčivých přípravků. Souběžné podávání s citlivými substráty CYP2C8 je kontraindikováno (viz bod 4.3 a tabulka 2).
V klinické studii lékové interakce nebyla při podávání lefamulinu souběžně se substrátem P-gp digoxinem pozorována žádná klinicky významná interakce. Klinické studie lékové interakce
s lefamulinem a substrátem jiných transportérů nebyly provedeny. Studie in vitro ukázaly, že lefamulin působí jako inhibitor transportérů OATP1B1, OATP1B3, BCRP, OCT1 a MATE1. Při souběžném podávání lefamulinu s citlivými substráty těchto transportérů, zvláště se substráty s úzkým terapeutickým oknem, se proto doporučuje postupovat obezřetně.
Tabulka 2 shrnuje účinky na plazmatické koncentrace lefamulinu a na souběžné podávání léčivých přípravků vyjádřené jako poměry průměrných hodnot nejmenších čtverců (90% interval spolehlivosti). Směr šipky udává směr změny expozic (Cmax a AUC), kde ↑ označuje zvýšení o více než 25 %, ↓ označuje snížení o více než 25 % a ↔ značí stav beze změny (odpovídá zvýšení či snížení o 25 % nebo méně).Níže uvedená tabulka nezahrnuje všechny údaje.
Tabulka 2: Interakce a doporučené dávkování týkající se intravenózně podávaného přípravku Xenleta při podání s jinými léčivými přípravky
| Léčivé přípravky podle terapeutických oblastí / možných mechanismůinterakce | Účinek na úrovni léčivých přípravků | Cmax | AUC | Klinické poznámky |
| ANTIDEPRESIVA | ||||
| fluvoxamin* 100 mg dvakrát denně | nebylo zkoumánoočekává se ↔ lefamulin | Úprava dávky intravenózněpodávaného lefamulinu není nutná. | ||
| (mírná inhibiceCYP3A) | ||||
| ANTIDIABETIKA | ||||
| metformin | nebylozkoumáno | Doporučuje seopatrnost. Souběžné | ||
| Léčivé přípravky podle terapeutických oblastí / možných mechanismůinterakce | Účinek na úrovni léčivých přípravků | Cmax | AUC | Klinické poznámky |
| jednorázová dávka 1 000 mg(inhibice MATE, OCT1,OCT2) | podávání s lefamulinem může vést k vyšším expozicím metforminu. Pacienti by měli být sledováni. | |||
| repaglinid* jednorázová dávka 0,25 mg(inhibice CYP3A4, CYP2C8) | nebylo zkoumáno očekává se ↑ repaglinid | Souběžné podávání s lefamulinem můževést k vyšším expozicím repaglinidu a je kontraindikované (vizbod 4.3). | ||
| ANTIMYKOTIKA | ||||
| ketokonazol 200 mg dvakrát denně | ↑ lefamulin | 1,06(0,96–1,16) | 1,26(1,14–1,41) | Úprava dávky intravenózně podávaného lefamulinunení nutná. |
| (silná inhibice CYP3A4) | ||||
| flukonazol*400 mg první den + 200 mg jednou denně(středně silná inhibice CYP3A) | nebylo zkoumáno očekává se— lefamulin | Souběžné podávání léčivých přípravků, o kterých je známo, že prodlužují interval QT, je kontraindikované (viz bod 4.3). | ||
| ANTITUBERKULOTIKA | ||||
| rifampicin600 mg jednou denně(silná indukce CYP3A) | ↓ lefamulin | 0,92(0,87–0,97) | 0,73(0,70–0,76) | Souběžné podávání se silnými induktory CYP3A může vést ke sníženému terapeutickému účinku lefamulinu a je kontraindikované (vizbod 4.3). |
| PŘÍPRAVKY S OBSAHEM ETHINYLESTRADIOLU | ||||
| ethinylestradiol* (EE)35 µg jednou denně | nebylo zkoumáno | Nutno podávats opatrností. (Viz bod 4.6). | ||
| (inhibice CYP3A4) | očekává se— EE | |||
| ANTIVIROTIKA PROTI HIV | ||||
| efavirenz*600 mg jednou denně(středně silná indukce CYP3A4) | nebylo zkoumánoočekává se↓ lefamulin | Souběžné podávání se středně silnými induktory CYP3A může vést ke sníženému terapeutickému účinku lefamulinu a jekontraindikované (viz bod 4.3). | ||
| ANTAGONISTA BENZODIAZEPINOVÉHO RECEPTORU BZ1 | ||||
| Léčivé přípravky podle terapeutických oblastí / možných mechanismůinterakce | Účinek na úrovni léčivých přípravků | Cmax | AUC | Klinické poznámky |
| zolpidem* jednorázová dávka 10 mg(inhibice CYP3A4) | nebylo zkoumánoočekává se— zolpidem | Úprava dávky není nutná. | ||
| ROSTLINNÉ PŘÍPRAVKY | ||||
| třezalka tečkovaná(silná indukce CYP3A4) | nebylo zkoumáno očekává se: ↓ lefamulin | Souběžné podávání se silnými induktory CYP3A může vést ke sníženému terapeutickému účinku lefamulinu a je kontraindikované (vizbod 4.3). | ||
| INHIBITORY HMG-COA REDUKTÁZY | ||||
| rosuvastatin jednorázová dávka 20 mg atorvastatin, lovastatin, pravastatin(inhibice BCRP, OATP1) | nebylo zkoumáno | Podávejte s opatrností. | ||
| SEDATIVA | ||||
| midazolam jednorázová perorální dávka 2 mg(inhibice CYP3A4) | — midazolam | 1,03(0,82–1,3) | 1,17(0,82–1,67) | Pokud je podáván souběžně s intravenózně podávaným lefamulinem, úprava dávky není nutná. |
*Na základě studií interakcí in vitro byl vytvořen fyziologicky založený farmakokinetický model využívaný k předpovědím.
#Viz příslušný souhrn údajů o přípravku.
Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musejí během léčby pomocí přípravku Xenleta používat účinná antikoncepční opatření. Ženy užívající perorální kontraceptiva mají používat bariérovou antikoncepci.
Těhotenství
Údaje o podávání lefamulinu těhotným ženám nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech prokázaly zvýšený výskyt narození mrtvého plodu (viz bod 5.3).
Studie na zvířatech jsou nedostatečné z hlediska hodnocení embryofetálního vývoje (viz bod 5.3). Podávání přípravku Xenleta se v těhotenství nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda se lefamulin a jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka.
Dostupné farmakokinetické údaje u zvířat prokázaly vylučování lefamulinu a jeho metabolitů do mléka (viz bod 5.3).
Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Kojení proto musí být během léčby přípravkem Xenleta přerušeno. Fertilita
Účinky lefamulinu na fertilitu u lidí nebyly zkoumány.
Lefamulin nezpůsobuje poruchy fertility nebo reprodukčního chování u potkanů (viz bod 5.3).
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastěji vykazované nežádoucí účinky jsou reakce v místě aplikace (7 %), průjem (7 %), nauzea
(4 %), zvracení (2 %), zvýšení hladiny jaterních enzymů (2 %), bolest hlavy (1 %), hypokalemie (1 %) a insomnie (1 %).
Reakce v místě aplikace se vztahují na intravenózní podávání a vedly k přerušení léčby v méně než
1 % případů. Gastrointestinální poruchy byly spojeny převážně s perorální formou lefamulinu a vedly k přerušení léčby v méně než 1 % případů.
Nejčastěji hlášeným závažným nežádoucím účinkem je fibrilace síní (méně než 1 %). Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Na základě sdílených dat ze studií třetí fáze pro intravenózní i perorální formy léčivých přípravků byly u lefamulinu zjištěny následující nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle tříd orgánových systémů a frekvence. Kategorie frekvencí jsou definovány jako velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 3: Frekvence nežádoucích účinků podle tříd orgánových systémů během klinických studií
| Třída orgánových systémů | Časté | Méně časté |
| Infekce a infestace | kolitida způsobená bakterií Clostridioides difficile orofaryngeální kandidózavulvovaginální mykotická infekce | |
| Poruchy krve a lymfatického systému | anémietrombocytopenie | |
| Poruchy metabolismu a výživy | hypokalemie | |
| Psychiatrické poruchy | insomnie | úzkost |
| Poruchy nervového systému | bolest hlavy | závratěsomnolence |
| Srdeční poruchy | prodloužení QT intervalu | fibrilace síní palpitace |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | orofaryngeální bolesti |
| Gastrointestinální poruchy | průjem nauzea zvracení | bolest břichabolest horní poloviny břicha zácpadyspepsiediskomfort v oblasti epigastria gastritidaerozivní gastritida |
| Poruchy jater a žlučových cest | zvýšení hladiny alaninaminotransferázy* zvýšení hladiny aspartátaminotransferázy* | zvýšení hladiny alkalické fosfatázyzvýšení hladiny gama-glutamyltransferázy |
| Poruchy ledvin a močových cest | retence moči | |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | bolest v místě podání infuze flebitida v místě podání infuze erytém v místě podání infuze | modřina v místě podání infuze chlad v místě podání infuze |
| Vyšetření | zvýšení hladinykreatininfosfokinázy |
*Ve studiích třetí fáze (souhrnná data pro intravenózní a perorální formu) se hodnoty alaninaminotransferázy po zahájení studie nad trojnásobkem horní hranice normálního rozmezí vyskytly u 5 % pacientů léčených přípravkem Xenleta a hodnoty alaninaminotransferázy po zahájení studie nad pětinásobkem horní hranice normálního rozmezí se vyskytly u 2 % pacientů léčených přípravkem Xenleta ve srovnání s 5 % (u hodnot nad trojnásobkem horní hranice normálního rozmezí oproti výchozím hodnotám) a 1 % (u hodnot nad pětinásobkem horní hranice normálního rozmezí oproti výchozím hodnotám) pacientů v případě léčby moxifloxacinem. Hodnoty aspartátaminotransferázy po zahájení studie nad trojnásobkem horní hranice normálního rozmezí se vyskytly u 4 % pacientů léčených přípravkem Xenleta a hodnoty aspartátaminotransferázy po zahájení studie nad pětinásobkem horní hranice normálního rozmezí se vyskytly u 1% pacientů léčených přípravkem Xenleta ve srovnání se 2 % (u hodnot nad trojnásobkem horní hranice normálního rozmezí oproti výchozím hodnotám) a 1 % (u hodnot nad pětinásobkem horní hranice normálního rozmezí oproti výchozím hodnotám) pacientů v případě léčby moxifloxacinem. Postižení jedinci byli bez příznaků s reverzibilními klinickými laboratorními nálezy, které obvykle dosáhly vrcholu během prvního týdne podávání přípravku Xenleta. Žádný pacient léčený přípravkem Xenleta nesplňoval kritéria Hyova zákona.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Nejvyšší jednorázové dávky lefamulinu podávané intravenózně při klinických studiích činily 400 mg u zdravých jedinců, u nichž nedošlo k žádným závažným nežádoucím účinkům. Interval QT se může prodloužit při zvýšené expozici lefamulinu. Léčba předávkování lefamulinem má spočívat v observaci a v obecných podpůrných opatřeních. Hemodialýzou nelze lefamulin účinně odstranit ze systémové cirkulace.
Farmakologické vlastnosti - XENLETA 150MG
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakteriální léčiva, ATC kód: J01XX12
Mechanismus účinku
Lefamulin je antibakteriální přípravek ze skupiny pleuromutilinů. Inhibuje syntézu bakteriálních proteinů interakcí s místy A a P centra peptidyl-transferázy v centrální části domény V 23S rRNA ribozomální podjednotky 50S a brání správnému umístění tRNA.
Rezistence
Rezistence na lefamulin u normálně citlivých druhů může být způsobena mechanismy, které zahrnují zvláštní ochranu nebo změnu ribozomálního cíle proteiny ABC-F, jako je vga (A, B, E), Cfr methyltransferázou nebo mutacemi ribozomálních proteinů L3 a L4 nebo v doméně V 23S rRNA.
Cfr obvykle zajišťuje zkříženou rezistenci s oxazolidinony, linkosamidy, fenikoly a streptograminy skupiny A. Proteiny ABC-F mohou poskytovat zkříženou rezistenci s linkosamidy a streptograminy skupiny A.
Organismy rezistentní na jiné antibakteriální přípravky ze skupiny pleuromutilinů obvykle vykazují zkříženou rezistenci na lefamulin.
Na působení lefamulinu nemají vliv mechanismy, které poskytují rezistenci k beta-laktamům, makrolidům, chinolonům, tetracyklinům, inhibitorům dráhy folátu, mupirocinu a glykopeptidům.
Přirozená rezistence na lefamulin se vyskytuje u bakterií řádu Enterobacterales (např. Klebsiella pneumoniae) a nefermentujících gramnegativních aerobů (např. Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter baumannii).
Antibakteriální účinnost v kombinaci s dalšími antibakteriálními přípravky
Studie in vitro neprokázaly žádný antagonismus mezi lefamulinem a amikacinem, azitromycinem, aztreonamem, ceftriaxonem, levofloxacinem, linezolidem, meropenemem, penicilinem, tigecyklinem, trimethoprimem/sulfamethoxazolem a vankomycinem.
Kritéria interpretace pro stanovení citlivosti
Níže jsou uvedeny hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC), které stanovila výkladová kritéria doporučená Evropskou komisí pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST):
| Organismus | Minimální inhibiční koncentrace (mg/l) | |
| Citlivý (≤ S) | Rezistentní (> R) | |
| Streptococcus pneumoniae | 0,5 | 0,5 |
| Staphylococcus aureus | 0,25 | 0,25 |
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Antimikrobiální účinnost lefamulinu na S. pneumoniae a S. aureus nejlépe korelovala s poměrem plochy pod křivkou závislosti koncentrace na čase u volné léčivé látky během 24 hodin k minimální inhibiční koncentraci (poměr AUC/MIC za 24 hodin).
Klinická účinnost proti specifickým patogenům
Klinické studie prokázaly účinnost na patogeny citlivé na lefamulin in vitro, jež jsou uvedeny u jednotlivých indikací:
Komunitní pneumonie
-
Grampozitivní bakterie:
-
Streptococcus pneumoniae
-
Staphylococcus aureus
-
-
Gramnegativní bakterie:
-
Haemophilus influenzae
-
Legionella pneumophila
-
-
Jiné bakterie:
-
Mycoplasma pneumoniae
-
Chlamydophila pneumoniae
Klinická účinnost nebyla stanovena na následující patogeny, které odpovídají schváleným indikacím, ačkoli ze studií in vitro vyplývá, že by byly citlivé na lefamulin při absenci mechanismů získané rezistence:
-
-
Gramnegativní bakterie:
-
Haemophilus parainfluenzae
-
Moraxella catarrhalis
-
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Xenleta u jedné nebo více podskupin pediatrické populace s komunitní pneumonií (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Údaje z klinických studií
V rámci post-hoc analýzy podskupin ze dvou studií fáze III u pacientů s komunitní pneumonií byla míra klinického vyléčení při kontrole po léčbě u pacientů s jakoukoli pozitivní kulturou sputa, pozitivní kulturou krve nebo pozitivním testem na močový antigen S. pneumoniae nižší u pacientů léčených lefamulinem ve srovnání s pacienty léčenými moxifloxacinem. Při zahájení léčby intravenózní cestou byla míra vyléčení 28/36 [77,8 %; (95% interval spolehlivosti (CIs) 60,8 % až 89,9 %)] v případě lefamulinu ve srovnání s 26/31 [83,9 %; (95% interval spolehlivosti 66,3 % až 94,6 %)] v případě moxifloxacinu. Při zahájení léčby perorální cestou byla míra vyléčení 19/25 (76 %; 95% interval spolehlivosti 55,9 % až 90,6 %) v případě lefamulinu ve srovnání s 30/32 (93,8 %; 95% interval spolehlivosti 79,2 % až 99,2 %) v případě moxifloxacinu.
Absorpce
Neuplatňuje se. Distribuce
Lefamulin se ve střední až vysoké míře váže na plazmatické bílkoviny (alfa-1-kyselý glykoprotein > lidský sérový albumin) v rozmezí 88–97 % při koncentraci 1 µg/ml, 83–94 % při 3 µg/ml a 73–86 % při 10 µg/ml (v závislosti na analýze) a prokazuje saturovatelnou nelineární vazbu. Distribuční objem v rovnovážném stavu (Vss) je přibližně 2,5 l/kg. Rychlá tkáňová distribuce lefamulinu do kůže a měkkých tkání byla prokázána mikrodialýzou a do tekutiny epiteliální výstelky bronchoalveolární laváží.
Biotransformace
V plazmě je 24 až 42 % lefamulinu metabolizováno převážně reakcí fáze I za účasti enzymů CYP3A, což vede především ke vzniku hydroxylovaných metabolitů bez antibakteriálních vlastností, zejména hlavního metabolitu BC-8041 (2R-hydroxy lefamulin). BC-8041 je jediný metabolit v plazmě, který
představuje více než 10 % (13,6 % až 17,3 %) celkových látek souvisejících s léčivem po perorálním podání, zatímco po intravenózním podání nepřesáhly žádné metabolity 10 % (nejvýše 6,7 %).
Eliminace
Eliminace byla vícefázová a terminální poločas t1/2 byl v rozmezí 9–10 hodin po jednorázovém perorálním nebo intravenózním podání. Obecně lze konstatovat, že lefamulin byl eliminován převážně nerenální cestou. 9,6 až 14,1 % intravenózně podaného lefamulinu bylo vyloučeno v nezměněné formě močí. Celková tělesná clearance a renální clearance po intravenózní infuzi 150 mg byly přibližně
20 l/h a 1,6 l/h.
Zvláštní skupiny pacientů
Nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice lefamulinu na základě pohlaví, rasy nebo tělesné hmotnosti.
Starší pacienti
Pacienti s komunitní pneumonií plic vykazovali s rostoucím věkem zvyšující se expozici lefamulinu, přičemž u pacientů ve věku 85 let a vyšším se jednalo o 50% nárůst AUC0–24 v rovnovážném stavu oproti pacientům do 65 let.
Porucha funkce ledvin
Byla provedena studie za účelem srovnání farmakokinetiky lefamulinu po intravenózním podání
150 mg u osmi jedinců s těžkou poruchou funkce ledvin a sedmi odpovídajících zdravých kontrolních jedinců. Dalších osm jedinců vyžadujících hemodialýzu obdrželo intravenózní dávku 150 mg lefamulinu bezprostředně před dialýzou (v den dialýzy) a v den bez dialýzy (mimo dialýzu). AUC, Cmax a CL lefamulinu a jeho hlavního metabolitu byly srovnatelné mezi jedinci s těžkou poruchou funkce ledvin a odpovídajícími zdravými kontrolními jedinci a u jedinců vyžadujících hemodialýzu, ať už v den dialýzy nebo mimo dialýzu. Lefamulin a jeho hlavní metabolit nebyly dialyzovatelné.
Porucha funkce ledvin neměla vliv na eliminaci lefamulinu.
Porucha funkce jater
Byla provedena studie za účelem srovnání farmakokinetiky lefamulinu po intravenózním podání 150 mg u osmi jedinců se středně těžkou poruchou funkce jater (třída B Childovy-Pughovy klasifikace), osmi jedinců s těžkou poruchou funkce jater (třída C Childovy-Pughovy klasifikace) a
jedenácti odpovídajících zdravých kontrolních jedinců. Nebyly pozorovány klinicky významné změny celkové AUC, Cmax a CL lefamulinu a jeho hlavního metabolitu mezi jedinci se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater a odpovídajícími zdravými kontrolními jedinci. Porucha funkce jater neměla významný dopad na eliminaci lefamulinu. Vazba na plazmatické proteiny se snižovala se zvyšujícím se poškozením.
Farmaceutické údaje - XENLETA 150MG
Koncentrát
chlorid sodný voda pro injekci
Rozpouštědlo
kyselina citronová dihydrát natrium-citrátu chlorid sodný
voda pro injekci
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
4 roky.
Po naředění
Chemická a fyzikální stabilita při použití naředěného roztoku byla prokázána po dobu 24 hodin při pokojové teplotě a po dobu 48 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně nemá být doba uchovávání delší než 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C, pokud naředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Koncentrát
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Rozpouštědlo
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
Koncentrát
Skleněná injekční lahvička s chlorbutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem s odtrhovacím plastovým krytem.
Rozpouštědlo Polypropylenový infuzní vak.
Velikost balení
Jedno balení obsahuje
2 injekční lahvičky obsahující 15 ml koncentrátu a 2 vaky obsahující 250 ml rozpouštědla.
Obecná opatření
Každá injekční lahvička a infuzní vak jsou určeny pouze k jednorázovému použití. Pro přípravu a podávání roztoku je třeba použít standardní aseptické postupy.
Pokyny pro ředění a infuzi
Koncentrát přípravku Xenleta musí být přidán do vaku s rozpouštědlem, který obsahuje 250 ml roztoku citrátového pufru o koncentraci10mmol/l, a musí být podáván infuzí.
-
Za aseptických podmínek odeberte z injekční lahvičky koncentrátu 15 ml přípravku Xenleta.
-
Přeneste koncentrát do vaku s rozpouštědlem, který obsahuje 250 ml 0,9% injekčního roztoku chloridu sodného pufrovaného citrátem o koncentraci 10 mmol/l.
-
Nepoužitý obsah injekční lahvičky koncentrátu zlikvidujte. Injekční lahvička koncentrátu a vak s roztokem rozpouštědla jsou určeny pouze k jednorázovému použití.
-
Naředěný roztok musí být čirý a bezbarvý. Parenterální léčivé přípravky mají být před podáním vizuálně zkontrolovány, zda neobsahují částice a zda jsou bezbarvé, kdykoli to roztok a obal umožní.
-
Podávejte intravenózní infuzí po dobu 60 minut, a to přímou infuzí nebo s použitím soupravy pro intravenózní infuzi typu Y, která již může být zavedena. Vyhněte se rychlé nebo bolusové intravenózní infuzi.
-
Podávejte pouze intravenózní infuzí.
Kompatibilita rozpuštěného přípravku Xenleta s intravenózně podávanými léčivými přípravky, aditivy nebo látkami jinými, než je 0,9% roztok chloridu sodného pufrovaný citrátem o koncentraci 10 mmol/l pro intravenózní infuzi a 0,9% roztok chloridu sodného pro intravenózní infuzi, nebyla stanovena.
Pokud se běžná intravenózní kanyla používá k podávání jiných léčivých přípravků kromě přípravku Xenleta, má být propláchnuta před každým podáním přípravku Xenleta a po něm 0,9% roztokem chloridu sodného pro intravenózní infuzi.
Odstranění
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.