AMIPTIC 20MG/ML+5MG/ML Oční kapky, roztok

Přípravek Amiptic je indikován k léčbě zvýšeného nitroočního tlaku (IOP) u pacientů s glaukomem

s otevřeným úhlem nebo s pseudoexfoliativním glaukomem, pokud je monoterapie místním beta-

blokátorem nedostatečná.

Dávkování

Dávka je jedna kapka přípravku Amiptic do (spojivkového vaku) postiženého oka (postižených očí) dvakrát denně.

Používá-li se i jiný lokálně podávaný oční přípravek, je třeba podávat druhý přípravek s nejméně

desetiminutovým odstupem.

Pacienti mají být poučeni, aby si před použitím umyli ruce a aby se špička kapátka nedostala do kontaktu s okem nebo okolními tkáněmi.

Aby bylo zajištěno správné dávkování, nemá se kapací koncovka rozšiřovat.

Pacienti mají být rovněž poučeni o tom, že oční roztoky mohou být při nesprávném zacházení kontaminovány běžnými bakteriemi, o kterých je známo, že způsobují oční infekce. Následkem použití kontaminovaných roztoků může být závažné poškození oka s následnou ztrátou zraku.

Pacienti mají být informováni o správném zacházení s očním přípravkem Amiptic.

Způsob podání:

1. Před prvním použitím přípravku nesmí být porušen pojistný kroužek na hrdle lahvičky.

   U neotevřené lahvičky je malá mezera mezi lahvičkou a uzávěrem normální.

2. Uzávěr je třeba sejmout z lahvičky.

3. Pacient musí zaklonit hlavu a jemně stáhnout dolní víčko směrem dolů tak, aby mezi víčkem a

   okem vznikla malá kapsa.

4. Lahvičku je třeba obrátit dnem vzhůru a stlačit tak, aby do oka vkápla jedna kapka. ŠPIČKA

   KAPÁTKA SE NESMÍ DOTKNOUT OKA ANI OČNÍHO VÍČKA.

5. Zavřete oko a stlačte vnitřní koutek oka prstem asi na 2 minuty. Toto opatření napomůže tomu, aby se přípravek nedostal do celého těla.

6. Kroky 3, 4 a 5 se mají zopakovat také u druhého oka, jestliže je to potřeba.

7. Ihned po použití se musí nasadit uzávěr zpět a lahvička uzavřít.

Pokud se kapka nedostane do oka pacienta, má to zkusit znovu.

Při použití nazolakrimální okluze nebo zavření očí po dobu 2 minut se systémová absorpce snižuje. Tím může dojít ke snížení systémových nežádoucích účinků a zvýšení lokálního účinku.

Pediatrická populace:

Účinnost u pediatrických pacientů nebyla stanovena.

Bezpečnost u pediatrických pacientů do 2 let věku nebyla stanovena. (Informace ohledně bezpečnosti

u pediatrických pacientů ve věku ≥ 2 a < 6 let viz bod 5.1.).

Přípravek Amiptic je kontraindikován u pacientů s:

• reaktivním onemocněním dýchacích cest včetně asthma bronchiale nebo s asthma bronchiale v anamnéze nebo s těžkou formou chronické obstrukční plicní nemoci,

• sinusovou bradykardií, sick sinus syndromem, sinoatriální blokádou, AV blokem 2. nebo 3. stupně nekontrolovaným pacemakerem, klinicky zjevným srdečním selháním, kardiogenním šokem,

• těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl < 30 ml/min) nebo s hyperchloremickou acidózou,

• hypersenzitivitou na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

  Výše uvedené kontraindikace vycházejí z jednotlivých složek a neplatí souhrnně pro celou kombinaci.

Kardiovaskulární/respirační reakce

Stejně jako ostatní lokálně aplikované látky používané v oftalmologii, i léčivé látky dorzolamid

a timolol jsou vstřebávány systémově. Vzhledem k beta-adrenergnímu účinku timololu, se mohou

vyskytnout stejné typy kardiovaskulárních, plicních a ostatních nežádoucích účinků jako

u systémových beta-blokátorů. Incidence systémových nežádoucích účinků v souvislosti s lokálním očním podáním je nižší než u systémového podání. Opatření ke snížení systémové absorpce, viz bod 4.2.

Srdeční poruchy

U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (např. koronární onemocnění srdce, Prinzmetalova angina a srdeční selhání) a s antihypertenzní terapií systémovými beta-blokátory má být kriticky posouzena nutnost léčby očními beta-blokátory a má být zvážena terapie jinou léčivou látkou.

U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním mají být sledovány známky zhoršení onemocnění

a výskyt nežádoucích účinků.

Kvůli nežádoucímu vlivu beta-blokátorů na převodní čas se pacientům s AV blokem 1. stupně mají

podávat beta-blokátory vždy s opatrností.

Cévní poruchy

Pacienti s těžkou periferní cirkulační poruchou/nemocí (např. těžká forma Raynaudovy nemoci anebo Raynaudova syndromu) mají být léčeni s opatrností.

Respirační poruchy

U pacientů s astmatem byly v souvislosti s používáním některých očních beta-blokátorů hlášeny respirační nežádoucí účinky včetně úmrtí při bronchospasmu.

U pacientů s mírnou nebo středně těžkou formou chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) má být přípravek Amiptic používán s opatrností a pouze v případě, že potenciální prospěšnost léčby převyšuje její možná rizika.

Souběžná léčba

Vliv na nitrooční tlak nebo známé účinky na systémovou beta-blokádu mohou být zesíleny v případě, že se timolol podá pacientům, kteří již užívají systémové beta-blokátory. Klinická odpověď u těchto pacientů má být důkladně sledována. Používání dvou topických beta-blokátorů se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Souběžné používání dorzolamidu a perorálních inhibitorů karboanhydrázy se nedoporučuje.

Porucha funkce jater

Přípravek obsahující dorzolamid/timolol ve formě očních kapek, roztoku nebyl studován u pacientů

s poruchou funkce jater, a proto má být u takových pacientů používán s opatrností.

Anafylaktické reakce

Podobně jako u jiných lokálně aplikovaných očních přípravků se mohou léčivé látky vstřebávat systémově.

Dorzolamid: Dorzolamid je sulfonamid. Proto se mohou při lokálním použití vyskytnout stejné typy nežádoucích účinků jako při systémovém podání sulfonamidů, včetně závažných reakcí, jako je Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza. Pokud se objeví známky závažných reakcí nebo hypersenzitivity, je nutno používání přípravku přerušit.

Lokální nežádoucí účinky postihující oči, které se podobaly účinkům pozorovaným po použití očních kapek obsahujících dorzolamid-hydrochlorid, byly pozorovány i u roztoku očních kapek obsahujících dorzolamid/timolol. Jestliže dojde k výskytu takových reakcí, je třeba zvážit přerušení léčby přípravkem Amiptic.

Timolol: Pacienti s atopií v anamnéze nebo s těžkou formou anafylaktické reakce na různé alergeny v

anamnéze, kterým byly podány beta-blokátory, mohou být zvýšeně reaktivní při opakovaném

vystavení působení těchto alergenů a nemusí odpovídat na obvyklou léčbu anafylaktické reakce

adrenalinem.

Vysazení léčby

Podobně jako u systémových beta-blokátorů je nutno, pokud je zapotřebí u pacientů s ischemickou chorobou srdeční vysadit timolol v oftalmologické indikaci, tuto léčbu vysazovat postupně.

Další účinky blokády beta-receptorů

Hypoglykemie/diabetes

Pacientům se spontánní hypoglykemií nebo pacientům s labilním diabetem mají být podávány beta-blokátory s opatrností, protože mohou maskovat známky a příznaky akutní hypoglykemie.

Beta-blokátory mohou rovněž maskovat známky hypertyreózy. Náhlé vysazení terapie beta-blokátory

může vyvolat zhoršení příznaků.

Korneální poruchy

Oční beta-blokátory mohou vyvolat suchost očí. Pacienti s korneálním onemocněním mají být léčeni s opatrností.

Chirurgická anestezie

Oční beta-blokátory mohou blokovat systémový účinek beta-agonistů, např. adrenalinu. Anesteziolog má být informován, jestli pacient používá timolol.

Terapie beta-blokátory může zhoršit příznaky myasthenia gravis.

Další účinky inhibice karboanhydrázy

Léčba perorálními inhibitory karboanhydrázy byla spojována s urolitiázou v důsledku poruch

acidobazické rovnováhy, zvláště u pacientů s ledvinovými kameny v anamnéze. Přestože při používání přípravku obsahujícího dorzolamid/timolol ve formě očních kapek, roztoku nebyly pozorovány žádné poruchy acidobazické rovnováhy, méně často byla hlášena urolitiáza. Protože přípravek Amiptic

obsahuje lokální inhibitor karboanhydrázy, který se vstřebává systémově, může u pacientů s tvorbou ledvinových kamenů v anamnéze při používání přípravku Amiptic existovat zvýšené riziko urolitiázy.

Ostatní

Léčení pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem vyžaduje spolu s látkami snižujícími

nitrooční tlak ještě další terapeutické intervence. Přípravek obsahující dorzolamid/timolol ve formě očních kapek, roztoku nebyl u pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem studován.

Edém rohovky a ireverzibilní dekompenzace rohovky byly hlášeny u pacientů s již dříve přítomnými chronickými vadami rohovky a/nebo s anamnézou nitrooční operace během používání dorzolamidu. Existuje zvýšený potenciál pro vznik edému rohovky u pacientů s nízkým počtem endoteliálních buněk. Při předepisování přípravku Amiptic těmto skupinám pacientů je třeba přijmout bezpečnostní opatření.

Odchlípení chorioidey

Bylo hlášeno odchlípení chorioidey po filtračním zákroku při současném podání léků potlačujících tvorbu komorové tekutiny (např. timolol a acetazolamid).

Podobně jako při použití jiných antiglaukomatik byla u některých pacientů po dlouhodobější terapii

hlášena snížená odpověď na timolol-maleinát v oftalmologické indikaci. V klinických studiích, v nichž bylo sledováno 164 pacientů po dobu minimálně tří let, však nebyly po počáteční stabilizaci zjištěny

žádné statisticky významné rozdíly v průměrném nitroočním tlaku.

Používání kontaktních čoček

Tento léčivý přpravek obsahuje 0,075 mg benzalkonium-chloridu v 1 ml roztoku.

Benzalkonium-chlorid může být vstřebán měkkými očními čočkami a může měnit jejich barvu. Před

podáním tohoto léčivého přípravku vyjměte kontaktní čočky a nasaďte je zpět až po 15 minutách.

Benzalkonium-chlorid může způsobit podrážděni očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný film a povrch rohovky. Má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u

pacientů s možným poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.

Z dostupných limitovaných údajů vyplývá, že není rozdíl v profilu nežádoucích účinků u děti a dospělých.

Nicméně obecně oči dětí vykazuj intenzivnější reakci na stimuly než u dospělých. Podráždění může

mít u děti vliv na dodržování léčby.

Pediatrická populace

Viz bod 5.1.

Žádné specifické klinické studie zaměřené na interakce s dorzolamidem/timololem nebyly provedeny.

V klinických studiích byl přípravek obsahující dorzolamid/timolol ve formě očních kapek, roztoku používán souběžně s následujícími systémově působícími léčivy bez známek nežádoucích interakcí:

ACE inhibitory, blokátory kalciových kanálů, diuretika, nesteroidní protizánětlivé léky včetně kyseliny acetylsalicylové a hormony (např. estrogen, inzulin, tyroxin).

Existuje možnost vzniku aditivního účinku vedoucího k hypotenzi a/nebo k výrazné bradykardii v případě současného podávání očních beta-blokátorů a perorálních blokátorů kalciových kanálů, léků způsobujících depleci katecholaminů nebo beta-blokátorů, antiarytmik (včetně amiodaronu),

digitalisových glykosidů, parasympatomimetik, guanethidinu, narkotik a inhibitorů

monoaminooxidázy.

Byla hlášena zesílená beta-blokáda (tj. snížená tepová frekvence, myokardiální deprese) při současné léčbě CYP2D6 inhibitory (tj. chinidin, fluoxetin, paroxetin) a timololem.

Ačkoliv má přípravek Amiptic malý nebo nemá žádný účinek na velikost zornic, byla při souběžném použití očních beta-blokátorů a epinefrinu příležitostně hlášena mydriáza.

Beta-blokátory mohou zvýšit hypoglykemický účinek antidiabetik.

Perorálně podávané beta-adrenergní blokátory mohou vyvolat „rebound“ hypertenzi, která může

následovat po vysazení klonidinu.

Těhotenství

Přípravek Amiptic nemá být používán během těhotenství.

Dorzolamid

Nejsou k dispozici dostatečné klinické údaje o podávání během těhotenství. U králíků měl dorzolamid podávaný v maternotoxických dávkách teratogenní účinek (viz bod 5.3).

Timolol

Nejsou k dispozici dostatečné údaje o podávání timololu těhotným ženám. Timolol nemá být podáván v těhotenství, pokud to není nezbytně nutné. Opatření ke snížení systémové absorpce, viz bod 4.2.

Epidemiologické studie neprokázaly malformační účinky, ale bylo pozorováno riziko zpomalení

intrauterinního růstu v případě perorálního podávání beta-blokátorů. Navíc byly známky a příznaky systémové blokády (tj. bradykardie, hypotenze, respirační tíseň, hypoglykemie) pozorovány u novorozenců, když byly beta-blokátory podávány matce až do doby porodu. Pokud je přípravek

Amiptic podáván matce až do doby porodu, novorozenci mají být během prvních dnů života pečlivě

monitorováni.

Kojení

Není známo, zda se dorzolamid vylučuje do mateřského mléka. U kojících potkaních samic, jimž byl podáván dorzolamid, byl pozorován menší přírůstek tělesné hmotnosti potomků. Beta-blokátory se

vylučují do mateřského mléka. Avšak, při terapeutických dávkách timololu v očních kapkách je nepravděpodobné, že by bylo v mateřském mléce přítomno takové množství léčivé látky, aby vyvolalo klinické projevy systémové beta-blokády u kojence. Opatření ke snížení systémové absorpce, viz bod 4.2.

Pokud je léčba přípravkem Amiptic nutná, pak není kojení doporučeno.

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Možné nežádoucí účinky, jako např. rozmazané vidění, mohou ovlivnit schopnost některých pacientů řídit dopravní prostředky a/nebo obsluhovat stroje.

V klinických studiích pro dorzolamid/timolol byly pozorované nežádoucí účinky konzistentní s těmi, které byly dříve hlášeny s dorzolamid-hydrochloridem a/nebo timolol-maleinátem.

Během klinických studií bylo 1035 pacientů léčeno dorzolamidem/timololem. Přibližně 2,4 % všech pacientů přerušilo léčbu tímto léčivým přípravkem z důvodu lokálních očních nežádoucích účinků, přibližně 1,2 % všech pacientů přerušilo léčbu kvůli lokálním nežádoucím účinkům připomínajícím alergii nebo hypersenzitivitu (jako je zánět víčka a konjunktivitida).

Stejně jako ostatní lokálně aplikované látky používané v oftalmologii, i dorzolamid/timolol je absorbován do systémového oběhu. Proto může působit podobné nežádoucí účinky, jako byly zaznamenány u systémových beta-blokátorů. Incidence systémových nežádoucích účinků v souvislosti s lokálním očním podáním je nižší než u systémového podání. Uvedené nežádoucí účinky zahrnují

nežádoucí účinky pozorované u celé třídy očních beta-blokátorů.

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny při použití očních kapek, roztoku s obsahem dorzolamidu a timololu, nebo jedné z jeho složek během klinických studií nebo po uvedení na trh:

velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) a vzácné:

(≥ 1/10 000, < 1/1 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

*Tyto nežádoucí účinky byly pozorovány také po uvedení přípravku obsahujícího dorzolamid/timolol ve formě očních kapek, roztoku na trh.

* * U očních beta-blokátorů byly pozorovány další nežádoucí účinky a mohou se vyskytnout

u dorzolamidu/timololu

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového

formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

U lidí nejsou k dispozici žádné údaje ohledně předávkování náhodným nebo úmyslným požitím přípravku obsahujícím dorzolamid/timolol ve formě očních kapek, roztoku.

Příznaky

Byly hlášeny případy neúmyslného předávkování očním roztokem timolol-maleinátu s výslednými systémovými účinky podobnými těm, které byly pozorovány po podání systémových beta-adrenergních blokátorů, jako jsou závratě, bolest hlavy, dušnost, bradykardie, bronchospasmus a srdeční zástava. Nejčastějšími známkami a příznaky, které lze očekávat po předávkování dorzolamidem, jsou porucha elektrolytové rovnováhy, rozvoj acidózy a možné účinky na centrální nervový systém.

K dispozici je pouze omezené množství informací ohledně předávkování u člověka náhodným nebo úmyslným požitím dorzolamid-hydrochloridu. Při perorálním podání byla hlášena somnolence. Při

lokální aplikaci byly hlášeny následující účinky: nauzea, závratě, bolest hlavy, únava, abnormální sny

a dysfagie.

Léčba

Léčba předávkování má být symptomatická a podpůrná. Je třeba sledovat hladiny elektrolytů (zvláště

draslíku) v séru a hodnoty pH krve. Studie prokázaly, že timolol není dobře dialyzovatelný.